Matka
Karel Čapek
Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích.
Divadelní hry Literatura česká
Vydáno: 1945 , František BorovýOriginální název:
Matka, 1938
více info...
Přidat komentář
Silné a aktuální téma. Chápu matku a její odpor proti zbytečným obětem, matky by válku nikdy nerozpoutaly, a chápu potřebu obrany vlasti.
Neuvěřitelně autentické drama, které spojuje všechny matky světa. Dilema lásky, pocitu štěstí a naplnění stojí proti ideji života, touhy něco po sobě zanechat v rozhodnutí obrany vlasti či boji za svobodu. Stát se hrdinou je snad přáním každého muže. Rozpor lásky, štěstí, ochrany zde stojí proti vlastenectví, sebeurčení a snu stát se velikým - být za cenu nejvyšší.
Nevím moc jak hodnotit povinnou četbu, ale tahle se mi líbila. Mám ráda prózu, mám ráda poezii, ale drama ne. Navíc já blbá jsem si přečetla anotaci. Anotaci, která v tomhle případě vyspoileruje prakticky celou knihu. Ale tak stejně jsem se pustila do čtení, knihu už jsem měla doma a navíc mi důvěryhodný zdroj řekl, že mě by se tahle knížka líbit mohla, ke všemu má tak málo stránek, že bych s ní stejně neztratila zrovna mnoho času.
K postavám se asi pořádně vyjádřit nedokážu, protože bych asi vyspoilerovala jednu zásadní věc. No, a k ději taky ne, ze stejného důvodu.
Každopádně pokud máte Matku v povinné četbě a máte chuť na pořádně smutný příběh (mě jen tak něco nerozesmutní, ale tady mi málem i slza ukápla), pak velmi, velmi doporučuju.
Čapkovo protiválečné drama v době španělské občanské války, kdy matka z počátku odmítá synovu iniciativu jít se přihlásit jako dobrovolník, ovšem následující události její názor změní. Čapkovo literární umění spočívalo, že dokázal napsat nadčasové hry, které jsou aktuální i v dnešní době
Velmi silný příběh, velmi silné ženy.
Nadčasové dílo.
Prostě pan Čapek je jen jeden a nevěřím, že by se našel český autor, který ho kdy překoná. Je fascinující, jak dokázal svá díla napsat tak, aby bylo možné je aplikovat do každé doby.
Matka mě moc bavila. Bylo zajímavé vidět válku očima matky. Vždy se podle mě rozebírá válka atd. Ale jak to vidí třeba rodiče to už se moc nepopisuje. Tohle se mi líbilo mnohem víc než Bílá nemoc. K maturitě ideální.
Vydáno při schylujíci se německé invazi do Čech. Čteno na počátku ruské invaze na Ukrajinu.
Nepříjemně aktuální, velice čtivé dílo. Smutné a varovné. Kdybych to četl jindy, asi by mi přišlo přehnaně emotivní, ale v kontextu doby je to zcela pochopitelné.
Jedno z posledních děl Karla Čapka, dokončil ho těsně před druhou světovou válkou. Z počátku mi přišli mužští hrdinové lehkovážní, obětovali svůj život za svoje ideály. Své smrti vůbec nelitovali, zejména když pomohli své komunitě, vědě, výzkumu atp. V závěru knihy, kdy se hlavní hrdinka - matka - snaží uchránit svého posledního syna, se odehrávají události, které již nelze přehlížet a je potřeba bojovat.
Jedno z nejsilnějších děl Karla Čapka, které je dnes více než aktuální. Neskutečně mě děj bavil a četl se sám, i přestože to není hezké čtení. Rozhodně doporučuji - Matku by si měl přečíst každý
Matka je moje první autorova kniha, kterou jsem kdy přečetla. Kontext jsem neznala, ale jednoduše jsem po ní sáhla a dala se do čtení.
Musím říct, že jsem velmi mile překvapená. Četla se strašně pěkně, Motivy, které přiřadil jednotlivým postavách v celku knihy vytvořili zajímavé vyústění celé hry.
Příběh je velmi silný. Čapek dokázal skrz famózní dialogy, člověku zprostředkovat tvrdou realitu války, které se dotkne naprosto všech! Číst jí dnes (s vědomím situace ve světě) bylo mrazivé.
Ti, kteří se války účastní přímo, jsou sežrání jejím průběhem. A ti, kteří se války sice neúčastní, ale žijí v její době, se jích sice nemusí dotknout fyzicky, ale jsou jí zruinováni psychicky. Ústřední postava matky, je zde naprosto klíčová a je naprosto úchvatně vystavěná a soucítit s ní musí naprosto každý. Konec je dechberoucí.
