Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144004/bmid_mechanicky-pomeranc-WhL-144004.jpg
4
2333
2333
V blíže neurčeném velkoměstě se pohybuje parta teenagerů, která se vyjadřuje specifickým slangem a na primitivní úrovni se baví pácháním násilí na druhých bez nejmenších výčitek svědomí. Teprve s přicházející dospělostí dokážou někteří z nich, mezi nimi i hrdina této knížky, přemýšlet nad dosavadní existencí a pokoušet se o život podle jiných měřítek. Podobnost s některými skupinami současných mladých lidí je nápadná a alarmující. Úspěšný kultovní román z 60. let 20. století od nekonvenčního anglického autora sugestivně zobrazuje děsivost individuálního i společenského násilí a hloubku lidské bezcitnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1996 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Clockwork Orange, 1962
více info...
Přidat komentář
Unešena nejsem, každopádně námět k zamyšlení výborný. Nicméně k mým oblíbeným nezařazuji.
Na knihu jsem se těšila, ale zklamala mě. Rozhodně to není lehké čtení! Nemám, co dodat. Ajrad1981 to napsal dost jasně.
Přečetla jsem knihu a divím se anotaci. Jedna z nejlepších knih, které kdy byly napsány?! Tak v tom případě opravdu nechci číst žádnou z těch nejhorších.
Pročítám komentáře a divím se. Někdo tady bude mimo. Asi já, protože jdu proti většině. Možná jsem knihu jenom špatně pochopila - i když spíš jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl básník říct.
Alex a jeho frendíci mi fakt lezli krkem a být jejich rodič, tak je asi řežu od rána do večera. Ti spratci nemají vůbec žádný hranice! A Alex, ten hlavně, i ke svým kámošům se chová, řekněme, nehezky a pak se diví, že ho podrazí, a ještě se cítí ukřivděně! (tím hraním si na chudáčka, kterému všichni okolo ubližují, mi připomněl taky jednoho, který se k lidem choval jak hovado, ale zlí a špatní byli ti okolo, ne on - možná proto jsem na Alexe tak vysazená).
Tudíž se tak nějak nedokážu pohoršovat nad tím jeho trestem. A že chudáček přišel o možnost volby? A co jeho oběti, těm snad tahle možnost zůstala?!
Ne, tahle kniha mě hodně zklamala. Dávám dvě hvězdičky, za originální jazyk.
Ach, bratři moji, hořel jsem nedočkavostí okomentovat tuhle klasiku řádně po týnovsku, ale když jsem zjistil, že už stejný nápad dostali (a zrealizovali) mnozí jiní přede mnou, spokojím se s prostým konstatováním: Pozoruhodná kniha – čistých 100%!
A víc už k tomu netřeba tolknout ani jeden verd!
Knihu jsem četl, je to již dávno - líbila se mi natolik, že jsem několik týdnu hovořil týnským slangem, nicméně - teď jsem se chtěl vyjádřit k novému vydání Odeonu, které je naprosto příšerné, především ten super experiment se svítivě oranžovou (?) barvou použitou v předmluvě a poznámkách. Ano hlavní část, samotná kniha je naštěstí vytištěná normálně, nicméně já obvykle čtu právě i předmluvy a dodatky a to teda při nejlepší vůli s tím svítícím oranžovým svinstvem moc dobře nejde, aniž bych si vypálil oči. Možná to vypadá dobře, ale vymyslel to blb!
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Měla jsem ji v povinné četbě k maturitě. První stránky pro mě byly docela těžké na přelouskání kvůli jazyku týnů, ale jak sem si na něj zvykla kniha mě vtáhla do děje. Je plná násilí a někdy ani nechápete, jak to může té tlupě projít všechno. Ale pak se obrátí karty a Alex za všechny špatné věci zaplatí. Knížku sem jedním dechem přelouskala za den. Naprosto nadčasová kniha - Doporučuji 100%
Jak se tak dívám, tak jsem asi jediná, komu se kniha moc nelíbila. Na týnský jazyk jsem si postupně zvykla a nějaká slova mi utkvěla v hlavě. Ale ta hrůza, kterou jsem četla… Hrozné, když Vám dojde, že se něco takového někde děje…
Brutální kniha, ze začátku jsem ji četl po troškách, protože mi z ní bylo mírně šoufl. Pak jsem si zvykl, stejně jako jsem si zvykl na ten netradiční týnovský jazyk. Zajímavý nápad, mistrovské provedení a nakonec vlastně i dobrý konec (ten jsem vlastně ani nečekal).
Co teda jako bude, he?
Tuhle jsem, bratři moji, lukoval, že je nové vydání týhle chorošný knihy. Purčejznul jsem si tedy jeden výtisk, protože ve svym rodným jazyce týnů jsem tuhle buč ještě nečetl. První část je plná supernásilí na ouldanejch smelovatejch hjumaníkách, kartáčování nezletilejch čajin a jinýho podobnýho físíz. V druhý části zase dojde na tolčoky, který schytá hlavně Váš Pokornej Vypravěč a jeho přeměnu. Filozofickej físíz o svobodě, kterej se táhne celou knihou, ji dává fakt bolšácky chorošnou úroveň. Proto je to taky jedna z nejlepších bučí, bratři moji, kterou jsem četl.
