Cinder
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434531/bmid_cinder-WOS-434531.jpg
4
2195
2195
Měsíční kroniky / Mesačné kroniky série
< 1. díl >
Šestnásťročnú Cinder považuje väčšina ľudskej spoločnosti za nepodarené skĺbenie techniky a človeka a jej macocha za neúnosné bremeno. Byť kyborg však má aj svoje výhody – mozgové rozhranie poskytuje Cinder nevšednú schopnosť opravovať veci (robotov, vznášadlá, vlastné nefunkčné časti tela), vďaka čomu sa stane najvychýrenejšou opravárkou v Novom Pekingu. Práve táto reputácia privedie k jej stánku princa Kaia, ktorý potrebuje pred výročným bálom opraviť pokazeného androida. Princ opravu žartovne nazve otázkou národnej bezpečnosti, ale Cinder ho podozrieva, že celá záležitosť je v skutočnosti oveľa vážnejšia, ako je princ ochotný priznať. Cinder túži urobiť na princa čo najlepší dojem, ale so všetkými plánmi je koniec, keď sa jej mladšia nevlastná sestra a jediná ľudská priateľka nakazí smrteľnou epidémiou, ktorá sužuje Zem už celé desaťročie. Macocha obviní z dcérinej choroby Cinder a ponúkne jej telo výskumnému tímu nákazy, čo je „pocta“, ktorú zatiaľ nikto neprežil. Nepotrvá dlho, kým lekári zistia, že ich nový pokusný králik je zvláštny. Má niečo, kvôli čomu sú podaktorí ľudia ochotní aj zabíjať...... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , AktuellOriginální název:
Cinder, 2012
více info...
Přidat komentář
Postupně, pomalinku, polehounku mě Cinder získala, nečekala jsem to, že to bude tak podmanivé, tak čtivé a že určitě sáhnu po dalším díle
Toto je asi nejlepší retelling, co jsem zatím četla. Líbil se mi styl psaní a bavilo mě to od začátku až do konce. Děj byl sice předvídatelný a spoustu věcí zjistíte dřív než k nim dojde, ale bylo to tak dobře napsané, že mi to nevadilo. Cinder, Iko i princ Kai jsou fajn postavy, bavil mě jejich humor.
Celkově mě knížka mile překvapila, protože jsem od ní moc nečekala a určitě si přečtu i ostatní díly, chci vědět co bude dál. Původně jsem myslela, že je to samostatný příběh a ostatní knihy že se odehrávají jen ve stejném světě, takže mě ten otevřený konec dost zarazil.
Wau nečekala jsem že mě to tak chytí. Četlo se to skoro samo a ten děj, no popelka nakonec neni tim co si myslí...u teto knihy nejde končit, člověk musí pokračovat dál v serii.
Romantická pohádka pro dívky od 10 let. Dost nešikovně udělaná trochu jako space opera šmrncnutá kyberpunkem. Sci-fi to není, chybí "sci" a celkem to vypadá, že spisovatelka vůbec netuší, jak to funguje. I když nevím, proč by mládež měla číst "horší" věci, asi nemá smysl vypočítávat nelogické hlouposti. Za všechny třeba, že rodilý Měsíčňan není na první pohled rozeznatelný od Pozemšťana. Kniha obsahuje citáty z Popelky a svým názvem na ni odkazuje. Přesto základní myšlenku Popelčiny proměny úplně popírá. Děje se tak velmi předvídatelným odhalením jejího původu a schopností, k čemuž navíc dojde až na konci, po téměř 400 stranách.
Měsíční kroniky mi doporučovalo už tolik lidí, že jsem zkrátka neodolala a musela jsem si je přečíst. Zatím mám za sebou jen první díl, ale nemůžu se dočkat pokračování. Knížka se mi velice líbila. Ani nevím jak bych své pocity a dojmy měla nějak smysluplně sepsat. Co ale vím je, že bych tento příběh doporučila snad každému. Líbí se mi nápadité upravení staré klasiky. Styl psaní je pro mne naprosto vyhovující. Přečteno jsem měla během pár dní, až tak mne děj vtáhl do sebe. Nemohu jinak, než hodnotit velmi kladně.
Velmi zajímavě pojatý reteling pohádky o Popelce. Líbilo se mi zasazení do budoucnosti i celkové pojetí příběhu. Při čtení jsem viděla přesně ty samé scény jaké najdu v klasické Popelce, ale přesto byli vlastně naprosto rozdílné. Jediné co mi dojem z příběhu poměrně kazilo byla obrovská předvídatelnost. Většina zvratů, která se v knize objevila mi byla jasná už několik kapitol předtím něž byla v knize objasněna.
