Milá paní Birdová
A. J. Pearce
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404405/bmid_mila-pani-birdova-rHv-404405.jpg
4
108
108
Londýn, rok 1940. Emmyným velkým snem je stát se válečnou dopisovatelkou, takže když spatří v novinách vysněný inzerát, neváhá a okamžitě se o práci přihlásí. Kvůli drobnému nedorozumění však místo ve válečné zóně skončí jako sekretářka Henriety Birdové. Ředitelky časopisu Přítel každé ženy, kam čtenářky pravidelně posílají hromady dopisů. Instrukce paní Birdové jsou jasné: dopisy, které obsahují jakékoli negativní zprávy putují rovnou do koše. Emmy ale nemá to srdce, aby dopisy čtenářek jen tak vyhazovala. A zatímco se pročítá vyprávěním žen, které mají problémy s manželem nebo nemohou nechat evakuovat své děti, rozhodne se, že na jejich dopisy začne odepisovat místo paní Birdové...... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Dear Mrs. Bird, 2018
více info...
Přidat komentář
Dlouho mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla, ale stálo to za to! Jde o velmi zajímavý z doby druhé světové války zakládající se na existujících časopisech a článcích. Druhé dvě třetiny knihy mají spád, takže za sebe jsem ráda, že jsem vytrvala a knihu neodložila :)
Je to už pár let, co jsem knihu přečetla, ale dodnes si pamatuju, že mi u ní bylo dobře a vzpomínám na ni ráda. Tak dlouho jsem si říkala, že ji musím okomentovat, až jsem se k tomu dostala až po několika letech. Četla jsem ji, když mi nebylo zrovna fyzicky ani psychicky dobře, vlastně jako oddechovou četbu, a pomohla mi na chvíli na všechno zapomenout a přenesla mě do milého a příjemného příběhu, který se mi moc dobře četl, pobavila jsem se a užila jsem si ho. Dneska, o pár let starší, bych si tu knihu možná nevybrala, ačkoliv kdo ví, třeba by se mi líbila zrovna jako tenkrát. Zase o tolik jsem nezestárla, eh.
Není to určitě náročné čtivo, nemá to být literatura faktu, je to román, přesně tak jsem k ní přistupovala, ale podle mě si tak špatné recenze nezaslouží a je škoda, že možná plno lidí kvůli hodnocení odradí, přitom je to dobrý příběh. Já jsem celkem náročný čtenář a tahle kniha mi tenkrát sedla, jak se říká, příběh byl zajímavý, leč oddechový, ale ne méněcenný, je napsána čtivě, plyne to a člověk se u ní cítí hezky. Schovala jsem si ji do knihovny, kdybych si ji náhodou chtěla někdy připomenout, ve věku a příběhu se meze nekladou.
Líbilo se mi to, paní Birdová mi lezla na nervy, jo a taková práce by mě neskutečně bavila, ale já bych tedy odpovídala na všechno.
Tato kniha se mi moc líbila. S postavami jsem se velmi rychle zžila a s napětím čekala, jak se to celé vyvine. Nemám vlastně co vytknout, příjemní hrdinové, spousta emocí i naděje na konci (a zároveň ne úplně jasný happyend). Doporučuji k přečtení a hodnotím plným počtem hvězdiček.
Knihu jsem četla dlouho, nějak extra mě nenadchla. Ale řekla jsem si, že už ji dočtu. Jak už tady někdo psal, tak opravdu poslední třetina knihy je čtivější a zajímavější. Ale znovu už bych si knihu nepřečetla.
Oddechová, milý příběh, o kamarádství,který ustalo i strasti 2.svetove války.
Knížku jsem četla pěkně dlouho, ale nelituji. Krásný příběh z válečné Anglie o přátelství mezi ženami, lásce, odvaze... Vyhovovala mi délka kapitol i prokládání články z nakladalstvi Přítele ženy.
Příběh je zasazen do válečného období a tudíž nelze očekávat veselý děj. Přesto je příběh zajímavý a vypráví o přátelství dvou kamarádek, z níž jedna provede menší podvod ve svojí vysněné práci, protože jí vadí lhostejnost její šéfové k problémům svých čtenářek. Jak se vše vyvine a jak příběh skončí si musí každý přečíst sám. Mě přijde kniha i přes dobu do které je zasazena moc hezky napsana a příběh o přátelství nikde nedrhne a ani konec není nijak ošizen, a to ikdyž už pár stránek před poslední stránkou tušíte, jak vše dopadne. A rozhodně příběh nelze zaškatulkovat do určitého žánru, není to ani sladký román ani detektivka či cokoliv jiného. Je to kniha o přátelství a víře, že vše se v dobré obrátí. Mě se líbila.
Je to taková milá knížka o (nejenom) ženském přátelství, o životě ve válečném Londýně a také o odvaze a odhodlání. Většinou "ženské válečné" knížky nečtu (a že jich vychází dost), tuto jsem dočetla a docela jsem byla i zvědavá, co Emmelina ještě dokáže - sama sobě i ostatním. I když dochází v jejím okolí k tragickým událostem - je válka a časté jsou nálety - převažuje takový sympatický vtipný tón vyprávění. Také jsem si myslela, že to bude jen o dopisech a o tom, jak hlavní hrdinka mění životy čtenářek časopisu - a je to důležitá linka, ne však jediná. Příběh ve mě zanechal příjemný dojem a připomněl známou pravdu, že se má vždy zkusit dělat to, co se dá. A paní Birdové, ty tu byly a budou :)
Mně to bohužel nesedlo, ačkoliv se kniha četla celkem příjemně, tak dějově za mě nic moc. Do čtení jsem se musela nutit a kolem půlky jsem uvažovala, že knihu odložím nedočtenou - ale to tak nerada dělám.... Tak jsem ji nakonec "přelouskala". Naštěstí pro mě, byla poslední třetina knihy o něco zajímavější a čtivější.
