Metro 2033

vetší hovadinu jsem dlouho nečetl!! Hned na začátku mě ohromily jazykové dovednosti překladatele, který na první stranu dokázal nasekat hromadu chyb. hlavní hrdina nemá žádné rysy, jen přihloupě vším prochází a pozoruje, to už jsou více vykresleny ostatní postavy. Celá kniha je jen o tom že v jedné stanici jsou nacisti v druhé komunisti pak zase jehovisti, ale všichni jsou docela fajn chlapíci až hanba. Všude se k němu hned připojí nějaký trotl co mu chce bůhví jak moc pomoci přitom k tomu nemá vůbec žádný důvod, všichni jsou na něj většinou strašně hodní a vůbec!! Fakt jsem se úplně brutálně nudil, celá knížka mi přijde něco jako Alchymista zasazený do post-apo.. jestli je metro 2034 ještě horší tak se té knížce budu vyhýbat jako čert kříže!! Dmitry ty už nic nepiš!

25.07.2012

Knihu jsem přečetl za jeden den, i když jsem nečekal, že mě toto téma zaujme. Byl jsem opravdu překvapen a Arťoma jsem si zamiloval. Také bych vytknul gramatické chyby, ale to už je pro mne spíše maličkost. Doporučuji všem.

24.07.2012

Po delší době jsem se vrhla na knihu i já. První polovina knihy se dost táhla a asi to bylo tím očekáváním něčeho velkého... Druhá polovina už byla o poznání lepší. Tím, že mě kniha vzala tak půl na půl musím dát 3 hvězdičky. Co bylo pro mě úplnou katastrofou bylo neuvěřitelné množství gramatických chyb, v některých částech jsem si už opravdu říkala, že nepochopím jak tu knihu mohli v tomto stavu vydat...

01.07.2012

Plně se ztotožňuji s komentářem pet-kyval. Jediným přínosem knihy pro mne bylo seznámení se s moskevským metrem - stejný účel by ale splnil plán metra. Stručně by se dala kniha hodnotit jako post-apo SF se značným potenciálem, který žel bohu autor nedokázal využít. A srovnávat ji s Piknikem nebo Cestou (jak jsem tady někde zahlédl) považuji za doslova scestné. Howg.
Možná na mne ta atmosféra temných tunelů tolik nepůsobila, protože jsem se svého času v obdobných prostorách s hlavovkou navynacházel víc, než by mi bylo libo.

30.04.2012

Jednoduše skvělá kniha. I když se drží jednotvárného schématu (potkám osobu-tunel-stanice-tunel-stanice-ztratím osobu-tunel-potkám osobu-stanice-....) které brzy odhalíte, pořád vás bude čtení neskutečně bavit a užívat si tísnivou atmosféru knihy. Spolu s Piknikem u cesty a Cesty je to pro mě nejlepší kniha, co jsem kdy četl.

17.04.2012

Jsem velkým fandou post-apo tématiky a tato kniha mě velice nadchla ale po něákém čase se dej velice táhnul a připadalo mi že se opakuje. To mě ale neodradilo a Metro jsem dočetl za což jsem rád :)

09.03.2012

Jedna zo životných múdrostí: nečítajte knihy pred skúškovým obdobím. Ja mám práve pred deviatackým testovaním a toho voľného času teda vážne nie je nazvyš. Začala som túto knihu čítať asi pred mesiacom a pol. Nikdy som knihy tak pomaly nečítala, ale musela som, lebo nestíham. Ak som každý deň prečítala aspoň 4 strany, bola som spokojná. Práve nedostatok času mi zabránil vychutnať si tú knihu čítaním rad radom. Ale úprimné, neľutujem.

Počas tohto mesiaca som postupne spoznávala rôzne ideológie a myšlienky moskovského metra. Či to boli fašisti, komunisti, jehovisti, čierni, stalkeri, vojaci, revolucionári...

Toto nebolo len dobrodružstvo, ale aj ohromné filozofické dielo, ktorého som sa nevedela nabažiť.

Ak raz budem v Moskve, už viem, že sa v Metre nestratím.

16.02.2012

Po dlouhé době kniha, která mě skutečně uchválila již během čtení a můj dojem se ještě několikráte umocnil skutečně výjimečným závěrem. Měl jsem 4 dny před maturitou, když se mi dostala do ruky, stejně jsem ji ale okamžitě přečetl, učení neučení...nešlo to odkládat.
Napětí, mrazení, zatajený dech, silné poselství, myšlěnka, pointa...to všechno má. Zařadil jsem ji na první příčku ve svém osobním knižním žěbříčku, o který se teď dělí s dílem pana profesora Tolkiena.

