Mikeš
Josef Lada
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102750/bmid_mikes-i-ii-102750.jpg
5
755
755
Nesmrtelná knížka, kterou si zamiluje každý, kdo přečte prvních pár stránek. Jen málokdo z vás neslyšel o Mikešovi. Černý kocourek žil v Hrusicích u Ševců a nejvíc si s ním rozuměl Pepík. Spolu se navyváděli mnoho veselých kousků a taškařic, při nichž nikdy nechyběli kamarádi Pašík a Bobeš, později i roztomilý Nácíček. Když se Mikeš vypravil do světa, prožil nejedno dobrodružství na cestách a v cirkuse, kde na čas zakotvil. Ale všude dobře, doma nejlíp, a tak se kocourek zase vrátil, aby rozdával radost všem dětem.Kniha obsahuje oba díly Mikeše, tak jak je Lada napsal v roce 1935 a 1936.... celý text
Přidat komentář
Líbily se nám příběhy i obrázky. Klasika, i když jsem si vlastně uvědomil, že jsem příběh o černém kocourkovi četl poprvé.
Marná sláva, Lada není Čapek, i když by jím zřejmě rád byl... Samozřejmě jako dětské čtivo to vůbec není špatné a v dětství jsme to hltali snad všichni, nebo nám to alespoň bylo čteno, tak jako já teď Mikeše čtu před spaním svým dětem. Čistě literárně je to ale mnohde poněkud upocené a ten optimistický závěr svým úletem do nereálna připomene až jakousi růžovou knihovnu... Celkový dojem: 75%
Kocourka Mikeše jsem milovala jako dítě a má své kouzlo i dnes, když jsem ho četla vnukům.
Njespíše nejvíce oceňuji ilustrace. V jednoduchosti je sílo, co vám mám povídat pane Lado. Mikeš je stále má milovaná postavička a nikdy na ni nezapomenu.
Mikeše jsem četla v dětském věku, někdy na základní škole. A taky se mně víc líbila první část, kdy je kocour ještě doma. Nácíčka jsem si nějak zrovna moc neoblíbila, ale i tak je to skvělá kniha, která si zaslouží vysoké hodnocení. Navíc jsem ji před několika lety předčítala vnučkám a mám velkou radost, že se jim líbila stejně jako mně.
V rámci Čtenářské výzvy jsem se po dlouhých letech vrátila ke klasice svého dětství ;-). A musím přiznat, že to bylo opravdu příjemné setkání nejen s kocourkem Mikešem, ale také s Pepíkem, kozlem Bobšem, vepříkem Pašíkem, babičkou nebo Nácíčkem. Příhody zde v knize popisované jsou nejednomu čtenáři určitě notoricky známé, ale mně se nejvíc líbila a stále líbí první část, než se Mikeš vydá do světa. Tyto jeho zážitky jsou moc hezké a také rozpustile veselé - a je velká škoda, že jsou dnešní děti o tohle všechno ochuzeny. Což je ale samozřejmě dáno dobou, ve které žijeme... Kromě toho musím ocenit nádherné autorovy ilustrace, které miluji i dnes. Kniha mi sice v dospělém věku nesedla už tolik, jako když jsem byla ještě malá holka, ale i přesto dávám této vynikající klasice pět hvězdiček - jinak totiž snad ani nelze ;-).
80% - naprostá česká klasika od Josefa Lady, kterou navíc doplnil svými nezaměnitelnými ilustracemi. Jako dítě jsem tu knížku milovala a četla ji opakovaně, příběhy dobrosrdečného mluvícího kocourka Mikeše a jeho kamarádů Pepíka Ševců (Josef Lada měl opravdu tatínka ševce), prasátka Pašíka a kozla Bobeše jsou veselé a pozitivně naladěné a v Hrusicích se k sobě všichni (zvířata i lidé) chovají lidsky a slušně. Po letech jsem se ke knížce vrátila v rámci synovy školní četby, ale tentokrát jsem měla docela potíže knížku znovu přelouskat, zvlášť druhou část, kdy je Mikeš střídavě doma a v cirkusu Kludský a pak se všichni přestěhují na vesnici - ta mi přišla dějově spíš popisná a zdlouhavá. Synovi, který je zvyklý na dnešní rychlou dobu, to tak připadalo stoprocentně. A já už na to zkrátka nemám ten správný věk :-)
Tenhle kočičák je naprostá povinnost pro všechen dorost ČR, městské úřady by to měly vyžadovat, jak nošení občanky. I tak pochybuji, že by ho snad někdo neznal, ale kdyby přece tak není Čech. Autora ani knihu netřeba komentářit, ani bych si to k panu Ladovi nedovolil.
Jsou to příběhy z opravdové vesnice, ve kterích vistupuje mluvící kocour. Příběhy tam skončí vždycky dobře a jsou vjetšinou običejné. A nemněli tam tolik dobrých věcí jako mi, třeba počítače, ale tak to možná bylo lepší, protože mohli bít víc venku.
Kouzelná knížka pro děti,čítávala jsem ji pořád dokola a nikdy se neomrzela."U vás,tam bych to chyt.Tuhle jsem viděl vašeho hospodáře jak ohlodává holou kost se štětinami..Ty jsi chytrej,náš hospodář si čistil zuby."Veselé a příjemné počtení.
Mikeš je jedna z mých nejmilovanější dětských knih. K lásce k obrázkům pana Josefa Lady jsem se vyznala již milionkrát, miluji veškerou jeho tvorbu, jeho zimní pohlednice používám již léta letoucí jako záložky, nemůžu se pohledu na tu nádhernou zimní idylu, kterou on neopakovatelně dokázal zachytit, nabažit. Kocourek Mikeš a všichni obyvatelé Hrusic si mě získal již jako dítě, a chvíle, kdy jsem ji četla svým dětem, patří k mým nejkrásnějším vzpomínkám. Už ani nevím, kolikrát jsem ho četla, ale vím, že ani letošní čtení nebylo poslední.
První kniha čtená před spaním v roli maminky. Pohádka v TV se mi nelíbila, ale kniha je úžasná.
Mikeš se mi velice líbil z několika důvodů:
Zaprvé je to moc hezky napsané, líbí se mi děj odehrávající se na vesnici. Zadruhé si myslím, že pointa "kocourek umí mluvit a učí to zvířata kolem sebe" je velice legrační. A zatřetí se mi velmi líbí příběhy a dobrodružství, které jsou v knížce vyprávěny postavami.
Opravdu hodně doporučuji malým dětem, naší Katce se moc líbilo "jak ten kocoulek mluví".
Deset hvězd z pěti!!!
Autorovy další knížky
| 2009 |  O chytré kmotře lišce |
| 2005 | České Vánoce Josefa Lady |
| 2007 | Kronika mého života |
| 2004 | Nezbedné pohádky |
| 2007 | Bajky |
Četla jsem dceři (2. třída) před spaní (půl roku :-)). Moc se jí to líbilo. Nejlepší kapitola, u které jsem se nasmáli byla o tom, jak byl Mikeš ve škole. Tu doporučuji dávat do čítanek a podobně.