Měděný jezdec
Paullina Simons
Taťána a Alexandr série
< 2. díl >
Rok 1941, Leningrad. Město zašlé slávy, kde velkolepé bulváry a výstavní paláce z dob minulých kontrastují se stísněnými komunálními byty a šedou realitou stalinského Ruska. V Evropě zuří válka, která má brzy osudově zasáhnout i do života Taťány Metanovové. Právě v den, kdy Němci napadnou Rusko, se Taťána poprvé zamiluje a vzápětí pocítí trpkost zakázané lásky, neboť nadporučík Alexandr Bělov je vyvoleným její sestry Dáši. Situaci navíc komplikuje i skutečnost, že jediný člověk, jenž zná Alexandrovu pravou totožnost, je jeho bývalý přítel Dimitrij, který si myslí na Taťánu.A tak se milenci, kteří nedokáží odolat vlastní touze, scházejí tajně, aby neranili Dášiny city a neohrozili Alexandrův život, zatímco válka kolem nich nabírá na obrátkách. Když město sevře německá blokáda, hladomor a nelítostná zima, do vztahu Taťány a Alexandra vstoupí zoufalství a všudypřítomný strach ze smrti...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , EuromediaOriginální název:
The Bronze Horseman, 2001
více info...
Přidat komentář
Knihu vřele doporučuji, ale díky celkovému zmíněnému vyznění opravdu spíše čtenářům nad 18 let (a možná raději i od 20 let). A klidně si myslete, co chcete, ale STOJÍM si za tím.
Celkově ale musím přiznat, že Měděný jezdec je jedním z těch nejsilnějších, emocemi nabitých a nejpropracovanějších příběhů, jaké jsem kdy četla a na jeho pokračování jsem se nesmírně těšila.
Takže opravdu 5 hvězd (a velké mínus za ty přehnaně zbytečné erotické scény, které příběhu vážně ZNAČNĚ ubraly na kvalitě).
Více v recenzi: http://zefill.blogspot.com/2014/03/medeny-jezdec-recenze-na-knihu.html
Knížka možná příliš dlouhá, ale perfektně napsaná... Zachycuje válečné období se vší krutostí a bez příkras... Zároveň však poukazuje na odhodlání mladých a zamilovaných lidí. Určitě doporučuji!
Krásné. Hltala jsem každé slovo. Nádherný příběh o válce,o smrti, o zradě, přátelství a hlavně o lásce z pohledu obyčejných lidí. Nikdy bych neřekla, že mě kniha z ruského prostředí tak zaujme! :) Těším se až si přečtu další dva díly! :)
Nádherný, nesmírně silný, nesmrtelný příběh Taťány a Šůry...Realita války v takové podobě, v jaké jí prožívali obyčejní lidé. Syrově popsané podmínky obléhání Leningradu tak, že si to čtenář dokáže opravdu představit. Kniha, která mi dala odpověď na otázku: Jaká kniha je vaše nejoblíbenější... Taktéž jedna z mála knih, které si člověk bude chtít přečíst znovu a znovu a vždy tam objeví něco nového. Skvělá kniha pro mě znamená, že na ni po přečtení stále myslím. Přesně to pro mě představuje Měděný jezdec a jeho dvě pokračování - Taťána a Alexander a Letní zahrada.
já to nechápu, už jsem přečetla mraky knih a troufám si říct, že mám aspoň trochu vkus, ale tahle knížka se mi prostě nelíbila. Naivní , omílání pořád stejných vět dokola, možná špatný překlad? Jak to, že se to tolika lidem líbilo a já jsem to asi po 30 stranách odložila?
Nádherná a velmi emotivní kniha na kterou nikdy nezapomenu.
Zapsala se mi hluboko do srdce, rozhodně doporučuji.
Tato kniha nabízí něco, co se v učebnicích dějepisu nedočteme. Válka z pohledu obyčejných lidí (a představa, jak to asi prožívali oni). Při čtení Měděného jezdce jsem se rozplývala nad láskou Taťány a Alexandra, ale také mi běhal mráz po zádech, když jsem si představila, co všechno si museli prožít.
Děj je opravdu dlouhý, ale nemyslím si, že to příběhu škodí. Válka byla dlouhá a tahle kniha popisuje osud dvou lidí, kteří se snažili v tak těžké době neztratit jeden druhého. A jejich cesta se mi moc líbila.