Autorka umí velmi dobře vytvořit svět a využít ho o čemž jsem se přesvědčila už v sérii Renegáti. Její postavy jsou hezky vykresleny a má velmi čtivý styl psaní čímž v tomto případě velmi vyvažuje celkovou předvídatelnost děje.
Hlavní postavy jsou sympatické a jak Cinder tak i Kaie jsem si vlastně docela oblíbila a vlastně mě docela zajímá jak její příběh dopadně, protože v závěru rozhodně nečekejte a žili šťastně až navěky stejně jako u klasické pohádky. Knihu bych i přes její nedostatky doporučila už pro její originální pojetí celého příběhu a přečtení dalších dílů zvažuji.
Zajímavě pojatá pohádka o Popelce.
Zpočátku jsem nevěděla, co od toho čekat, ale postupně, jak se celý příběh zaplétá a po kouscích rozplétá jsem čím dál víc nadšená.
Už to budou 2 roky, co jsem knihu poprvé četla, a jelikož jsem se do celé série naprosto zamilovala, neodolala jsem a přihlásila se do štafety, abych si tento příběh mohla přečíst znovu. I přesto, že jsem si většinu věcí pamatovala, jsem si čtení užila a sem tam se objevil detail, kterého jsem si předtím nevšimla nebo nějaká informace, která mi teď, když mám celou sérii za sebou, dává smysl. Cinder je úžasná postava, naprosto jí zbožňuju a Iko to samé. Kai je prostě zlatíčko. Rozhodně celou sérii moc doporučuji.
Téma Popelky je jasné už z názvu, celkově byla kniha příjemným překvapením. Originální svět i námět, zajímavé postavy. I když jsem pointu pochopila už při první zmínce o princezně a požáru, doktor byl taky hned jasný, přišlo mi to pěkné a čtivé.
Doporučuji, jdu na další díl.
Marissa Mayer vytvořila svět plný lidí, kyborgů a androidů, novodobé technologie, ale také smrtelné nákazy, ohrožující populaci. Cinder je kyborg, což je pro ni nevýhodou i výhodou zároveň. Jako mechanička se setkává s princem Nového Pekingu, a protože jsme v rettelingu na Popelku, asi nebude velkým spoilerem, když prozradím, že porouchaný android není to jediné, co prince a Cinder spojí. Ale pokud si pod tím představuje a žili šťastně až do smrti, možná budete překvapeni.
Zmínit předvídatelnost děje je na místě, přesto však mi předem odhalené zvraty a zápletky čtení nezkazily. Autorka píše natolik poutavě, že i když víte, jak se bude příběh vyvíjet, přesto vás to nutí číst pořád dál. Nemohla jsem přestat číst a otáčela stránku za stránkou, jak moc čtivá tahle kniha byla. I přesto, že je Cinder retellingem na pohádku, všechno v knize pohádkové není a nejen nákaza s celým příběhem zamotává. Možná nejsem autorčina cílová skupina, ale čtení jsem si neskutečně užila a už teď jsem zvědavá a natěšená, co přinesou další díly.
Tohle se podle mě rozhodně povedlo. Úžasné spojení známé pohádky se sci-fi prvky a přenesené do skvělého a promyšleného prostředí, kde se děj odehrává. Nečekala jsem, že mě to bude tak bavit, ale stalo se a do knihy jsem se úplně ponořila. Moc se mi to líbilo. Vřele doporučuji :)
Nebudu hodnotit, protože nejsem cílovka. Takové jednoduché čtení, ale vcelku příjemné.
Skvělý, oddychový retelling na Popelku, který by vás neměl minout. Celá série je už trochu starší, Cinder vyšla v roce 2012, ale určitě ji ještě seženete. Jedná se o kombinaci velmi lehkého #scifi nebo #dystopie s kombinací výše zmíněné pohádky. Děj není extrémně překombinovaný, hlavní postavy - Cinder i Kai - jsou skvělé. Cinder je chytrá, šikovná, a pokud něco chce, tak se nevzdá. Kai má dle mě naopak skvělý humor a jejich romantická linka není nijak přehnaná a umělá. Člověk si říká, že když je to podle Popelky, musí to dopadnout tak a tak, ale čeká na vás dost zvratů. Čtivost nelze knížce upřít, pokud máte čas, není problém ji přečíst za den nebo dva.
Rádi si přečtete něco pohádkového, ale ne klasickou pohádku? Baví vás retellingy?Cinder je fajn volba.
Hned na začátek asi řeknu, že kniha byla bohužel docela předvídatelná. Částečně je to dáno tím, že se jedná o retelling, a tak víte co vás víceméně čeká a částečně je to proto, že děj je poměrně jednoduchý. Nicméně, pokud si knihu přečtěte jako nějakou oddechovku a nebudete se zaobírat každým detailem, tak si myslím, že si můžete nějaký ten moment překvapení nechat na konec.