Zdravím. Četl jsem Metro 2033 i 2034 a mohu říci že je to jediná z knih která mě dokázala odreagovat čtením v kuse třeba půl dne. Hrál jsem také PC hru. Dohrál jsem jí již 4x a pořád mě neomrzela. Opravdu skvělé je, když si přečtete knihu zahrajete si i hru.
Já jsem se nejdříve dostal ke hře. Hrál jsem po nocích. bál jsem se. Grafika sice není špičková ale atmosféra na stanicích a tunelech je opravdu... Nevím jak to nazvat. Museli by jste to hrát, aby jste pochopily, jak to dokáže mladého kluka ohromit. Opravdu geniální.
Pak jsem zjistil že je kniha. že hra je psaná podle ní. Hned jsem si jí objednal a ten den co přišla jsme už byl na 100 stránce. Jak jsem se jednou začetl, nemohl jsem se odtrhnout. Z hry jsem si přinesl představivost a kniha mi to svými detaily krásně doplňovala.
Opravdu krása. Nemohu se pořádně rozepsat.... Bylo by to dlouhé. Každopádně četl jsem i druhý díl. Je hodně vidět, že je psaný uplně jinak. Přeskakují se tam děje. Na jednu stranu mě to zarazilo. Byl jsem zvyklí jinak, ale na druhou stranu to bylo napínavější. Docela mě naštvalo že se v celé knize skorem nic nedělo. Abych to zase nepřehnal... Teoreticky šli jenom pár stanicema. Jinak se nic nedělo. Ale rád jsem si to přečetl a teĎ se chlubí moje knihovna :-)
Na stránkách metro2033.ru jsou vidět další publikace !! Zarazilo mě to a hned jsem se po nich začal shánět. Nikde jsem ej nesehnal, tak doufám že snad jednou.... :-) Uvidíme. Kdyby jste o tom někdo něco veděl budu rád ... :)

http://www.youtube.com/watch?v=Xc2hhef-Nzo

Ukázka ze hry. Toho střílení tam tolik není. Jsou tam opravdu krásné chvíle kdy si hru vychutnváte bez zbraní atd..... To se nedí říct.. To se musí zahrát .. :)

13.12.2011

Kniha dokáže čtenáře vtáhnout do tunelů post-apokalyptického příběhu a nepustí vás dokud se nepročtete až k překvapivému konci. Zejména první kapitoly na čtenáře dýchají, nehostností, nebezpečností a tajemnem tunelů moskevského metra. I když mi přišlo, že tahle v počátku navozená atmosféra postupně trochu slábne. Arťoma jak postupuje hlouběji do metra již neobklopuje tolik tajemné děsivé "něco" číhající v tunelu. Přesto je příběh obohacován a hnán kupředu dalším dobrodružstvím ,novým setkáním, či další zápletkou až k pro mě nečekanému konci. Velmi se mi líbilo, vysvětlení toho kde lidé berou potravu, vodu, detaily obchodu, nebo třeba shánění dřeva na topení. Občas vás napadne spojitost s jinými příběhy, např. knihu Piknik u cesty 1972 (jde zejména o stalkery), nebo příběhy počítačových her jako třeba Fallout, či Stalker. Nejde však o žádné souvislosti či vykrádání spíše o jakousi zpestřující myšlenku, která vám tyto další známé příběhy připomene. Zkrátka Dávám 5*

09.12.2011

[101/11] (ebook) Zbytečně dlouhý komentář, ale nějak jsem se neudržela, když teď dočítám knihu jednou za uherský rok.

Ruští autoři jsou pro mne něco speciálního, luxusního a z nějakého důvodu mi jejich klasikové i nováčci v této krásné profesi připadají nehorázně často fascinující. Glukhovsky mě ovšem zklamal. Jeho chlapec odchovaný skomíravým světlem podzemních svítilen je vcelku podobyčejný a nemá vůbec žádný předpoklad pro to, aby se dal považovat za hrdinu. Nejsou na něm žádné výrazné charakterové rysy, žádné vady, nic čím by se dal zlidštit a oddělit od svatých a dokonalých na nebeské hůře. Celou tu dobu na mě působil jen a pouze jako figurína na špagátcích se zabudovaným motorkem z dost špatného vehiklu, která si občas zavrčí a upšoukne z výfuku, zasmradí dva metry krychlové a tím veškerá její aktivita končí. Rozbít kladivem a vyhodit na smetiště.

Hrdina neustále ztrácí věci a pak dostává nové, jako by byl na předních místech seznamu každé charity, kterých v moskevském metru bezesporu jsou celá kvanta, protože právě v době největší krize se přeci každý bude starat o všechny ubožáky a chudáky co jich v zemi je. Každý občan, soudruh, či bratr Hare Krišny ho bere pod svá ochranářská křídla jako by se znali celé roky a pak zase zmizí tím či oním způsobem a to všechno jen proto, aby se ukázala další nudná a bezvýznamná epizodní postavička a vlila nám do dušiček další a další moudra, která stejně nikdo neposlouchá, což usuzuji z faktu, že jsem si nevšimla nějakého posunu v uvažování heroického Arťoma. Jen kouká do tmy před sebou, stále dokola myslí na to, že musí splnit misi, splnit misi, splnit misi, ... a to ho pak člověk začne nenávidět a posílat ještě do hlubší … tmy. Jistě, jeho neustálé vodění za ručičku od ostatních je jaksi na konci vysvětleno, ale je to tak trapné a ubohé, že jsem z toho byla až naštvaná.

