Mexická gotika
Silvia Moreno-Garcia
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463523/bmid_mexicka-gotika-E2a-463523.jpg
4
203
203
Gotický horor z prostředí mexické smetánky Poté co Noemí Taboadová obdržela zmatený dopis od své nově provdané sestřenice s prosbou o záchranu, zamíří do odlehlého domu na mexickém venkově. Není si jistá, co v něm najde manžel její sestřenice, pohledný Angličan, je cizinec a Noemí o něm tuší jen málo. Noemí je navíc velmi nepravděpodobnou záchránkyní: její elegantní šaty a rudá rtěnka se hodí spíše pro koktejlové večírky než amatérské vyšetřování. Je však zároveň zarputilá, chytrá a má nezlomnou vůli. A nebojí se ani záhadného manžela své sestřenice, ani jeho otce, starosvětského patriarchy, kterého Noemí fascinuje; a dokonce ani domu samotného, který napadá Noemíiny sny vizemi plnými krve a zkázy. Jejím jediným spojencem v tomto nehostinném příbytku se zdá být nejmladší syn, plachý a něžný muž, který působí, že chce Noemí pomoci, ale také by mohl skrývat temné rodinné tajemství. Protože za zdmi domu je mnoho tajemného. A Noemí, okouzlená děsivým, ale svůdným světem za zdmi, možná brzy zjistí, že tuto záhadnou usedlost není možné jen tak opustit.... celý text
Přidat komentář
Mně se to moc líbilo.. Bylo to zase trochu něco jiného než klasická hororovka o strašidelném domě, mělo to spád a po delší době mě to nutilo číst dál a v kuse, takže spokojenost.
Pro mě objevování žánrové literatury, s čistou hlavou a pokud možno bez předsudků. Musím říct, že mě to bavilo. Pěkně a napínavě odvyprávěno, barvitě popsané prostředí, trochu romantiky, trochu nechutností. Příjemný odpočinek mezi knihami se závažnějšími tématy.
Kristepane to byla hovadina! Takova trapna zapletka to jsem opravdu necekala. Neskutecna nuda ktera vyusti v totalni slint.
Už jsem si zvykla, že když se mi dostane do ruky kniha označovaná jako thriller, může to být klidně psychologický román, nebo klasický detektivní příběh, anebo taky neuvěřitelná slátanina. Takže žánrové rozdělení ignoruju a vybírám si buď podle autora, nebo podle oblíbených komentářů tady na databázi.
U Mexické gotiky jsem byla zprvu na rozpacích. Obálka mě nadchla - nejen že byla nádherná na pohled, ale opět si přišly na své i hmatové receptory; taktéž typografické řešení mi připadá výborné. Kromě několikrát zmiňované mexické revoluce jsem tam zemi původu moc nepostřehla. Ale statečně jsem se pročítala dál a časem se mi příběh začal líbit. Možná to nebyl horor, ale místy byl docela odpudivý (když už ne strašidelný). Lehce rozmazlená Noemi si časem získala můj obdiv, když byla ochotná přiznat sama sobě své nedostatky. A její slovní šarvátky s Virgilem jsem si vychutnávala.
Takže ano, já budu Mexickou gotiku doporučovat i našim poměrně konzervativním čtenářkám. Myslím, že ji přijmou rozhodně snáz nežli upíry či zombie . . .
"Tmavé maso, pomyslela si. Nebyla nic víc než maso. Obdoba plátku hovězího, který si řezník prohlédne, než ho zabalí do voskového papíru. Exotická pochoutka, z níž se rozechvívají slabiny a v ústech se sbíhají sliny."
Keby mi po 40 prečítaných stranách niekto povedal, že knižku ohodnotím 4-mi hviezdičkami, zaťukám si na čelo:).
Po dlhej dobe knižka čítaná v slovenčine. A zo začiatku teda preklad nič moc. Namiesto ponorenia sa do príbehu, som v duchu preformulovávala vety tak, aby zneli prirodzenejšie.
