Miláčik
Guy de Maupassant
Paříž 1885: Georgese Duroye, bývalého vojáka a toho času zaměstnance na dráze, trápí nedostatek peněz, chudoba a bezmoc. Vše se mění ze dne na den, když mu kamarád z vojny dohodí místo v novinách – z nýmanda se stane uznávaný novinář. Díky známým pozná Duroy, přezdívaný Miláček, pár zazobanců z místní smetánky a získá svou první milenku, paní de Marelle. Vzápětí se však žení z ryzího kalkulu – nebere si tu, kterou miluje, ale bohatou vdovu po kamarádovi. Se svatbou si zvolí i nové, vznešenější jméno, s postavením a penězi vzrostou i nároky. Satirický román má skvělou atmosféru, která nás vrací do doby, kdy se společenská smetánka vozila v drožkách a z venkovana se mohl stát lev salonů. Maupassant ve svém díle představuje sobeckého a sebestředného jedince, který touží po slávě, uznání, moci, penězích a úspěchu u žen. Miláček je nevyléčitelný sukničkář, prototyp průměrného člověka jdoucího přes mrtvoly.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1963 , Pravda , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
Bel-Ami, 1885
více info...
Přidat komentář
Maupassant je mistrem ve vykreslení charakterů a v Miláčkovi to jen potvrdil. Vzestup cynického a bezohledného muže na vrchol společnosti, který je zároveň ukázkou přetvářky, pozlátka a nelidskosti. Bez obalu. 80%
George Duroy mi hodně připomíná Evžena Oněgina...Ale George Duroy už v tom umí mnohem líp chodit, dokáže efektivněji využít obdiv žen a jejich lásku i své postavení ve svůj prospěch...
Charles Duroy se díky své dokonalé přetvářce dostane ze dna společnosti až téměř na vrchol – stačí se stýkat s vlivnými lidmi a hodně intrikovat – především mezi několika milenkami, se kterými si výborně pohrává kvůli jejich nezměrné naivitě.
Mám ráda, když je hlavní postava antihrdina – typicky kladné charaktery jsou občas nudné, ale když vidíte, kolik vtiskl autor negativních povahových rysů postavě přezdívané Miláček, nestačíte se divit. Na jednu stranu vás naprosto znechutí, ale stejně vás zajímá, jestli se mu další jeho lest vyvede a jak to s ním nakonec dopadne. Jde o velmi pěknou kritiku (nejen) tehdejší společnosti.
Velmi povedená kniha vykreslující prohnilou a zazobanou francouzskou společnost. Ženy jsou zde využívány ku prospěchu a kariérnímu růstu hlavního hrdiny Duroya. Je zde líčeno prostředí Paříže a dobový životní styl pařížanů.
Hlavní hrdina připomíná stendhalova Juliana Sorela. Prostě další hajzlík, který se snaží využít žen k postupu na společenském žebříčku. Kniha je velice čtivá, stačí pozměnit politickou situaci na pozadí a ani nepoznáte, že byla napsána již v roce 1885.
Filmová podoba je také zdařilá, jen mi přišlo, že tam z Duroye dělají většího troubu, než měl být (neúspěšný voják, stěží gramotný)
Musím si zde poznamenat madelainina slova, která mě velice pobavila, ale v knize by jste je marně hledali:
Nabídla jsem Ti svůj talent, svoji vizi toho, kým můžeš být.
Tupé zvířátko.
Ano to jsi, blbé zvíře.
Myslela jsem, že tě můžu učit.
Namísto toho jsem tě měla cvičit.
Kniha mě naprosto pohltila, přečteno jedním dechem...Nesnášela jsem hlavního hrdinu, milovala jsem Madelaine.
Každopádně příjemné čtení! Myslím, že každý v nějaké z postav najde sám sebe a v nějakém milostvém vztahu i ten svůj. Pro mě to byla přehlídka lidských charakterů a jejich vzájemných vazeb.
Tak z téhle knihy jsem unešený. Obdivuju, jak "moderně" je napsaná. Téma knihy je hodně mrazivé a v určitém pohledu je hlavní postava větší spratek, než by se dalo čekat a jeho neukojitelná záliba v ženách mě dost překvapovala. Ale i tak se mi román četl více než skvěle a upřímně lituji, že jsme češtinářku přemluvili, aby do povinné četby zařadila místo Miláčka "pár stránkovou" Kuličku, která mě osobně vůbec nebavila a cestu si k ní jako k Miláčkovi už neutvořím...
Georges Duroy je jeden márnotratný, namyslený, egoistický a sebecký mladík. Miluje sám seba a chce sa dostať čo najvyššie. Keď to dosiahne, už mu to nestačí a baží po ešte väčšej moci a vyššej sume peňazí. Taká nesympatická postava, taký zhýralec a ignorant k ženským citom , sa tak ľahko nevidí. Kniha má spád, miestami vtipná, svižná... Pri niektorých situáciách som v duchu nadávala na Duroya. Maupassant napísal naozaj čtivé dielo, ktoré zaujme aj v dnešnej dobe.:) A už len to, že dokázal vzbudiť silnú emóciu, hoci to bolo znechutenie nad charakterom hlavnej postavy, si zaslúži rešpekt :D
Tak jsem po mnoha komentářích přečetla tuto populární knihu a myslím, že nebudu daleko od pravdy když si vypujčím komentář od Alix: Učel světí prostředky.Jinak se asi v literatuře objevovali díla o manipulativnosti žen s muži. Guy do Maupassant měl odvahu napsat o chlapovi, který manipuloval se ženami. Stejně bude asi platit heslo: Kariera se dělá bud přes postel nebo přes známosti, nebo zdiskretivaní osob.
Klasika, ktorá nestráca na aktuálnosti. Aj keď pomery sa zmenili, ľudí podobných "Miláčkovi" je aj dnes ako maku. Intrigy, cynizmus, kariéra cez intímne známosti - to všetko je stále "in". Veľmi čitateľné dielo, len nesúhlasím so záverom. Nie je mi jasné, prečo Maupassant "dovolil", aby sa tomu krásovcovi úplne, ale úplne všetko prepieklo.. :-( Koniec koncov, aj to sa zhoduje s dnešnou realitou..
Krásně vystihnutá postava Miláčka - člověka, který si cestu k lepšímu postavení klestí přez postele svých milenek...a prochází mu to!
Autor veľmi pútavo popisuje fungovanie francúzskej spoločnosti koncom 19.storočia. I keď sa jedná o knižnú klasiku, je veľmi prístupná a ľahko sa číta. Bolo veľmi zaujímavé čítať ako sa hlavný hrdina púšťa do nemorálnych intríg a autor ho po celý čas necháva nepotrestaného.
Když jsem ji zkoušela poprvé, nemohla jsem se dostat přes prvních pár stránek dál... tak jsem ji odložila. Po několika letech jsem ji zkusila znovu a byla perfektní!
Dobrá knížka do povinné četby, vcelku čtivá, ale 1. polovina se mi zdála lepší. Nejprve jsem hrdinovi fandila, pak ho ale nesnášela :D
Štítky knihy
láska 19. století zfilmováno Francie francouzská literatura autobiografické prvky naturalismus rozhlasové zpracování společenské romány realismus (literatura)
Autorovy další knížky
1972 | Miláček |
1968 | Kulička |
2014 | Kulička (19 povídek) |
1990 | Neteře paní plukovníkové |
1967 | Mont-Oriol |
Knížka se moc dobře čte, má rychlý spád děje. I když Duroyovi bych nejradši nafackovala, jeho příběh patří mezi mé oblíbené.;)