Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším metrem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy. Všechny průzkumné skupiny, které tam vyslali, beze stopy zmizely. V této situace se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde té záhadě na kloub... Volné pokračování kultovního apokalyptického bestselleru Metro 2033.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Метро 2034 (Metro 2034), 2009
více info...
Přidat komentář
Pro mne velké překvapení. Po recenzích co jsem četl na tomto webu jsem Metro 2034 četl až po 33 a 35. Nic jsem od toho nečekal a přesto mě kniha velmi mile překvapila a pohltila. Osud Homéra, Saši a Huntera mě zajímal. Možná to bylo tím, že jsem před tím četl 35-tku a tyto postavy jsem znal. Moc nechápu, že se kniha tolik nelíbila. Příběh točící se kolem epidemie my přišel skvělý.
Ve všech ohledech slabší než první díl. Temná atmosféra moskevského metra ale stále dokázala upoutat mu pozornost a knihu jsem si užil. Hlavním rozdílem byl oproti 33 byl jiný hrdina.
Je to opět čtivě napsané, ale chyběla tomu drobná esence něčeho, aby mě kniha nadchla... .A navíc tam chyběl Arťom...objevil se tam jen v epizodni roli, i když jeho význam ve finále byl docela velký.Jsem zvědavá na rok 2035....
Neubráním se srovnání s prvním dílem. Za mne čistý průměr. Jako u prvního dílu, čte se to rychle, děj má spád, ale nějak jsem z té knihy nesvá - a teď nemyslím v dobrém smyslu. Zatímco první díl vygradoval v potěšující překvapivé počteníčko, tady je to přesně naopak. Začátek měl pro mne spád a druhou polovinu knihu včetně konce jsem už přelétla zběžně. Nebavila mne. Nicméně dle jiných komentářů, kniha má své příznivce a asi ji pošlu dál do rukou čtenáře, kterému sedne.
Tak já zase musím přiznat, že se mi druhý díl líbil snad nejvíce z celé trilogie. Tedy.. Nevím jestli více než 33 - to tak nastejno, ale než 35 rozhodně ano. Opravdu jsem ocenil jiné postavy a nahlédnutí do jiných částí metra.(33ka má holt tu výhodu, že byla první a tudíž téměř všechnu smetanu v podobě kouzla prostředí slízla ona) To je dle mého obrovský poklad dvojky - zas jiný pohled do metra - a jak už tu někdo psal, Arťoma jsem pak už ani nepotřeboval (každopádně zmínky o nich jsem ocenil). V co jsem nicméně doufal (a v 35ce se moje přání nevyplnilo) bylo případně větší rozpracování legendy o univerzitě. To samotné by stačilo na další knihu (ať už by existovala, nebo ne) a zas by se mi líbilo nějaké volné/paralelní zpracování, zas s jinými postavami :).
Šetřete nábojnicemi a nezahazujte slepičí skořápky.
Z předchozího dílu jsem byl nadšený, ale toto pokračování mě zklamalo. Zdaleko to nebylo tak napínavé jako díl přechozí.
Pri tejto časti som sa tak trocha nudila a núdila som sa ju dočítať.Prvý diel bol lepší.
Kniha samotná: Knihu jsem nepochopil. Příběh nic moc, rozvleklý děj, zápletka divná, postavy nevýrazné, takové velké zklamání.
Kniha vzhledem k trilogii: Nejslabší ze série. Pokud ji vynecháte, nebude vám to scházet v následujícím díle
Druhý díl Metra se mi líbil méně než první. Na změnu hlavních postav jsem si zvykl rychle, ale dost často mi nesedly jejich motivace a činy. Zvláštní a nadsazený mi přišel také kult Huntera. Občas jsem měl pocit, že s ním bylo jednáno, jako by to byl samotný Árés, což na mě působilo neuvěřitelně. Kniha nebyla špatná a náhlý konec se mi líbil stejně jako mě překvapil.
Je to sice další nášup Metra, což bude vždycky důvod k radosti, ale spisovatelsky horší než jednička. Jako by se autor v tom trochu plácal, podivné motivace postav.
Kniha je jiná než Metro 2033. Je jiný hlavní hrdina, vedlejší postavy a ani se tolik necestuje. Děj je také smrsknut pouze na boj se záhadnou epidemií. Ale já si myslím, že to knize naopak pomohlo, není tolik odboček, jede se zpříma a kniha tak neskonale utíká.
Z počátku mně trochu chyběl Arťom, ale zvykl jsem si a když se konečně v knize mihne, ani jsem ho tam nechtěl, protože už mě zajímali jiné postavy. Ale fajn, on má v podstatě další veledůležitou roli, i když v knize skoro není, tak má na konec příběhu zásadní vliv.
