Měsíční deník
Michal Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550012/bmid_mesicni-denik.jpg
4
60
60
Audiokniha Měsíční deník je autentický deník zachráněný součinem vskutku absurdních okolností, ve kterých hraje roli obyčejný rohlík, neviditelný mravenec, kapesní stroj času a spousta dalších předmětů, jež se normálně válejí na Měsíci. Nevěříte? Poslechněte si příběh Marcela Šebesty, posledního českého kosmonauta.
Přidat komentář
Fuj, fuj, fůůůůj, samá obscénnost. Hrůza, i když mám pocit, že větším nebezpečím jsou individua, která žijí v přesvědčení, že jejich pokrytecké hemzy spasí amorální svět. U nás se této diagnóse říká "pravítko v prdeli." Bože, já napsal "prdel", na pranýř se mnou. Spaste mou duši, kudlanky a kudlaňáci.
Nechce se mi to ani moc komentovat, horší knihu jsem nečetla :( Doprolítla jsem to jen kvůli čtenářské výzvě. Nevím proč se vydává kniha, která je na každé straně sprostá. Lituju, že jsem jí koupila. To se mi ještě nikdy nestalo. Někde jsem četla, že je to hodně vtipné, a proto jsem si ji koupila... ha ha :D
No, pan Sekvoj, pardon, pan Dřevina.... a jéje, dost prostoduchých nevtipů, minimálně předběhl celé Kosmo a pana Baldýnského, za což si zasluhuje minimálně pět klobouků dolů, navíc mě druh jeho humoru neskutečně baví. Zkrátka a dobře, pro mě je to (neříkám že překvapení, neb znám Pošuky) veselá sájfáj, která je osobitá a pokud se má člověk knihou pobavit a ne zabít, pak je to správná volba.
Tohle už bylopsáno s tímto že to bude něco mezi červeným trpaslíkem ,futuramou,ale s českým hrdinou.A musím říct že mě to překvapilo,když to vemu z pohledu mého tak určitě něco nad 50 procent.
Když se mi tahle knížka dostala do ruky, byl jsem nejdřív trochu skeptický. Čech ve vesmíru? Soudruh Remek mi docela stačil! Ale už od začátku jsem pochopil. Ano, je to jedna velká nadsázka a můžu říct, že jsem se bavil až do konce. Hlavní hrdina mi trochu připomínal Ashe (Armáda temnot), taky takový frajírek, který není žádný Einstein, ale umí se ohánět s bouchačkou. Navíc z něj padaj hlášky tak hustý že by se daly krájet. Za mě parádní jednohubka, která navíc skládá poklonu románům od Verna a Wellse.
Ze začátku svižné a zajímavé, ke konci nudné a příšerně zapletené až nesmyslné. Sem tam jsem se docela zasmál. Žádná sláva to sice nebyla, ale ani to nejhorší, co jsem kdy četl.
Tato kniha je jako jízda na tobogánu. Mlátí to s vámi sem a tam, v zádech vám sviští vítr, občas kvičíte nadšením, občas máte chuť blinkat. Nicméně když přistanete, do hlavy se vám urputně vkrade myšlenka: „Ještě!!!“
Kdo má rád absurdní situace, sci-fi jako poctu klasice a nikdy si neví rady s přebytečnými rohlíky, je zde na správné adrese: Některé fórky a přirovnání jsou prostě boží. Kniha není pro každého, ale pro jiné je o to víc.
Mě to bavilo a občas donutilo smát se nahlas, což se mi nestává zase tak často.
Haha, hihi, hoho, nějak moc vtipné mi to nepřišlo...vlastně vůbec, spíše trapná snaha o vtip, který ne a ne se povést. Ještě, že to bylo tak krátký. Úprava: Odpad!!!
Autorovy další knížky
| 2016 |  Měsíční deník |
| 2018 |  Uchovej mou duši |
| 2023 | Zlé časy |
| 2021 | Do smrti daleko |
| 2023 | Není nebe nad Mexikem |
Humorná oddechovka
Četné užívání vtipných a trefných příměrů, v mnoha případech luxusních („v prdeli jak hnízdo roupů“), dobře vykreslovalo charakter hlavního hrdiny. Některá autorem chytře promyšlená přirovnání byla na Marcela, nabušeného kreténka, až moc sofistikovaná :oD
Čím jsem byla mile překvapená – nebyla to jen autorova exhibice hrátek se slovy, jak on už to umí, ale dal do kupy kompaktní příběh, s hlavou a patou, nenudilo to (ani mě, nesci-fistu) a bylo to čtivé a v rámci daného žánru věrohodné.
Co jsem jako nesci-fista nemohla ocenit nebo naopak tím být otrávená, je (díky neznalostí díla pana Wellse) míra autorovy fantazie. Nevím, co je ještě výmyslem z pera pana Wellse a co je výtvor Březinův. Jakože koupačka v kulatém moři je super nápad, ale jestli s tím už přišel někdo dřív, tak moje nadšení se trochu zmírní.
Celá knížka na mě působila velmi rychlým dojmem – určitě to je díky deníkovému zápisu, ale i kvůli charakteru Marcela – je takový poděs, v myšlenkách, že tím navozuje pocit, že i vše okolo se děje rychle.
Ale po řemeslné stránce se mi to fakt líbilo – počet postav tak akorát, rozhovory reálný (možná jen té čengliš tam bylo povícero), mírně napínavé zápletky, popisy dostačující, myslím, že pro sci-fisty jich tam je asi málo. Ale já to dílo za sci-fi nepovažuju, pro mě je to víc humor než sci-fi.
Za obrovské plus považuju Butche! Jeho ilustrace jsou výsledkem toho, že skutečně pozorně četl (nebo poslouchal) celý příběh a navodil přesně tu atmosféru a obrazy, které jsem měla v hlavě při četbě.
A jedna velká, závažná chyba – na svých předčítacích akcích autor servíroval suché rohlíky, ale laskominy se laskavému čtenáři po přečtení díla sbíhají na rozmražené kanárky!!!