Matky
Brit Bennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497652/bmid_matky-TL8-497652.jpeg
3
207
207
Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?... celý text
Přidat komentář
Trvalo mi zvyknout si na styl psani a zorientovat se kdo a o kom teda vypravi. Pred pulkou me kniha docela chytla a zajimalo me, jak dopadne..a ona vlastne dopadla tak neuricte, ze ve mne nevyvolala zadne pocity.
Čekala jsem trochu víc. Bylo to celkem ploché čtení a k závěru už mě ani moc nebavilo.
Brit Bennett u nás loni vyšla výborná kniha Polovina tebe, která řešila vztahy v rodině, postavení ve společnosti, sourozenecké vazby i rasismus.
Autorčina novinka Matky byla ale taky skvělá! Máme v ní 3 hlavní hrdiny, jedno neplánované těhotenství a rozhodnutí, které všechny poznamená na mnoho dalších let…
Brit Bennett píše neskutečně čtivě příběhy s těžšími tématy, které podá tak, že si je užije jakýkoli čtenář.
Matky doporučuju určitě čtenářům Jodi Picoult nebo Celeste Ng.
Zvláštně napsané. Trochu jsem se ztrácela v těch neustálých skocích - mezi lidmi, v čase. A že by bylo téma knihy nějak extra uchvacující, nemůžu říct. Po nadšených recenzích jsem se na knihu těšila, mohla jsem si s klidem vynechat.
Kniha nebyla špatná, ale nemohu napsat, že mě nějak zvlášť nadchla. Příběh se mi táhl a po celou dobu jsem čekala nějaký větší zvrat, ale ten bohužel vůbec nepřišel. Asi jsem po těch všech recenzí také čekala víc.
uf. já nevim.. Moc se mi líbila obálka, pak mě i nadchla nějaká recenze na IG, ale ve svý podstatě to byla úplně obyčejná knížka s ještě obyčejnějším příběhem... Četla se dobře to né, že né, ale čekala jsem víc. :)))
Matky je příběh velmi silný, vyprávějící o několika různých ženách matkách. Mimo to se ale zabývá dalšími důležitými tématy, které ale bohužel jen škrtne, než aby se jim věnovala naplno. Ústředním motivem příběhu je mladá dívka Nadia, která v sedmnácti letech přišla o matku, a svůj žal utápí v milostných okamžicích s klukem se kterým ani nechodí. Zásadním motivem příběhu je také milostný trojúhelník. Každý z hrdinů si v sobě nese různé zkušenosti a děsy, se kterými se musí naučit žít. Psychické problémy, tělesné postižení, výčitky svědomí, touha a láska, to jsou velmi hlavní motivy této knihy, které kdyby autorka daleko více rozebrala, rozhodně bych knize přidala na počtu hvězd.
Matky a já jsme ze začátku měli opravdu velký problém. Já se nemohla začít a opravdu jsem měla sto chutí knihu odložit. Prvních pár stran bylo svižných, hned se v ději událo, co psala anotace a čtenář by čekal, že se s knihou dostane dál, ale opak byl pravdou. Autorka se neustále vracela v čase, zničehonic bez jakéhokoliv upozornění jsme se ocitli před osudným rozhodnutím, nebo v jiné době. A co horšího, za mě tyto pasáže v knize nebyly vůbec podstatné. Tak plynulo kolem sedmdesáti osmdesáti stran, než se děj začal posouvat dopředu.
Matky je kniha, která dost klouže po povrchu, a stejně jako se důležitými tématy zabývá jen na okraji, stejně tak ponechává i samotný závěr, která je na jednu stranu ukončený, na stranu druhou vzniká tolik otázek, že bych opravdu chtěla znát na ně odpovědi.
BRIT BENNETT je známá tím, že ve svých knihách zpracovává spoustu aktuálních a palčivých témat, ne jinak je tomu i v MATKÁCH. Máme zde nechtěné těhotenství mladistvých, potrat, sebevražda, náboženská otázka, domácí násilí a samozřejmě i rasová problematika. Nemůžu říci, že by mě kniha zklamala, nicméně POLOVINA TEBE to pro mě prostě nebyla. Ta mě v mnohém zasáhla, ale u MATEK se to samé neopakovalo. Navíc mi tato kniha přišla už až moc americká, a to já nemusím, protože já ve spoustě věcí Američanům nerozumím. A tady byla ta americká výchova a ten jejich americký pohled na věc strašně moc cítit. A ještě jednu věc musím možná trochu vytknout - byť se autorka ve svých knihách zabývá vždy mnoha tématy, u mnohých může mít čtenář pocit, že je jen tak zmínila, ale už nerozpracovala do hloubky. Nicméně i přesto přese všechno to bylo čtivé, bylo tam pár zajímavých zvratů a jako celek se mi příběh v podstatě líbil, jen jsem si z něho nasedla na zadek, což jsem tak trochu očekávala, že bych mohla - ano, ach, ta přehnaná očekávání.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Uf, tak tohle nebylo dobrý. Jak styl psaní, tak samotný příběh mě vůbec neoslovil. Knihu jsem zaznamenala na základě pozitivních ohlasů od vícero knižních influencerů a zaujala mě jak anotace knížky, tak i obálka. Ale za mě to byla bohužel nuda od začátku do konce. Po dočtení jsem byla ráda, že to mám za sebou a vím, že od autorky si další knihu nepřečtu. Přemýšlím, proč je ta kniha tak populární.
Bohužel ani mě kniha nenadchla. Nečetla se mi dobře, nebavilo mě to. Ke konci jsem už jen přeskakovala, abych to měla rychle za sebou. Nalákaly mě kladné recenze a moc hezká obálka, ale já jsem zklamaná.