Ale postupne má to predsa len dostalo. Knižka má úžasne realistickú atmosféru. Spolu s Noemí prežívame rastúce pocity hrôzy a hnusu a čoraz viac sa noríme do hniloby a rozkladu tajomného domu.
Záver mi prišiel až moc akčný a niektoré veci neboli dostatočne vysvetlené.
Preto 4 hviezdičky.
Celkovo autorka má môj obdiv, s akou ľahkosťou píše knižky v rôznych žánroch. Najbližšie sa môžeme tešiť na zase úplne inú "A noc byla jako samet":).
"A Slovo se stalo tělem."
Jsa zatím jen letmo zasažen moderním hororem, rozhodl jsem si rozšířit obzory a do knihovny zařadit i něco jiného než Blackwooda, "Clarkashe" a Lovecrafta. A jak bych nemohl sáhnout po Mexické gotice, když se honosí tak přitažlivou obálkou a léty (vlastně už staletími) prověřenou tématikou? Navíc, snaží-li se člověk pozorovat hororovou literární scénu v zahraničí, nemůže mu tento počin uniknout.
Inu, motivace byla, ale očekávání jsem si zakázal, takže jsem ke své radosti nebyl zklamán a ke svému smutku nebyl nadšen. Ne snad, že by to nebyla dobrá kniha, vůbec ne. Děj plyne velmi příjemným tempem, napětí se v některých částech moc hezky stupňuje, tradiční "goticko-hororové" motivy jsou zde ochuceny zajímavým (super)naturálním hnusem. Vůbec pasáže, v nichž je úchvatně graficky znázorněn znepokojivý dům coby živoucí organismus, jsou extrémně povedené. Korporální metafory přesně tak odpudivě, jak mají, a minimálně za ně náleží autorce uznání. Avšak...
Nejsou všechny zlaté spory, co se třpytí. SPOILER - Přehlédl bych nepodstatné drobnosti, jako je vposledku nepříliš originální vysvětlení povahy domu (houby sice zajímavé jsou, nicméně když se dozvíme něco o vzniku příšeří, kniha nebezpečně sklouzává k tradičnímu "haunted house" s duchy zemřelých). Snad bych se ani neměl příliš rozčilovat nad referencemi na zadní straně obálky, jež hovoří o spojení Lovecrafta a Brontëových (Lovecraftovský horor to není ani náhodou - zase další příklad toho, jak někdo, kdo se nevyzná v hororové tradici, nedokáže sáhnout po jiném mistrovi) a o "postkoloniální variaci na XYZ" (k tomu vzápětí). Za reference totiž autorka nemůže, za jejich umístění předpokládám také ne, to je spíše v moci nakladatelství. Jenže i kdyby se sama autorka nevyjadřovala o své knize jako o něčem postkoloniálním, má neblahou tendenci přebírat nešvary tohoto směru. Místo stereotypních zlých domorodců a primitivních šamanů jsou zde záporáky Britové, ale jakými záporáky! Najdete tu všechno: kanibalismus, incest, vykořisťování, zneužití vědy a krádež spolu s následnou ďábelskou deformací zvyků a prostředků původního obyvatelstva... Proč ne. Ale když jsou zde jedinými zápornými postavami Britové, zatímco uvědomělá mexická dívka jejich morálnímu pokřivení statečně vzdoruje (třeba v diskusích o eugenice), rozblikaly se mi při čtení v hlavě varovné kontrolky. KONEC SPOILERU Kritizovat kolonialismus tím, že vezmete stejné tendence a postupy, jež vám na něm vadí, a jen je převrátíte tak, aby z opresora byl utlačovaný a naopak, nepovažuji za dobrou cestu. Perpetuace škodlivého narativu, byť převráceného, nemůže vést k ničemu dobrému.