Jako oddechovka dobrý, ale osobně: kdybych knihu nečetla, o nic bych nepřišla.
Čtivá, příjemná kniha. Mile mě překvapilo, že se děj netočil jen kolem redakčních dopisů. Příběh byl sice občas předvídatelný, ale vynahradil to humor a atmosféra té doby.
Kouzelný příběh z válečného Londýna na vás zapůsobí tou pravou britskou atmosférou a anglickým humorem. Přestože kniha píše také o velmi smutných věcech, je ve své podstatě optimistická a pohladí vás po duši. Ukáže vám, co je v životě opravdu důležité: láska, přátelství a pomoc druhému v nouzi. Určitě doporučuji ke přečtení všem ženám, které se nespokojí jen s červenou knihovnou!!!
Kniha se mi velmi líbila. Během vyprávění o osudu dívek za druhé světové války v bombardováném Londýně, dokázala autorka navodit příjemně "starosvětskou" atmosféru. Celkem mně pobavila postava šéfredaktorky paní Birdové, co ta osoba zařadila do seznamu"nepřijatelné" a ty její rady čtenářkám.... dost vtipné.
Tak toto mi opravdu sedlo. Kniha se mi moc líbila. Vypravěčka byla vtipná, téma zajímavé. Některé scény me vyloženě pobavily (hlavně krátká diskuze o kachnách v kavárně), jiné naopak rozbrečely, nebo dojaly. Úplně mě mrzelo, že to klidně není podrobnější, osudy víc popsané, a to i (nebo zejména) u vedlejších postav. Strašně by se mi líbilo pokračování, abych věděla, jak to s hrdiny bude dál.
A co milá paní Birdová? Pomůžu si trefnou hláškou z knihy:
"Paní Birdová před tím na moment ztratila řeč, ale nyní přímo báječně zrudla, ošívala se a vůbec vypadala, jako když se pod tím svým peříčkovým kabátem chystá snést obrovské vejce."
Knihu doporučuji.
Prislo mi to cele takove pomale, ve srovnani s nasi Mornstajnovou, ktera do stejneho objemu nacpe historii 4 generaci :D Myslim, ze valecny Londyn nabizel vice moznosti... ale jako oddychovka to nebylo spatne... mozna jsem na ni stara :D
Hlavní hrdinka Emmy je mladá, dost naivní, takže si za malé nedorozumění jakou práci vzala mohla sama. ALE buď měla drzost, nebo spíše odvahu a srdce, že to nevzdala a kromě výzvy zůstat se zapojila..... začala tajně psát odpovědi čtenářkám časopisu, které by se jinak odpovědi nedočkaly. To je v každém případě mimo růžovou knihovnu. A především pak doba v níž se příběh děje. Lidé, jimiž je obklopena jsou vykresleni někdy možná příliš zdlouhavě, ale variace charakterů, lidskost a cena přátelství se autorce zapřít nedá. Lehce čtivé:o)
Sice nevím, jak se autorce v tomhle možná "sladkém holčičím" příběhu podařilo zůstat u reálného života, ale je to tak. Na nic si nehraje a zůstává u svého záměru - je určitě zvláštní pročítat časopisy snad 80 let staré a vnímat, jaké starosti měly naše pra/pra/pra. Co teprve v době války. Někdy stačí najít časopis z našeho dětství a plaveme v sentimentu....
Chlapská část čtenářů nebude v tomto případě asi nijak zvlášť sdílet zájem o válečný příběh. Možná je to škoda.
Hodně dlouho jsem se nemohla pořádně začíst, ale možná to bylo i tím, že jsem si vzala knížku na dovolenou a ne vždy jsem ji otevřela v čase a místě, kdy by mě při čtení nic nerozptylovalo. Podle anotace jsem očekávala, že tam bude trochu víc čtenářských dopisů i příběhů a na ně tajných odpovědí. Takto mi to ale opravdu přišlo spíš jako čtení z kategorie červené knihovny. Teprve poslední třetina nabrala na dramatičnosti a knize tím trochu vylepšila "celkové skóre".
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dopisy Londýn osudy žen historické romány
Autorovy další knížky
| 2018 |  Milá paní Birdová |
| 2019 |  Zmizelá / Rady tety Henriety / Mezi námi dvěma / Dvanáct vánočních psů |
(SPOILER) Trvalo mi, než jsem se začetla, chtělo to mít na knihu správnou náladu. Nakonec byla jiná, než jsem čekala, a uvědomila jsem si, jak jsem ráda, že nemusím řešit to, co nejen ženy v té době... Jen mě mrzí, že na konci nepřišel nějaký pěkný dopis od Charlese, který by to vše tak nějak ukončil. Protože byl příběh docela hořkosladký, mám z něj docela smutné pocity, a byla bych ráda za nějaký hezký konec, představu, že aspoň Emmy to vyšlo