Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází na stanici, která je sice pokládána za jedno z bezpečnějších míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen – aby odčinil svou vinu – putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... Autor za tento román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007, jako nejlepší literární debut pro rok 2007. Román posloužil rovněž jako předloha k úspěšné počítačové hře Metro 2033 a hře Metro Last Light (2013).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Ke zdejším komentářům není moc co dodat. Řadím se ke skupině čtenářů, kteří oceňují originální nápad. Život lidí v metru, kam se museli uchýlit po jaderné katastrofě a kde jsou ohrožováni jinými živočišnými druhy a skupinami lidí bojujícími proti sobě, byl vyobrazen vcelku realisticky a měl opravdu velký potenciál. Pro mě byl ale tento potenciál zabit přemírou dialogů na téma smyslu života a přílišným filozofováním některých postav.
Souhlasím, že Arťom je poněkud nevýrazný hrdina, který se potuluje metrem jakoby bez cíle a náhodně, ačkoliv poslání má. V jedné knize narazí na tolik různých náboženských a ideologických skupin, že by to jinému autorovi vystačilo na několik knih.
Celkově se děj spíše táhne, občas se objeví napínavější část a až ke konci má kniha pěkný spád. Nejvíce se mi asi líbily scény z tunelů, které byly popsány sugestivně, se správnou dávkou očekávání nevyhnutelného. I závěrečnou myšlenku a zakončení tohoto dílu jsem ocenila.
Styl autora mi moc nevyhovoval a ruské pozadí s jejich pohledem na svět a jmény mi opravdu k srdci nepřirostlo. Knihu jsem si vybrala proto, že je v tomto žánru poměrně známá, ale další díly už si nechám ujít.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která je namluvená pěkně.
Pěkné téma, dobře se četlo. Čekal jsem sice více akce, ale i tak je zážitek z knihy perfektní.
Hodnotím spíše pozitivně. Prostředí parádní, ta klaustrofobní a temná atmosféra je opravdu dobře podána. Akce bylo také dost, ale trochu mi to vadilo příběhově. Když se dostaneme na nějaké nové místo, tak než se zvládne pořádně prozkoumat, tak se přemístíme jinam. Já osobně bych preferoval detailněji popsat jednotlivé stanice a trpělivě procházet všechna zákoutí i za cenu, že se toho stihne méně. Vidět všechno v rychlosti z okýnka mi nestačilo. Do dalších dílů se pustím, ale teď mám na stole velkou hromadu k přečtení, tak to bude muset chvíli počkat.
Jako sci fi román to bylo docela slabé , ale jako dobrodružná " Vernerovka" to byl čtivé a zajímavé .
Mne sa metro 2033 pacilo najviac z celej serie. Napriek tomu ze je napisana dobre - uz sa k nej velmi prvdepodobne nebudem vracat
O Metru vím už dlouho, ale dostala jsem se k němu až v roce 2021, kdy jsem se měla chystat na LARP vybudovaný na základě této knihy. Metro jsem slyšela jako audioknihu (díky bohům za tu technologii!) a byla dokonalá od začátku do konce. Nejvíc mě oslovil detailní popis Arťomových "nočních můr". Autor je popisuje tak přesně, jak je cítím i já, když se v noci budím nevysvětlitelným strachem a pak jsem znovu a znovu pohlcena do toho samého snu, ze kterého není úniku. A konec? Ach ten konec jsem nečekala! I když autor dává velice silné signály během celého příběhu, kdo mohl tušit... kdo by se odvážil tušit? Mrazí mě, když si na to vzpomenu. Těším se, až si pustím další díl. Protože už teď se chci vrátit do těch temných tunelů.
