Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.... celý text
Přidat komentář
Směsice nářečí je obtížnější na čtení ale není to špatná knížka. Ještě před přečtením jsem byla na představení v divadle a to se mi moc líbilo.
Bratři Mrštíkové podali tragický příběh mladé Maryši srozumitelně, ačkoliv scénických poznámek je na můj vkus přespříliš. Ohledně děje nejdou do detailů, bití i trápení je několikrát zmíněno, přímo i nepřímo, ale čtenář má dost prostoru zapojit svou fantazii. Kolik bylo Vávrovým dětem? Hrál Filip v závěru svou náklonnost, nebo chtěl vše urovnat?
Jako četba k maturitě? Proč ne. Ale pozor, krátké drama skrývá promyšlenou kompozici, spoustu vedlejších postav a po jazykové stránce může být oříškem.
Předpokládám, že všichni tuto knihu máte v seznamu povinné četby k maturitě. K tomuhle účelu je to úplně ideální knížka. Doporučuji ji zahrnout :) knížka je psána obyčejným lehkým stylem, je čtivá, snadno pochopitelná, krátká i poučná.. :) čtení cca na 2 hodiny, když se neflákáte :-) takže za mě super. Četla jsem ji před maturitou 2x a dokonce mě i dost bavila.. ;)
Tahle divadelní hra se mi hrozně zalíbila. Na začátku se to sice vleklo, ale pak se to rozjelo a na nářečí jsem si rychle zvykla. Tuhle hru bych chtěla vidět naživo v divadle. Moc dobře si ještě vzpomínám na scénku Kaisera a Lábuse z Možná přijde i kouzelník. :D
Nářečí mi nedělalo žádný problém, myslím že u ostatních čtenářů taktéž. Děj se pomalu linul jako šnek, což mi nebylo milo, ale nakonec jsem to nějak ustál. Legendárnost tohoto dramatu mě odzbrojila natolik, že jsem mnohé nedostatky překlížel a dal dobré (až chvalné) hodnocení Prostě klasička :)
Útlá kniha na odpoledne či večerní čtení, která Vás zanese do doby, kdy nejhorší nadávkou bylo slovo lunt:-) a nastíní pravý obraz postavy Maryši, kterou zná většina lidí jako tu zlou, jež otrávila svého muže jedem. Avšak po přečtení knihy budete velmi přemýšlet, kdo je vlastně ten zlý.
Je třeba si pár stránek přivykat na nářečí, ve kterém je kniha psána, ale po pár stranách to přestanete vnímat.
K téhle knize jsem se dostala kvůli povinné četbě. Je psána nářečím, ale to mi vůbec nevadilo. Spíš se mi nelíbil ten příběh, asi proto, že je z jiné doby. Ale i přes to musím uznat, že v některých chvílích jsem s Maryšou soucítila a dokázala se vžít do její situace až mi jí bylo líto.
Naprosto skvělá a velmi čtivá kniha. I přes svoje specifické nářečí se četla dobře, takže můžu jedině doporučit.
Když jsem začala číst, myslela jsem, že tuto byť krátkou knížku nedočtu. Hlavním důvodem bylo asi nářečí, na které jsem si postupně zvykla a asi v po první třetině mě knížka chytla a jsem ráda, že jsem ji nakonec dočetla. Její konec stojí za to.
Ze začátku jsem měla problém s nářečím a zastaralými výrazy, ale brzy jsem si zvykla. Maryši mi bylo líto, a tak jsem se jejímu činu ani nedivila, bylo to pro ni asi nejlepší a nejjednodušší řešení, jak zachránit svého milovaného Francka, a zároveň i sebe před Vávrou. Kdyby utekla, udělala by lépe.
Děučico nešťastná, cos to udělala.........
No asi to, že jsem prve viděla scénku s Lábusem a Kaiserem, což je začátek konce. ,,Tu máš sirky, běž si hrát do stohu." :DD Ale pár slov k Maryše, je to krásná hra a audiokniha v hlavní roli s úžasnou Lenkou Krobotovou mi ji konečně ukázala jako pravou tragédii, u který jsem se skoro už ani neuchichtla. ... dobře, tak přeci jen když zaznělo.... ,,To kafe je ............" :D
Bylo to fajn, přečetla jsem ji za jeden den a musím říct, že mi jako valachovi vůbec nevadilo hanácké nářečí, spíše to bylo takové příjemné zpestření :)
Maryša mě bavila. Je to jedno z mála dramat, která jsem četla, ale patří mezi nejlepší z nich. Dostala jsem se k ní díky povinné četbě a rozhodla jsem se ji přečíst díky skvělé parodické scénce od Kaisera a Lábuse, které se vždy ráda zasměji. Moravské nářečí mi přijde jako Pražačce vtipné, baví mě a výborně tam sedí. Letos jedna z nejlepších knih v povinné četbě. :)
Nemůžu si pomoct, ale kniha mi nesedla. Děj, námět, postavy byly dobrý. Nářečí mi vůbec nevadilo, naopak, su na něj zvyklá od malička, takže se čtením problém nebyl. Co mě ale neskutečně rozčilovalo, byly nekonečné scénické poznámky, které jsem přeskakovala a nečetla. Je mi úplně jedno, jestli v pravém rohu místnosti je na dřevěné polici hrnek..to mi k vizualizaci situace nepomůže, páč je to naprosto zbytečná informace. (Samozřejmě chápu, že na divadelní zpracování to má velký vliv- hodnotím pouze knihu).
Kniha se četla rychle, na nářečí se při čtení dalo zapomenout (a někdy mě i pobavilo).