Memento
Radek John
Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze. V Mementu nečteme poučení, varování, výstrahy, ale pronikáme do lidských osudů, bytostně cítíme, jak málo stačí, aby se život člověka zhroutil do marného a bezútěšného živoření.... celý text
Přidat komentář
nesouhlasim s tim, ze by si to mel precist kazdy, ze by knizka mela byt v povinne cetbe, aby "nactileti vedeli,jak muze clovek dopadnout". to, co drogy delaji, do nas spolecnost cpe uz od detstvi, na kazde zakladni skole probihaji vsemozne besedy, promitani filmu, atd. kdyz potom chteji brat, myslim, ze jim precteni knihy nepomuze k prozreni... co se tyce mementa, je to v podstate dobra kniha, trosku surova, ale to patri k tematu. pribeh je psan jednoduchou formou jazyka, takze je vhodnejsi pro mladsi. na druhou stranu rikat, ze by mel byt soucasti povinne cetby je totalne uhozeny a pozersky tvrzeni, tenhle roman se nemuze ani ZDALEKA rovnat klasikam, ktere v povinne cetbe jsou.
Takové knihy by měly být v povinné četbě, ať náctiletí vědí, jak může člověk dopadnout. Četla jsem i My děti ze stanice Zoo, také doporučuji, ovšem tohle je o to víc děsivější, že je to česká kniha.
Knihu jsem četla jako 14ti letá puberťačka, některé věci jsou hodně podrobně popsané a odrazující. Doporučuji přečtení všem náctiletým, ať ví že drogy nejsou jen o zábavě.
Dostala mě, tahle kniha... Ani nevím co o ní nepsat, prostě by si ji každý měl přečíst. Když jsem dočetla Děti ze stanice ZOO, taky jsem měla ještě dlouho brouka v hlavě, ale proti tomu co se mi honí hlavou teď, po přečtení Mementa se to nedá srovnat. Byla to krásně napsaná hrůzostrašná věc. Dál se rozepisovat nebudu, bylo by to zbytečně dlouhý a zbytečně spoilerový. Prostě si to přečtěte, stojí to za to. Je jedno jestli je vám 11 (člověk se začíná hodně duševně vyvíjet), 16 (momentálně můj věk a řekla bych že je to věk nejvíc otevřený "rakovině vůle"), 20 (člověk má pořád chuť zkoušet nové věci) nebo 40 (děti dorůstají do náchylného věku), je to prostě pro všechny věkový skupiny a chytnout to musí snad každýho.
Má první kniha ve které jsem se setkala s drogovou tématikou. Byla jsem šokovaná a myslím, že i dostatečně poučená, co s mladým člověkem dokáže udělat droga.
Ceske My deti ze stanice ZOO (hooodne volne receno). Doporucil bych to tak 14 letym deckam (ikdyz v dnesni dobe mozna uz 11) k precteni.
Tak jako Německo má Christiane Felscherinowovou - My děti ze stanice ZOO, my máme Radka Johna - Memento. John nám předkládá na zlatém talíři hlavu hl. hrdiny Michala, který postupem času sklouzává na tobogánu drog do propasti. Naivní představa, že s tím někdy skončí zůstává vždy nenaplněna...Syrovost která mrazí.
(SPOILER) Radek John se svým hlav. záporným hrdinou Michaelem, nás provází hroznou cestou narkomanie. U Michala se rozjíždí celý proces odvykání droze. Jeho dívka Eva se také dostává do světa narkomanů, kriminálů a psychiatric. léčeben. Důsledky tohoto počínání jsou strašné.Nevěděla jsem, když jsem knihu četla, že se mě toto téma také dotkne a něco podobného budeme prožívat v blízké rodině. Doporučila bych přečíst tuto knihu povinně všem mladým lidem, aby si nezkazili svůj život.
Memento napísal John v období, keď sa o problematike drog veľa nevedelo a spoločnosť nebola informovaná, čiže, aj keď je kniha slabá, určite vo svojej dobe splnila účel, pre ktorý vyšla a ako odstrašujúci prípad pre dospievajúcich ľudí poslúži aj dnes.
Moje první kniha s touto tématikou. Velmi dobře se mi četla a líbilo se mi, že to není žádná slaďárna, jakože se hlavní hrdinové vzpamatovali, přestali brát drogy a žili šťastně až do smrti, ale že opravdu popisuje reálný pravděpodobný příběh a hlavně konec těchto lidí.
Kniha jasně popisuje co se stane když začnete brát drogy..... Je to pomněrně nechutné ale je to pravda.
Řekla bych průměr v knihách s drogovou tématikou. Je odlišná tím, že je česká, ale jinak takový střed.
Neberte DROGY!!!!....nikdy nikomu NEBERTE DROGY!!!! :-)
knížka dobrá, poutavá, emotivní...ale...už tu tématiku drogy nějak nemusím...
jednu dobu mě to hodně zajímalo tak jsem jich přečetla víc, a teď už mi to připadá vše na stejný způsob a nemám z těch drog v tomhle stádiu vůbec dobrý pocit...
Tuhle knížku jsme z ní četli asi cca v deváté třídě. Teďkon se k ní chci vrátit a přečíst celou....
Četl jsem v návaznosti na My děti ze stanice zoo abych mohl porovnat obě díla. Příliš mi nesedl Johnův styl psaní. Neustálé skákání z retrospektivy do reality mi činil nesmírný problém. Mnohdy se mi dokonce zdálo, že se v jednotlivých přechodech doslova ztrácím. Troufl bych si říct, že kniha je o něco drastičtější než světoznáma My děti ze stanice zoo, ale není tak zábavná. viz. matka co dává vlastnímu dítěti pervitin... Je jasné, že v té době splnila svůj účel. Pokud vás od drog neodradila Felcherinová, zkuste Johna a stoprocetně se mu to povede...
Pokud někoho baví knihy s drogovou tématikou, doporučuji Milion malých střípků..to je teprve síla
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
2008 | Memento |
1990 | Džínový svět |
1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
1995 | Drogy! |
1984 | Začátek letopočtu |
Kniha mě pouze utvrdila v tom, že feťáci jsou hnusný a odporný odpad. Musela jsem se hodně přemáhat, abych ji dočetla, možná kvůli strohým větám se kniha četla špatně. Nicméně svého času to mohl být bestseller.