Mikulášovy patálie
René Goscinny , Jean-Jacques Sempé
Mikuláš je malý nezbedný kluk s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. 2. vydání.
Literatura světová Humor Pro děti a mládež
Vydáno: 1973 , Albatros (ČR)Originální název:
Le petit Nicolas, Les récrés du petit Nicolas, Le petit Nicolas et les copains, Joachim a des ennuis, 1964
více info...
Přidat komentář
Legrační podání autorky je skvělé pro dorůstající mládežníky, bohužel v dobách let minulých oceňováno více, pro vzpomínku milá záležitost, pro soudobou mládež bude kniha zřejmě vykazovat nedostatečné známky brutality a násilí a nepřítomnosti Éeeternetu.
Je to hodně o vzpomínkách, kdy nám jako malým děda před spaním vždy četl jednotlivé části knihy.... a upřímně i on sám se u toho bavil. Nikdy tuhle knihu nepustím, protože ačkoli už si pamatuji jen ty vybrané části, jednou ji budu číst svým dětem...Přiznávám tak, že je hodnocení spíše pocitové, ale přeci jen.... ten příjemný pocit, který ve mne kniha i vzpomínky na ni vyvolávají přece stojí za nejlepší možné hodnocení.
Chtel bych upozornit na na originalni vydani ve francouzštine. To sem nemohu doplnit, jelikož neni vydáno u nás, ale prodávalo se v Academii, případně si lze pro něj a ostatní skočit do knihovny IFP ve Štěpánské. Je to psáno jednoduchou formou, kterou zvládne i naprostý začátečník a má pocit že čte opravdovou francouzskou knihu. Zároveň může ocenit překlad, například Polívka alias Boullion neboli náš bujon.
Kniha byla celkem obsáhlá, ale četla se dobře. Nejvíce se mi líbil poslední příběh, kde Mikuláš odešel z domu kvůli tomu, že mu maminka vyhubovala za to, že udělal inkoustovou skvrnu na koberci. Mikuláš se chvíli toulal po městě, navštívil své kamarády, ale moc dlouho to nevydržel, protože mu pak začala být zima a měl hlad, tak se vrátil domů. A jestli příští den odešel nebo ne, to se musíte dočíst sami.
Velice vtipná a zábavná kniha o partě kluků ze školy.
Je to skvělá oddychová knížka, u které se člověk opravdu zasměje!
Humorem našlapaná série krátkých příběhů o klucích z jedné francouzské školy očima jednoho z nich - Mikuláše.
Za mě o level lepší (a hlavně mnohem legračnější!) než obecně známější Děti z Bullerbinu od A.Lingredové (aneb Francie/Švédsko 2:1)
Knihu máme dnes v salátovém vydání.Několikrát jsem ji četla já i moji synové, smáli jsme se nahlas. I dnes jsou příběhy nezbedných chlapců mezi dětmi velmi oblíbené. Nejlepší byl Malý chemik nebo Mikulášova návštěva u spolužáka. A Marie Lojzička? Ta byla horší než kluk.
Co jsme se u této knížky s dětmi nasmáli! Četli jsme ji všichni, na přeskáčku a nahlas - každý jednu kapitolu. Dokonce i manžela jsem tenkrát zapojila. A všem se nám moc líbila. Určitě ji doporučím i vnučkám, až trochu povyrostou.
Úžasná dobrodružství malého Mikuláše a jeho party kamarádů. Jedna z dětských knih, která stála u mnohých dětí na počátku jejich rozvíjejícího se vztahu ke knížkám a ke čtení. Díky za taková milá vyprávění plná humoru a krásného dětského pohledu na svět kolem nich.
Prečítané ako nedeľná oddychovka (naposledy som to čítal hádam pred štvrťstoročím) a opäť som sa pobavil a nesklamal. Výborné aj po rokoch a pocit starých, jemne zožltnutých stránok medzi prstami pri ich obracaní, tak tento pocit je nezameniteľný. Takisto spomienky na detstvo, ktoré sú pre každého z nás jedinečné.
Já prostě miluji Mikulášovy patálie. Vyrůstala jsem na nich a vždycky na ně budu mít hezké vzpomínky. Říká se, že je to četba spíš pro kluky, ale mě to nikdy neodradilo. :)
Kniha má krásné jednoduché ilustrace, dobře se čte a pobaví vás.
Líbil se mi dětský styl vyprávění. Knihu čteme se synem, takže neustálé nadávání a bitky mezi spolužáky mi přišly trochu přes čáru. Ale je to zábava.
Vtipné příběhy baví i po letech. Mikuláš a celá jeho parta (včetně outsidera Celestýna a protivného Polívky) stojí za přečtení. Určitě vám zvedne náladu.
Část díla
Atleti
1963
Baterka
1964
Byl u nás inspektor
1960
Byli jsme u doktora
1961
Déšť
1963
Nádherná stará knížka. Pana spisovatele obdivuji, protože popsal obyčejné školní situace s humorem a i pan ilustrátor si dal záležet. Nejvíce se mi líbil Džouzef!