Jediné, co mi na knize vadilo, bylo, jakým směrem se začala ubírat od poloviny (konkrétně od toho, kdy se Alexandr znovu shledá s Táňou v Lazarevu). Ne že by se mi to přímo nelíbilo, ale zaprvé mi lezly na nervy ty tetky, u kterých Taťána bydlela a zadruhé to, jak se od sebe Táňa s Alexanderem pořád nemohli odtrhnout – podle mě toho bylo tak moc, až se to stalo nereálným, toť ovšem můj názor. Tato část prostě nebyla nic moc záživná, ale později se to zase napravilo a chytlo to ten správný spád.
Jsem ráda, že jsem tuto knihu přečetla a vřele doporučuji. A doufám, že se mi v budoucnu do rukou dostane také druhý díl.
Možná za to muže ono sugestivní jméno nebo Puškin:) že má příběh něco výrazného. Myslím se, že ačkoliv je to román z válečného prostředí nenese název Bitva u Thermopyl. proto lze očekávat víc prozaičnosti, která plyne z nás obyčejných lidí. Taťáně bylo velmi málo a byla by jen škoda aby nebyla ve svém věku naivní, ta roztřesenost mládí, ten skutečný smutek a starost o to jediné o svou rodinu, vždyť o co by měla mít největší strach když to zasáhla první láska. A že je válka a tam někde se hýbe vojsko? Obléhání Lenigrandu mi přišlo dost výrazné,autorka se snažila přemýšlet a vidět očima mladých myslí, i myslí již dřív nějak zasažených. Lidský kolorit na který ukázala nemůže být nikdy kompaktní.
Nepopírám, že mi tam některé scénky nepřišly úsměvné - několik jich opravdu bylo - ale dojem z ní mám takový, že si jistě v budoucnu přečtu Taťánu a Alexandra, už proto že je to paralelní část. Dojem příjemný.
Úžasný příběh lidí za druhé světové války. Překvapivé pro mě bylo, že do sovětského svazu přicházely lidé z USA.
Knížka se mi moc líbila, zdlouhavá mi vůbec nepřišla. Trefila se přesně do toho co jsem si měla chuť přečíst,
zajímavý příběh který člověka vtáhnul do děje a Taťánu s Alexandrem jsem si přímo zamilovala:-)
Kdyby se autorka neustále neopakovala a jednotlivé fáze příběhu necyklila, román by měl možná 300 stran. Zoufale utahané, s naprosto protivnými postavami a byť historicky možná přesné, po faktické stránce zoufale nelogické - no vážně, hlavní hrdinka daruje během dvou hodin asi dva a půl litru krve, omdlí a za chvíli se probudí a dávala by zase?
Opravdu nechápu všeobecné nadšení z tohoto počinu...
místy čtivé,zajímavé, pak posun do červené knihovny,závěr zase lepší, celkem smíšený pocit
Tak tato kniha mě velmi překvapila tím, jak mi dokázala vyrazit dech. Úžasný příběh, skvělé postavy a ten popis. Autorka dokázala vše tak úžasně vykreslit, že jsem dokonce půlku knihy měla hlad a pocit, že trpím kurdějemi :-D A samotný vztah mezi Taťánou a Alexandrem je krásná třešnička na dortu.
Moc, moc, moc krásná kniha. Četla se moc dobře, pořád jsem se od ní nemohla odtrhnou a četla další a další kapitoly. Už se moc těším na druhý díl......
Jedna z nejlepších, nejzajímavějších, nejnádhernějších knih, kterou jsem kdy četla. Příběh dvou zamilovaných lidí, kteří kvůli lásce překonávají smrt, beznaděj, válku, nemoci... Ani jsem nestihla popadnout dech a hned jsem do ruky musela vzít druhý díl :)
Přestože nemám ráda romány z válečného prostředí, pustila jsem se do této knihy, protože jsem na ni slyšela velkou chválu. A rozhodně jsem nelitovala. Je to skvělá kniha psaná poutavým stylem, který nutí čtenáře pokračovat dál a dál, otáčet jednu stránku za druhou a toužit číst a číst. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by mě takto pohltila. Když jsem ji četla, dokonce se mi o tom příběhu v noci zdálo, což se mi stává jen u knih, které mi leží v hlavě. Měděný jezdec je příběhem plným smrti, ale také přátelství, sounáležitosti a lásky, která překonává všechny překážky.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Rusko milostné romány Sovětský svaz Leningrad blokáda
Autorovy další knížky
2013 | Měděný jezdec |
2013 | Taťána a Alexandr |
2013 | Letní zahrada |
2015 | Bellagrand |
2016 | Ledové objetí |
Chvilku jsem jí musela odložit,je to psycho....samá smrt,hlad a mráz,hrdinka mi připadá moc najivní a hodná,až nepřirozené.Musím si od ní trochu odpočinout,časem dočtu