Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378243/bmid_marysa-t6a-378243.jpg
4
2616
2616
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.... celý text
Přidat komentář
Docela dobře se četla, bylo skvělé pozorovat, jak se postavy postupem času mění díky svému okolí. Nářečí mi ani moc nevadilo. Nejlepší je stejně konec, ono přiznání :-)
Když na vysoké, v momentě, kdy vám kamarádka vaří kafe, prohodíte onu nesmrtelnou hlášku "Odkud je ta káva" a ona nereaguje a i po vysvětlení z ní vypadne, že neví o čem mluvíte, je to katastrofa.
Jedna z naprostých, nejklasičtějších klasik českého dramatu co snad kdy byla napsána, která by měla být povinnou součástí všech maturitních četeb.
Místy jsem se musela pousmát nad zněním nářečí, ale tam sranda končila. Drama, které má rychlý spád a čte se velmi dobře. Hezky zpracovaný příběh nešťastné lásky. I přesto, že kniha není dlouhá, čtenáře rychle vtáhne do děje tak, že člověk opravdu s Maryšou soucítí a k jejím rodičům a Vávrovi má odpor.
Veliké překvapení maturitní četby :) Řeknu upřímně, ten jazyk se opravdu špatně četl. Ale když se začtete, máte dojem, že příběh má opravdu spád. A přece se tam toho tak moc neděje :). V podstatě tě by se dalo říct: psychologické drama z venkova. :)
Tatínku, tak co bude s tó turkyňó, na poli ju žeró ptáci...
Čtivost, dramatický děj, nářečí... to vše a ještě víc, dělá z knihy zajímavou výpravu do minulosti
Klasika, pěkný příběh dobarvuje hanácké nářečí, které někomu může činit potíže.
Klasické dílo české literatury 19. století, které dokáže oslovit i současného čtenáře či diváka. Svědkem je inscenace zlínského divadla, kdy publikum vytahovalo kapesníky. Silný příběh nešťastné lásky. A zase není tolik vzdálen problémům některých současných vztahů.
Opět si mohu na seznam k maturitě připsat knihu, která mě bavila. Ze začátku jsem o tom nebyla přesvědčená, protože to nářeči je mi dost daleké a musela jsem si to domýšlet. Pak jsem si na to zvykla a už se to četlo samo. Závěr mě dost překvapil.
Už jsem asi vyrostl, protože bych nikdy nebyl schopný číst divadlení hry, nicméně nyní si je užívám. Baví mě o to více, když mám koupené lístky do divadla a můžu srovnat předlohu s moderním ztvárněním.
Jedna z knížek vybraných k maturitě. Dílo se mi moc dobře nečetlo, kvůli použitému nářečí a ani mě moc nebavila. Takže těch 90 stran mně dalo celkem zabrat.
Také to nízké hodnocení nechápu. Nejsem z Moravy, a přesto jsem neměla s porozuměním problém, mnohem lepší než Němcová, či Dyk... Je pravdou, že jsem si to přečetla na popud scénky s Kaiserem a Lábusem a možná také proto mi to tolik nevyznělo jako "tragédie", ale je to skvělá knížka a Maryša je navzdory tradicím alespoň na konci "akční" a nesetrvá v nešťastném dohodnutém manželství
Jednou větou: Mé neoblíbenější drama. :)
(dodatek - Poznámka: Pocházím z Moravy, popravdě úplně všemu jsem nerozuměla, ale zbožňuji (nejen) hanácké nářečí :) A příběh? Nešťastná láska. Co víc?)
Díky tomu, že bydlím na Moravě, tak mi nedělalo (až na pár výjimek) nářečí žádný problém, protože hromada lidí u nás tak ještě mluví. Teď k příběhu. Ten je dokonalý. Plyne přirozeně, nenuceně, na českou literaturu 19. století i celkem rychle. Opravdu bych chtěl vidět tu hru v divadle, jelikož nejde o to přečíst knihu, ale zažít ty pocity (zejména herecký výkon Maryšy po zavraždění Vávry).
Nechápu proč má kniha tak "nízké" hodnocení. Mě se četla zatím ze všech knih z maturitní četby nejlépe. Nemyslím že nářečí by mělo být takový problém, však na konci má snad každé vydání vysvětlivky, kdyby někdo nepochopil o čem se v knize mluví. Já rozuměla bez problémů, možná kvůli tomu, že jsem taky Moravačka, i když ne přesně z této oblasti. Určitě doporučuju nejen jako četbu k maturitě.
U tohoto díla sem se moc natrápila, především díky nářečí. Nejspíš bych se k ní už nevrátila, ale kdo ví.
Na to, že se mi do knížky nejdřív vůbec nechtělo, jsem byla nakonec příjemně překvapená jak mě autor dokázal vtáhnout do děje.