Syn lovca medveďov
Karl May
Syn lovca medveďov, Martin Burmann, sa spriatelí s mladým Indiánom Wohkadehom. Ich priateľstvo preverí najmä nebezpečný pokus Martina, čo najskôr oslobodiť otca zo zajatia nebezpečných Siuxov. Podarí sa neveľkej družine priateľov vyslobodiť lovca medveďov a jeho druhov? Kto zvíťazí v krutom boji, ktorý sa rozpúta medzi Siuxami a bledými tvárami? Syn lovca medveďov je jeden z najkrajších románov Karla Maya.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2000 , Mladé letá , Slovenské pedagogické nakladateľstvo - Mladé letáOriginální název:
Der Sohn des Bärenjägers, 1887
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Syn Lovca Medveďov ponúka presne to čo by človek od Karla Maya čakal. Na druhej strane je to až príliš moc doslovne na najtenší chlp bezsrstej mačky presne to čo by človek od Karla Maya čakal. Plusom je že na rozdiel od Vinnetouovej série toto nie je taký rozsekaný bordel, ale jednoduchá kompaktná historka o záchrane oného lovca medveďov ktorý padol do rúk krvilačný Siouxom Ogallalom túžiacim umučiť nejakého belocha na hroboch ich náčelníkov, ktorých kedysi zabil... Old Shatterhand! Príbeh rozohrávajú nové postavy Tučný Jemmy a Dlhý Davy ktorý sa spolu s hobľujúcim Frankom a synom medveďobijca vydajú na záchrannú misiu. Musím oceniť solídny humor, prekáračky a Frankove neustále komolenie "náročných" slov, veď je predsa indulgent. Naopak kritika sa paradoxne znesie na hlavu toho kto by mal byť najväčšou superstár príbehu a to je samotný božský Shatterhand. Akonáhle sa objaví je všetko pevne v jeho neomylnej a dokonalej réžii až to nie je pekné a všetci ostatný mu môžu tak maximálne... asistovať a aj to len biedne. Dokonca aj Vinnetou, sám ďalší dokonalý exemplár spojujúci všetky ušľachtilé vlastnosti, je tu iba Oldov pritakávač. Ak sa ostatný rozhodnú urobiť niečo na vlastnú päsť, vzíde z toho nevyhnutne jedine trápna blamáž ktorá Shatterhandovi pridáva vrásku na ľavom oku. Samotné dianie je inak klasický mix stopovania, zajatí a oslobodení, s tou zaujímavosťou že každý nepriateľ na ktorého narazia je nakoniec konvertovaný na priateľa a len ten najhlavnejší a najneústupnejší je nútený zhynúť ako podvraťák v bitke medzi soptiacimi gejzírmi. Nie je to vták, nie je to lietadlo, je to May a všetko čo k tomu patrí v dobrom aj zlom.
Čteno v mých jedenácti letech, pod peřinou při baterce, když už jsem měla dávno spát. Zůstalo mi to. Sůvení nad knihami i láska k příběhům s Vinnetouem :-)))
Šel jsem do toho s tím že čtu druhou knihu, nějak jsem si vsugeroval že jde o 2 díl zatímco je první. Což předpokládám mi dost zkazilo začátek a já se horko-těžko dostal přes 60 stran.
Ale pak sem procit a vystoupení Mastera Boba, kterej dostal prostor, mě pobavilo a já se nahlas a od srdce zasmál, 1 z vrcholů knihy. May umí také neobyčejně poutavě popisovat prostředí, nebo krajiny, v tomto případě Národní park Yellowstone (sopečné gejzíry), že tahle část jež mě nesmírně bavila je 2 vrchol. 3 vrchol je finále, fantazie!
Že jsem toto dobrodružství již absolvoval, jsem poznal z těch 3 vrcholů, mezi než patří závěrečná a pamatná bitka.
Už je tak dlouho, kdy jsem tuto knížku četla, že jsem si nepamatovala, o čem vlastně je. Takže teď nastala vhodná doba, abych se do ní začetla znovu.
Příběh o odvaze, statečnosti, cti, moudrosti, dobru a zlu. Jak jinak u Karla Maye? Na rozdíl od trilogie Vinnetou mně zde byla velmi nesympatická jedna z hlavních kladných postav - Kulhavý Frank. Opakované scény, kdy komolí cizí slova, aby se pak urazil, když ho Tlustý Jemmy opravil - to mě už začínalo vadit.
Ještě bych si chtěla znovu přečíst Duch Llana Estacada a měla bych si od "indiánek" odpočinout.
Syn lovce medvědů byl vedle všech dílů Vinnetoua mou nejoblíbenější četbou v dětství. Nevím jaké hrdiny mají dnešní děti, ale "mayovky" už patrně nefrčí (což je asi škoda).
Další klasická Mayovka, kdo by neznal tyto dobrodružné příběhy z divokého západu. Nyní jsem poslouchala v audio verzi.
Pro znovu zobrazení čistého ideálu z dětských let.
Citace :" Proč indiánské kmeny mezi sebou válčí a zabíjí se, a proč všechny bílé tváře nejsou jak ty, můj bílý bratře ? "
Slavná jména byla jistým symbolem - zárukou cti , takže podlehnout jim v souboji nebyla ztráta důstojnosti.
