Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Příběh Maryši, dcery sedláka, a chudého Francka se odehrává na moravské vesnici devatenáctého století. V dialozích je užito nářečí charakteristického pro danou oblast. Maryša je rodiči nucena vdát se za vdovce Vávru, jehož jediným zájmem je vyrovnat dívčiným majetkem své dluhy. Francek odchází na vojnu, aby se po letech vrátil a postavil svou milovanou Maryšu před mravní dilema.... celý text
Přidat komentář
S Maryšou jsem se seznámila ve škole, když nám učitel pustil záznam z divadla (http://www.csfd.cz/film/278791-marysa/). Bylo to něco neuvěřitelného. Po celou dobu mi běhal mráz po zádech z těch skvělých hereckých výkonů. Dokázali zobrazit veškeré emoce i atmosféru. Týká se to především toho srdcebolu, který celou knihu provází. Co musím také ocenit, bylo natrénované nářečí.
Některé pasáže jsem musela přečíst hned několikrát. Ne že bych jim nerozuměla, prostě jsem se jimi chtěla chvíli kochat.
Doporučuji všem! Ne jako knížku k maturitě, i když je pravda, že je tenká a jenom rozborem jazykových prostředků by jste zabrali notný čas probíhající zkoušky. Ale Maryša představuje klenot české literatury a kultury. Každý Čech by se s ní měl seznámit a pochopit, co se dělo ještě před několika lety na této půdě a jaký ks cesty český národ urazil. Možná bychom si htaky konečně uvědomili, že bychom měli být vděční za to, co máme!
Divadlo mne moc nebere a repliky z tého hry zná nejspíš každý.
Z tehdejšího hlediska těžký zločin, dnes běžné a proto již tak nešokující.
Nebojím se říci až naivní.
Hm nevím co na tom nějak extra obdivovat.
Oslavný epos Stammela tím pádem zcela logicky nechápu. Co mělo koho omámit a pobouřit zároveň? Její čin? to, že žila tak, jak to bylo tehdy normální - prostě s tím, koho mít musela a ne chtěla? To bylo prostě běžné a miliony žen to snesly... proto nějak nechápu proč bych jakož jednu, která to skoncovala a "osvobodila se" měla obdivovat.
Nářečí rozumím, protože z tama mámrodinu, nemyslím že by byl někdo až takový ignorant, že by nechápal tamější slovíčka.
Tuhle knížku by si měl přečíst každý - dobře, není to to nejlepší, co jsem kdy četla, ale propána, zabere to hodinku a má to smysl! Příběh o zvrhlé společnosti na vesnici, o smluveném manželství, které se nevydařilo, o penězích, lásce, nenávisti. Krátký, leč výstižný. Doporučuji! :)
Příběh Maryši mě zaujal, už když jsem ho viděla v divadlo, což byl taky jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla si tuhle knížku vybral jako povinnou četbu k maturitě.
Trošku mi vadilo nářečí, ale příběh byl velmi dojemný a knížka měla rychlý spád.
Přečetla jsem za jeden den.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu, takže jsem toho moc neočekávala, ale byla jsem velmi příjemně překvapená. Skvělý nápad, výborně sepsaný... kniha má v některých ohledech i hlubší přesah do současnosti.
Smutné. Několikrát jsem viděla jako divadelní hru, ale s knihou se to dá srovnat. Závěr vždy stejný. Myslím, že se k dílu vracet nebudu.
Děj mi možná zkazilo to, že jsem dopředu věděl, jak hra skončí. Mrštíkové určitě skvěle zobrazili rodinné a sňatkové poměry, které jsou pro nás v moderní době nepředstavitelné a za to jim veliký dík. Na druhou stranu mě dílo příliš nezaujalo a vlastně jsem byl nakonec rád, že rozsah byl takový, jaký byl.
Nebýt povinné četby, tak tu knížku nikdy do ruky nevezmu. Překvapivě patřila mezi ty zajímavější :-)
Knihu jsem měla v povinné četbě a moc se mi do ní tedy nechtělo, ale mile mě překvapila. Výborně se čte je poutavá a mně přišla i vtipná. Mnozí také ocení, že není nijak dlouhá ani myšlenkově náročná.
Čtenářská výzva 2015 - KNIHA, KTERÁ BYLA NAPSÁNA PŘED VÍCE NEŽ 100 LETY
Četla jsem ji už ve škole jako povinnou četbu a znovu mne ta kniha uchvátila, bratřk Mrštíkové prostě nezklamali... kniha se čte úplně sama... i když jsou sem tam velmi stará moravská slova, tak se mi četla kniha dobře :-) ...
Knihu jsem přečetla za pár hodin, přišla mi docela zajímavá. Trochu mě štvalo že je to napsané jako scénař k divadelní hře.
K této knize jsem se dokopala z důvodu povinné četby... tedy, jedná se o zajímavé dílo, které překvapuje svým extrémním pesimismem. Dost jsem narážela na problém s pochopením některých moravských slov. Samotné čtení pro mě nebylo záživné, ale alespoň jsem se dozvěděla, jak "drsně" to dříve chodilo, jinak mi tato kniha mnoho nepřinesla.
Nemohu říct, že by mě tato kniha nějak nadchla, přesto mi ale ukázala obraz dřívějších způsobů, mravů a nářečí (za to si ji cením).
Na tuto hru jsem narazila vlastně jen pro to, že se vyskytuje v kánonu povinné četby k maturitě. Divadelní hry mám ráda, tak jsem se s chutí pustila do čtení. Bohužel po pár stránkách nastalo obrovské zklamání. Děj není nijak originální, něco podobného se vyskytuje v mnoha jiných hrách a je to napsané daleko lépe. Při čtení mi také vadil jazyk, kterým je to psané. Hanácké nářečí bylo pro mě opravdový oříšek. Možná nejsem na tuto knihu dost zralá, abych ji ocenila tak, jak si popravdě zaslouží. Bohužel, nelíbilo se mi to.
Četla jsem to kvůli škole, byla to ztráta času. Na jednu stranu odvážná myšlenka na svou dobu, ale knihu psanou nářečím už nikdy víc...
Knížka, kterou jsem otevřela díky škole. Byl to takový střed, ani ne špatné ani skvělé. Přesto dalo se to číst a ani bez nějakých protahů, které jsem tak trochu čekala. Příběh byl až fascinující, protože v dnešní době si to neumíme představit, v minulosti to tak chodilo, jak na běžícím páse. Jak smutné. Ale jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. :)
Skvělá kniha, ve které se člověk dozví, jak to dříve chodilo s uzavíráním manželství, či o lhostejnosti rodičů.
Knihu mám jako součást maturitní četby, ale nejsem z ní nadšená. Možná za to může příšerné divadelní zpracování, během nějž mě soustavně oslepovala prudká světla, záměrně mířící na mé oči... Rozhodně by to šlo udělat lépe (nemám ráda, když si někdo hraje na "lepší" společnost, než ve skutečnosti je), kdyby se tak křečovitě nesnažili o "umění" možná by to ve mně nezanechalo tak negativní dojem, který přetrval i během četby. Díky tomuto traumatu, nemohu jinak než dát jen dvě hvězdičky. Možná někdy v budoucnu dám Mrštíkům novou šanci a pak opravím své hodnocení :)