Musím říct, že ačkoliv mi trvalo se do knihy začíst a prokládala jsem ji i jinými příběhy, nakonec rozhodně nelituji toho, že jsem ji přečetla. Autor si dokázal skvěle poradit nejen s vymýšlením situací jednotlivých stanic v metru a popisem tajemné atmosféry, ale především s psychologií postav a vykreslením jejich pohledu na život a na situaci v metru. A to je právě to, co na knize nejvíce oceňuji:
Arťom na své cestě tunely potká různé postavy, komunity a sekty a každá z nich mu poskytne nový pohled na svět, nové názory na metro, nový přístup k životu. Od každé z nich se Arťom něco naučí a zároveň sám přemýšlí nad tím, jaký má pro něj život smysl, co pro lidi znamená víra a tak dále. Myslím, že ještě před pár lety by mě podobné úvahy nebavily, ale teď nad nimi docela ráda přemýšlím a upřímně si bez nich Metro nedokážu představit. Samozřejmě tu ale nechybí ani akce.
Co mě dostalo asi nejvíc, byl konec. Nechci ho tu spoilerovat, jen zmíním, že ten pocit uvědomění na konci přišel jako facka a chvíli mi trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala.
Jednu hvězdičku beru pouze za počáteční zmatek ve stanicích. Myslím, že především na začátku byly dialogy občas přetnuté dlouhým vysvětlováním, co se na kterých stanicích dělo, a trvalo mi, než jsem se po dlouhém zírání do plánku zorientovala a situace na jednotlivých stanicích si zapamatovala. I tak se ale Metro stalo knihou, která na mě silně zapůsobila a rozhodně budu pokračovat ve čtení dalších dílů.
Kniha je jak kremelské hvězdy, člověka to chytne a už nepustí.
Hutná, mysteriózní a především temná atmosféra moskevského metra, napínavé akční pasáže, trochu filozofování, různé ideologie a sekty, mutanti, anomálie a paranormální jevy...prostě parádní postapokalyptický příběh se vším všudy.
Doporučuji!
Mezi širší veřejností je asi více než kniha známá PC hra, ale tu jsem ještě nehrála. Patřím ovšem mezi ty, kteří než kouknou na film, přečtou si knihu, a vypadá to, že podobně to bude i s hrami. *
I když tenhle žánr (tedy postapo) běžně nečtu, ale občas po něčem sáhnu. Třeba McCarthyho Cesta je úžasná, teď si troufám říct, že Metro 2033 jí v mém osobním žebříčku šlape na paty.
Svět je po nukleární válce a v Moskvě přežilo jen pár tisíc lidí. Ti teď žijí v metru a mezi nimi najdete i hlavního hrdinu Arťoma. Ten se sice narodil na povrchu, ale když došlo ke katastrofě, byl ještě moc malý na to, aby si cokoli pamatoval, takže pořádně ani neví, jak vypadá nebe. Vyrostl v péči otčíma (matka zahynula) v jedné z okrajových stanic, kterou ohrožují „ďáblové“, a dostane nečekaný úkol, který se vydává plnit. Zná prakticky jen vlastní domovskou stanici, takže vlastně ani neví, do čeho jde. A vzhledem k tomu, že metro je plné jistých paranormálních jevů a rozmanitých společenstev, která spolu občas spolupracují, ale ještě častěji si jdou po krku, je jasné, že ho čeká spousta nepředvídatelných situací.
Aby bylo jasno, tady nejde jen o nějaké hrůzostrašné fantazírování. Dmitry Glukhovsky totiž skvěle vykreslil svébytný podzemní svět, v němž se jediným smyslem života zdá být prostě jen touha přežít. Pracuje dobře i s psychologií a ukazuje tu, jak důležitá je za každých okolností potřeba člověka v něco věřit a o své víře přesvědčit jiné, protože ve světle víry se pak vlastní život zdá přeci jen trochu smysluplnější.
Román mě mile překvapil a držel mě do poslední chvíle v napětí, poslední stránky pak ve mně nechaly poněkud nahořklý dojem, jenže čistý happyend by tu asi nebylo férové očekávat, že?
Jsem ráda, že jsem do toho šla, i když jsem večer dvakrát musela číst i přes únavu dál jen proto, abych s čistou hlavou a bez rizika nočních můr usnula.
