Mezi tiárou a orlicí
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78970/mezi-tiarou-a-orlici-78970.jpg
4
360
360
Příběh prvního českého krále Vratislava I.
Přidat komentář
Jak se pise historicky roman? To se vezmou zname udalosti a mrsknou se do hrnce. Prisype se par ahistorickych realii, neco krve, neco sexu, necha se rozpustit v autorove fantazii (neprehanet!), zamicha, podusi, nazdobi par fakty navrch a podava. A kdyz se to umi... jak rika sprostak ceske kuchyne, "ten vyvar je silnej jak noha od kulecniku!". Ale chutna... 10-12. stoleti je me oblibene obdobi ceskych dejin (ale ne, nejsem znalec) a knizka se mi libila a to tak ze moc.
Na rozdíl od detektivek, které působí přeci jen trochu naivně, je tohle příjemné počtení, které čtenáře vtáhne do 11. století a podá mu velmi poutavě a zajímavě události ze života prvního českého krále Vratislava. Autor se pevně držel těch několika faktů, které jsou o Vratislavovi známé, a obalil je čtivým dějem a zajímavými vedlejšími postavami. Historické nepřesnosti se sice vyskytly, ale mnohem více mi vadily překlepy, podivné dělení slov na konci řádku a často se opakující obraty a výrazy. Postavy se například až příliš často chovaly smířlivě, ale zaplaťpánbu, dívky a paní nezvedaly zas tak často suknice jako v detektivkách.
Kniha rozhodně zajímavá a poutavá, kterou bych zařadil do povinné četby, aby naše mládež mohla být aspoň trochu pyšná na naší vlastní minulost.
Ovšem, některé detaily-nepřesnosti mírně kvalitu snižují, jen namátkou:
1. Kutná Hora za vlády Vratislava rozhodně neexistovala, tedy možná ano, ale jmenovala se jinak, stříbro tam tenkrát nebylo.
2. Stejně tak Diviš nemohl bydlet na Štenberku, ani se psát ze Štenberka, ten byl postaven až po pár století později.
3. Saský vévoda Ordulf (se kterým se poznává v Kolíně) byl Vratislavův BRATRANEC!!!! Jejich matky byly sestry!!! Ti dva o sobě museli minimálně slyšet, dokonce bych předpokládal, že se setkali a znali.
Krásná, poutavá kniha! O Vratislavovi jsem z dějepisu znala jen pár vět. Ty mě ale rozhodně tak nezaujaly, jako Vondruškou vyprávěný příběh.
Kniha mě zaujala a opravdu mohu říci,že ji považuji za nejlepší spisovatelovo dílo.Dobré jsou i některé příběhy s Oldřichem z Chlumu,ale u této knihy je znát pečlivá příprava a radost ze psaní. Skoro si troufám říci,že jde o autorovu,,srdeční záležitost"
Výborně je vysvětleno Vratislavovo chování v souladu s dobou,ve které žil.Byla v něčem stejná jako dnes a v něčem diametrálně odlišná.I ostatní postavy nejednají černobíle ,čímž je děj ještě zajímavějšíí.Výborné čtení.
Moje první kniha od Vondrušky a jsem z ní nadšen. Ze začátku mi trochu trvalo než jsem si zvykl na styl psaní. Některé věci proběhnou velmi rychle, půl stránky se věnují přípravě něčeho důležitého, co je najednou shrnuto v jedné větě a člověk se musí vracet, zda to nepřehlédl. Ale jak si na to čtenář zvykne, jde to.
Kniha je napsaná poutavě, pořád nutí číst dál a dál. Až mě mrzelo, že jsem z historie znal, jak vše dopadne, kdo kdy zemře a co se mu povede a nebo naopak nepovede. Oproti suchým historickým knížkám a wikipedii, zde je vše krásně vysvětleno.
Styl psaní mi něčím připomínal Liona Feuchtwangera a některé jeho historické romány - například Ošklivá vévodkyně.