Syn lovce medvědů na cestě k vysvobození svého otce z indiánského zajetí má sebou přátele a proti sobě znesvářené indiánské kmeny. Slavná dvojice, která cíleně napravuje bezpráví a zločiny, zde opět přináší nové záruky pro mír.
Tak zase někdy, u stromu "setkání".
Audiokniha, hezký poslech.
Můj komentář by byl jen opakováním těch předešlých a navíc by byl ještě ovlivněn tím, že v dětství jsem autorovy knihy přímo hltal.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od Karla Maye.Správná indiánka při které samozřejmě Vinnetou a Old Satterhand nemohou chybět.Potěšilo mě,že se zde setkávám i s dalšími zálesáky(Hobble Frank,Tlustý Jemmy,Dlouhý Davy).Měla jsem ráda všechny kladné postavy a pokud čtete Mayovky pravidelně,všimnete si,že v každé knize je aspoň jedna humoristická postava.Tak tomu bylo i zde,kde úlohu komika představoval černošský přítel Hobble Franka a Martina Baumanna,který sám sebe oslovuje jako "master Bob".Celý příběh spočívá v tom že kmen nepřátelských Siouxů zajme lovce medvědů a jeho syna,mladého Martina Baumanna.Ty se snaží vysvobodit Hobble Frank(kulhající Frank),Tlustý Jemmy,Dlouhý Davy,mladý náčelník Vohkadeh a samozřejmě Old Satterhand a Vinnetou.Cestou zažívají spoustu dobrodružství i nebezpečí,při němž Šošoni zajmou i Vohkadeha a rozhodnou že ho spolu s Martinem před zraky jeho otce umučí.Jestli se podaří Vinnetouovi a jeho přátelům lovce zachránit,to už se dočtete v této krásné knížce.
V této knize jsem se poprvé setkala s ilustracemi Zdeňka Buriana. Je to kniha, kterou měl v knihovně můj děda. Kvůli obrázkům jsem v ní listovala snad ještě dřív, než jsem uměla číst. Moc jsem jim asi nerozuměla, ale ten, kde je malý Martin nahoře na trámu a jeho otec drží jednou rukou medvěda za kožich a v druhé má lovecký nůž, ten jsem měla nejradši. Ovšem moje prohlížení bylo tajné, jenom když děda nebyl doma. Protože to nebyla kniha pro malé děti. A to nadšení, potom, když mě ji děda sám přinesl, abych si ji přečetla. Pro mne stále voní vzpomínkami a létem, protože od té doby jsem ji čítala prázdniny co prázdniny. Nejdřív sobě a později nahlas bráškovi. Každý rok i když už uměl číst.
Čas od času se k ní vracím. Není to už každý rok, ale pokaždé čtu se stejným zápalem jako kdysi.
Mám i novější vydání, ale pořád čtu tohle staré.
Na to stáří a stálé čtení je kniha docela v dobrém stavu. Trochu popraskaný a natržený hřbet, ale jinak drží. Určitě je však jednou převázaná. Je totiž svázaná dohromady s Duchem prérie, který je vlastně pokračováním.
Tak to byl návrat do dětských let. Slavní lovci divokého západu, vysvobozování zajatců, kouření dýmky míru - indiánka, jak má být. Už jsem ji ale nehltala jako kdysi, bohužel.
První kniha od Karla Maye,kterou jsem četl jako kluk a moc mě nadchla.A tak se k ní v průběhu života neustále vracím a líbí se mi pořád.A tak si myslím,že jí ještě několikrát přečtu.
Knížku jsem četla, protože podle ní připravujeme letní tábor a vážně se mi moc líbila. Jediný, co mě překvapilo, je rozdílnost jednotlivých vydání (jiná jména, jiný počet kapitol, dokonce chybějící části příběhu... Jinak ale určitě doporučuju :-).
Kniha ve mě zase probudila chuť toulat se prériemi...no prostě vzpomínky na dětství...všem doporučuji.
Štítky knihy
Zdeněk Burian, 1905-1981 německá literatura Indiáni Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství pro mládež grizzly Karel May, 1842-1912 dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1970 | Pouští |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Spolu s Duchom L.E. boli toto moje najčastejšie čítané mayovky v detstve. Vtipné momenty, zaujímavé postavy, Old Shatterhand v plnej sile a Yellowstone. To prostredie ma fascinovalo a do dnes mám malý utajený sen, že by som sa tam niekedy šiel pošpacírovať.
No a ilustrácie. Nič proti Zdeňkovi Burianovi samozrejme. Slovenské vydania mayoviek v 60-tych a 70-tych rokoch min.storočia ilustrovali T. Schnitzer a F. Šesták - neviem, či aj niekto iný. Myslím, že obaja si zaslúžia obdiv, pretože ich obrázky krásne a funkčne dopĺňali dej a vytvárali tú správnu atmosféru. Určite by si obaja zaslúžili vydať nejakú monografiu, pretože dnes už takéto atmosférické ilustrácie dokáže namaľovať málokto.