Máš mě v krvi
Elizabeth Norebäck
Jak tenká je hranice mezi nadějí a šílenstvím? Když k psycholožce Stelle Widstrandové začne na terapie chodit mladinká Isabelle Karlssonová, Stella je naprosto přesvědčená, že se jedná o její ztracenou dceru Alenku. Všichni v jejím okolí se ovšem domnívají, že se před více než dvaceti lety utopila na rodinné dovolené. Její tělo však nebylo nikdy nalezeno, pročež Stella celý život věřila, že se její dcera ten osudný den neutopila a je stále naživu. Mohla by Isabelle Karlssonová skutečně být Stellina nezvěstná dcerka? Stella o tom začíná být skálopevně přesvědčená, její okolí si však myslí, že blouzní. Co všechno je Stella ochotná riskovat, aby zjistila skutečnou identitu záhadné pacientky? Svou kariéru? Své manželství? Svou rodinu? Svůj vlastní zdravý rozum? Svůj život? Máš mě v krvi je příběh tří žen. Jedna věří, že nalezla svou ztracenou dceru, další se bojí, že přijde o své děťátko, a třetí se pokouší sžít se svou nově nalezenou svobodou. Tři příběhy. Tři pravdy. Tři ženy. Jeden propletený thriller.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , VendetaOriginální název:
Säg att du är min, 2017
více info...
Přidat komentář


Skvělá knižka která Vás neustále drží ve střehu a napětí, pohled tří žen a krátké kapitoly se mi velmi líbily, a příběh o to více :) doporučuji :)


Výborný psychologický thriller o tom,kam až láska matky může zajít... 420 stran, zbytečně dlouhý. Kdyby to autorka zkrátila o polovinu,nikomu by tím neublížila. Prvních 100 stran a posledních 100 mělo spád. 200str. uvnitr toho všeho bylo jen opakování slov,myšlenek.. Hlavní postava mě začala už dokonale štvát,jak furt do sebe lila víno,víno,víno. Jak to pořád dokola omílala spisovatelka. Stejné věty,to bylo tak šileně nudný! Ale zvládla jsem a sem za to ráda. Konec už jel rychle a fakt se mi líbila.


Půjčeno na dovolené, líbilo se mi, že je to psané z pohledu tří žen, jejich pořadí bylo nahodilé, někdy více kapitol od stejné ženy... a jak se jejich osudy proplétaly. Vždy, když jsem chtěla dočíst kapitolu a knihu položit, stalo se něco, kvůli čemu jsem to udělat nemohla.... a tímhle stylem jsem ji přečetla za jediný den (to u mě ale není nic divného)


Tři ženy, Stella, Isabelle a Kerstin, a jedna opravdu napínavá čtenářská jízda. Mě chytla již od prvních stránek a čtení tohoto psychothrilleru jsem si užívala na maximum. Není to jen námětem, ten není až tak objevný ani překvapivý (absolutně souhlasím s komentářem mé oblíbené Kekik níže), ale stylem psaní, dobrými dialogy, krátkými kapitolami a vůbec.. otáčela jsem stránku za stránkou, a že jich není málo. Paní autorce vychází nyní další kniha a tu já si určitě nenechám ujít. Kdo ještě nemá vybráno na dovolenou a preferuje tento žánr, určitě doporučuji.


(SPOILER)
Skvělý psychothriller, kde se prolínají pohledy tří žen.
Stella před lety přišla o dceru, ale je přesvědčená, že je stále naživu. A jednoho dne si myslí, že ji potkala, že její nová pacientka je ona ztracená dcera. A tak začíná kolotoč špatných rozhodnutí, Stelle se vrátí záchvaty paniky, je Isabelle posedlá, nikdo jí ale nevěří, takže její psychický stav se zhoršuje až do zhroucení. Zároveň ji ale někdo pronásleduje, a evidentně to myslí vážně. Isabelle se postupně vrací vzpomínky na její dětství, které nebylo až tak idylické, jak jí tvrdí její matka Kerstin. A nakonec se ukazuje, že nebezpečným psychopatem není Stella, ale někdo úplně jiný.


Velmi povedený psychothriller! Skvěle popsané emoce i myšlenkové pochody tří žen. Bylo mi neskutečně líto Isabell, ta si musela užít opravdu příšerný život. Konec mi přišel trochu useknutý, chtělo to ještě trochu emotivně doladit, ale jinak nemám výtku. Skvělá kniha!


Kniha příjemně překvapila. Bavila mě od začátku do konce.
Očekávala jsem z komentářů na Databázi knih, že zhruba polovina knihy je v pomalejším tempu, ale že stojí vyčkat na posledních cca 120 stran. Mně kniha bavila od úvodní kapitoly. Ano, není to nervák hned z kraje, ale já si čtení užívala. Je také pravda, že mě autorka ničím nepřekvapila. Téměř vše jsem dopředu tušila, ale i tak to stálo za to.
Kniha má 422 stran, ale já bych uvítala ještě pár kapitol navíc. Moc by mě zajímalo, jak to bylo dále. Příběh skončil v tom nejlepším.
Děj vypráví tři postavy v krátkých kapitolách, což mně vyhovuje.
Citace z knihy:
"Co to znamená truchlit? Co to znamená, když vám někdo chybí? Když vám někdo zmizí ze života, vezme si s sebou kus z vás. Kus z vás, který už nikdy nic nenahradí. Ten smutek a ta ztráta, to ve vás zůstane navěky. A bolí to. Ta bolest vás svírá, krvácí. Zůstane po ní strup, který svědí a pak se sloupne. A zase to začne krvácet. Jednoho dne se z toho stane jizva. Rána se zahojí, ale jizva zůstane napořád."


