Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33191/bmid_metro-metro-2033-nOj-33191.jpg
4
3408
3408
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází na stanici, která je sice pokládána za jedno z bezpečnějších míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen – aby odčinil svou vinu – putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... Autor za tento román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007, jako nejlepší literární debut pro rok 2007. Román posloužil rovněž jako předloha k úspěšné počítačové hře Metro 2033 a hře Metro Last Light (2013).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Celý děj knihy je přípravou na konečnou myšlenku autora o lidské agresi a nepochopení.
Vše je podřízeno této myšlence, která vygraduje až v úplném závěru. Takže postavy, politické ideologie, náboženství i samotná hlavní postava je příprava na konečnou myšlenku.
K tomu ještě dodejte ponurou post-apokalyptickou dobu a máte Metro 2033. Ve kterém se mě ale nelíbily jednotvárné postavy, které fungovaly na principu "Toho Arťoma sice neznám, ale řeknu mu můj pohled na svět/metro" a (omlouvám se za výraz) "Nečum, já jen procházím v tomto příběhu".
+ I když se ze začátku zdá, jak je vše dokonale propracované, nakonec zjistíte, že jde především jen o agresivní ideologie či radikální typy náboženství, což je trochu škoda.
Ale závěr, lehké napětí, ponurost a pár z nesčetného množství filozofování mě donutilo dát těsné čtyři hvězdy.
Myslím, že stejně jako já, spousta lidí před přečtením od této knihy očekává především akci a nekonečnou řežbu s mutanty. Tomu se kniha vymyká, někomu to třeba bude vadit, ale u mě to nebylo na škodu, naopak to navodilo napětí a pocit stísněnosti.
Nabízí vykreslené charaktery, představy, kolísání na okraji šílenství a především úvahy, kam směřujeme a jak velký význam má naše individuální existence (ale třeba v ní naleznete něco úplně jiného). To vše je zasazeno do zajímavého, rozmanitého prostředí feudálních státečků Metra. Po přečtení tří knih od tohoto autora, si myslím, že to patří k jeho stylu, který jsem si mimoděk zamilovala.
Pozor, nejedná se o bezduché sci-fi, což by mi češtinářka stejně nevěřila...
“Ten, kdo je dostatečně odvážný a vytrvalý, aby celý život hleděl do temnoty, spatří v ní jako první záblesk světla.”
Postapokalyptická sci-fi není zrovna mým srdečním žánrem. Herní adaptace díla Dmitrije Gluchovského mi ovšem natolik uhranula, že předloha okamžitě putovala na seznam četby. Po přečtení však nemůžu tvrdit, že by převládalo nadšení.
Namlsán adaptací jsem očekával spád a akčnost a dostal knihu, jež obsahovala především snové představy, halucinace, politiku, souboj ideologií, sekty a neustálé filozofování o osudu a smyslu života. Jistě, dokresluje to mimořádně temnou a ponurou atmosféru (což je velké plus), ale ocenil bych víc přímočarosti.
V podstatě kniha nabízí poznávací výlet do moskevského metra. Hrdina putuje ze stanice do stanice, prozkoumává podzemní svět, dostává se do problémů a jeho neustále se měnící doprovod se ztrácí nebo umírá.
Metro 2033 je mnohdy napínavé, ale skutečný strach se u mě nikdy nedostavil.
Jelikož se mapu metra hodí mít po ruce, doporučuji vytisknout si ji (goo.gl/OWIC51).
Velmi dobře navázáno na tradici kvalitní ruské sci-fi. Postapokaliptické romány moc nečtu, protože mám vždy strach, že by to tak mohlo dopadnout....Ale pustila jsem se do něj a nelituji. Postavy jsou uvěřitelné, exteriéry také a zápletky hezky rozvedené. Bavilo mně hledat na pláncích, kde jsem a co mně čeká na další stanici, jestli se vůbec můžeme dostat vytičeným směrem. Strhující, děsivé a nečekaně i dojemné.
