Mělké sibiřské hroby
Michael Krupa
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14061/bmid_melke-sibirske-hroby-qXA-14061.jpg
4
249
249
Na útěku z tábora smrti Unikátní příběh z druhé světové války. Syrové vyprávění muže z chudé polské rodiny, který prožije válku v nelidském systému stalinského Ruska, plného brutality. Rusové ho zatkli, obvinili ze špionáže a odsoudili k několika desetiletím galejí jako německého špiona. Přežil otřesný transport přes celé Rusko a posledních 200 km do lágru Pečora musel ujít s pouty na rukou i na nohou připoután ke svým spoluvězňům. Kdo nemohl dál, byl ponechán napospas vlkům, v lepším případě zastřelen. Naprostá většina vězňů umírala do několika měsíců, mučená hladem a bitím. Je neuvěřitelné, že se mu vůbec podařilo přežít a projít na útěku z lágru přes celé Rusko až do Afghánistánu. Celou knihou se jako hlavní motiv táhne autorova obrovská a nezdolná touha po svobodě, protože sám až na dně ponížení a nelidskosti poznal, jak chutná její pravý opak.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , JotaOriginální název:
Shallow graves in Siberia, 1995
více info...
Přidat komentář
Velmi silný příběh!! Je až neuvěřitelné, čím vším si musel Michael projít. Co všechno viděl a zažil. Jak krutá byla tehdejší doba pod vládou Stalina...
Obdivuji i jeho nezměrnou touhu a odhodlání utéct z pracovního tábora, ačkoli věděl, co vše je v sázce... Zvládl to ovšem dobře a jsem rád, že potkal dobré lidi, kteří mu pomohli. Samozřejmě měl kolikrát opravdu veliké štěstí, ale hlavní je, že to zvládl. Jen škoda, že už se nepotkal se svou rodinou...
Bylo mi nesmírně líto, v jakých podmínkách tehdy lidé žili. Pod jakým tlakem a strachem. V ohromné chudobě.
Samostatnou kapitolou pak jsou příběhy lidí, jenž byli nemilosrdně odvedeni do těchto táborů a čím si prošli.
Je to kruté a snad se to už nikdy nebude opakovat!!
Příběh svobodomyslného Michala je napsán prostě, příběh je tak silný, že si vystačí sám o sobě.Člověku se dělá zle, kolik zla a krutosti je homo sapiens schopen. A žasnu, kolik jeden vydrží. Dříve ovšem nebyli lidé tak zhýčkaní, Michalovi navíc velmi pomohl kasárenský dril kláštera, a hlavně víra. Zrůdnost komunismu je neuvěřitelná, jak ho ještě dnes může někdo adorovat, to nechápu. Je útěchou a nadějí, že žijí i lidé soucitní, milující a stateční, kteří riskují svůj život, aby druhým pomohli, nehledě na rasu, národnost a náboženství.
Neuvěřitelný příběh o člověku, který zažíval hrůzy, ale jeho touha svobodně žít byla obrovská.. I když jsem četla emotivnější příběhy, kniha rozhodně za přečtení stojí.
Skvělá kniha, velmi dobře napsaná. nejvíc mě zasáhl popis života ve věznici v Ljublance, kde vyšetřovatelky jsou sadističtější než muži. Neustálý boj s mrazem, hladem, nemocemi a bídou. Beznaděj v pracovních táborech, ale i světlé chvilky pomoci stejně nuzných lidí. Je to příběh člověka, který měl cíl a víru přežít.
Po několika titulech popisujících utrpení v koncentračních táborech nacistického Německa je tato kniha dalším kamenem do mozaiky zločinnosti mocných. Jenže na straně směrem na východ šlo navíc omezenost jejich podřízených a minimální neúctu k životu. Nacizmus byl zrůdný, a komunismus jej předčil. Kult osobnosti a všudypřítomného strachu.
Další z řady neuvěřitelných příběhů z ruské či sovětské minulosti na téma sibiřské gulagy. Těšil jsem se, až se mi tato kniha dostane do rukou. Díky své čtivosti, bohatému a neuvěřitelnému příběhu jsem ji zhltnul za dva dny. Vůle a duchaplnost hlavního hrdiny byla neuvěřitelná! Nakonec se dočkal vytoužené svobody a i když si myslím, že si příběh dosti přikrášlil, aby byl zajímavější (pozn. hlavně pasáže ve vlaku, role průvodčího a některé situace vlakových nádražích mi přišly místy docela přehnané), tak i přesto si hlavní hrdina vytrpěl neuvěřitelné a má můj obdiv, že se z toho sibiřského pekla nakonec dostal.