Nu, a pak by tu byla ještě výtka určité neobratnosti ve vyprávění, která mě dokázala vytrhnout ze čtení a poměrně otrávit. Je jí náhlá přehnaná expozice (info dump, chcete-li), mající za úkol nám vše hezky přehledně a v rychlosti vysvětlit, aby náhodou nezůstala žádná tajemství. Je pravda, že obě dvě várky informací, jež následovaly těsně po sobě (a o to víc do očí bijící byly), mají určité opodstatnění z hlediska příběhu, ale to jejich stylistickou neobratnost neobhájí.
Ačkoli jsem nepoměrně větší část recenze věnoval kritice, pořád si myslím, že se jedná o dobrou knihu, kterou bych směle doporučil každému, kdo má rád gotický horor.
PS: Je zde až udivující množství příspěvků, které si buď stěžují na nedostatek hororu, nebo na přebytečnou míru romance. Předně, název a anotace dohromady jasně prozrazují, že se jedná o gotický horor. V tom se od jeho žánrového prvopočátku snoubí milostná linka se strašidelnem. Ale strašidelnem, které nemusí obsahovat potoky krve nebo příšerné démony. Zadruhé, je sice pravda, že si každý pod určitými žánry může představovat něco jiného, a jelikož na světě není žádný arbitr, který by to definitivně rozhodl, nemá moc smysl se hádat, co ještě je a co není horor. Leč i tak doporučuji zkusit něco přečíst o tradici hororu a jeho rozmanitosti coby úžasně kreativního žánru, do něhož stejnou měrou patří "děs" i "hnus". Rozšíření perspektivy v tomto případě přináší hlubší docenění některých prvků.
Tajomná atmosféra, hmla, dom na vrchole hory, tajomní obyvatelia, mladá návštevníčka, čo chce prísť veci na koreň, záhada, temno, strach, skrátka gotická atmosféra. Musím sa však priznať, že sa ku mne toto dielo nedokázalo tak celkom priblížiť, alebo naopak, hm....
Byla jsem připravena na nejhorší, takže mě příběh nakonec poměrně překvapil. Z Mexické gotiky totiž přímo sálá její atmosféra, která v tomto případě dost pracuje pro její prospěch. I Noemí, hlavní hrdinka, dělala čtení mnohem snesitelnějším. Líbila se mi její osobnost i touha zjistit pravdu. ¨
Co pro mě bohužel nefungovalo, bylo finální rozuzlení. S napětím jsem čekala na moment, kdy dojde k velkému odhalení, ale nakonec jsem z něj byla trochu zklamaná. Bylo až moc natahované a trochu předvídatelné. Pokud jste už někdy četli/viděli něco s tajemným starým sídlem a zvláštně se chovající rodinou, určitě vám brzy dojde hlavní motiv. Opravdu jsem doufala, že z něj budu v šoku, ale nakonec jsem spíš protáčela oči.
Proto knihu nakonec hodnotím jako takový lepší průměr. Skvělou atmosféru akorát shazují nezajímavé dialogy, předvídatelnost a natahovanost...
Sáhla jsem po knize kvůli názvu a přebalu. Líbily se mi krátké kapitoly, člověk se v tom aspoň hned nezamotá. Příběh byl v pohodě a dokázala jsem si v průběhu vytvářet vlastní teorie, někde jsem se dokonce i trefila, bylo i několik WTF momentů! Jsem spokojená i když houbovou omáčku s divnou příchutí jsem nečekala. A pak ten konec...
