Meč osudu
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328737/bmid_mec-osudu-crQ-328737.jpg
5
5121
5121
Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2000 , LeonardoOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Zaklínačské povídky jsem měl vždycky nejradši a většina z nich je v téhle knížce opět top.
Jediný "Střípek ledu" jsem po pár stránkách přeskočil, protože se mi už příčilo divadlo s Yennefer.
Po tolika letech od prvního přečtení se čtou pořád skvěle a nestárnou.
Další skvělý díl z pera Andrzeje Sapkowskeho. Tak jako u prvního dílu se mi i tady líbí ,,skryté" náznaky pohádek a příběhů (Malá mořská vílá, Atlantida....).
Nejvíce se mi asi líbila povídka trochu se obětovat a už se moc těším na další díl.
Tento druhý díl povídek Zaklínače se mi líbil o mnoho víc než díl první.. To, čemu jsem v prvním povídkovém díle úplně nerozuměla, mi tady bylo vysvětleno, což se týká hlavně vztahů (Geralt, Yennefer a dalších..).
Druhá Zaklínačská povídková sbírka obsahuje (v novějších vydáních) sedm povídek, kniha zároveň slouží i jako prolog (povídky Něco více a Meč osudu) navazující pětidílné ságy. Povídky jsou hodně čtivé, a mají skvěle napsané postavy a dialogy. Nejlepší povídky sbírky jsou podle mě Meč osudu, Hranice možností a Trochu se obětovat. Začínajícím čtenářům bych doporučil povídku Epilog: Něco končí, něco začíná vynechat a přečíst si ji až po Paní jezera.
Druhá kniha povídek s bělovlasým Zaklínačem Geraltem je opravdu ještě povedenější, než ta první. Pan Sapkowski zde šel ještě více "do hloubky" a nastiňuje budoucnost vzájemně propletených osudů ústředních postav. Jsem lapen v tomto světě a bez přestávky otevírám další díl.
Jedním ostřím meče osudu jsi ty sám, druhým smrt... Opět chytré variace na mytické/ pohádkové motivy, procházky po světech zimní královny, najád, dryád, proměněnců, osudových setkání, Grálu a vášnivých vztahů (ne)končících svatbou, všechny vtěleny do světa Geralta z Rivie. Tentokrát akce a humor, melancholie a dálka ve vyváženém poměru. Pro mne nejpoutavější část Trochu se obětovat, v níž se setkávají "vodní" motivy - příběh rusalky, Bludného Holanďana, Atlantidy, pirátů (skoro z Karibiku) a další.
Musím povedať, že druhý diel Zaklínača je ešte lepší ako bol ten prvý...
Ku bezchybnej stredovekej atmosfére teraz pribudla už aj pekná dávka dobrého, ale na druhej strane aj trefného humoru a príbehy plynú dokonca ešte svižnejšie ako predtým - a to už je, čo povedať, pretože už prvá časť sa čítala výborne :-)
Som rád, že v druhom dieli na scénu prichádza už aj Ciri, na ňu som sa už dlho tešil. Prvá poviedka, v ktorej vystupuje (Meč osudu) jednoducho nemala chybu.
A rozhodne nie je jediná, výborné boli aj poviedka Hranica možností a prekvapivo sa mi páčil aj Epilóg s pekným happy-endom.
Druhému dielu dávam 95 % a už teraz som zvedavý, čo prinesie trojka...
CITÁT: "Inu, hanebný svět nás obklopuje všude kolem nás. Ale to přece není důvod, abychom byli ještě hanebnější."
Já ty tři hvězdičky nemyslím nijak zle. Pořád je to skvěle napsané, vtipné, svižně ubíhající, jen ta Geraltova pubertální zamilovanost mi lezla na nervy. Ač neschopen cokoli prožívat, zmítá se stále v pociťované přitažlivosti vůči Yenn...
No a možná mě i negativně ovlivnilo to, že jsem první série seriálu (ač fanoušky knih výrazně kritizované) shlédla jako první (a tam se Geralt jako zaláskovaná puberťačka opravdu nechoval), a tak se mi ta neustále knihou vnucovaná zamilovanost až protivila.
Nic to ovšem nemění na tom, že tu na mě na poličce čekají další díly a já se na ně fakt těším!
Tak za mna aj druhá časť veeeeelmi ale veeeeelmi dobrá,hlavne ta posledná poviedka a jej zaver moc fajn čítanie musím priznať a už sa teším ké sa pustím do tretej časti....a budem sa opakovať vôbec mi nevadí ze seriál bol úplne iný ako knihy...dakujem za super zážitok pan Sapkowski
Druhý díl o zaklínači Geraltovi s názvem Meč osudu nám přináší další dobrodružství a představuje nám spoustu dalších postav ze světa Zaklínače. Musím se přiznat, že mě první díl bavil o malinko více, i když nemohu říci, že by mě druhý díl nebavil - musel jsem si však k Meči osudu najít cestu. Rád jsem se opět dozvěděl příběhy a osudy určitých postav a hlavně okolnosti, za kterých se potkali Geralt s budoucí zaklínačkou Ciri. Už se nemohu dočkat, co přinesou další díly, ve kterých se již mnohem více začne objevovat Ciri.
