Matka
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454100/mid_matka-99j-454100.jpg
4
2146
2146
Čapkova poslední hra, v níž zpracoval naléhavé politické téma a v níž vyzýval k boji proti fašismu a válce. Děj se soustřeďuje na hrdinský boj ženy-matky, ve které vítězí vědomí povinnosti k surově přepadené vlasti nad mateřskou láskou. Protiválečné drama Karla Čapka, jehož hlavní hrdinkou je matka, která kvůli různým válečným konfliktům ztratí manžela i čtyři starší syny, ale nakonec pošle do války i toho posledního, aby bojoval proti nepříteli, jenž zabíjí nevinné děti.... celý text
Divadelní hry Literatura česká
Vydáno:
2018
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
Matka, 1938
více info...
Přidat komentář
Karel Čapek byl skutečně vynikající Spisovatel, který s citem popisoval problémy moderní doby. Četla jsem od něj již několik knih, Matka mi zatím sedla nejméně. Jen nevím přesně, čím to je, a to jsem ji četla už podruhé. Možná mi lezly na nervy neustálé dialogy mrtvých členů rodiny s hlavní ženskou protagonistkou (postavy mi byly nesympatické), i když druhým dechem dodávám, že oboustranné nechápání drásalo srdce. Muži měli své cíle (někdy šli i proti sobě), ale stejně tak matka. Tak čí byl víc? Rozhodně oceňuji strhující konec.
Pane Karle Čapku, vy jste prostě Pan spisovatel s velkým P! Děkuji za lidi, jako jste byl Vy. Vaše dramata budu mít asi navždy zaryté... :)
Sama Scheinpflugová o této hře prohlásila, že je to politický plakát. Ano, je. Napsáno na groteskní "objednávku" děsivé doby, která umocňuje sílu poselství.
Nejdříve jsem ji viděla v divadle, kde mi to doopravdy drásalo srdce, i když vlastní děti zatím nemám, ale dovedu se do té situace vžít. Knihu jsem přečetla v rámci povinné školní četby, jinak bych se do ní asi nepouštěla, ale rozhodně nelituji. Nebyl to ztracený čas. knihu by si měli přečíst všichni politici, co koketují s možností válek.
Určitě by si měl každý přečíst, aby neřešil v dnešní době takové maličkosti a nějaké žabomyší války.
Velmi poutavé, zajímavé, žalostné a 'na jeden zátah' čtivé dílo. Není pochyb o tom, že jej můžeme s hrdostí označit jako kulturní poklad národa.
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a byla jsem z ní velmi nadšená. Líbil se mi kontrast mezi láskou matky a "krásnou smrtí". Také pro mě bylo velmi zajímavé pojetí ženského a mužského smyslu života. Závěrečné gesto ve mě vyvolalo velmi silné pocity. Bylo to zároveň smutné a velmi dojemné.
Kniha se mi líbila, ačkoliv byla smutná. Matka vede dialogy a spory s mrtvými muži své rodiny. Má 5 synů. V dramatu je postaveno dvojí pojetí života: mužský princip, který směřuje k plnění nadosobních úkolů, přesahujících lidské soukromí a ženský princip, soustředěný na zachování života.
Chápal jsem matku, která brání Tonyho, aby nešel do války, poněvadž by přišla o všechny členy své rodiny a zůstala by sama. Z druhého hlediska jsem také chápal ostatní členy rodiny, kteří matku přemlouvali, že je nutné, aby Tony bránil svoji vlast. Závěr knihy byl pro mě překvapivý.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kdyby se za vlast neplatilo životem... kdyby se za čest, za pravdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu, víš?
Závěr mě tedy dostal, ale jinak mi to prostě nesedlo. Postavy mi byly nesympatické, ponejvíc právě Matka.
Ráda bych viděla divadelní provedení, třeba bych to potom docenila lépe..nevím.
