Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.... celý text
Přidat komentář
I přes mou nechuť ke čtení divadelních her musím uznat, že mě Maryša mile překvapila. Uznávám, že při úvodních popisech scén a barvitých líčení krojů (které jsem si stejně nedovedla představit) jsem nejdřív měla tendenci knihu odsoudit, samotné dialogy postav ale byly zajímavé, děj skvěle plynul a vývoj děje byl pro mě velmi uspokojivý (zejména časové posuny). I na hanácký dialekt si člověk kupodivu rychle zvykne. Musím říct, že mě láká se na hru i podívat. K maturitě super volba :)
Knize jsem se neuvěřitelně bránila, nakonec nebyl důvod. Hezky se četla, jazyk nebyl až tak složitý, čtení rychle ubíhalo.
Klasika, ke které jsem se dostal kvůli povinné četbě. Radost z jejího čtení jsem měl ale hlavně kvůli Cimrmanovskému Záskoku...jinak bych to těžce strravoval.
Kdybych šla do divadla, užila bych si to asi víc. Proč je Maryša zařazena do klasiky a povinné četby nechápu. O lakotě i lásce vyšla spousta lepších knih. Nebo si máme vzít příklad a trávit nepohodlné lidi? Jaké poselství má dávat v dnešním světě?
Jaká samá chvála a vlídná slova o této knize. Né, že by byla neoprávněná, kniha má něco do sebe - poukazuje na zničující povahu peněz, manipulativnost mezi lidmi, zdánlivou nespoutanost některých postav, ale i nemožnost stát si za svým názorem nebo podřizování se. Nářečí a jazyk mi také problém nedělal.
Ale kniha mě neoslovila nejspíš tak, jak by měla. Všechny postavy mi přišli tak nějak protivné - ať její rodiče nebo Vávra či samotná Maryša.
Mně se kniha líbila a dobře se četla☺. Je to taková klasika, určitě stojí za přečtení. Navíc je to krátké dílo, necelé dvě hodinky času. Nechápu, jak to někdo může nazvat odpadem.
Moc jsem od toho nečekala, četla jsem kvůli výzvě. Ale mile překvapilo. Kvůli penězům je myšlení některých lidí tupé a omezené. Prostě peníze kazí charakter.
Naprosto zcela fenomenální stavební kámen českého dramatu. Nádherné vykreslení veškerých okolností, i okolí samotného. Maryša jakožto zlomená bytost, byť do posledního konce, navzdory všemu, hrdá.
Jedno z mých nejoblíbenějších dramat vůbec.... Krásně napsané, živé.... Maryša se potácí mezi zoufalstvím ze závazku, do kterého ji nedobrovolně vehnali rodiče a láskou k Franckovi.... Životní tragédie mladých lidí....
Vávra: Na hromech líháme, na hromech vstáváme. Musí to bét, Maryšo? Což nemože byt u nás jináč?
Po tom, co jsem z dramat přečetla R.U.R. a byla jsem nadšená, tak jsem si k maturitě vzala i Maryšu a musím říct, že ani toto drama nezklamalo. Kniha se četla sama a ani nevím jak, ale najednou jsem byla na konci..
Ze začatku mi tam vadilo to nářečí, ale potom už jsem si nějak zvykla a knihu s radostí dočetla. Rozhodně k maturitě můžu doporučit..
Klasika může být nudná, těžkopádná a ne zrovna stravitelná, nicméně ne bezdůvodně jsou některé knihy považované za klasiku. Kritický realismus, do kterého spadá právě Maryša, je svým způsobem hanobením tehdejší společnosti, její kritikou i výsměchem, kdy peníze a majetek znamenaly více, než štěstí a láska.
Realismus se vším všudy, ty popisy oblečení na začátku dějství (které jsem okamžitě zapomněla, a všechno jsem si to představovala po svém) a poté i podrobné popisy scén k tomu holt patří. Maryši jsem moc fandila, a její postupná proměna byla vážně smutná. Jde vidět, jak snadno mohla (a stále může, i když to ve většině případů nesouvisí s vdavkami) tvrdohlavost rodičů zničit životy dětí.
Silné hanácké nářečí mi přišlo úsměvné, tak alespoň něco to trochu odlehčilo.