Miláček
Guy de Maupassant
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/289004/bmid_milacek-JZs-289004.jpg
4
1539
1539
Maupassantův Miláček nás přivádí do Paříže konce 19. století, kde se Georges Duroy snaží přežít na svém ubohém platu úředníka, dokud díky příteli z vojny nedostane místo v malých novinách. Brzy se mu tak podaří proniknou tdo vyšší společnosti, mezi pařížskou smetánkou se začne těšit velké oblibě a získá si přezdívku Miláček. Nebojí se ale zneužívat své prohnanosti a slabosti opačného pohlaví pro něj a na cestě za svým snem o penězích a moci se nezalekne téměř ničeho. Maupassantův satirický text popisuje morální úpadek člověka posedlého pouze osobním úspěchem a i dnes k nám promlouvá naprosto jasně.... celý text
Přidat komentář
Přečteno kdysi dávno k maturitě na základě naprosto náhodného výběru - ležela doma v knihovně, tak si říkám zkusím to, kdyžtak ji tam zase vrátím že jo.
A ono ne, kniha je vtipná a má co nabídnout i dnešní generaci, byť jsme v naprosto jiném století a společnosti.
Miláčka si každý zamiluje, i přesto, že to byl pěkný hajzl.
A to, že kniha zaujme a baví 18leté děcko, no právem se o ní ve škole učíme, což se o jiných knihách ze stejné doby říct už nedá.
Knihu mi donesl do práce kamarád,který ji našel na půdě.Se všemi povídkami a dalším čtením měla téměř 700 stran a pár dní mi zpříjemňovala nejen pracovní přestávky.70%.
Naprostá pecka. Po asi 15 letech jsem se ke knize vrátil a zase mě nezklamala - zejména druhá část knihy, po sňatku s Madeleine, je prvotřídní.
Přestože byl Miláček prevít, tak i já podlehla jeho kouzlu. Líbí se mi Maupassantův styl, umí skvěle vystihnout i popsat charakter a poukázat na špatnosti člověka. Zaměřeno hlavně na Georgese, ale i vedlejší postavy dostaly prostor ukázat svoje. Stále aktuální a platný, lidi se jednoduše nemění.
Zajímavý příběh, klasika od Maupassanta. příběh je sice z 19. století, ale řekla bych že spoustu věcí platí i dnes... Knihu jsem přečetla během chvilky, je to odpočinkové čtení, rozhodně doporučuju.
...jediná kniha od Guy de Maupassanta, kterou ještě někdy přečtu
121% pěkná klasika
Skvělá kniha, ukazující praktiky tehdejší doby. Celý příběh byl zajímavý a poutavý. Kniha se četla velmi dobře a rychle. Na to, že je to příběh z 19. století, pořád má co přinést dnešnímu čtenáři. Za mě skvěle napsáno a rozhodně doporučuji.
S láskou,
Rose
Když jsem knihu četla v pubertě, zaujala mě víc. Maupassant je můj oblíbený autor, proto dávám čtyři hvězdičky.
Musím se přiznat, že jsem se do čtení nutila. Místy mě příběh bavil, jindy zase nudil, ale čte se celkem dobře. Jsem ráda, že si knihu mohu vystavit ve své knihovničce jako dočtenou.
Opravdu skvělá a nadčasová kniha. Lehce se čte, nemohla jsem oči odtrhnout, ačkoliv jsem věděla, jak se bude příběh odvíjet již z filmového zpracování. Bel-Ami je prostě sexuální predátor, moc dobře to o sobě ví a ví jak to využít ke svému prospěchu. Kdyby mládež věděla, co všechno v románu najdou, určitě by se nad povinnou literaturou, vlastně teď už doporučenou, tak neošklíbala. Doporučuji přečíst.
Vyborne dilo. Kniha se cetla velice hezky, dej byl poutavy (ac s trosku pozdejsim nastupem). Obcas prekvapive zjisteni, jak se v te dobe opravdu zilo. Rada si prectu i jine dilo autora.
Miláček je příběh o vzestupu naprosto bezskrupolózního egocentrického kariéristy. Muže, který má úspěch u žen a přitom se neštítí podvádět a zrazovat. Nejde o nějakou postupnou proměnu ambiciózního mladíka a jeho postupný úpadek vinou peněz a zhýralého života ve vysoké společnosti, jak se na začátku může zdát. Miláček je špatný od samého prvopočátku; jen se mu nabídne příležitost.
Kniha je napsaná velmi čtivě, má rozhodně blíže k autorům 20. století a neztrácí se v rozvlekých popisech. Je dramatická, psychologicky věrohodná a jak hlavní hrdina stoupá ve společenských kruzích, tak se také zvyšuje nechuť čtenáře k němu. Myslím, že nejsem sám, koho ponoukla k nahlédnutí do vlastního svědomí, aniž by sama moralizovala.
Bezpochyby jeden z lepších románů konce 19. století.
Objevíme-li v sobě všichni skutečné životní hodnoty, stane se Maupassantův Miláček pouhou sociální dystopií...