Crcání se čtením mi trvalo asi půl roku. Neustálé putování bylo jako chůze v kruhu.
Snové fantazie a průchody chodbami se mi jevily zdlouhavé.
Epizody různých dobrodružství mne spíš unavovaly - toto není mozaika, která by pro mne z jednotlivých příhod skládala kaleidoskop.
Naopak si mnoho "vzrušujících" nebezpečenství po přečtení celé knihy nevybavuji... Mnoho postav mi splývá.
V kontextu vyznění příběhu přemýšlím nad marností putování a tedy i celého příběhu.
Světlou výjimkou byla nadzemní akce s Danilou. Ta měla spád a celkem mne i zajímala.
Z příběhu mi v hlavě zůstává slepenec, který pro mne moc pohromadě nedrží.
Co k téhle knize napsat... Ze začátku jsem byla hodně zklamaná, protože jsem očekávala něco úplně jiného, než tahle kniha nabízí, vůbec jsem se nemohla začíst, nesedl mi styl psaní, všechno se tak podivně vleklo, často jsem se ve všech těch stanicích, jménech a názvech ztrácela a několikrát jsem uvažovala o tom, že knihu odložím. Nicméně mi bylo líto peněz, které jsem do knih vrazila, a tak jsem jí dala ještě šanci. Nebyl to tedy žádný extra akční trhák, který jsem tak trochu očekávala, ale mělo to svoji zvláštní depresivní a ponurou atmosféru, která si mě nakonec dokázala získat. Není to úplně jednoduché čtení, ale svět, který autor vytvořil, je opravdu fascinující. Jen s hlavním hrdinou jsem se za celou dobu nějak nedokázala sžít. Přišlo mi, že Arťom je prostě jen taková loutka, která se věčně nechává vláčet osudem a nemá svůj vlastní rozum a názor.
Svět vtěsnaný do Moskevského metra. Lidé se nezmění, ani když zničí zemi, nedostanou rozum, neskloní se, nepotlačí svou nadřazenost a pýchu. Stále stejně baží po moci a bohatství, jsou předpojatí, přesvědčení o své nadřazenosti a každou jinakostí pohrdají. Hlavní hrdina Arťomko se mi líbil. Jeho prozření na konci knihy potvrzuje moje slova výše. Příběh se dobře čte, pěkně je popsaný život a jednotlivé komunity. Je skvělé, že v knize nejsou, žádné vztahové a milostné bláboly. Po přečtení komentářů k 2034 a 2035 nevím jestli se do nich pustit.
Trochu ovlivnena tim, ze manzel hral hru a ja to sledovala, jsem se pustila do prvniho Metra a mela tak uz vytvorenou predstavu o tom, jak to v metru vypada a tak...blby je, ze jsem si to furt predstavovala jako pocitacovou chodici hru, misto filmu, ale nakonec jsem si zvykla :-). Bavilo me a zaroven otravovalo, vecne hledani stanic v mape, ale po zapamatovani tech hlavnich uz to slo. Poznavani jednotlivych stanic metra se mi libilo a tesila jsem se, co za prekvapeni se objevi priste. Jdu se hned vrhnout na dalsi dil.
Dobrá kniha. Úplně na začátku jsem se bála, jestli se celou knihu nebude mluvit jen o politice, ale po chvíli mě to chytlo a už nepustilo :-) Nechtěla bych žít ve světě, kde nejcennějším platidlem jsou náboje - třeba tři kulky za krysí špíz. Zmítala jsem se mezi znechucením a obdivem nad tím, jak se lidé dokáží chovat v extrémních podmínkách. Hlavní hrdina se na své cestě setkal s extrémy obojího. A je taky zajímavé, kolik různých ideologií autor popsal. Během čtení jsem si říkala, že by to mohlo být za 4 hvězdičky, ale konec mě tak překvapil, že prostě musím dát 5. Určitě stojí za přečtení.
Úžasná post-apo cesta moskevským metrem. Skvělá atmosféra a rozmanité lokace.