První polovina knihy je pomalejší, hodně charakterizuje hlavní postavy. Ale potom se to pěkně rozjede a konec je napínavý. Díky krátkým kapitolám se čte rychle.


(SPOILER) Začátek knihy se hodně věnuje myšlenkám postav a vlastně celý příběh je vyprávěn hlavně prostřednictvím toho, co se děje třem různým ženám v hlavách. Asi se to u psychologického thrilleru dalo čekat, ale já zatím moc knih napsaných tímto způsobem nečetla. Trvá to, než se kniha rozjede, konec je naopak hodně rychlý. Hlavní zápletka je v podstatě celkem jednoduchá, i tak je kniha ale napínavá a čtivá. Přišlo mi divné, že je Stella povoláním psychoterapeutka, ale neumí zvládat panické stavy a nepozná manipulaci. Ukončení zápletky teoretické nevěry mi také nesedělo. Stejně tak to, že setkání Stelly a Isabelle byl přeci osud. Jinak ale dobré.

(SPOILER) Dobrá kniha trochu na začátku mi dělalo problém kdo je kdo. Ale potom to bylo psycho a musela jsem rychlo přelosknout,ze Stella není psychous,ze to co cítí k Isabele mateřský instinkt je pravda.


na začátku nic moc, a citila jsem spíš zklamání, ale kniha mi připomínala knihu Dívka ve vlaku a tak jsem odhodlaně četla dál a dočkala jsem se..... asi v půlce se děj totálně zvrtne a vy čtete se zatajenym dechem stranku za stránkou a všechny informace, ktere byly doposud bezvýznamné začnou do sebe zapadat a začne se objevovat kousek po kousku celý obraz příběhu a vy jen čekáte jak vše dopadne..... stránku za stránkou přibývá událostí, zvratů a vy se řítíte se všemi z příběhu do konce, který ve vás zanechá mnoho otázek a hlavně pochybnost, zda by kniha neměla mít ještě pár stránek....a taky možná, že ne, že je lepší, že se příběh ukončil právě tak jak je.... každopádně mě se kniha líbila, i přes trošku nezaživný začátek byl příběh zajímavý a napínavý az do konce, žádné odhalení už na začátku... prostě hezka kniha jak má být


Kniha se mi poměrně líbila, příjemně ubíhala, ale nebyl tam pro mě nějaký wow efekt, nebyla z knih, co bych přečetla za jedno odpoledne. Trošku mě rušilo, že se neskloňuje jediné jméno Alice.


Tak pro mě hodně slabý začátek knihy. I jsem jí chtěl pomalu odložit. Ale druhá polovina knihy mě nadchla a pomalu se nedala odložit. Je to srozumitelně a přehledně napsané. Takže nakonec spokojenost.


Zajímavá kniha, moc takových jsem ještě nečetla. Přišla mi lepší než Křídak. Ale asi zas jedna z knih s uspěchanym koncem. Nevim jestli ji mám poslat dál, protože mi v ní strašně vadilo zacházení s jedním z jmen hlavní hrdinky. A to pouze anglické psaní jména Alice, za celou knihu nebylo ani jednou vysklonovano.


Samotný příběh není špatný, ale to ke skvělému výsledku nestačí. V hodnocení vždy beru v potaz i stylistickou úroveň, která se mi zdála slabá...jazyk je opravdu hodně jednoduchý, mohl by být aspoň trochu květnatější.
(A není to, bohužel, případ jen této autorky; zdá se mi, že dobře píšících autorů je dnes jak šafránu.)

Za mě super kniha bála jsem se jak je tlustá četla se sama ke konci jsem hltala stránky ale mrzí mě konec mohlo to být rozsáhlý


Výborná kniha, napínavá, plná nečekaných zvratů. Nemohla jsem se odtrhnout. Takto si představuji dobrý thriller. Bohužel, jednu hvězdičku musím strhnout za závěr, který mě hodně zklamal, useknutý, jako kdyby to autorka už chtěla mít za sebou.


Tak strhující psychothriller ani náhodou, zajímavý byl jen konec, jinak nic moc:-(
Četla jsem lepší knihy.
Nechápu tak vysoké hodnocení:-(
Kniha se čte dobře, má krátké kapitoly, nevíme, kdo je a kdo není blázen, závěr má spád. Kdyby se vypustilo prostředních asi 200 stránek neustálého omílání stejných věcí, jak se píše v komentáři níže, tak bych dala 5*.