Maryša
Vilém Mrštík , Alois Mrštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524788/bmid_marysa-6532aff61766a.jpg
4
2604
2604
Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal; má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy...... celý text
Přidat komentář
Úžasné realistické drama.. Musím říci, že mne navedlo k tomu, abych se vrhla i na další :) Miluji českou tvorbu, obzvláště, pokud se řadí do realismu :)
Maryša mě opravdu nadchla, knihu jsem přečetla jedním dechem. Nářečí mi nepřipadalo nijak nesrozumitelné a tedy mě ani nerušilo. Velmi oceňuji syrovost díla; fascinuje mě, jak se postavy neustále oháněly Bohem, ač zastávaly zcela rozdílná stanoviska. Za nic na světě bych nechtěla žít v té době, chudák Maryša...
Kdyby tato hra byla napsána v dnešním jazyce, asi by se těšila daleko větší popularitě. I tak se mi, ale líbila.
Vůbec mi není po chuti číst knihu, kde kvůli penězům a umíněným rodičům musí trpět dva nevinní lidé, kteří se mají rádi. Co se týče kvality, nemám co vytknout, určitě kniha patří mezi české divadelní perly, ale příběh se mi prostě nelíbí.
Mé nejoblíbenější české drama, které má hloubku a dá se v něm najít opravdu mnoho úžasných myšlenek a důvodů, proč je inscenovat i dnes.
A pokud někdo nerozumí Maryše a chtěl by, pak doporučuji Základy dramaturgie od Jana Císaře, kde je Maryša podrobně rozebrána.
Divadlo je prostě moje srdcovka. Knížku jsem četla až po shlédnutí novodobé a originální inscenace (pro představu obsahovala například africký tanec místo lidových), která mě nadchla a zanechala ve mě dojem, že příběh Maryši je svým způsobem komedie. Takže si asi dovedete představit můj šok, když jsem zaklapla tuhle knihu. Každopádně nářečí, téma a celý příběh je podle mě originální, zajímavý a čtivý. Ne však lepší než průměr.
Jen kvůli povinné četbě a už nikdy víc. Strašně špatně se mi to četlo a nářečí mi četbu jen znepříjemnilo. Už před knížkou jsem si moc velké naděje na nějaké lepší hodnocení nedělal - každopádně oproti filmu je kniha ještě příjemné překvapení. Myslel jsem totiž, že budu muset jít na úplně nejnižší hodnocení - naštěstí musím uznat, že knížka byla čtivá a biť mi nářečí četbu dost rozkouskovalo bylo příjemné si přečíst zase něco trochu jiného. I když hodnotím pro některý přísně, já jsem mile překvapen.
Jak už si jednou zvyknete na nářečí, které opravdu potřebuje chvíli, aby šlo snadno přes oči do hlavy, tak je Maryša úžasné lidské drama s krásně useknutým koncem. Na divadle mě zatím nikdy nezklamala, na stránkách knihy je třeba trochu "zapracovat" a vyjít textu naproti. Ale jde to a ve výsledku jsem byla příjemně unavená.
Četla se strašně. Vytáhnout si jí u maturity byl horor. Díky bohu za její jednoduchý děj a Kaisera s Lábusem ;)
Velmi hezká kniha, jediné co mi vadilo byl te moravský přízvuk jakým se v té době na Moravě mluvilo. Ale povinnou četbu nesnáším, jenže už jí musím číst a tahle knížka byla fakt dobrá. Jednoduchý děj a ani moc stránek nemá. Přečetla jsem ji za dva dny.
Povinná četba. Ale takový čtivý příběh, mě se to líbilo. A divadelní hra byla také velice dobrá.
Nejlepší české drama 19. století.
A mimochodem, s v hodnoceních kritizovanými dialektismy neměl ani Pražák problém.
Klasika od českých autorů, která mě osobně nijak nevtáhla. Nářečí se mi mnohdy dost špatně louskalo a jediné, co mi na knize zaujalo, bylo to, že celý příběh má reálnou základnu. A tu si pamatuju díky wikipedii asi víc, než děj téhle knihy. Čtená z donucení k maturitě.
knížka povinná k maturitě - špatně se mi v textu orientovalo a to nářečí tomu moc na oblíbenosti nepřidalo, nicméně jako divadelní představení to bylo skvělé.
Nářečí pro některé může být zpočátku překážkou, ale mně osobně se kniha zamlouvala. Děj je jednoduchý a "líbívý".
Další dílo patřící k české klasice. Závěr mě překvapil. Nutno ocenit Mrštíkovský smysl pro detail.
Výborná hra - ať už díky (pro Češku) exotickému nářečí, nebo pro perfektní vykreslení charakterů. Moc se mi líbí, jak Mrštíci nepředkládají čtenářům nic úplně černobíle (ačkoliv z některých zjednodušujících obsahů by se to neznalému mohlo zdát), a tak čtenář chvílemi i lituje Lízala, který kvůli jednomu chybnému kroku zničí existenci svou i své dcery. A Maryša je jednou z nejsilnějších hrdinek, jaké znám. Paráda a labůžo.
P.S. Několik citací Strouhalky jako malá ochutnávka venkovské mentality (částečně přežívajíci dodnes): "Ba, milá děvčíco, vdé se, dokud seš mladá – shrbacenó si tě žádné nevezme. Jako ta přezrálá hruška je pak člověk – nikdo o ňu nezavadí, každé do ní kopne."; "Každá si udělá z muža, co sama chce. Je-li nedobré, sama je tím vinna."; "Ostatně, co se budem přít! Na všechno ti, má milá, tvůj rozum nestačí. Musíš si myslet, že seš enem hlópý děvčisko."