Za mě je druhý díl zaklínače přinesl jen značné zklamání. Snad nebudu fanoušky této ságy upálen na hranici, když napíšu, že Geralt je zde vlastně jen unášen osudem a shodami okolností, aniž by sám pořádně cokoliv tvořil. Ve většině příběhů se k něčemu chystá, k čemuž následně nedojde. Když už to začne vypadat na nějaké to vzrušení a souboj, tak z něj urychleně vycouvá a raději než aby likvidoval vlkodlaky, rybolidi a Bůh ví co ještě, tak se jde topit ve svých pocitech, nebo o nich dlouze a nezajímavě rozprávět se špetkou patosu svým přátelům.
Jednička se mi příjemně četla, utíkala, vyvolávala napětí i humorné situace. Ve dvojce jsem se vždy akorát natěšil, na události, které nikdy nenastaly. S Geraltem to nevzdávám a chystám se na třetí díl, tak doufám, že se dočkám jistého posunu a že znovu budu dychtivě číst jednotlivé kapitoly a že mi kniha vrátí důvěru v tuhle sérii.
Drůhý díl je neméně dobrý jako ten předchozí. Založení příběhů na pohádkách, které jsem nezmínil u prvního dílu, se mi moc líbí. A je v něm vedle výborného humoru i dost moudrých myšlenek. "Nikdy nemáš druhou možnost udělat první dojem. (Někdy jen) trochu se obětovat znamená nesmírně hodně."
Závěrečný epilog (SPOILER: svatba) mi udělal neuvěřitelnou radost, takový třeskutý radostný happy end si přeji u každé druhé knížky, ale tady se s podobnou smrští setkávám asi poprvé. Vlastně mě napadá Kusturicův film Černá kočka, bílý kocour. Jo tak možná tomu se dá přirovnat poslední kapitola. Díky!
(SPOILER) Po téhle knižce jsem se do série Zaklínač zamilovala. Druhý díl je ještě lepší než první. Dílo právem patří k vrcholu fantasy literatury. Příběhy mě moc bavily a měly i hlubší význam. Moc mě bavilo, že byly příběhy stále na motivy pohádek. Do knížky jsem se vžila a strašně mě dojala svatba Geralta a Yennefer. Moc se těším na třetí díl, ve kterém bude víc vystupovat Ciri a snad už tam bude třeba i něco ze života Yennefer.
Stejně jako první díl jsem četla velice pomalu - příběhy jsou zajímavé, ale ne moc čtivé. Občas je vše moc uspěchané, jindy mě naopak hloubka vyprávění překvapí. Budu pokračovat i dalšími díly série, potřebuji k tomu ale větší pauzu.
Tak druhý povídkový soubor mě bavil snad ještě o trochu víc, než první. V sedmi povídkách se setkáváme s postavami, které jsme poznali už v první knize, které se nám tu představili zase o trochu víc, ale i s novými. Povídky byly některé vážné, některé veselé (hlavně poslední), ale všechny (i ty v prvním díle) jsou skvěle napsané a představují nám krásný Zaklínačův svět, a v každé se skrývá nějaké to moudro. Už se těším, až se ponořím do ságy.
Daleko vtipnější než první díl, hodně jsem se smála. Styl psaní mi víc sedl a kromě povídky Střípek ledu mě to nehorázně bavilo.
Zatím mi to přijde jen jako taková pohádka, ale prý to bude lepší a lepší, tak se nenechávám uchlácholit :)
Geralt podruhé!
A opět nadšení, řekla bych, že i větší než napoprvé.
Až teda na poslední povídku, která mi tak nějak neseděla…
Povídky jsou skvěle vystavěné, překvapilo mě, že jsou vlastně i dost vtipné. A moc mě bavilo poznávat klasické pohádky, které se do nich promítají.
Těším se na další díl, tuším, že bez povídkové formy se mi bude číst ještě lépe!
Myslela jsem, že je to klasická románová sága, ale tato povídková forma mi moc nesedí. Povídky na sebe časově ani dějově nenavazují a já se trochu ztrácím, i když to není pro příběh důležité, ale mě to vadí. Třeba epilog mi přišel úplně mimo mísu a kdybych chtěla použít jazyk puberťáků, tak mi přišla fakt dost trapná. Zato Meč osudu byl naprosto perfektní.
No nevím nevím, mám doma celou sérii, tak budu pokračovat, ale zatím mě Zaklínač nepřesvědčil o tom, že je to taková extra třída, jak se o něm píše.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictví
Část díla
- Hranice možností 1991
- Meč osudu 1992
- Něco končí, něco začíná 1993
- Něco více 1992
- Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Povídky ze světa zaklínače asi nebudou úplně můj šálek čaje. Některé jsou zajímavé jiné už méně a proto mě ve výsledku kniha až tolik nenadchla. Doufám že u uceléno příběhu z tohoto světa to pro mě bude lepší, protože u povídek to prostě pořád mám tak půl napůl.
Svět který autor stvořil je totiž velmi zajímavý a jednotlivé postavy mají velmi dobře vykreslený charakter. Ovšem přeskakování mezi jednotlivými povídkami mi úpně nesedí. I zde se mi velmi líbilo zapracování odkazu na různé pohádky nebo legendy a zároveň i aktuálních témat. Do dalších knih se rozhodně pustím , protože námět jako takový je velmi zajímavý jen mi prostě úplně nesedla forma a vím, že další knihy jsou již uceleným příběhem.