Tak jak byla Polovina tebe skvělá, tak Matky mě hodně zklamaly. Nepřidal tomu ani poněkud nešťastný překlad. Například slovo “frťan” bych hledala u Patrika Hartla, ne zde.
Knížka má nádhernou obálku, která je bohužel asi to nejlepší na celé knize. Možná jsem ji úplně nepochopila, nebo mi nesedla do nálady... Ale vlastně ani nevím, o čem to celé mělo být. Některé úseky jsem vůbec nechápala. No čekala jsem zkrátka mnohem víc, takže velké zklamání.
Přečetla jsem před pěti dny a musela jsem se teď hodně zamyslet nad tím, o čem vlastně byla. To asi není úplně dobré znamení, že?
Od autorky jsem četla “POLOVINU TEBE” a z té jsem byla nadšená hodně. Psala jsem, že až vyjdou “MATKY”, hned si je koupím, byla jsem vážně natěšená a ach ta očekávání.
Knihu jsem přelouskala poměrně rychle (asi to bude i tím počtem stran) a což o to, čtivá je, ale já jsem všechny ty nesnáze s hlavními postavami prostě nějak neprožívala. Tolik mě děj nepohltil a ani žádná slza se nekonala (a že já jsem plačka veliká!).
Co bych ale chtěla vyzdvihnout, je ta nádherná obálka!! Ta se povedla!
Taky se hlásím ke zklamaným čtenářkám, čekala jsem něco jiného, tohle bylo poměrně plytké a neustále řešící rasovou příslušnost, což mi přišlo úplně zbytečné. Stačilo to zdůraznit na začátku a pak se zaměřit na hlavní námět knihy.
Kniha mě nebavila, přišlo mi to jen jako neustále hodně košaté uvádění širších souvislostí, ovšem bez hlubšího psychologického záběru, a události samotné hlavní dějové linie pak vyznívaly poměrně povrchně a často až nezajímavě. Čekala jsem, že se z příběhu dozvím některé nakousnuté zápletky (např. proč si Nadiina matka vzala život), ale nakonec vlastně ani nebylo docela jasné, jak dopadl příběh hlavních postav.
Spousta čtenářů byla nadšená z předchozí knihy Brit Bennett Polovina tebe a naopak Matky pro ně byly spíše zklamáním, já jdu ale proti proudu, protože to mám přesně obráceně! Polovina tebe byl bezpochyby zajímavý román, ale pro mě nijak výjimečný, byla jsem z něho vlastně celkem zklamaná. Zato Matky jsou podle mě úplná pecka!
Musím říct, že Matky mi hodně sedly především tematicky. Hlavní dějová linka se točila kolem těhotenství v mladém věku, mateřství a potratů, ale řešilo se tu i téma sexuality, rodinných vztahů nebo sebevraždy. Kniha měla lehce náboženský podtext, víra hrála v příběhu určitou roli, ale určitě to nebylo výrazné téma.
Tahle kniha se mi také četla mnohem lépe než Polovina tebe, autorka dokázala udržet moji pozornost po celou dobu čtení, což se jí u předchozí knihy bohužel nepodařilo. Až jsem byla překvapená, jak moc mě Matky bavily! Já vám tedy knížku určitě můžu doporučit a jsem zvědavá, jestli je mezi vámi někdo, komu se také líbila více než Polovina tebe.
Ach jo, z Matek jsem poměrně zklamaný.
Příběh mi přišel nezáživný, jednotvárný a do čtení jsem se musel nutit. Některé části byly každopádně skvělé, ty se četly jedna báseň, moc jich ale bohužel nebylo. Myslím si, že jsem se tolik nedokázal vcítit do děje, ale jsem rád za to, jaká témata autorka otevřela.
Nadherna kniha. Hlubsi nez obycejny zensky roman o vztahovych peripetiich. Ac - jak nekdo jiz popsal - pribeh klouze po povrchu, je velmi intimni. Hluboce ve mne rezonoval popis dopadu potratu, co vse muze zpusobit minuti se o par vet, laska, ktera proklouzne mezi prsty.
Pribeh neni prvoplanovy a pekna obalka muze mylne nalakat ctenarky, ktere od pribehu cekaly neco jineho.
Matky jsou pro mě opět menším zklamáním. Ze začátku přišlo nadšení, pak velká očekávání, kam autorka příběh rozvine, ale nakonec pouze klouzala po povrchu. Čekala jsem, že se alespoň jednomu ze slibovaných silnějších témat bude autorka věnovat více do hloubky, ale nestalo se. Ráda si zapřemýšlím a nechám v sobě příběh zrát, ale tady vlastně nebylo moc nad čím. Podobné pocity jsem měla už u autorčiny předchozí knihy, takže to přisuzuji stylu psaní, který nejspíš není pro mě, ale kniha je bezesporu zajímavá.
I když si Brit Bennett stále drží poněkud odosobněný styl vyprávění, dokázala mě v Matkách lépe vtáhnout do děje než ve své předchozí knize.
Bavilo mě, jak jsou podprahově v knize zmiňovaný rasové problémy a náboženský podtext. Naopak velmi otevřeně se zde řeší těhotenství v mladém věku a rodinné vztahy. Myslím, že autorka v knížce dobře vyvážila jednotlivá témata a příběh je tak lépe přístupný pro "evropského" čtenáře.
5 hvězda to pro mě není - docela mi trvalo se do příběhu ponořit a přibližně první třetinu jsem měla z knížky trochu rozpačité dojmy.
Ve výsledku jsem ale s knihou velmi spokojená a pokud autorka něco dalšího napíše, určitě po její knize sáhnu.