Matka v krizi
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22291/bmid_matka-v-krizi-HKm-22291.jpg
4
479
479
Říká se, že mateřská láska, je ten zvláštní příjemný pocit, který žena vnímá, když všechny její děti spí. Simona Monyová zastává názor, že mateřská láska je naopak věrným odrazem toho, co jsme ochotné pro děti udělat, obětovat i vydržet, když jsou vzhůru. Matka v krizi je jen začátek! Volné pokračování Vás čeká v připravované knize Matka v koncích.... celý text
Přidat komentář
Parádní knížka ze života. Člověk má hned pocit, že není jediný, kdo má příliš divoké dítko a kdo občas mele z posledního. Kniha se četla sama a neměla žádná slabší místa. Určitě se k ní vrátím.
Moje první kniha od této autorky.
“ Mateřská rozpolcenost to je přání, aby děti co nejrychleji vyrostly, a současně palčivá touha, aby navždy zůstaly malé.” Ano, je to tak :-)
Knihu jsem přečetla za jedno dopoledne a mnohokrát se zasmála. Občas sice hořkosladké, ale přesto vtipné vyprávění o situacích, které nám většinou po čase připadají vtipnější než ve chvíli, kdy je žijeme.
Knížku jsem přečetla během velikonoční Bílé soboty, kdy se mi babičky postaraly o dvě z mých čtyř dětí, takže ačkoli je to taková oddechovka, tak já se do ní ponořila jako do rozhovoru s kamarádkou, která moc dobře chápe moje pocity, i ty za které se občas stydím. :)
Jako matku dvou dětí mě kniha neskutečně bavila :D
A přirovnat děti k produktu? Geniální :D
Příjemná oddychovka s hořkosladkým nádechem. Nenadchne, ale ani neurazí. Je fajn si přečíst, že ani po letech se některé pocity matky a scény dětí nemění, aneb nejsme v tom samy.)
Zkraje jsem se viděla v některých situacích a musela se smát, později to nabralo o dost smutnější tón, nicméně to byla zase jedna z těch knih, u které jsem se těšila, až si zase urvu chvilku a budu moct číst.
Moje první od autorky. Dostalo se mi náhodou do ruky pár jejích knih. Docela jsem se v některých těch situacích co zažívala Věra i viděla a zavzpomínala si. Dobrá oddechovka, někdy smutné chvíle, ale i vtipné.
Knihy Simony Monyové jsou pro mě zvláštní a musím říct, že je zrovna nevyhledávám. I tuto jsem si přečetla hlavně proto, že splňovala jedno z témat čtenářské výzvy a měla jsem ji doma, protože jsem si ji koupila už k výzvě v roce 2020 a nepřečetla ji.
Na rozdíl od tří jejích předešlých knih, které jsem četla a vůbec nevím o čem vlastně byly, si tuto budu pamatovat. Možná je to tím, že jako máma tří malých kluků zažívám podobné situace jako hlavní hrdinka a byla mi tím blízká....nevím. Každopádně mi tato kniha v tuto chvíli sedla a já jsem se opravdu bavila. Kromě jiného obdivuji, kolik trefných a vtipných přirovnání autorka dokázala vymyslet a zakomponovat do tak útlé knížečky.
Po dočtení si jen říkám, že jestli se jedná o autobiografický román, brala paní spisovatelka svůj život s neobyčejným nadhledem.
Není to skvělé přečíst si, že nejen Vy máte s dětmi starosti? Že bysme pro ně udělaly nemožné, i když jsme z nich unavené a jsme tu jen pro ně....
Bylo to vtipné, ale někdy i trochu smutné. Jako nenáročnou oddechovku mohu doporučit.
Typicka monyovka, knizecka na jedno odpoledne. Furt mi vrta hlavou, kdo je tak silenej, aby mel tři deti se tremi otci.
Jak jsem to vůbec nečekala, tak to nakonec bylo docela dobrý. Místy dost přehrávány, ale na pozadí docela zajímavý příběh. Milá jednohubka pro matky i bez krize.
Od autorky je to má pátá kniha a opět nezklamala. Vtipné, trefné oddechové.
.
Ač je kniha tenká, tak děj nemá hluchá místa a stále se v knize něco děje. Hlavní hrdinka mi občas přišla ufňukaná, přišlo mi, že neví co chce a furt si stěžuje.
Paní spisovatelka měla asi dalekohled a viděla k nám domů. Pak to jen trochu poopravila.
První polovina byla hodně vtipná, mnoho mateřských myšlenek i situací člověk poznával a smál se nebo alespoň vědouce usmíval. Pak humoru ubylo, ale ne na čtivosti. Situace byly takové smutnější, citlivější, i slza mi ukápla. S tímto vývojem se trošku bojím Matky v koncích, ale přesto do ní půjdu.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Kniha mě moc nezaujala, asi je to tím, že mi již děti od rostly a řeším jiné starosti. Zasmála jsem se jen párkrát, neurazí a nenadchne.