Mělo to smysl?!
David Menasche
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201812/mid_melo-to-smysl-x5z-201812.jpg
4
143
143
Učitelovo poslední putování za základními životními lekcemi. David Menasche se naplno věnoval práci středoškolského profesora angličtiny. Při výkladu navazoval se svými studenty jedinečné pouto – dodával jim optimismus při řešení osobních problémů a poskytoval cenné rady do života. Jednoho dne mu však diagnostikovali rakovinu mozku. Po šestiletém boji s nemocí skoro přišel o zrak, vzpomínky, pohyblivost a – co vnímal jako nejtragičtější – schopnost učit. Rozhodl se, že přeruší léčbu a třídu si udělá ze života. Rakovina ho obrala o minulost a celkem určitě mu vezme i budoucnost, ale nechtěl dovolit, aby mu ukradla i přítomnost. Na facebooku zveřejnil odvážný plán inspirovaný Kerouacovým románem Na cestě: vydat se na cestu napříč Amerikou v naději, že na vlastní oči uvidí, jak se daří jeho bývalým studentům. Ovlivnil nějak jejich životy? Do osmačtyřiceti hodin se mu ozvali studenti z více než padesáti míst a nabídli mu podporu a střechu nad hlavou. David cestoval třináct tisíc kilometrů a navštívil stovky studentů. Při své neohrožené pouti zjistil, že co od života chceme a potřebujeme snad všichni, je rodinné zázemí, tedy pocit bezpečí, ale i nezávislost, láska, dobrodružství. Mimoděk nás přiměl, abychom se zamysleli nad vlastním seznamem priorit. Odvážný a inspirativní příběh o učitelském poslání a síle postavit se osudu.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Zdraví
Vydáno: 2014 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Priority List: A Teacher’s Final Quest to Discover Life’s Greatest Lessons, 2014
více info...
Přidat komentář
David Menasche měl to štěstí, že našel svou parketu, svou práci, která ho naplňovala. Byl zřejmě workoholikem v dobrém slova smyslu. Každý by si asi přál mít takového super učitele.
Možná budu za škarohlída, ale přesto bych byl s celkovým soudem opatrný. Kniha na mě působí příliš jednostranně. Zajímalo by mě, co by o něm řekla jeho žena. To, že se lidé rozcházejí se stává, ale proč např. z jejich domu musel odejít on? "... budeš si muset najít jiné bydlení" str. 181.
Několikrát je také v textu zmíněno, že D.M. učil na výběrové škole. Domnívám se, že nadchnout výběrové studenty je přeci jenom snažší než "integrované". Samozřejmě se nelze trefit do noty všem, tedy ani výběrovým studentům. Ti, které nezaujal, se k němu po letech hlásit nebudou a zákonitě v knize nedostanou prostor. A říkat něco špatného o oblíbeném učiteli, který vám před očima umírá na rakovinu se taky moc nehodí.
Davidovi Menasche se povedlo prožít sice poměrně krátký, ale plný život podle svého. A to se jen tak někomu nepovede...
Perfektní kniha, čte se sama. Určitě patří mezi ty, po kterých sáhnu ještě jednou. Hlavní hrdina mi je příkladem jak učitelce, tak člověku.
rozhodně lepší než kniha s podobným tématem Než řeknu sbohem.
Přečetla jsem ji jediním dechem během jednoho odpoledne.
Přečetl jsem asi pět kapitol knihy a musím se přiznat, že se mi kniha vůbec nelíbila, protože, co se knih týče, jsem docela rozmazlenej fakan a prostě si vybírám, co dočtu a co ne. Kniha má velmi silný příběh, to se jí nedá upřít, ale příběh si přečtu na přebalu knihy. Ovšem i příběh potřebuje, aby byl vyprávěn s citem. K autorovi knihy, který si určitě prošel ledasčím špatným, co souviselo s jeho nemocí, chovám úctu, nechovám ji však k autorskému stylu knihy. Ač je námět hezký, autorský styl je plytký a bez nápadu a mám pocit, že i nadanější třináctileté děti, které učím, umějí psát lépe. Knize chybí hloubka, po němž tento námět přímo volá. Autor se nenoří do potřebných hloubek své nemoci, protože to neumí. Místo tklivého příběhu tak dostáváme do rukou příběh, který by se měl spíše jmenovat "Padesát odstínů mé nemoci", čímž odkazuji na to, že Padesát odstínu šedi také není tím, čím se tváří být. Pokud tedy máte rádi vytříbený autorský styl, této knize se vyhněte. Pakliže si chcete přečíst pěkný příběh, který rychle uteče, knihu si rozhodně kupte. Nebo se stavte do CrossCafé v Holešovicích, já ji tam půjdu odnést.
