Memento
Radek John
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31860/bmid_memento-X0u-31860.jpg
4
3685
3685
Slovenské vydání. Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze.... celý text
Přidat komentář
Kniha i po mnoha letech má co říct. Díky této knize jsem si uvědomil, že jsem také neskutečně závislý na drogách, kamarádech, kteří mě neustále sváděli a díky tomu jsem přestal kouřit za cenu ztráty kamarádů. Ano, i cigareta je velká droga. A po vojně jsem do toho opět spadl díky milence kuřačce a bylo to mnohem horší, tak jsem se musel zbavit i jí. Když si místo perníku dosadíte cigarety, tak závislost je podobná, perník a jiná svinstva jsou ovšem mnohem horší.Výborně napsaná kniha, mě se líbila víc než „Děti ze stanice Zoo".Závislost je rakovina mozku a já byl hodně závislej na cigaretách. Ale nepochopím, jak někdo může zkoušet různé léky, čichat toluen a skončit na drogách. kdyby mě někdo v mládí místo cigarety nabídl hrst prášků, tak bych si spíše ťukal na čelo, ale uznávám, že i já byl v té době s cigaretou vlastně dacan v očích jiných lidí ač jsem se mohl chovat sebeslušněji. Memento mě vlastně pomohlo zbavit se závislosti na nikotinu.
Poutavá kniha.. Varování pro všechny, jak může "experiment" skončit.. A myslím, že Michal skončil ještě hůř, než kdyby zemřel..
Veľmi realistické a naturálne spracovanie príbehu party závislej na drogách. Tak jednoduché a pritom tak dobre čitateľné.
Četla jsem poté co jsem viděla krátkou inscenaci ve škole...neuvěřitelná kniha, velmi působivá ale také slouží a má sloužit k tomu aby mladé lidi od závislosti odradila, což se bohužel někdy neděje
Velmi mile mne tato kniha překvapila. Na to, že je z roku 1986, tak vůbec není zastaralá a má co říct i nyní. Velmi hezky napsaná kniha z pohledu feťáka. Četla se sama :-) Opravdu "memento" pro ostatní.
Mně se líbila víc než "My děti ze stanice ZOO".
Druhá kniha na téma drogy, která se mi dostala do ruky. Nelíbila se mi tolik, jako My děti ze stanice Zoo, to z ní ovšem hned nedělá "odpad". Tato tématika by měla být šířena ještě před tím, než se s drogou lidé setkají na vlastní kůži (zejména k mladším) - mě osobně detailní popisy samotného fetování a feťákova života jako takového jen utvrdili v tom, že tenhle druh úniku z reality není řešením, jen přímou cestou ke zdemolování sebe sama.
Odporné, ale poučné. A navíc čtivé.
Pro mě jedna z nejlepších knih! Četla jsem jí ještě jako puberťák a dokonce si myslím, že každý puberťák by si tuto knihu měl přečíst.
Knihu jsem četla asi 3x. Strhující příběh o tom, co ty hnusný drogy s člověkem dokážou udělat!
Neuvěřitelné, jak je kniha po téměř třiceti letech od jejích vzniku stále aktuální, bohužel. Spolu s Dětmi ze stanice Zoo bych knihu zařadila do povinné četby pro žáky základních škol, aby věděli, co droga s tělem i duchem způsobí, protože každý feťák dříve, či později dopadne jako hlavní "hrdinové" těchto příběhů.
Kniha mě nejdříve nebavila,ale když jsem dostávala v příběhu dál, nemohla jsem ji najednou pustit z ruky. :)
Pokud jde o tohle téma (narkomani, drogy...) četla jsem už My děti ze stanice ZOO. Obě knihy jsou naprosto jiné, tady autor prolíná časy, styl psaní je mnohem náročnější, nicméně moje pocity z ní jsou stejné. Tahle kniha je perfektní, ovšemže děsivá, drsná atd., ale účel splnila. Děsí (a to dost).:)
Tohle je jak řekl kreyson retro, ale pořád skvělé. Už jsem ji četla dvakrát a vždy se k ní ráda vrátím..........
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
| 2008 |  Memento |
| 1990 |  Džínový svět |
| 1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
| 1995 | Drogy! |
| 1984 | Začátek letopočtu |
Velice čtivá a zábavná kniha. Nevím, jestli je to jen mnou, ale měla jsem z ní poněkud rozporuplné pocity. Většinou se u mě po knize o těžkých životních situacích dostaví něco jako šok a údiv. Tuhle knihu jsem ale brala s naprostým klidem, nemusela jsem nad ní po přečtení vůbec přemýšlet a prostě jsem se začetla do další... a už se k ní v myšlenkách nevracela.