Hodně dobrá kniha, podobná vyprávění založená na vlastních prožitcích mám rád. Při četbě jsem rozhodně neprožíval jen pozitivní hnutí mysli - má neměnná a stále doutnající nenávist k Rudému dobytku se opět rozhořela naplno - ale kdyby autor vynechal ona zvěrstva, násilí, nepravedlnost a krutý osud mnoha lidí, zkrátka to zlé, s čím se setkal, nemělo by asi smysl něco podobného napsat a číst. Děj mě pohltitl a s napětím jsem fandil hlavnímu hrdinovi, i některým dalším epizodním postavám. Ono sice bylo jasné, že to nedopadne špatně - jinak by to nemohl pan Michael Krupa po letech vyprávět - ale i tak člověka děj vtáhne a prožívá horké chvilky s hlavním hrdinou naplno. Co se mi ještě líbilo je, že autor popisuje nejen útrapy své a ostatních spoluvězňů, ale i strašlivý dopad Stalinského bolševismu na veškeré prosté obyvatelstvo v zemích pod jeho krutovládou.
Kniha je psaná jednoduše... je poznat, že autor není spisovatel. Její čtení není složité, ale i tak mě její přečtení trvalo poměrně dlouho. Nemohla jsem se nějak pořádně začíst, chyběl mi hlubší popis, více emocí... Každopadně, to co autor musel v této době zažít je obdivuhodné a klobouk dolů. I přesto, že jsem s knihou tak nějak bojovala, ji doporučuju ji k přečteni’
Knížku jsem četla již dvakrát a pokaždé mě příběh velmi zaujal. Dobře napsané, čtivé, i když sem tam „přitažené za vlasy“. Možná právě proto, se knížka tak dobře četla. Za mě *****
Sice je poznat že autor není spisovatel,to ale vůbec neubírá napětí jaký příběh má.Ten člověk měl obrovskou kliku,přežít mrazivý gulag i svoji vlastní popravu.
Další těžký osdu, bezpráví, nesmyslné uvěznění. Pravda je, že měl kliku jako ty hory přes které utíkal do Afgánistánu. Už v lágru, potom na útěku několikrát, ale bez toho by se to prostě nepovedlo. Celkem mě zaujal útěk vlakem, to bylo asi to největší štěstí, protože pěšky by to nebylo možné.... Hlavně, že vše dobře dopadlo.
Od této knihy jsem si sice slibovala víc, protože se teď zrovna o dobu kdy se odehrává dost zajímám. Nicméně stejně nelituji, že jsem si tento příběh přečetla. Je dalším střípkem šílené skládačky, kterou si sama pro sebe z podobných knih skládám ve snaze pochopit, proč to všechno bylo tak jak to bylo. Zájemcům o SSSR a dobu stalinizmu určitě doporučuji.
Další z knih, které ne že by se mi nelíbily, ale od kterých jsem čekala něco víc... jednak mě trochu mrzel příliš utnutý konec, kdy příběh končí, když se hlavní hrdina dostal za hranici do Afgánistánu a chybí už putování touhle zemí i dalšími, přes které se postupně dostal domů. Ale budiž, někde ten příběh skončit musí a ostatně název knihy jasně značí, do které oblasti je příběh zasazen. Podstatnější věcí je však to, že jsem se místy pozastavovala nad důvěryhodností některých zážitků... Podle anotace v knize nemá jít o smyšlený dobrodružný příběh, ale o autobiografické vyprávění, o popis skutečnosti, a právě proto mi některé věci přišly poněkud přitažené za vlasy (v tom souhlasím s komentářem Inky063 - podobné otázky jsem si během četby kladla také). Teda pokud tohle všechno autor doopravdy prožil, tak to klobouk dolů! Ale nějak se mi tomu nechce věřit a spíš si myslím, že tady hodně zapracovala autorova fantazie (i když nebyl by v tomhle zdaleka jediný). Samozřejmě knize nelze upřít určitou čtivost, ale hodnocení dávám průměrné...