PS: Kdo by býval řekl, že název mého povolání může vyvolávat takový strach?
trilogiu mám doma celú .. a napisal by som to asi takto .. 2033 cital som knihu a aj zahral PC hru .. bolo to super , zvlast ked v hre clovek aj vidi o com cital, co je podla mna spracovane graficky nadpriemerne.. dej ma bavil, striedali sa zivsie pasaze s monotonnejsimi .. niekedy mi privela skepse a depresie trochu liezlo na nervy, ale v globale fajn ... moje skromne hodnotenie 1 časti trilogie : 2033 - 4* .. hodnotenie budem pisat ku kazdemu dielu zvlast (:
Nechápu to všeobecné nadšení. Kniha má skvělou pointu (první hvězda) a zajímavou post-apo myšlenku života ve stanicích metra (druhá hvězda), ale jen myšlenka a pointa podle mne k dobrému dílu nestačí. Opravdu jsem během čtení několikrát přemýšlel, že bych se na to vykašlal a přečetl si radši něco jiného. Autor totiž nepíše moc čtivě a celé je to dost unylé.
Metro 2033 mně přijde jako parabola na dospívání. Na začátku knihy hlavní hrdina Arťom sice dospělý, ale bez možnosti získání mnoha zkušeností zahájí cestu na popud lovce, pro něj v podstatě neznámého člověka. Cestovat moskevským metrem není v post-apokalyptickém světe jednoduché a tak mu pomáhají náhodní kolemjdoucí, kteří formují jeho názor na započatou cestu. Mohlo by se zdát, že vyvrcholením je okamžik, kdy mu jeden upřímný člověk na rovinu řekne, že na něm nezáleží, neboť když Arťom padne, tak jej ihned nahradí davy dalších, ale v závěru se dočkáme ještě dalšího stupně vývoje Arťomova poznání. Zbytek je jen omáčka okolo, která je chvílemi zábavnější, ale občas jen nadbytečná výplň.
Největší přidaná hodnota v našem západním světě je východní hodnotový systém založený na dennodenní zkušenosti, kdy se oproti například Francouzkým knihám neřeší, který aristokrat koho urazil nebo zneužil, ale základní problémy jak přežít. V knize je množství pop-kulturních odkazů připomínající západní produkci, jenže zde se Dmitry zaměřuje více na východní kulturu.
Jako kontroverzní mně přijde množství opakujících se výjevů, které se ve skutečnosti nestaly. Občas jsou zřejmé od začátku, někdy si je člověk uvědomí později. Nakonec mně přišly jako zbytečné, dvakrát by bylo dost, jenže zde natahují příběh až člověka omrzí.
S hodnocením jsem váhal, kniha je v podstatě průměrná, ale nakonec jsem se rozhodl hvězdičku přidat za východní kulturní obohacení.
Tak za prvé,tam kde žiji,tam metro nemáme,takže nevím,co mám dělat až začnou padat jaderný bomby,i když je jasný,že já stejně umřu..A žít v metru a zažívat to co on by mě stejně zabilo,takže já to mám vyřešené hned..Zajímavé čtení,občas místy trošku zdlouhavé a nejvíc akce se nám ukázalo na konec,ale jinak celkem dobrý..
Nebyla to žádná sláva, ale jako zajímavá jednohubka to pobaví. Autor vydával román postupně na internetu, i na základě fanouškovských diskuzí - a opravdu to celé působí jako takové ruské fan-fiction na pokračování. Předností je samozřejmě samotné téma. Moskevské metro alá jedno velké ruské post-apo je určitě zajímavé prostředí, ze kterého by šlo vytěžit o dost víc. Takhle je k vidění epizodický děj, kde neskutečně hloupý a naivní hrdina pobíhá od jedné stanice ke druhé a stále se nechává někým zachraňovat. Cestou potkává klasické penzum variací na lidskou civilizaci, viděno z ruského pohledu. Takže nemůžou chybět komunisté, fašisté, satanisté, jehovisté, kapitalisté i brahmáni.. palec na horu za Čingischána. Celé je to psané trochu dětským způsobem (zajímavostí je prakticky naprostá absence ženských postav) a prokládané pořádnou dávkou ruského patosu a patřičně zprzněného alternativního výkladu dějin.