Celkové hodnocení 90%
Skvělé post-apo. Líbil se mi jak hlavní hrdina, tak celý svět metra. Kniha nemá žádná hluchá místa. Určitě si přečtu Metro 2035.
Bohužel jsme se v tomto případě s knihou nepotkali. Svou kvalitu bezpochyby má, avšak její čtení mě skoro vůbec nebavilo. Asi tohle nebude úplně můj oblíbený žánr , do dalších dílů se určitě pustím, ale musím si dát nějaký odstup.
DG to vzal pekne od podlahy. Kniha je uzasna. Vsechno do sebe zapada a nakonec ten kladas neni kladas, ale ani zaporak. Popravde dnesni Rusti sci-fi autori vic nez dobre navazuji na tvorbu bratru Strugackych... Behem cteni se clovek nema do koho idealizovat, neb kazdy ma svuj skraloup... Do toho skvele popsana atmosfera...
Knihu Metro2033 jsem dočetla minulý týden a dala mi pěkně zabrat. Mám ráda apokalyptické romány, ale do této knihy se ne a ne začíst. Musela jsem se hodně přemlouvat k dočtení. Po měsíci (ano tak dlouho jsem ji četla) uvažuji zda se vůbec někdy pustím do dalších dílů.
Od téhle knížky jsem čekala opravdu hodně. Apokalyptický román z moskevského města, kde na nejrůznějších stanicích žijí skupiny lidí s nejrůznější vírou, ideologií,... Prostě všechno ukazovalo na to, že to je přesně TA kniha pro mě. Ale už od začátku jsem měla problém se začíst. Vyprávění se mi zdálo moc rozvleklé, závěr byl podle mě celkem snadno předvídatelný, ani hlavního hrdinu Arťoma jsem si moc nezamilovala. Sem tam přišly pasáže (např. čtvrtá říše), kdy jsem si říkala, že teď se to konečně rozjede, ale nerozjelo a až do konce jsem se ke čtení hodně nutila (protože co kdyby přece jen...). Na další díly se v nejbližší době nechystám. Asi bych hodnotila o hvězdičku víc, kdybych se na Metro tak moc netěšila.
Kdysi jsem o Metru slyšel od několika lidí, jako o hře, která má skvělý příběh a lehce hororovou atmosféru, poté jsem Metro zahlédl jako knihu a řekl si, že mu dám šanci. Nakonec jsem opravdu nelitoval.
Začátek knihy je občas poněkud táhlejší, ale pak příběh nabírá slušný spád, zápletka slušná a závěr překvapivý.
Občas se v knize najde "zmateně napsané" místo, kde napoprvé nepochopíte, co se vlastně stalo a jste tím pádem nuceni si pár stránek přečíst znovu, než si uvědomíte kdo vlastně co říkal.
Atmosféra, kterou autor vykreslil vás vtáhne natolik, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout a místy dokáže opravdu nahnat strach.
Doporučuji přečíst každému, kdo má alespoň trošku rád post-apokalyptický svět a sci-fi s prvky hororu.
Těžko říci, jak by se lidstvo chovalo v té či oné situaci a zda by ještě rozhodovaly národností rozdíly (asi že ano). Zcela jistě by byly důležité etnické rozdíly. Musím říci, že se mi knížka moc líbila. Mezi řádky zcela výrazně zachycuje charakter celého lidstva - určitě ne jenom toho ruského...
Celkově se mi kniha velmi líbila, poutavý a strhující příběh, který nepotřeboval tuny vystřílených patron, výborné postavy, dobře volené zasazení a celkově velmi povedené zpracování.
Jediné, co se mi nelíbilo jsou někdy až moc zmatené situace, kdy jsem si stránku přečetl třeba i třikrát, jen abych si uvědomil, co se přesně děje, ale to se dělo zřidka kdy, většinou v pasážích, kdy se věci seběhly až moc rychle, nebo když Arťoma naháněli mutanti na cestě přes povrch.