úžasná kniha. Lituju že jsem Menasche nepoznala. Musel to být úžasný člověk a úžasný učitel. Každý učitel by se mohl od něj inspirovat :)
Vřele doporučuju.
čtěte a čtěte
Rozepisovat se tu o tom, jaký byl David (čti David :-) ) Menasche skvělý učitel, by bylo nošením dříví do lesa. Proto se s vámi chci podělit o něco jiného, co mě v jeho knize zaujalo ( a z čeho je mi taky trochu smutno) - je to způsob, jakým David učil své studenty a jak učili naši učitelé nás. Nevím, jestli se k dnešnímu dni něco změnilo, ale za mých studií se rozhodně ve třídě žádná literární díla nerozebírala a o diskuzi se nám ani nesnilo. Jen jsme se museli zpaměti učit data narození, příslušnost autora k nějaké skupině či definice literárních směrů. Škoda. Takže odpověď na Davidovu otázku je jasná - ano, mělo to smysl! Smysl měla jak jeho učitelská práce tak vydání téhle knihy.
Když si představím, že příběh Davida je pravdivý, tak na mě kniha působí ještě víc. Po dočtení knihy jsem měla pocit prázdnoty a tak jsem si našla jeho profil na sociální síti a David tam měl fotky se všemi lidmi, které v knize popsal. Kniha na mě tedy zapůsobila i zcela z jiného úhlu. A odpověď na otázku? Ano, mělo to smysl.
Úžasná kniha! Příběh Davida Menasche mě velmi zasáhl a vzpomenu si na něj skoro každý den. Každému ji doporučuji!
Abych byla upřímná,postupem času jsem získala skeptický postoj ke knížkám,které mají už na obalu zvýrazněné slovo "inspirativní". Většinou takové tituly čtenáři nutí svůj postoj bez upřímné přesvědčivosti. Tuhle knížku jsem si ale k mému vlastnímu překvapení zamilovala od první stránky a přečetla jsem ji na jeden dech. David Menasche byl podle všeho skvělý chlapík a výborný učitel, kterého bych si přála jednou dostat (nejlépe příští týden:) ). S osudy svých žáků pohnul neuvěřitelným způsobem, já sama jsem si několik úryvků z knížky založila (kdybys vyhrál nekřesťanské množství peněz,co by jsi s nimi udělal? Samozřejmě nákupy,cestování,obdarování své rodiny a přátel. Ale potom? Když už by jsi všechno viděl a všechno zažil? Co tě udělá doopravdy šťastným?). Každopádně se jedná o skvělou čtivou knížku,kterou můžu za sebe jenom doporučit.
Opravdu inspirativní příběh, který mě naprosto dostal. I přes těžké téma nemoci je kniha pozitivní, protože autor se nevzdává a putuje za svými studenty, jejichž životy ovlivnil.
Mělo to smysl a obdivuju jeho vytrvalost, sílu i učitelské poslání.
Přečetla jsem to jedním dechem. Knihu doporučuji. Není to těžká četba a tak nějak vás pohladí po duši. Zkuste si vygooglit fotky, dostane vás jak je mladej a pěknej..A je tam i ta fotka fu*k off..:D
Chtěla bych být takovou učitelkou a inspirací pro mé studenty jako autor knihy. Tedy ano, mělo to smysl!
Mělo :)
Skvělá kniha o síle člověka, který se nevzdá svých snů ani v okamžiku, kdy skoro o vše přišel.
Mělo to smysl?!
Velice krásná a inspirativní kniha, která mě opravdu chytla za srdce. Kniha není jen o rakovině a školství. David nám nenásilně ukazuje, že jediné, co musíme, je žít opravdu naplno.
Bylo úžasné číst o jeho odhodlání. David se snažil dělat dál to, co měl tak rád. Učit. A učit nejen své bývalé studenty, ale i sebe. Za tohle ho obdivuji.
Také se mi líbilo, jak celou knihou prostupují Davidovy oblíbené citáty a dopisy jeho bývalých studentů. A navíc jsem získala několik zajímavých tipů na knížky. Myslím, že profesora v sobě nezapře :-).