Občas mi taky knížka přišla zdlouhavá a obsahovala spoustu “prkotin”, které za mě nebyly důležité a kdyby tam nebyly, kniha by měla větší spád. :)
Naopak co se mi hodně líbilo byly postavy. Cinder, princ Kai i Iko jsou skvělí, vtipní, milí a pohodoví. Iko jsem si prostě zamilovala a Cinder mi hned padla do oka svým sarkasmem.
Suma sumárum, kniha je hezky a jednoduše napsaná tak, aby byla zajímavá pro o dost mladší publikum než jsem já (27). Konec je samozřejmě otevřený, protože se jedná o sérii, ale ve které já už pokračovat nebudu. Čtení jsem si užila a jsem ráda, že jsem to vyzkoušela, ale abych přečetla dalších 5 (?) knih… no tak natolik mě to nezaujalo. :D
Takhle kniha mě docela překvapila. Asi nejsem tak docela cílovka, ale i tak mě takhle volná inspirace Popelkou docela bavila a přečetla jsem to velmi rychle. Prostředí budoucnosti tomu dodalo docela nový rozměr, Cinder mi byla sympatická i celá zápletka byla zajímavá. Ocenila bych trošku jen uzavřenější konec. Nejsem moc fanoušek takových useknutých konců, kvůli kterým si člověk prostě musí přečíst další díl, aby se dozvěděl co se dál stalo, ale i tak je to pořád dost povedené.
Hned na začátku podotýkám, že nejsem autorčina cílová skupina. Podle mě Marissa Meyer píše pro dospívající lidi, hlavně dívky. Přesto mě kniha bavila a chválím, jak se spisovatelce podařilo z klasického příběhu vyždímat opravdu maximum, aniž by mu ublížila. Velká pochvala. Jediným zklamáním bylo, že kniha má otevřený konec. Až po dočtení jsem zjistil, že se jedná o první díl ze série. Moje chyba. :-)
(SPOILER) Tohle mě bohužel extra neoslovilo. Kdybych byla mladší asi bych to ocenila víc. Příběh jako takový nebyl úplně špatný, ale možná mi to přišlo až moc překombinované - kyrborg, měsíčňané, válka, virus, záhadný lék, Levana a její armáda.. Řešilo se tam strašně moc dějových linek až to člověka trochu odrazovalo.
Tahle variace na Popelku byla čímsi speciální. Možná to bylo tím, že byla kyborgem, a aby toho nebylo málo, má ještě další tajemství, které jí od klasické Popelky vzdaluje na světelné míle.
Cinder je mechanička, proslulá ve světě odehrávajícím se 126 let po čtvrté světové válce. Společenství planety Země je již v míru a bojují proti mnohem silnějšímu nepříteli - modrá horečka, virus, jež se nedaří léčit a nikdo ho nepřežije.
Celý tento koncept zní zajímavě a musím říct, že mě bavilo prostředí a samotný princ Kai byl rozhodně více oduševnělejší postavou než princ z klasické Popelky.
Příběhu nescházely zvraty, které se ovšem daly předpovídat kapitoly dopředu. Čekala jsem, že mě tam žádné srdcervoucí záležitosti nečekají a všichni přežijí a budou žít šťastně až do smrti, ale to bych nesměla znát Marissu Meyer a nesměla bych číst Bez srdce.
Naopak, děj byl až děsivě reálný a smrtelný. A konec... překvapivě nijak šťastný. A možná mi to tentokrát trochu scházelo.
Kolem a kolem... dávám čtyři hvězdičky za čtivost, nápad a zpracování... něco mi však chybělo. Nevytvořila jsem si k žádné postavě vztah, tudíž jsem po dočtení neměla takový ten wow efekt, kdy bych snad toužila po dalším dílu. A to mám zbytek série doma v knihovně.
Nebála bych si i říct, že je to moje nejoblíbenější kniha. Pořádná fantasy, jakou mám ráda a a do toho i okouzlující princ. Líbí se mi, jak je to na bázi Popelky.
Kniha rozhodně není pro milovníky tradičního příběhu o Popelce, přesto právě toto propojení mě zaujalo nejvíce.
Napínavé, svěží, zábavné i dramatické. Výborný začátek série, doufám, že všechny ty klady vydrží.
Cinder jsem přála nějaké světlo na konci tunelu, dostala toho naloženo opravdu hodně.
Ano, předvídatelné to bylo, ale mě to nevadilo, vždyť Popelku známe jako své "střevíčky" a přesto se s chutí vždy podíváme na novou zfilmovanou verzi.
Fantazy a sci-fi žánr v současnosti přináší záplavu titulů. Tento příběh patří určitě k těm velmi dobrým. Vhodné i pro ty, kteří teprve s tímto typem knih začínají. Doporučím klidně i mladším ročníkům, protože princ je především gentleman .o)