Kniha se četla skvěle a vůbec mi nevadilo, jak tu někteří píší, že autor není profesionální spisovatel. Líbil se mi popis poměrů v SSSR a jedna z mála "těžkých" knih, ke které se ještě vrátím.
Tak nevím... Samozřejmě, autor není spisovatel a je to vidět. Nejde o žádný román, jde o popis, zdokumentování jeho útěku (snad). Samozřejmě, krutosti, které se s požehnáním tatíčka Stalina (na něhož mnoho Rusů ještě dodnes s láskou vzpomíná) v tehdejším Sovětském svazu děly, byly určitě nepředstavitelné. Samozřejmě, jsem ráda, že (jestli) se panu Krupovi podařilo - hlavně díky pomoci dobrých lidí - utéct ze sovětského zajetí.
Ale celé to na mě působilo dost neuvěřitelně: jak je možné, že se člověk označený za německého špiona dostane k privilegované práci opraváře telefonních linek - v "luxusním" oblečení úřední osoby, s nožem a dokonce vlastním koněm, nijak nehlídaný, s volným pohybem? Jak je možné, že narazí na tolik hodných a odvážných lidí ochotných mu pomoci, léčit ho, ubytovat, dát mu uniformu, peníze, dokonce ho přemlouvat, aby s nimi zůstal bydlet? V době, kdy se udávali i v jedné rodině mezi sebou, aby získali nepatrně výhod, aby přežili? Nejhlídanější most před hranicemi přejde naprosto volně a na závěr narazí u závory na vojáka, který se bojí bouřky a s rukama na uších ho ani neslyší procházet (podlézat)?
Je to pro mě nedůvěryhodné a neoslovilo mě to.
2* za to, že každá zpráva o stalinských zvěrstvech je dobrá.
Není to můj šálek kávy, ale četla se dobře. Hrůzy Stalinismu jsou opravdu nepředstavitelně kruté.
Napsano velmi jednoduse, prostym jazykem a bez patosu - je poznat ze autor neni "profesionalni spisovatel", ale to knize vubec neubira na kvalite. Silny pribeh, ktery prectete jednim dechem, drzite jeho hrdinovi palce od zacatku az do konce - i kdyz je jasne, ze Michael prezije, protoze jinak by tuto knihy nenapsal. Ale i tak obcas trnete hruzou a nevericne kroutite hlavou, ceho vsecho jsou lide schopni. Nastesti se najdou i kladni hrdinove.
Další z mnoha knih líčící neuvěřitelně šokující a brutální podmínky v ruských gulazích. Toto téma mě vždy fascinovalo, už od doby, kdy jsem přečetl Jeden den Ivana Děnisoviče, po němž následovalo Souostroví Gulag, Gulag od Anne Aplebaum a další a další.
I tento příběh je plný beznaděje, zoufalství, absurdit, ale i soucitu a štěstí. Člověk se mu zdráhá uvěřit. A můžeme jenom doufat, že patří navždy do historie.
Kniha není úplně dobře "řemeslně" napsaná a místy se mi autorův styl trochu zajídal. Beru ale na vědomí, že autor není spisovatel nýbrž přímý aktér celého příběhu. A o ten tady jde, je to šokující a autentické svědectví muže, který utekl z gulagu. To by měla být povinná četba. Proto doporučuji všem k přečtení.
Mělké sibiřské hroby
Uvěřitelné věci se dají vymyslet. Neuvěřitelné se staly. Kdyby byl příběh Michaela Krupy vymyšlenou beletrií, většina čtenářů by asi kroutila hlavou nad autorovou bujnou fantazií. Když ale čtete řádky, které jsou krok za krokem otiskem skutečných prožitků a děsivých zážitků, nedá se než žasnout nad lidskou krutostí a zároveň neuvěřitelnou odvahou a touhou jedince po svobodě. Tohle je příběh, u kterého nevydechnete, dokud Michaelova noha nepřekročí afgánské hranice a on nevdechne svobodný, téměř symbolicky bouří pročištěný vzduch. Kniha, která by měla být povinnou četbou pro všechny, kteří pochybují, nevěří, nebo příliš rychle zapomínají.