Maso
Martin Harníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356279/mid_maso-CIA-356279.png
4
109
109
Próza představuje alegorický obraz světa jako jediné obrovské tržnice, kde probíhá věčný boj tvorů, jen málo podobných lidem, o přežití. Vypravěč, který jako ostatní dodržuje absurdní zákony Města, je hladem přinucen jednat jako samostatně myslící bytost a tak se mu podaří objevit řadu mechanismů boje o potravu. Když je po dopadení z tržnice vyhnán, zubožený se dostává do normálního světa mezi svobodné lidi, kteří se ho ujmou. Neumí však už mezi nimi žít, dopustí se zločinu a je vyobcován zpět do Města, kde umírá a končí na pultech tržnice.... celý text
Přidat komentář
Hnusná a zároveň geniální; to jsou dvě jediná slova, která mě po dočtení napadají.
Přečetl jsem už dávno. Už vzhledem byla ta kniha zvláštní. Teď ji už mám jen v e formě, ale je to skvělá věc.
Velmi naturalistická záležitost. Náhodou jsem doma měl vydání ve zvláštním formátu z nakladatelství Host, které vypadá jako namočené v krvi. Řekl jsem si proč ne... i když to vypadalo zvláštně.
Musím upřímně říct, že kniha mi vyrazila dech. Utopie až na kost a to doslova, protože maso, to je oč tu běží. Aktuálnost? 100%. Napsáno je to fakt bravurně a když srovnáme náš Svět s Masem... možná to přeháním, ale vidím v tom jistou podobnost. Je to drsná, hnusná kniha, kterou si budete chtít přečíst znova, protože nás lidi to přitahuje.
Skvělá,jednoduchá, drsná kniha,která ani nepotřebuje více stránek a více vysvětlování, tuto knihu čtu cca jednou do roka a bavímě s husinou v zádech a bez poukázky v kapse...
Láska není - je jen hlad.
Syrové. Naturalistické. Alegorie světa jako obří tržnice s masem, kdy silní jedinci pojídají maso těch, kteří byli poraženi. Harníček vymyslel skvělý příběh, osekaný až na dřeň, bez citů a mámení a přitom emocionální pecku jako prase. Člověk člověku masem. A nikdy neumírá. Zdechne. Svět, kde svou přítelkyni po sexu rozkoušete, roztrháte, rozřežete nožem na kusy a sníte, protože do rána daleko a hlad je mrcha. Morbidní až do konce.
Temné až do porážky.
"Křečovitě jsem stáhl na jejím krku své prsty a náhle její tělo ztěžklo, nemohl jsem jí udeřit. Sesouvala se k zemi a já, jak jsem byl zesláblý, musel jsem se shýbat s ní. Ještě několik okamžiků jsem ji podržel a potom ji pustil. Padla, její hlava prudce udeřila o špinavé kameny. Nemohl jsem pochybovat. Porazil jsem ji, porazil jsem ji načerno. "
Kdysi jsem si tuto knihu koupil ve svém antiutopistickém období a dodnes se k ní rád vracím. Nevím, čím to je, ale vždycky dostanu při čtení strašný hlad.
Maso - to je zdařilá črta, studie jedince a společnosti, ve které je maso (ano přátelé, lidské maso), jediným zdrojem potravy. Možná se bude někomu zdát, že je to knížka zbytečně krutá a že by autor měl být ke svým "hrdinům" shovívavější, ale pro lidský druh není místa ke shovívavosti. Síla, která člověka žene kupředu je v Harníčkově knize zjednodušena na naprosté minimum. Je to jen MASO.
Kniha ve tvaru gilotiny...auuu ;)