Maryša
Vilém Mrštík , Alois Mrštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524788/bmid_marysa-6532aff61766a.jpg
4
2604
2604
Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal; má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy...... celý text
Přidat komentář
2-3*
Divadelní hra, kterou snad ani není třeba představovat. Všichni známe a taky všichni víme, jak to dopadne.
Dialogy jsou psány v nářečí, které je mi velmi blízké, takže s porozuměním jsem neměla problém.
Začátek je poměrně dlouhý a nudný. Teprve od třetího dějství to začne trochu nabírat a mít spád.
Na divadle jsem zatím neměla možnost vidět.
Maryša je prostě klasika. Již v dětství jsem ji viděla ztvárněnou Divadlem Járy Cimrmana a zanechala ve mně silnou stopu. Z jazykového hlediska jsem byla nadšena. Knihu psanou nářečím, které je mi velmi blízké, jen tak nenajdu a jsem proto za toto dílo velmi ráda. Obálka knihy mě již na první pohled upoutala díky svému vtipnému nápadu s jedním z hlavních témat hry. S hlavní hrdinkou jsem během knihy soucítila a kdybych byla na jejím místě, asi bych se zachovala stejně, vzhledem k okolnostem. Maryšu by dle mého názoru měl znát každý, protože jde o klenot české literatury. Dávám tedy této knize nejvyšší hodnocení, které je možné a vřele doporučuji všem milovníkům nářečí, dramat a také Cimrmana.
Zajímavé drama, zaujal mě příběh jako takový, hlavně kvůli nízkému počtu stran. Kniha vystihla jednu věc a to takovou, že za peníze se manželství koupit nedá a přinese většinou jenom hádky a utrpení. Takové soužití, by asi netěšilo nikoho z nás. Dočetla jsem se, že drama mělo končit více závěry jedním z nich je, že se měla zabít Maryša skokem do splavu, nebo mě zaujalo to, že Alois chtěl původně aby kniha byla románem, ale jeho bratr mu to vymluvil. Určitě mě nemrzí, že jsem si knihu vybrala na seznam maturitní četby. Ke čtení mi ji doporučila jak moje sestra, tak knihovnice a jsem ráda, že jsem dala na jejich radu si ji přečíst.
V knize se vyskytuje nářečí. Kniha popisuje život na vesnici. Kniha se mi moc nelíbila, protože nářečí ztěžuje četbu.
Líbila se mi. Prostě jsem ji musela mít ve své knihovně. Překvapilo mě, jak je kniha útlá, ale dějem nadupaná. Tak teď ještě na vlastní oči to divadelní představení...
Jedna z nejlepších knih v doporučené maturitní četbě. Doporučuji akorát mě překvapil rychlý konec.
Maryša je rozhodně kraťoučké dílko obsahující mnoho informací a dobře prokreslené postavy, které jsou vhodnými hybateli děje. Jsem ráda, že jsem si divadelní hru přečetla. Možná jsem čekala, že text bude ještě více emotivní, nicméně od toho jsou herci...
Myslím, že se k ní ještě budu vracet. Pokud budeme brát obecně české texty do konce 19. st., toto je klenot. Dá se číst, je přečtený za chvíli, obsahuje zajímavé myšlenky, má to pointu. Totéž se bohužel o všech starších dílech české literatury říci nedá...
DOPORUČUJI K MATURITĚ.
Zdejší popisek knihy to zcela, ale zcela vystihuje - jeden z klenotů české divadelní tvorby. Jako u Furiantů, kdyby šlo, tak dám ještě vyšší hodnocení. Ke spoustě děl by se měl leckdo vrátit v pozdějším věku, pokud četl (povinně) na škole. Obsah i formu pak mnohem více ocení.
Za mě super kniha. Četla jsem ji k maturitě a bez problému. Ani ten jazyk mi nijak nevadil, právě naopak. Občas jsem se i zasmála u některých monologů Maryši.
Začnu asi takhle: Miluji moravské nářečí, byť jím nemluvím a tím, že já osobně nemám žádné nářečí jsem se na knihu musela více soustředit, hlavně se mi to v hlavě překlápělo na normální češtinu. Sranda byla se opravdu zaměřit na to abych to četla správně. Zamilovala jsem si prostředí ve kterém se děj odehrává. Maryša je můj naprostý favorit. K příběhu: Nápad je skvělý, ale některé scény a dialogy byly malinko zbytečné. Já bych se místo toho mnohem raději podívala do soukromí Vávry a Maryši, jak se k sobě chovali atd. Taky bych více rozehrála konec, který je naprosto krandiozní. Celkově dílo je to prostě úžasné a nezbývá mi jen dát hvězdy.
Četba k maturitě. A zároveň znamenitě napsaná věc. Jenom pro kochání nářečím nemám tolik pochopení jako ranější čtenáři, ale rozhodně mi nevadilo.
Na základě toho, co jsem dosud z divadelních her přečetla, mi přijde, že Maryša je snad (vedle Lessingovy Sittah) jediná ženská postava, která má charakter. Moje náklonnost k titulní hrdince je tedy jeden z důvodů, proč se mi hra tolik líbila.
A "kafe od Žida" je prostě kouzelné. :D
Maryša není ničím jinym, než jedním obrovským svědectvím, že život bez lásky se žít nedá.
Sice to byla povinná četba, ale kniha velmi dobře zachycuje prostředí a sociologii své doby ve které je napsaná. Dnes se s takovými problémy nepotýkáme a máme jiné ale stejně je hrozné, že ji přinutitli si ho vzít a teprve potom prozřeli :/ :)
Realismus se vším všudy, ty popisy oblečení na začátku dějství (které jsem okamžitě zapomněla, a všechno jsem si to představovala po svém) a poté i podrobné popisy scén k tomu holt patří. Maryši jsem moc fandila, a její postupná proměna byla vážně smutná. Jde vidět, jak snadno mohla (a stále může, i když to ve většině případů nesouvisí s vdavkami) tvrdohlavost rodičů zničit životy dětí.
Silné hanácké nářečí mi přišlo úsměvné, tak alespoň něco to trochu odlehčilo.
I přes mou nechuť ke čtení divadelních her musím uznat, že mě Maryša mile překvapila. Uznávám, že při úvodních popisech scén a barvitých líčení krojů (které jsem si stejně nedovedla představit) jsem nejdřív měla tendenci knihu odsoudit, samotné dialogy postav ale byly zajímavé, děj skvěle plynul a vývoj děje byl pro mě velmi uspokojivý (zejména časové posuny). I na hanácký dialekt si člověk kupodivu rychle zvykne. Musím říct, že mě láká se na hru i podívat. K maturitě super volba :)
Knize jsem se neuvěřitelně bránila, nakonec nebyl důvod. Hezky se četla, jazyk nebyl až tak složitý, čtení rychle ubíhalo.
Jako povinná četba se mi tato kniha zamlouvala