Knihou nás provádí sám Arťom, který o metru toho ví sám tolik, co my. S ním projdeme metrem a prožijeme tak dobře popsanou atmosféru moskevského metra a i venkovní, která není tak příznivá k žití. Jedná se o originální námět a myslím si, že po přečtení nad ní bude člověk ještě nějakou chvíli myslet – nikdy člověk neví, jestli se bude dál na Zemi normálně žít, jestli nepřijde právě nějaká válka nebo živelná pohroma, co nás takhle „vyhostí“ například právě do podzemí.
Příběh se mi moc líbil, ale dokázala bych si ho představit třeba o 100 stránek kratší, přišly mi nějaké pasáže až moc popisné a proto mi to trvalo i déle přečíst (jednu chvíli jsem se k ní i měsíc nevracela), a také jsou zde dlouhé kapitoly, které mi přijdou nekonečné. Ale jsem ráda, že jsem se tím prokousala, protože to stálo za to. Od takové poloviny už to bylo lepší a nešlo se odtrhnout. Také mi moc nesedli ty politické části a ztrácení se v názvech metra (a než jsem je přečetla, to bylo taky něco :D). Pořád ale dominovala originalita a dost povedené zvraty, kterých opravdu málo nebylo. Co se týče postav, někdy jsem si připadala jak ve Hře o trůny (viděla jsem jen seriál), koho si oblíbíte, tak se s ním většinou něco stane. Takže poučení pro mě, až se pustím do dalších dílů, radši si nikoho neoblíbit. :D A další věc co je třeba ocenit je závěr, který mě dost překvapil a jsem zvědavá, co bude dál.
Jelikož je to moje první kniha takového žánru/zaměření, tak musím říct, že mě to opravdu zaujalo a vyzkouším oba další díly. Třeba si k tomu to stylu najdu i cestu. :)
___________________________________________________________________________
Hodnocení knihy: 4,5/5
Znám počítačovou hru, ovšem nevěděla jsem, že je inspirovaná knihou. Zkusila jsem jí po doporučení a byla jsem překvapená jak mě tento žánr bavil. Zajímavý postapokalyptický příběh.
Na této knize bylo skvělé to, že kromě vtahujícího a gradujícího příběhu měla i nadstavbu v podobě politiky, sociologie, historie a dalších vědních disciplín, nadto si hlavní postava pokládá otázky, které alespoň trochu přemýšlivého člověka minimálně v určitých chvílích života napadají - co tu vlastně dělám/e, jaké má mé/naše konání smysl, má cenu někam vlastně směřovat?
Klobouček před autorem, který v době vydání knihy měl cca 25 let, talentovaný spisovatel s velkým přehledem.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Předchozí komentáře už asi řekly všechno za mě.
Kultovní klasika? Jednoznačně. Děsivé neznámé síly co denně zabíjejí poslední z přeživších? Zvyknete si. Nové mytologie posbírané z trosek všech původních? Hrůzy jaké jsou schopni vymyslet a připravit jen lidé lidem? A ten konec? Přesné. Skvělé.
Bohužel- nedostatečné. Příběh nemá jiskru. Hlavní postava (není hrdina) se utápí ve filozofii a neustále čeká na záchranu. Jedná jako postrčená ovce (k naší smůle ve všech třech dílech).
Navíc mně osobně se celá trilogie Metra četla strašně nepříjemně. Snad kromě postavy Chána a dýmkařů s kočkou tam není jediná, JEDINÁ charakterní postava co by si vytáhla hlavu z **** a vlastně cokoli udělala sama za sebe. Jak ruské, jak poučné. Ale kdo to má číst?? :D