Zajímavě napsaná kniha používající velmi originální jazyk! Jako čtenáře mě dost dostala, vyvolávala ve mně pocity od znechucení až po lítost nad hlavním hrdinou a ke konci jsem měla dojem, že k němu cítím mnohé sympatie a přeji mu šťastný konec. Co kniha dává navíc je také zamyšlení nad svobodou volby a tím, že člověk není jen pouhý mechanický pomeranč...
Keď čítať, tak jedine český preklad. Klobúk dole prekladateľovi. A teraz ku knihe. Kultový na tejto knižke je hádam ten slang. Musela som síce pri čítaní spomaliť, ale číta sa to výborne. A asi až v 3/4 knihy som zistila, že to má na zadných stranách slovník "cudzích slov". Žiaden problém ale. Kniha je plná násilia, divných týpkov a situácií. Lenže tú červenú krv nevidíte a Alex o všetkom rozpráva s takou ľahkosťou a prirodzenosťou, že som sa nad tými všetkými znásilnenými ženami, dobitými ľuďmi a vyrazenými zubami nejako nerozpakovala. V druhej časti ma to bavilo ešte viac, keď Alexov sklon k násiliu začali liečiť zvláštnou metódou. Tretia časť tiež výborná, len koniec tak trošku vyšumel do stratena. V podstate všetko, čo sa tam udialo, máte aj v obyčajnom živote, väčšinou v inej forme, ale máte.
Moje nejoblíbenější knížka! Lidi, kteří tuhle knížku nečetli, nechápu, čemu svůj život zasvětili. Hned jak jsem se dozvěděla, že něco takového existuje, musela jsem to vidět (film), i když jsem se bála, protože jsem o tom četla, jak lidi utíkali z kina, ale brala jsem to jako hec. Z filmu jsem byla totálně mimo, protože nic podobnýho jsem ještě předtím neviděla, ale hned jsem ho dosadila na místo mého nejoblíbenějšího filmu a když jsem zjistila, že je i knížka, byla jsem na 100% přesvědčená, že jí prostě musím číst, i když jsem byla varovaná, že je to dost těžké, ale pro mě to byla jen další výzva.
Když jsem to četla nebo se na to koukala, byla jsem úplně posedlá tím příběhem, líbilo se mi úplně všechno. Miluju tu kontroverznost a řeč, ve které je kniha napsaná. Tahle knížka spojuje všecko, co miluju - sci-fi, brutální násilí, testování na lidech a pozorování, jak moc je to narušilo.
Když jsem viděla film, zamilovala jsem se do Alexe, ale po přečtení knížky si jsem jistá, že mým duševním dvojčetem je Tupoun. Každý máme kamaráda jako je Tupoun a pro většinu mých kamarádů to jsem já.
Obvykle se mi nestává, že by se mi tak líbila kniha s jejíž myšlenkou nesouhlasím, ale tady mě to naopak přitáhlo. Opravdu bych chtěla mluvit se spisovatelem a opravdu mě zajímá, jaký asi byl, protože podle mě trochu magor a fanatický věřící, ale o to víc by mě to zajímalo. Je poznat, že do knihy vložil velkou část sebe a že tomu, o čem psal, 100% věřil, co je něco, co obdivuji.
Kniha rozhodně změnila můj pohled na svět, ale kupodivu ho změnila k lepšímu. Tahle kniha je pro mě jedna z mála věcí, kterým se vyplatí propadnout.
Může se stát, že někoho dokáže odradit míra tolčoků, bolšáckých bračny, starýho dobrýho kartáčování a podobných físiz. To je však jen jeden prvek příběhu, který obsahuje tolik podnětů k přemýšlení, který výborně, na poměrně malém prostoru vystihuje zkaženost týnů, ultranásilných, vlády, ultrabezohledné, i doby, byť není blíže specifikována.
S postavou Alexe, či Vašeho Pokorného Vypravěče jsem měl menší problém, štvalo mě, že ho mám přes jeho činy tak rád.
Jeho, i celou tuhle knihu, s řečí a atmosférou tak specifickou, že se k ní budu muset vracet pořád dokola, protože to, co mi poskytnul brotek Anthony už jinde nezažiji.
Originální, drsné, krásné.
Co teda jako bude, he?
-Nejlepší úvodní věta, jakou jsem v knihách našel.
Děj knihy není vůbec špatný, ale i když mi obvykle nevadí slengové výrazy, tohle bylo na mě moc. Pan překladatel si musel pořádně máknout.
Od knížky jsem očekávala daleko více. Po pár kapitolách z první části jsem myslela, že to vzdám. Pak mě však, ale knížka i jazyk chytl a doslova jsem jí zhltla.
Dost těžký čtení,první část jsem se nutila,druhou jsem se začínala chytat a třetí už jsem hltala.Ten jazyk je nezvyk ale myslim si že když si to člověk přečte po třetí,čtvrtý tak už to bude ok.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální deviace
Autorovy další knížky
| 1992 |  Mechanický pomeranč |
| 2007 |  1985 |
| 2003 | Všechno, jen slunce ne |
Kdybych patřila k "týnům", možná bych hvězdičkami nešetřila. Jenže v mém věku už mi toto dílko zas tak "chorošný" nepřipadalo. Celou dobu jsem myslela hlavně na překladatele, jaký oříšek mu autor připravil, než jsem se dočetla, že si překladatel upravil původní text k obrazu svému. Takže pocity smíšené.