Milacek je TA kniha, se kterou me zacalo bavit cist! Pocatecni zamilovani do hlavniho hrdiny se postupne prerodilo v nechut a odsuzovani jeho cinu :-) coz mi pripomina, ze jsem ho dlouho necetla, musim se k Milackovi vratit!
Kniha mě naprosto nadchla! Zvláště od druhé poloviny jsem knihu nemohla odložit. Chovaní hlavního hrdiny mi ze začatku prislo pochopitelné, o to více jsem z něj byla rozčarovaná v druhé polovině. Naprosto zvládnutá psychologie a vývoj postav. Donutilo mě to zamyslet se nad některým mým chováním. A mrazilo mě, jak neuveritelne aktualni kniha stale je.
Další návrat k francouzské literatuře - ambiciózní kariérista Miláček...
Reálie francouzské společnosti podává autor věrohodně...
S každou další stránkou mi byl hrdina vzdálenější - svým pojetím života, svojí touhou po moci a postavení , láska pro něj není citová potřeba, ale cesta ke vzestupu...
Ovšem - on v té hře nehraje sám, má zdatné sekundanty a on je využívá ...
Snad jedině dlouhodobý vztah k paní de Marelle ho mírně ospravedlňuje...
Závěr : Cítil, jak mu po kůži přebíhá lehký mráz, chladný pocit nesmírného štěstí.
Neviděl nikoho. Myslil jen na sebe.
Další z klasiky, která se přenesla i do dnešní doby.
Budu lehce spoilerovat. :) V podstatě až do takové 182. stránky jsem Duroyovi docela přál. Byl cílevědomý, oženil se s vdovou po Forestierovi, po které toužil od začátku, a v práci se mu začalo dařit. Pak však přišlo dvoření se dalším ženským, do toho se připletla politika (zájem Frantíků o dění v Maroku), z čehož se Duroy snažil vytěžit maximum jak po kariérní, tak finánční stránce, a hned ty sympatie k němu začaly dostávat vážné trhliny! Především za způsoby, jimiž se snažil těchto cílů dosáhnout.
Každopádně... dávat knize o nějakou tu hvězdičku méně jen proto, že je hlavní hrdina proradný slizoun, to mi přijde padlé na hlavu.
Za mě další úžasné dílo od Guye, naprosto nadčasové, čtivé a plné všeho (negativního), co ve společnosti přetrvalo až dodnes. Až z toho člověk dostává husí kůži...
Devätnáste storočie prinieslo okrem technických novôt aj mnoho negatívnych fenoménov. Napríklad kariérizmus tak, ako ho poznáme dnes.
Pán Duroy nemal šťastie ani na univerzite a ani vo vojne (ak nerátame to, že ho niekto nezastrelil) a rozhodne sa niečo dokázať v Paríži - v prvej metropole vtedajšieho sveta. Začínal tak, ako takí ľudia začínajú dnes. Vôbec nič sa nezmenilo; rodinkárstvo, pokrytectvo, povýšenie v práci získané v posteliach osamelých dám. Hra, do ktorej mnohí mladíci vsadia len jednu jedinú kartu a len pár z nich vyjde z tejto partie ako víťaz. George je jedným z nich.
A vôbec, prečo moralizujem? Veď mnohí z nás robia prakticky to isté, len v iných životných situáciach. A mnohí majú také šťastie, že sa im to aj prepečie. Neviem či ma to štve alebo im len závidím alebo to chcem nejako zmeniť. Z Gorgea mám také isté zmiešané pocity.
Maupassant sa vyjadruje jednoduchým a zrozumiteľným jazykom. Ako realista si dáva záležať aj na podrobných opisoch. Niekomu sa zdá, že príbeh sa vlečie a nie je v ňom žiadna akcia, ale život nie je vždy len o tom.
Štítky knihy
láska 19. století zfilmováno Francie francouzská literatura autobiografické prvky naturalismus rozhlasové zpracování společenské romány realismus (literatura)Autorovy další knížky
| 1972 |  Miláček |
| 1968 |  Kulička |
| 2014 | Kulička (19 povídek) |
| 1990 | Neteře paní plukovníkové |
| 1967 | Mont-Oriol |
Rozhodně se jedná o zajímavou knihu. Autor velmi jasně a realisticky vykreslí "Miláčka" a přitom na něj nevynucuje žádný názor.
A právě názor na hlavní hrdinu jsem si vytvořila velice brzy a pak už jsem jen z komentáře: "To je ale hajzlík" vyslovovaného během knihy často, odebrala koncovku.
"Miláček" je kniha o velmi ambiciózním muži bez jakékoli morálky, o jeho kariéře a jeho (mírně řečeno) zajímavém vztahu k ženám.
Na knize je také zajímavý konec: je trochu otevřený, ale tím způsobem, že přesně víte, jak bude pokračovat - vždyť vám to autor celou dobu ukazoval.
Lidé jako je George Duroy (ať si třeba říká du Roy, my víme pravdu) tu budou vždy a tak pro vám mám na závěr radu (zvlášť pokud jste žena): Jestli někdy potkáte nějakého "Miláčka", radši ruce pryč a utíkat.