To mě přivádí k hlavní postavě. Arťom je jako hlavní protagonista zábavný (nemyslím tím, že je to komik), i když á chvíle, kdy je až přehnaně dětinský, otravný nebo příliš v depresích, ale vzhledem k zápletce se ani nemůžu tolik divit.
Celkově je kniha velmi povedená a můžu ji vřele doporučit, rozhodně bych si ji ale nevybral jako první četbu, na začínajícího čtenáře to může zapůsobit i negativně.
V tomto příběhu ožívá neradostná vize budoucnosti, kdy zemský povrch, tak, jak ho známe, už neexistuje ... jen malé osady v podzemí moskevského metra ... kilometry tunelů žijící vlastním životem a udržující život desítek lidí, kteří čekají, že se zase jednou vrátí na povrch ... protože metro je pěkně tvrdý svět ve kterém bez nějakého toho kalašnikova nebo alespoň ostrého nože nepřežijete ani dvě zastávky.:-) .... je to skoro hororový svět ... společnost lidí, která se zde snaží přežít ve velmi omezeném a pro člověka nevhodném, stále temném prostředí, je společností lidí odolných a odhodlaných přežít, problémem je spíš uchovat si zdravý rozum, protože v takových podmínkách se to daří jen málokomu, a o to víc se pak daří různým extrémním společenstvím ...
„Jak dlouho přežiješ na houbách, multivitaminech a vepřovém? Vzdej se, homo sapiens! Už nejsi vládce přírody! Ne, nemusíš hned zhebnout, takoví my zase nejsme. Jen se tu chvíli ještě plaz ve smrtelné křeči a zadus se vlastními výkaly. Ale jedno bys měl vědět, sapiens: užil sis života až až. Evoluce, jejíž zákony jsi tak skvěle pochopil, postoupila na další stupeň. Ty rozhodně nejsi koruna veškerenstva. Jsi dinosaurus a je načase, abys uvolnil místo
novým a dokonalejším tvorům. Nebuď sobec, hra skončila, pusť teď k lizu jiné. Jen ať si budoucí generace lámou hlavu, co zahubilo homo sapiens – ale kdo by se o něco takového zajímal.“
... lidstvo prožívá své poslední dny. ... a je jedno, jestli to bude ještě deset nebo sto let.... máte před sebou příběh, nad kterým budete asi ještě chvíli přemýšlet, i po jeho dočtení ...
„Co je však hvězdná obloha pro dítě, které si ani neumí představit, co to znamená nemít nic nad hlavou? Zvednout pohled a nevidět betonový strop nebo plesnivé propletence kabelů a trubek, nýbrž azurovou propast, která ti zničehonic zeje nad hlavou – jaký je to pocit? A hvězdy! Může si člověk, který nikdy neviděl hvězdy, vůbec představit, co je to nesmrtelnost? Ten pojem nejspíš vznikl pod dojmem jasné noční oblohy. Miliony žhnoucích ohýnků, stříbrné hřebíky zatlučené do kopule z modrého sametu…“
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptické romány
Skrýt reklamy
Metro 2033
Metro 2033 je výborný postapokalyptický román. Nie je to plochý akčňák, kde je jednoznačný kladný a záporný hrdina, kde vám autor povie, koho máte milovať a nenávidieť. Všetko musíte zistiť sami, musíte sa vžiť do situácie postáv. Prežiť si, aké to je, tápať v tmavých tuneloch moskovského metra, kde na vás číha tušené, ale nepoznané nebezpečenstvo. Kniha vás vo vlnách posúva ďalej a ďalej, po dávke napätie vás ukľudní a vy v presvedčení, že je to za vami, vpadnete do tej časti tunela, z ktorej máte ešte väčší strach, ako z predošlej.
Nie je to ľahké čítanie, tí, ktorí majú radi rýchle tempo a spád a jednoznančný dej s jednoznačnými postavami, by si ju ani nemali brať do rúk. Ovšem pre tých, ktorí majú radi ruské sci-fi, Strugackých či Lukjanenka, bude Metro pána Glukhovského výborným spoločníkom.