Čapek se rozhodl v ovzduší předválečného napětí napsat divadelní hru, která sahá až ke kořenům antické tragédie. Při čtení se mi hlavou honilo nespočet otázek, na které není lehké si odpovědět. Jedno ale vím jistě. Ať už si vezmete do ruky jakoukoliv Čapkovu knihu, nesáhnete vedle.
Mé nejoblíbenější dílo od Karla Čapka. Silné a nesmírně smutné. Zasáhlo mě už poprvé, když jsem ho četla (tehdy ještě jako náctiletá k maturitě), a ani po opakovaném čtení mě nepřestává fascinovat. Díky skvělým dialogům děj rychle plyne, ale rozhodně není plytký. Čtenáři nabízí mnoho podnětů k přemýšlení. Ukazuje krutost války, která nakonec neušetří nikoho. Nabízí jedinečný pohled matky - postavy, která obvykle nebývá tak vyzdvihovaná a stavěná do středu zájmu, ale která neskutečně trpí a v bojích či kvůli touze po velikosti přijde o své milované. Obdivuji Čapka za to, jak tento příběh zpracoval a kolik emocí do něj dokázal skrýt... Doporučuji k přečtení všem.
Mockrát mi tenhle příběh vyprávěla babička jako malé holce, od té doby ho nosím v paměti s fascinuje mě. Skvělé dialogy, Čapku.
Velice zdařilé dílo. Protože jsem Čapka začala číst až v pozdějším věku, tím víc mi přilnul k srdci a hodně o jeho dílech přemýšlím. Tak i Matka, to není kniha na přečtení, ale k přemýšlení. Má své kouzlo, pokud se ptáme, co tím chtěl Čapek říci. Velký otazník je na konci příběhu. Zařadí se syn Toni mezi ostatní? Nebo splní svoji občanskou povinnost a pak se vrátí k matce?
Popravdě mě velmi překvapilo, že mě tato kniha bude bavit. Je tak akorát dlouhá a autor napsal skvělý příběh. Jelikož je to drama a dramata jsou psána ve stylu scénáře, kniha se pak čte mnohem snáz. Střídají zde přímé řeči postav, což není tolik zdlouhavé, jako když čtete příběh, ve kterém je jen jedna postava.
Čapek opravdu ví, jak s danými tématy pracovat a příběh matky, která postupně přichází o celou rodinu, je zpracovaný na jedničku. Zatímco mnozí autoři se zaměřovali na skutečné válečné konflikty, Čapek nám ukázal pohled obyčejné ženy, jež díky válkám emocionálně trpí. Konverzace s mrtvými a jejich pohledy na danou problematiku jsou zpracovány skvěle a dobře to ukazuje mentalitu lidí, kteří jsou ochotni pro svou zemi zemřít.
Vůbec jsem nevěděla co mám čekat, ale moc mě kniha bavila. V podobě scénáře se to čte samo a přijde mi to možná i zábavnější než ty zdlouhavé romány (ale nemyslím si, že jsou všechny romány nudné nebo něco takového). Také se mi zde líbilo vystupování těch mrtvích. Tím to knihu dělá mnohem zajímavější. Jakožto povinnou četbu hodnotím kladně.
Drama o mnoha podobách hrdinství a pohledech na hrdinství. Často se setkávám s názorem, že jde o jedno z nejslabších Čapkových dramat, s čímž zásadně nesouhlasím. Ve své době muselo mít neskutečnou sílu, když zvážíme, co se v Evropě dělo.
Za mě nejlepší Čapkovo dílo... Líbí se mi, jak se nakonec ti synové s otcem shodnou na tom, že na jejich smrti vlastně nic hrdinského nebylo a že by radši byli ještě naživu. Protože smrt není hrdinství.
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Velmi silné. Ze začátku mi sice styl přišel už trochu přežitý, přeci jen se něco za těch sto let už ve společnosti změnilo. Ano, jde o divadelní scénář, přesto čtenář cítí příliš nadsazený a teatrální tón. S každou další stranou ale kniha překračuje dějiny 20. století až se slovy o vražděných dětech, v obraně stržených mostech, barbarských náletech a nutnosti obrany národa dostává do současnosti. V době začátku nedávné pandemie jsem četl Bílou nemoc a stále bylo mnoho myšlenek aktuálních. A také Matka zůstává Čapkovou připomínkou, že některé věci se za století vůbec nemění. Bohužel, i kdyby to většina z nás stokrát chtěla...
Zároveň oceňuji, že autorsky kniha neobsahuje jen nadčasový "spor" mezi ženským a mužským elementem, přetahování mezi mateřskou láskou a láskou k vlasti, revolucí, ctí, zvídavostí a ochranitelstvím, ale také trochu toho nadpřirozena. Celému textu to přidává velmi zajímavý rozměr, především v momentech, kdy si onu nenormálnost uvědomují ve vztahu se změnami děje i postavy samotné.