Tak tohle se nepovedlo. Přitom potenciál nebyl špatný. Jen ten styl. A těžko uvěřitelné černobílé postavy. A dialogy, často až směšně nesmyslné. A asi tak sto totálně hloupých a ohraných frází na každých padesát stran. Sice tu autorka skloňuje větší témata (pohlavní a rasová segregace, nemožnost vymanit se z vlivu rodiny), snad všechno ostatní je špatně. Myslel jsem mnohokrát, že to vzdám a půjdu trávit čas čímkoli smysluplnějším... Ale abych byl fér, nějaká pozitiva jsem na té knize našel i já a upřímně věřím, že se najde mnoho čtenářů a čtenářek, jimž tahle kniha sedne. Za mě ovšem negativa bohužel výrazně převažují. Doteď jsem mohl tvrdit, že jsem nečetl nepovedenou latinskoamerickou knihu. Teď už nemůžu.
Z tohoto žánru nemám moc načteno, ale kniha mě nadchla. Zhltla jsem ji za pár hodin, byla čtivá, napínavá a příběh skvěle plynul. V knize nejsou hluchá místa. Noemi byla naprosto úžasná, schopná a drzá hrdinka. Moc mě bavila, protože se sebou nenechala zametat. Konec vcelku uspokojivý, ačkoliv já osobně bych se nebála tragičtějšího závěru. Knihu jsem četla v AJ. Hodnotím čtyřmi hvězdami.
O poznání lepší druhé setkání s autorkou. Četl jsem již její plytke "Bohové jadeitu a stinu" ale tady v Mexicke gotice si mě získala. Mohlo to být o chlup lepší, vidím tam pár promarnenych možnosti a příležitosti ale jako celek to funguje dobře. Mám trochu problém s autorcinym stylem psaní, ale je možné, že se jedná zpusob překladu. Možná. Celkově, ale Mexická gotika prijemne mrazí tam, kde mrazit má, je to čtivé, svižné a pointa rozhodně není nezajímavá, jen trochu moc fantasmagoricka na můj vkus. Za mě 3,5*/5 ale velmi solidní a blíž te 4*.
Čteno v polském překladu
Mě se kniha velice líbila. Dostala jsem přesně to co jsem očekávala, na počátku dokázala zmást a na konci překvapit. Atmosféru propagovaných klasiků na obálce je v tom znát. Je to psané přes předivo gotického románu lehkým, dostupným jazykem, který však poukazuje na vypravěčský talent. Hlavní hrdina neleze na nervy naopak. Psáno naštěstí v er-formě. Komorní, svým způsobem bezčasové ale velice atmosférické. Postavy, byť některé nemají příliš mnoho prostoru jsou uvěřitelné.4,5/5
Hororem bych knihu nenazvala. Jde spíše o gotický psychothriller. Zápletka není zas tak nečekaná a jsem si jistá, že většině z vás poměrně brzy dojde, co se zde děje. Také vás určitě napadne jak by šlo vše zastavit, ale o tom příběh vlastně moc není.
Jde zde především o atmosféru. Ta je totiž s postupující gradací velmi tíživá, popisy hnusu, hniloby, plísní a všemožných tělních tekutin jsou tak autentické, že nedoporučuji u čtení jíst a raději ani pít. Mně se párkrát opravdu zvedl žaludek Pokud vás ale toto neodradilo tak směle do toho. Myslím, že si Mexická gotika pozornost zaslouží, protože vybočuje z nekonečné řady mnohem průměrnějších thrillerů, které najdete v knihkupectvích.
IG: @hanybooks
(SPOILER)
Tajuplná atmosféra, podivno, nechutno, sny,... houbičky.
Asi takhle by se několika slovy dala popsat tato kniha. Stále váhám, co si o ní mám myslet: na jednu stranu se mi líbila, ale přesto si pořád říkám, že by to ze sebe dokázalo vyždímat víc. Dýchlo to na mě lehce exoticky, ale čekala bych tam toho Mexika víc. Hlavní postava fajn. Imaginativní popisy domu, jeho obyvatel, okolí, fantastických snů i všech nechutností na jedničku. Všudypřítomné napětí taky bezva. Pomalejší tempo nevadí, ale místy je příběh až moc monotónní, chybělo tomu trochu dynamiky. Francis je zlatíčko, ale nebylo by na škodu, kdyby mu autorka věnovala trochu víc prostoru. Takhle je z něj jen mladíček, který to všechno dělal proto, že se zamiloval do Noemí (všimněte si, že nikde není ani zmínka o tom, že by se předtím snažil pomoct Catalině, ač i tehdy si jistě uvědomoval všechny ty hrůzy, které jeho rodina páchala). Jako jo..., nějaký ten vnitřní souboj tam byl znát, ale asi to úplně nesplnilo má očekávání.