Co se oproti prvnímu dílu vůbec nezměnilo, je skvělý styl psaní a vykreslení depresivního a beznadějného prostředí. Je to síla něco takového zažít. Zároveň mě ale ruské Metro velmi přitahuje a rád bych se tam podíval. I když jen na chvilku... Stejně jako prvnímu dílu, i tomuto dávám krásných 80% a těším se na trojku.
Při čtení Metra 2033 jsem si říkala, jaká je to škoda, že v knize není žádná významnější ženská postava. Kouzelná packa mi přání splnila, ovšem nebyla králičí, ale opičí. To už byla lepší žádná ženská postava, než Saša. Na ní je opravdu žalostně poznat, že ji psal muž. Škoda. Jinak kniha není špatná, ale kouzlo prvního dílu to nemá.
Popis pokracovani pribehu z pohledu divky Sasi a starce Homera, kteri vytvori dvojice se zabijakem Hunterem a mladikem Leonidem. Artom uz sesel z cesty osudu a jeho role radisty u hlucheho telefonu pekne podtrhuje 2033. Jednoduchy dej i zapletka, ktera by ve vrave Metra zanikla, kdyby ji autor nezvecnil. Skoncilo to drive nez zacalo. Zato se mi libily postavy a jejich role/nerole v Homerove nefungujicim eposu. Osobnosti kazdeho z nich byly verohodne vykresleny. Kazdy mel svuj cil, plan a predstavy, ale osud si s nimi zahral svoje divadlo. Snad jste si nemysleli, ze Ghlukovski prida trochu mainstreamu? Ja ano a o to vice se mi libil konec. :-)
No ako začať. Metro 2033 bol naozaj skvele napísaný .
Metro 2034 je zato otrasný kus žvástu a naozaj ma sklamal
. Koho zaujíma že nejaký Homér tu trepe o nejakej knihe a múze a ďalších blbostiach. No a hanter pokazená mašinka čo všetko len ničí .
neviem ale autor my v 2034 pripadá ako by už nebolo o čom písať . Za mňa mu dávam -1 hviezdu skúsim ešte 2035 ale nádej tomu už moc nedávam .
Druhý díl nebyl tak dobrý jako první. Arťom zde již není hlavní postavou. Je pravda, že děj se rozděluje. V průběhu to je skvěle propracovaný zážitek, kde víte o co vlastně jde, ale na konci se pointa příběhu tak nějak vytratila. Rozhodně to stojí za přečtení, protože ať je děj jakýkoli, tak tu atmosféru metra vám rozhodně nezkazí.
Jestliže jsme se v první knize cyklu z moskevského metra vydali do jeho útrob s mladičkým Arťomou a jeho poselstvím naděje, v druhém dílu sledujeme misi nelítostného stalkera Huntera a jeho průvodce Homéra, kteří se ovšem probíjejí podzemním labyrintem s daleko neurvalejší a brutálnější energií. Dalo by se proto předpokládat, že jejich dobrodružství bude sršet výboji na všechny strany a zahlcovat čtenáře přehršlí akčních scén, ale opak je pravdou. Nemohu si pomoct, ale mně jejich putování přišlo daleko sterilnější a méně zajímavé, než bylo to Arťomovo. Celému vyprávění chybí onen prvek lidskosti, který s sebou nesl hrdina předchozí knihy a také motivy, které jednotlivé postavy pohání vpřed, jsou daleko neurčitější a rozmazanější. Co však na této syrové a odlidštěné road movie vadí daleko více je absence onoho nepostižitelného kouzla očekávání, které nám tak mistrovsky servíroval autor v prvním díle. Zde je vše dané a konec předvídatelný, i přes všechny ty skrývačky a tunely. Metro 2034 je prostě o stupeň slabší než jeho předchůdce.
Druhý diel bol o poznanie lepší čo sa týka spracovania, plynulosti a náväznosti deja. Dej samotný trošku nudnejší a v podstate veľa sa toho neudialo. Uvidíme čo bude v záverečnej časti.
Slátanina, ale absolutní. První díl jsem zhltla, ale toto byla katastrofa. Nedám ani jednu hvězdu za námahu. Fuj.
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Knižní trilogie Metro má jednu přednost. A tou předností je metro. To prostředí a okolnosti, které lidi vystavuje hrůzostrašným situacím. To je přesně důvod, kvůli kterému má cenu se k těmto knihám vracet. Okolnosti tomu chtěli, že jsem se po roce do toho prostředí opět ponořil. A tentokrát to bylo slabší. Až na počáteční putování Huntera s Homérem a tím třetím týpkem, mi ty další cesty skrz stanice a tunely připadaly nějak moc snadné. Hunter všude prošel nebo se prostřílel, Leonid to všude ukecal nebo podplatil. Chybělo mi tajuplné putování tunely, objevování děsivých zákoutí metra a nové stanice. I takové pasáže se v knize objevily, ale bylo jich až příliš málo. Na Metro jako celek jsem však nezanevřel a budu věřit, že třetí díl mi těch napínavých chvil dá víc.