Knihu rozhodně všem doporučuji, pokud někdo má v historii mezery z tohoto období, doporučuji si je ale doplnit až po přečtení tohoto románu a ne aktivně studovat wikipedii hned na prvních stránkách románu. Bude to pak napínavější :)
Už teď se těším na Přemyslovskou Epopej, která mi už déle jak rok leží v knihovně a nebyl zatím na ni čas...
Právě dočteno, trochu mi to splývalo s prvním dílem epopeje , otázka je , co dá taková knížka člověku , který má nastudovaný životopis Vratislava. Asi nic moc, ale kolik takových lidí je? jeden z tisíce? Pocítila jsem opět hrdost, všichni Čechové by si tuto knížku měli přečíst. O prvním českém králi toho už vím víc , než jen to jak se jmenoval.
Z Vondruskovi literatury je tato kniha asi zatim to nejlepsi, co napsal. Dodavam i vedle Premyslovske epopeje, ktera se mi take moc libila. Bohuzel nejsem historik, abych potvrdil erudovanost autora, ale zda se, ze i tento aspekt neni osizen. Je mi jasne, ze z te doby neexistuje moc duveryhodnych historickych zdroju a autor musel mlhava mista preklenout nejakym pribehem a o Vratislavovych pocitech nemluve.
Vondruška mi byl neustále doporučován jako vynikající autor středověké literatury. Musím uznat, že autor píše velice čtivě a dokázal výborně vystihnout charakter prvního českého krále Vratislava. Krutost doby dokázal také vystihnout vcelku dobře, ale bohužel k mému zklamání je zde plno dobových chyb, a tím nemyslím ze života Vratislava (ten autor popsal velice výborně). Pan Vondruška prostě chvílemi popisoval děj z 11 století trochu napřed a používal termíny a věci, které v jedenáctém století ještě nebyli.
Musím ještě zareagovat na komentář, že boje v knize nejsou podstatné. Ve století v kterém se děj odehrává byl boj skoro každodenním chlebem, čekat vytouženého prince v růžové bylo jaksi trochu pošetilé. Myslím, že je důležitější vědět za jaké zásluhy si Vratislav korunu právem zasloužil, než jak vypadala jeho korunovace. Tu si dovedu velice živě představit i bez toho, aniž bych četl tak rozsáhlou knihu jako je tato.
Velice zajímavě popsaný příběh prvního českého krále Vratislava. Opravdu výborně popsané od jeho dětství, přes dospívání, sňatky... Příběh vrcholí korunovací Vratislava na českého krále... Co víc psát, snad jen, že tahle knížka určitě stojí za přetení... Za mě jasných pět hvězdiček, kniha o Vratislavovi byla fakt vynikající.
Svůj první román od Vondrušky jsem začínal číst s menší nedůvěrou. Zdejšímu vysokému hodnocení jsem příliš nevěřil a naopak jsem se obával, že narazím na mnohé historické nepřesnosti - jak jsem byl od několika čtenářů varován.
Můj konečný dojem z knihy je ale vcelku příznivý. Nejsem natolik dobrý odborník na raně přemyslovskou dobu, aby se mi podařilo objevit nějaké historické omyly, kterých se autor mohl dopustit. Kniha se i přes svou rozsáhlost četla dobře. Jednotlivé kapitoly byly relativně krátké a ohraničovaly obvykle důležité události či období našeho významného knížete a prvního krále Vratislava I.
Autor samozřejmě musel často domýšlet souvislosti a vytvářet děj, který mohl a také nemusel být pravdou. U takto historicky vzdáleného období, o kterém není dostatek pramenů, to ani jinak nejde. Příběh však měl spád a věřím, že v základních rysech byl velmi věrný historickým skutečnostem.
Některé pasáže knihy mi tolik nesedly (např. dobývání Krakova bylo popsáno poněkud naivně s mnoha nepřesnostmi či nelogičnostmi), také povahy, pohnutky či způsoby chování některých postav byly občas na hranici uvěřitelnosti.
Co mi vadilo, bylo používání úvozovek ve chvíli, kdy někdo přemýšlel. Často nebylo zřejmé, zda dotyčný skutečně k někomu hovoří, či zda jenom přemýšlí.