Nechtělo se mi to vůbec dočítat, jenomže od rozdělané práce jen málokdy zbaběle utíkám - za poslední roky snad jen dvakrát. Představa, že se vyrojí další nacisté, komunisté, revolucionáři, sabotéři, bezdomovci, anarchisté, brigáda toho či onoho, satanisté, Boha milující bloudi a třeba i klauni na jednokolkách a začnou vykládat své pošahané teorie o čemkoliv a provolávat svou neoblomnou víru, ta představa na mě byla tak moc, že se mi můj přehrávač s ebookem v paměti začal s odporem vzdalovat. Jak já ho mám ráda, ale tohle navždy poznamenalo naše elektronicko-čtecí vztahy. Ne, že by to bylo napsáno vyloženě špatně, styl je celkem dobrý, ale je to nevyvážené a příliš dlouho čekáte na to NIC, které se ukazuje na posledních stránkách. Stále čekáte, doufáte, říkáte si, že to už konečně přijde, že se ukáže ten velký zvrat s horou zeleného žvýkačkového slizu za patami a ono to ne a ne přijít. Žádná velká monstra vyskakující zpoza rohů, stínů, chytající vás za ramena a se smr-t-d-ícím úsměvem vás zabíjející. Nic. Vůbec nic. NIC, NIC, NIC!

Když jsem došla za elektronickou stranu 333 a stále se dělo to NIC, začala jsem se marně otáčet za něčím děsivým, abych to alespoň mohla ocejchovat jako horor. Ano, vyprávění o poutníkovi, mágovi či co to bylo, který putoval metrem a složil unavenou šíji na lepenku v opuštěné stanici kudy projíždí pravidelně souprava duchů, to byl sice jakýsi klasický prvek hororu, ale jinak… jinak je to jen takové vykecávání se o nudnostech, které jakože hýbou světem/metrem (mně spíše žlučí) a jsou hrozně důležité pro demokracii, politiku a vůbec všechnu tuhle celosvětovou mánii sjednotit se pod jednobarevným názorem a vlajkou. Pro autora nejspíše velmi důležité a asi tím chtěl sdělit nějakou obrovskou myšlenku, ale řekl toho tolik, že toho bylo až moc. Hlava bolela, oči pálily a ústa zívala. Zkrátka, všeho moc škodí a udělat ze zamýšleného „jakože“ hororu „jakože“ encyklopedii o všech možných názorových uskupeních, která svou částečnou debilitou ohrožují svět, to opravdu ne.

Co je na tom tak famozního mi stále nedochází. Neberu tomu to prostředí, které poskytlo perfektní prostor pro tento žánr, ale kde je to využito? Tomuhle tedy neříkám horor. Jediný hlubší smysl, který mi z toho celého tak nějak vyvstává, je možná docela praktická znalost moskevského metra, na jehož mapku se člověk sem tam koukl a díky tomu se teď třeba hned tak neztratí. Ano, jako informace pro cestovatele je to celkem novátorská metoda vštěpování, ale za horor, natož kultovní, bych to nikdy nepovažovala, protože tohle se dá předčítat i dětem, které by stoprocentně zabilo už prvních deset stran smrdících politickými a společenskými názory. Ne ne, tohle není horor, ale přetékající toaleta, která je zanesena neuvěřitelným množstvím věcí, které do ní rozhodně nepatří a to na co byla původně určena tam nikdy nebylo a jen jako místo božské úlevy se to tváří. Zkrátka, kadibouda z MORu.

01.11.2011

Četl jsem a čekal a čekal a ničeho se nedočkal. V základu to není zlé - metro jako jediný možný prostor pro přežití, ve kterém dost vykonstruovaně působí snad veškeré světanázory, ale příběh a reakce postav i různé motivy jednání jsou "divné" a konec, s prominutím, hloupý. Čtivá kniha je a má jakýsi nápad i atmosféru, ale připadá mi dost nedotažená a to jak v logice příběhu, tak popisu světa, ve kterém autor příběh vypráví.

11.10.2011

3 a půl hvězdičky. Na můj vkus se to místy dost vleklo a všechny ty snové sekvence se mi už ke konci začaly dost zajídat. Navíc mi vadily ty fantasy prvky, i když jich bylo jen málo. Konec mi pak přišel zbytečně zbrklej a trochu odfláknutej. Ale abych jen nehanil, celkově mě to bavilo a téma jako takový je výborný. Ale to bude tím, že post-apo je moje oblíbené.

