Mikeš
Josef Lada
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227897/mid_mikes-227897.jpg
5
759
759
Nesmrtelná knížka, kterou si zamiluje každý, kdo přečte prvních pár stránek. Jen málokdo z vás neslyšel o Mikešovi. Černý kocourek žil v Hrusicích u Ševců a nejvíc si s ním rozuměl Pepík. Spolu se navyváděli mnoho veselých kousků a taškařic, při nichž nikdy nechyběli kamarádi Pašík a Bobeš, později i roztomilý Nácíček. Když se Mikeš vypravil do světa, prožil nejedno dobrodružství na cestách a v cirkuse, kde na čas zakotvil. Ale všude dobře, doma nejlíp, a tak se kocourek zase vrátil, aby rozdával radost všem dětem.... celý text
Přidat komentář
Tento hrdina mých dětských let mne provází celým mým životem a proto ho mám všude jako profilovou fotku .Pan Lada je klenotem naší dětské literatury .
Tohle byla moje nejmilovanější knížka. Jenom jsem tehdy měla starší vydání. Babička mně z ní četla ještě když jsem neuměla číst. A pak vždycky když jsem byla nemocná. Kolikrát jsem ji četla sama se ani nedá spočítat.
Pamatuji si, že jednu dobu se mnou tato kniha cestovala týden co týden na chalupu a taky na každou dovolenou. Že by to byl důvod, proč mám dodnes kočky raději ne psy?
Nezapomenu, jak jsem se těšil na hodiny čtení někdy v 5. třídě, kde jsme Mikeše četli.
Nemohu jinak, než souhlasit s níže uvedenými komentáři. Ladovo postavičky budu milovat pořád a budu je učit znát i vnoučata. Zamilují se do nich už samy, to jim nikdo nemusí bulíkovat, mistr Lada žil a psal a maloval ŽIVOT!
Můj pohádkový favorit :-) V téhle knížce se spojuje všechno, co mám ráda - poetičnost a laskavost českých pohádek a Ladovy kouzelně jednoduché a nostalgii vyvolávající obrázky.
Co se týče nedávné aféry kolem údajně rasistických částí, nepovažovala bych to za nic zásadního. Nakonec se ukázalo, že se jednalo o kontroverzi předsedy sdružení Roma Realia Václava Mika, se kterou se ne všichni Romové ztotožnili (viz http://banga.blog.idnes.cz/c/133428/Pane-Miko-nehovorte-prosim-za-Romy-stydim-se.html).
Rasistický podtón bych tam vůbec nehledala. Lada psal o tom, co znal a co viděl. Příběhy kocourka a jeho přátel jsem v dětství milovala a dodnes ve mně zůstaly nostalgické vzpomínky.
Jedna z nejoblíbenějších knih i večerníčků mého dětství. Jeden z mála příběhů, kde je kočka zobrazena jako kladná postava, a to je dobře. Jde o takovou klasiku, že nějaké momentální napadání kvůli rasistickému podtónu mi přijde hodně mimo mísu. Je vidět, že lidi se už opravdu nudí a nemají co na práci. Přijde mi to jako něco na způsob napadání slabikářů pro první třídy kvůli genderové diskriminaci - viz Máma mele maso....všichni jsme na tom vyrůstali a nedomnívám se, že by nás to příliš poznamenalo, od toho tu jsou jiné věci...
Štítky knihy
kočky pohádky pro děti zfilmováno česká literatura dětství zvířátka Večerníček Josef LadaAutorovy další knížky
| 2009 |  O chytré kmotře lišce |
| 2005 | České Vánoce Josefa Lady |
| 2007 | Kronika mého života |
| 2004 | Nezbedné pohádky |
| 2007 | Bajky |
Kocour Mikeš - naprosto úžasná knížka, kterou jsem hltala jako dítko školou povinné a u které jsem skoro ani nedýchala jak jsem byla vtáhnutá do děje. Pro mne jedna z nejhezčích dětských knížek.