Memento
Radek John
Slovenské vydání. Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze.... celý text
Přidat komentář
Četl jsem to po Děti ze stanice ZOO a myslím, že to bylo o neco lepší. Je to psáno jinak a možná ne tak čtivě, ale přesto je to ve finále velice dobrá kniha. V audioknize je pak ještě dodatek po několika letech, kde je popsán osud Michala po skončení knížky. Tento dodatek doporučuji vyhledat, protože ještě víc umocní pocit z knížky.
Co k tomuto tématu říct? Co se odehrává v hlavě závislého člověka? Opravdu může pomoct informovanost? Zajímá feťáka, že nemá sterilní jehlu, když potřebuje dávku? Napadá mě spousta otázek, těžko dokážu vymyslet nějaký věcný komentář..
Tuhle knihu jsem četla jako puberťačka, v té době bylo takovéhle četby málo, proto se mi kniha moc líbila.
Výborná kniha, nechápu, jak to mohl Radek John takto skvěle napsat. Konec už je trochu nuda, ale jinak výborně vystižená atmosféra feťáckého života. Podle mě by toto měla být povinná literatura na střední škole:)
Velmi čtivá kniha o lidech, kteří zpackali snad každé životní rozhodnutí a podle toho taky dopadli. Michal dostal spoustu šancí začít znova, ale nevyužil jedinou. Přečtení této knihy mě jen utvrdilo v tom, že pokud takoví lidé nechtějí sami, nemá cenu zkoušet jim pomáhat.
O toxikomanech, jak dí recenze na konci knihy, spíše reportážní formou :-) Čte se dobře, nic záviděníhodného. Mentorování v léčebně mi lezlo na nervy a spíš bych řekla, že na just lidi podněcuje k tomu, aby pokračovali v "činnosti". Každopádně literatury na podobné téma, podobnou formou, není mnoho. Takže přeji všem, kdo se rozhodnou číst, dobré počtení :-/
Zrovna dnes jsme měli přednášku o drogách a této knize a musím říct, že to bylo poučné a uvažuju, zda si tuto knihu mám přečíst.
To, co začíná z nerozvážnosti mládí a touhy po experimentu může skončit tragicky. V té době jsem Johnovi fandila, je tam hodně osobních poznatků.
Po přečtení této knihy asi většina lidí přestane lákat chuť vyzkoušet nějaké drogy. Příběh je dost silný a člověka hodně zasáhne.
Souhlasím s Reewee, kniha se mi také dostala pod kůži a moc se mi líbila. Doporučuji přečíst !
Naprosto skvělá kniha, která se dostane člověku pod kůži. Strohý, přesto silně působící styl vyprávění. Nutí člověka vnucovat tuto knihu každému na potkání, předčítat každému, kdo je v blízkosti. Skvělá spousta myšlenek, nadčasovost, prostě dokonalost!
Ačkoli drsně, přesto velmi dobře napsaný popis rozpadu osobnosti díky drogové závislosti. Osobně feťáky neodsuzuji, považuji je za oběti vhozené do bezvýchodného labyrintu. A nikde žádná Ariadna, jež by jim dala svou červenou nit. Zločinci jsou výrobci a dealeři. Co se týče paralely s knihou My děti ze stanice ZOO, obávám se, že by u nás, za v ní uvedenou výchovnou metodu, byli zavřeni rodiče: omezování osobní svobody, týrání dětí, atd. Stát i různé skupiny bijící se za lidská práva a osobní svobody především pro zločince, by zajisté našli dostatek vhodných paragrafů. Pro mě je kniha špica.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
2008 | Memento |
1990 | Džínový svět |
1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
1995 | Drogy! |
1984 | Začátek letopočtu |
Temné varování pro všechny, kdo si myslí, že brát drogy je osvobodí. Od povinností, od práce, od stereotypu. Omyl. Nikdo není tak nesvobodný a sám jako narkoman. Je ne vězněm, ale doslova otrokem své závislosti. Memento je depresivní kniha, ale měl by si ji přečíst každý jako prevenci před experimenty s drogou.