Skvost české literatury! Nechápu, že mi na střední škole tahle kniha unikla, bohužel zaniká v dalších textech Karla Čapka, ačkoli námět je srdceryvný, bolestivý, prostě ze života ženy, která žije v období války. Tomuto tématu se málokdo věnuje, svět je plný hrdinů a jejich životů, ale životy jejich matek už nikoho moc nezajímají. Čapek tady vystihl bolest ženy, která ztrácí po manželovi i své syny, její pochybnosti, za co vlastně zemřeli a touhu uchovat pro sebe život aspoň toho nejmladšího, ačkoli v hloubi tuší, že na to nemá nárok. Geniální, hodně se mě to dotklo...
Žalostné naříkání Matky nad tím, jak se celá její rodina, od manžela až po všech 5 synů, nechá postupně dobrovolně "zbytečně" zabít pro své hodnoty a dobro vlasti. Velice kouzelné mi přišlo setkávání zesnulých s živou Matkou, která je jako jediná viděla a rozprávěla s nimi. Sami občas mírně zalitovali, že nestihli udělat, co mohli, ale stejně by teď do války šli opět, zabít se znovu. Ke konci mi vyhrkly slzy.
Při čtení tvorby génia Čapka mám pokaždé husí kůži a zůstávám jimi trvale zasažena. Zde tomu není jinak. Matku zároveň řadím mezi nejlepší divadelní hry s válečnou tematikou. Hlavní hrdinka je - stejně jako celek - neobyčejně silná, což ještě vygraduje v samotném závěru. Dílo nezapomenutelné zejména díky svému poselství, atmosféře a nadčasovosti.
Silné drama, a to i na papíře. V divadelním provedení musí být ještě silnější.
Ocenil jsem zejména posun názorů hlavních postav ve chvíli, kdy byly naživu a poté v záhrobí, postavy měly svůj psychologický vývoj a všechny byly prototypem určitého ideálu, ve který věřily a šly za ním (a u toho také zemřely). Čapek také minimalisticky, leč výstižně ukázal, jak mohou ideologické a politické rozpory rozhádat dva bratry na smrt.
OTEC: Inu, vždycky se za něco umíralo, kdopak ví už zač; asi to jinak nejde. Ale někdy si myslím... kdybych byl teď plukovníkem nebo generálem na pensi a žil tady s vámi a s maminkou — psal bych své paměti a zrýval půdu na zahradě... Nebylo by to špatné, hoši. Nechtě to být, život je život; člověk aspoň může něco dělat. Já vím, vy všichni jste položili život za něco velikého: tuhle Ondřej za vědu a Jirka za pokrok techniky, a Petr — zač jsi vlastně zemřel, Petříčku?
PETR: Za rovnost a svobodu, tati.
OTEC: Aha. A já za krále, vlast a za čest praporu. Nebo proto, že jeden plukovník dal pitomý rozkaz, ale to už je jedno. Samé krásné a veliké věci, jenom že... víte, já jsem z vás nejdéle mrtev a řeknu vám, — nebylo by k zahození ještě trochu žít. Já byl moc rád na světě, děti. Hrozně rád. A když se dívám na vás, myslím si, třeba by někdo z těch kluků opravdu dokázal něco kloudného... nebo i velikého. A zatím jsme samý hrdina. Je to bída, mládenci.
"My matky, synáčku, jsme nikdy žádnou válku nevedly; my jsme na ni jen doplácely svými dětmi." Ach, muži, vy idioti. No nebudu lhát, probrečela jsem to celé od začátku až do konce.
Kniha byla poutavá. Rychle se četla. Text byl srozumitelný. A byla sranda počítat, kolik lidí tam za celou hru zemřelo. Takže pokud nestíháte, např. s povinnou četbou, vřele doporučuji. :)
Čtení, u kterého se mi udělalo skoro špatně, možná proto, že mám tři děti..každopádně jsem ráda, že jsem si pana Čapka přečetla a rozhodně si brzy přečtu další jeho dílo. Přemýšlím, jak může muž tak skvěle popsat pocity matky, zvlášť na začátku dramatu, je to prostě hluboké, skvělé čtení.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Přečteno doslova jedním dechem cca za 1 hod. Myslím, že k tomuto dílu není co dodat, budu se k němu ráda vracet. Ale myslím, že bylo pro mě silným zážitkem právě z pohledu matky. Jako bezdětná bych to tak nevnímala.