27.09.2011

Napriek nesporným kvalitám tohto románu, úžasnej vízii a prepracovanosti témy - života v metre po nukleárnej katastrofe, množstve postáv a ich bizarných príbehov (treba povedať, že autor sa vyhral s detailami) - nedokázala som v sebe nájsť nadšenie z čítania. Stále som čakala, kedy sa to zlomí, kedy ma to "chytí", ale nestalo sa ani v tretine, ani v polovici, ani na konci. Nedokázala som chytiť niť, ktorá by ťahala moju zvedavosť dopredu. Akokoľvek ma téma postkatastrofických vízii v knižnej i filmovej podobe uchvacuje, Metro 2033 tento účel nesplnilo.

12.07.2011

Ze začátku mi to přišlo akorát jako zajímavý postapokaliptický svět, ale dějem mě to moc nezaujalo. Ale to se tak v polovině knihy změnilo, celé se to nějak rozjelo a já jsem prostě musela vědět jak to dopadne, a to až tak, že jsem při četbě v tramvaji málem přejela zastávku, kde mám vystupovat a uvědomila jsem si to fakt až na poslední chvíli, což se mi zatím u žádné jiné knihy nestalo. A konec, ten mi úplně vyrazil dech. Ačkoli jsem místy uvažovala o 4 hvězdičkách, pod vlivem naprosto strhujícího závěru nemůžu jinak, než dát plný počet.

02.01.2011

Na tuhle knihu jsem četl jenom ódy, takže jsem byl moc zvědavý, jaké to bude. Autor mě za začátku nehorázně štval svým tempem vyprávění, které se táhlo jako med a myslím si, že svižnější by se k tomu hodilo víc. Nicméně jsem ustál a knihu dočetl. Glukhovskymu se podařilo vytvořit zcela realistický a uvěřitelný svět a na můj vkus i originální a zaplnit ho spoustou živoucích figur. Jenže na druhé straně je to pořád o tom, že jsou lidé špatní a že když se jim dostane do ruky vyspělá technologie nadělá to obrovskou paseku. Hlavní postava mi přišla taky celkem nezajímavá - jasně, není to žádný Superman, Rambo a další klasika na které jsme zvyklí, ale jako hrdinu si představuji někoho lepšího než obyčejného cucáka, byť s duchem dobrodruha. Prostě kdyby mě tentokrát ke knize táhl samotný svět nikoliv hrdina. Taky mě tak hodně štvalo to schéma, jak hrdina někoho potká a po kapitole se s tím dotyčným rozloučí nebo dotyčný umře. Možná kdyby tomu tak 100 stran autor ubral, mohlo to být ve výsledku mnohem lepší. I přes uvedené výtky jsem ale i tak spokojený, ačkoliv podruhé už bych to nečetl. Jen doufám, že autor nenapíše pokračování, čímž by to asi totálně zazdil.

10.11.2010

Rusové umí, přiznejme si to.
Ano, byla jsem na VDNCh. Po šesti letech od přečtení. Mrazení v zádech furt stejný.

30.11.-0001

Bohužel nebudu sdílet nadšeních předchozích komentátorů (koubíne, sorry). Kniha vznikala svérázným způsobem - interaktivně na internetu, kde o dalším průběhu rozhodovali sami čtenáři. Nevím, zda je to tím, ale působí na mě spíš dojmem šťavnaté počítačové hry (ona PC hra na motivy této knihy vznikla, ale podle všeho je poměrně slabá). Námět je skvělý - život v moskevském metru po jaderné válce. Ale na mé gusto se z metra stalo až příliš bizarní panoptikum plné komunistů, trockistů, fašistů, satanistů, jehovistů, kanibalů, reinkarnovaných Činghis Chánů a dokonce bizarní kastovní symbiózy bývalých knihovníků a elitních vojáků. Démonické kremelské hvězdy, zmutovaný biologicko/radiační sliz a magický foliant věštící budoucnost skrytý v Bibliotěce imeni Lenina - to už bylo na mě kapku moc. Atmosféra je dobrá (ale ne tak, že bych se posadil, na to bych potřeboval asi kingovštější prokres), ale kdyby se téma pojalo jinak než post-apokalyptická road movie a ubylo trochu bizarních kulis, mohla to být pěkná knížka. Na druhou stranu musím uznat, že kdo zná moskevské metro (já ne), má pro něj Metro 2033 asi zvláštní kouzlo. Londýnské metro sice taky neznám, ale gaimanovo podlondýnské NikdyKde mě prostě dostalo mnohem víc, než tenhle radioaktivní boršč.

30.11.-0001

.......škoda slov..... musí se přečíst ....100 bodov