Román nicméně považuji za lehce nadprůměrné dílo a vzhledem k historickému tématu (o Vratislavu I. se moc nepíše), přidávám ještě jednu hvězdičku.
Být o polovinu kratší, furt bude dlouhá. Mimochodem: nemohu se zbavit skutečně neodbytného pocitu, že Vondruška je panic...
Fantastická kniha, jako všechny romány od pana Vondrušky.Zareaguji na předchozí příspěvek, že 150 stránek s popisem boje, není až tak podstatný. Myslím že kdyby se Vratislav těch bojů neúčastnil, těžko by se stal prvním Českým Králem a žádná korunovace v Mohuči by se nekonala.
Pro mě příliš nevyvážený text. 150 stránek s popisem boje, který není až tak podstatný, střídá půl stránky mohučské korunovace. Proč? U Vratislava je právě ta korunovace nejpodstatnější a nejdůležitější okamžit v životě, tak proč jsou upřednostnění neznámí pěšáci a jejich počet více, než první český král??? Škoda, kdyby autor některé epizody úplně vypustil a více se věnoval jiným, byla by knížka skvělá. To je ale jeho problém i u Epopeje....
Má první kniha od Vondrušky. Ze začátku jsem si dlouho musela zvykat na styl psaní - v jednom odstavci se píše, že bude svatba, v dalším odstavci je už po svatbě, a já zmatečně listuju knihou, kde že je ta svatba popsaná. Vzápětí jsem již pochopila, jak bude kniha psaná.
Pamatuju si, že když jsem se učila na státnice z historie, tak tohle období 11. století pro mě bylo nejhorší, protože jsem se v něm nedokázala pořádně zorientovat. Proto moc (i když už státnice mám za sebou) děkuji autorovi, že se vůbec někdo odhodlal takhle složité období zpracovat. Kniha je moc hezky napsaná, a velmi čtivá. Nejvíc na ní ale oceňuji autorovu bujnou fantazii a prostudování pramenů. A příště se pustím do Přemyslovské epopeje :).
Nevím jestli tuto knihu je možné porovnávat z Přemyslovskou epopejí, ale je to také popis života jednoho z našich knížat ve středověku. Moc hezky napsané i logicky zdůvodněné jednotlivé časové úseky života Vratislava. Opět poutavě popsané vztahy otce se syny včetně zklamání a úžasné vůle dosáhnout více pro české knížectví. Je to kniha , která opět ukazuje na část našich dějin na které můžeme být hrdí. Je to i pěkná učebnice dějepisu. Moc doporučuji všem, co mají rádi českou historii.
Výborné, čtivé, přitažlivé. Je to důkaz, že česká historie je bohatá na zajímavé a poutavé příběhy. Je zde patrné, že právě tato doba (2. pol. 11. stol.) byla klíčovým okamžikem pro upevnění českého státu ve střední Evropě a že Vratislav II. (I.) patřil mezi naše nejúspěšnější vládce. Díky takovým tu dneska stále ještě jsme!
Knihu momentálně čtu již podruhé,je to jedna z autorových nejlepších knih.Doporučuji.
Štítky knihy
11. století rytíři Vratislav české dějiny
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Právě jsem přečetl příběh prvního českého krále a jsem naplněn hrdostí. Asi příliš patetické, ale pravdivé. Na podkladu historických faktů je předložen velmi dobře napsaný příběh lidí z masa a kostí. Kniha opravila můj náhled na středověk, který jsem si dosud spojoval jen s dobou Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského a Karla IV.
Jedinou výhradu mám k samému začátku knihy, kde jsou Vratislav a Ota na lovu divočáků. V 11. století bachyně se třemi selaty opravdu nemohla stát dvacet metrů od lovců. Stejný nedostatek jsem již komentoval u knihy Rozhřešení vraždou. Snad pan Vondruška při dalším vydání knihu v tomto směru opraví a čtenářský zážitek bude dokonalý.