Co se týče odhalení toho, o co v tom baráku vlastně běží: nejdřív jsem opravdu čekala duchy nebo něco takového, pak jsem si říkala, že se všichni prostě nadýchali plísňových spor a konečné vysvětlení mě teda celkem šokovalo, od prvotního - wtf, to myslí vážně? na čem to jela? až po brrr, odteď teda budu mít k houbám větší respekt :D
dusnou atmosférou nabitá variace na klasické viktoriánské strašidelné romány. Nádherná obálka, a kdo četl Finche od Vandermeera, toho pointa příliš nepřekvapí. Není to ani tak horor, jako tísnivý příběh pro milovníky klasického napětí.
Vypadalo to dobře, dopadlo to průměrně.
Název je takový zavádějící, mexická je na tom všem zejména hlavní hrdinka.
Gotika? Nedovedu posoudit, nepřišlo mi. Dům, kde se Noemí ocitá, je rádoby anglický (ač se stejně nachází v Mexiku), včetně jeho obyvatel. Přišlo mi to jako úplně zbytečný prvek.
Rozhodně jsem na začátku nečekala, jakým směrem se to bude ubírat, nicméně typ hororového prvku mi není zcela neznámý a celkem mě baví (nemůžu prozradit více, aby to nebyl spoiler). Ale uchopení mi přišlo trochu vachrlaté a nedostatečně propracované.
Romance z mého pohledu zbytečná. Hrdinka se z povrchní kokety propracuje až k opravdové hrdince, to smekám klobouk.
Děj nepostupoval dopředu tempem, které bych ocenila, spíše naopak, docela se to táhlo. Více akce, méně unylosti, to by tomu prospělo.
Výsledkem je, že je to nic extra, ale dalo se to číst.
Ani mexiko, ani gotiku jsem z této knihy necítila, nebo úplně minimálně. Místy tíživou atmosféru ale ano.
Je to nechutné, hnusné, ale ne strašidelné - alespoň pro mě. Zato je to neskutečná úleťárna :) Parkrát mě zamrazilo, ale většinu času jsem stejně spíš znechuceně kroutila hlavou a říkala jsem si co je na tom ten horor? Já horory zásadně nečtu, jsem strašpytel, ale tady mě to nechávalo chladnou. Námět je originální, zajímavý, bavilo mě to, ale občas se mi zdálo zbytečně natahované a zdlouhavé. Ke 4 hvězdičkám tomu něco chybělo.
Slušné počteníčko, svižný děj, přiměřeně tísnivá atmosféra a pomalu odhalované tajemství. Pro pochmurné podzimní dny jako dělané.
Štítky knihy
láska dekadence houby rodina Mexiko horory strašidelné domy mysteriózní, mystéria gotické romány rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
| 2021 |  Mexická gotika |
| 2021 | Bohové jadeitu a stínu |
| 2022 | A noc byla jako samet |
Oslavne recenze, krasna obalka, Mexiko a gotika? Navnadilo. A prvnich 100 stran to vypadalo slibne. Zatuchle panstvi a jeste zatuchlejsi obyvatele. Naznak goticke romance. Zla predtucha. Tajemno. Atmosfera. Pak se ale vsechno podelalo. Podivna romance vysumela do nikam a hororova pointa, ta udajne "lovecraftovska", skoncilo nudnou, kýčovitou fraškou. Mexický hype. Goticky prumer.