Matky
Pavol Rankov
Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, kterého vzápětí zastřelí němečtí vojáci. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu.
Přidat komentář
Tragický osud hlavní hrdinky, jednání matek ve vyhraněných situacích. Dopad tohoto jednání na okolí a na jejich děti. Absence otců.
V jakém poměru je mateřství namícháno z emocí a racionality? Velmi silné téma, dobře zpracované. Boční dějová linie studentky Lucie ukazuje, že matky své mezní situace prožívají v každé době, z různých důvodů. Pouhé naznačení nevyrovnaného vztahu Lucie a její matky, dvou nositelek mateřství, má zde větší výsledek, než vysvětlení a vykreslení jejich životního příběhu. Čtenář musí přemýšlet, odpoutat se od vylíčeného dávného osudu Zuzy a porozhlédnout se kolem sebe, zamyslet se nad matkami současnými. Nad jejich rozhodnutími, která pak utvářejí život jejich dětí.
Silný příběh psaný zkušenou rukou vynikajícího autora. Rankov v románu předvedl, jak dokonale se může autor-muž vžít do role vypravěčky-ženy, aniž by cokoliv z toho, co napíše, vyznělo divně nebo nevěrohodně. Je až s obdivem, jak se Rankov dokázal do své hrdinky vcítit a jak opravdový příběh napsal. Velmi čtivý román, kterému se nedá vytknout v podstatě nic. Dvojí linie vyprávění se protíná průběžně až do velkého finále (vedlejší linie o studentce Lucii je však o poznání slabší, než ta hlavní o Zuzaně, která porodí syna v sovětském lágru a celý život musí bojovat o jeho lásku). Po dočtení musíte chvilku jen tak sedět a všechno vstřebat.
Moc hezká kniha, snad jen drobná výtka, že příběh studentky Lucie i syna Alexeje jako dospělého mohl být ještě víc rozvedený, konec je trochu otevřený a tak bych ráda uvítala pokračování, četla se moc dobře.
Zo zaciatku mi to velmi pripominalo Katerinu Tuckovu, a nieco mi v tej knihe chybalo, mozno som cakala viac rozvity dej mladej studentky, ten autor len tak okrajovo načrtol, ale ako prisiel, tak odisiel, skoda...
Po dočítaní posledných strán som ešte dlho ticho hľadela do prázdna a premýšľala. Takýto stav vo mne vedia vyvolať len skutočne dobré knihy, ku ktorým Matky s určitosťou radím. Veľmi ťažká téma, silný, smutný príbeh, príjemný rozprávačský štýl - za toto všetko má pán Rankov môj neskonalý obdiv.
Neprezradím veľa, ak poviem, že Matky sú príbehom mladej ženy, ktorá sa /podľa jej úsudku omylom/ ocitá v gulagu, v ktorom prežije kľučové obdobie svojho mladého života. Životné udalosti spadajúce do tohto obdobia zanechajú trvalú pečať nielen na jej ďalšom osude, ale tiež na osude jej najbližších - syna a matky. Príbeh, ktorý núti čitateľa podvedome analyzovať, ako by sa zachoval na mieste hlavnej hrdinky a ako by riešil jej rozhodujúce životné momenty.. Zároveň sa vynára otázka, ktorým smerom by sa vyvíjal jej osud, keby sa rozhodla inak.. Komu sa dostal pod kožu Solženicynov Jeden deň Ivana Denisoviča, bude nepochybne správnym adresátom i pre túto knihu. A to napriek tomu, že v nej nenájdete nič pozitívne. Skutočne nie..
Štítky knihy
gulagy ženy slovenská literatura české ženy komunismus feminismus mateřství pracovní tábory matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2010 |  Stalo se prvního září |
| 2013 | Matky |
| 2018 | Legenda o jazyku |
| 2011 |  Farby strachu |
| 2001 | My a oni / Oni a my |
Hodně silný příběh. Není co víc psát.