Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Tato kniha z roku 1928 byla ještě v roce 1960 nařčena z pornografie a málem zakázána. Vedle otevřených popisů milostných vztahů ženy provdané za ochrnutého muže však přináší i kritiku společnosti a jejího uspořádání. Stala se předlohou řady adaptací, včetně českého filmu režiséra Viktora Polesného (1998) nebo francouzsko-belgické verze Pascale Ferranové (2006), oceněné pěti Césary.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
Lady Chatterley's Lover, 1928
více info...
Přidat komentář
Nesedl mi styl psaní této knihy,některé nudné pasáže jsem přeskakovala. Ale samotný příběh je pěkný. Dokonce mě donutil podívat se na několik filmových zpracování.
Pokud odhlédnu od faktu, že kniha byla na svou dobu neskutečně otevřená, kontroverzní a kritická, a budu-li se soustředit jen na samotný příběh, tak s čistým svědomím nemůžu říci, že by se jednalo o kdovíjakou bombu.
Knih s obdobným tématem, kde neukojená žena hledá uspokojení / lásku / únik od stereotypu, jsem četla už poměrně dost a Milenec lady Chatterleyové ničím příliš nevyčnívá z řady. Opět se jedná o poměrně otevřenou sexuální zpověď, ale zde je kladen větší důraz na psychologii a odlišnost postav, kde každá patřila do jiné sociální vrstvy.
I když je kniha poměrně krátká, cca 300 stran, tak se mi zdála rozvleklá. Rozhodně se jedná spíš o společenský román zaměřený na psychologii a pocity postav, než o peprné čtení. Knize chyběl větší spád a jiskra. Nenadchne, neurazí.
Konec epochy britských imperiálních dějin, vylíčený na příběhu lásky dvou lidí z odlišných sociálních vrstev. Četl jsem v originále a velmi se mi líbil autorův vhled do psychologie jednotlivých postav. A obzvlášť u hlavní ženské představitelky. Myslím, že ženy by se shodly, že autorův vhled do jejích pocitů je velmi uvěřitelný. Dost možná, že právě to bylo na celé knize tak kontroverzní. Ta drzost tvrdit, že aristokratická ctnostná žena, je vlastně stejná jako jakákoliv jiná žena. A také oceňuji ten otevřený konec, bez "a žili spolu na švédské rivéře s jejich jachtou štastně až do smrti a pokud.....".
Moderní a postmoderní literatura po druhé světové válce láme programově jedno za druhým skoro každé sexuální tabu, a tak ačkoliv tento román je světově známý hlavně kvůli své takzvané sexuální otevřenosti, u soudobého, již notně otrlého čtenáře může v tomto ohledu sotva dostát své pověsti. Je téměř k neuvěření, že tato kniha mohla ještě v šedesátých letech minulého století dokonce vyvolat v Anglii soudní spor - spíše než obscenitě samotné bych to ovšem přičítal tamějšímu nevyřešenému dědictví po striktním dělení společnosti na sociální třídy, hluboce zakořeněném v hlavě každého Brita. V českém prostřední s tímto sotva máme zkušenost, a tak vztah Lady s obyčejným hajným tuzemského čtenáře asi příliš nešokuje.
Sexuální scény v celé čtyřsetstránkové knize jdou spočítat na prstech obou rukou. Kdo čeká perverzity, bude zklamán. Sexuální život drtivé většiny lidí byl v minulosti k uzoufání nudný, což reflektuje i tato kniha. I zde se ale už objevují známky mírného pokroku, kdy Constance Chatterlyová se postupně odvažuje začít žít v jednotě se svým sexuálním já, což můžeme označit za jedno z témat celého románu.
Děj knihy postupuje velmi pomalu. Autor používá důkladný popisný jazyk, a tak se každá scéna protáhne na velmi dlouho. I psychologie postav je velmi důkladně popisována, včetně veškerých motivů jejich jednání a tužeb, a tak je často nutné retrospektivně zkoumat jejich minulost. Musím bohužel říct, že tato důkladnost románu velmi škodí. Autor se snaží naprosto vše vysvětlit a nenechává prostor pro žádnou uměleckou hloubku, kterou dílu dodá trocha neurčitosti a možnost širší interpretace. Bohužel je kvůli tomu dojem z většiny postav románu občas skoro až vulgární. Lidská osobnost je komplikovaná a nejde ji exaktně shrnout na list papíru, přesnost musí být občas obětována na úkor věrnosti.
Za nejzajímavější a nejtrvalejší na celé knize bych považoval průzkum vztahu člověka s novými podmínkami, vyvolanými překotnou industrializací. Myslím, že když už něco tak tento román je dobrým svědectvím o tom, jak komplikované je pro člověka najít si své místo v novém, nepřirozeném světě.
Na závěr samozřejmě musím uznat, že tato kniha i přes všechny své nedokonalosti musela být ve své době určitým průkopníkem. Ovšem na rozdíl od mnoha nesmrtelných děl světové literatury i po stovkách let aktuálních jako při svém vydání, tento román bych považoval za lehce překonaný. Myslím, že mnoha autorům se podařilo vyrovnat se s podobnými tématy lépe a to hlavně nikoliv po obsahové, ale formální stránce.
Tato klasika mě nechybí v knihovně a hlavně v novém hávu od Odenu doplňuje moji sbírku. Dnes působí román na čtenáře nudně,hlavně pro mladší generaci, já ji mohu číst i po letech. Příběh v dané době byl něčím tak novým, až dá se říct nepřijatelným s hlavní hrdinkou a hrdinou žijících v odlišných společenských vrstvách a jejich láska v popředí, popisy a zabývání se politického a sociálního prostředí společnosti na straně druhé ,se zápletkou a lehkou erotikou. Žádné oplzlé dílo, román má i hlubší pointu
Po formální stránce nejde o žádnou velkou literaturu, do klasického stylu psaní románů pro ženy má však tato kniha (naštěstí) také daleko. Po příběhové stránce je to asi nějak podobně, vcelku všední zápletka, ale atmosféra tehdejší doby je mi prostě z nějakého důvodu příjemná, proto i k této knize jsem se již ráda podruhé po skoro 9 letech vrátila. Co potom ještě na této knize ocenit? Jistě přemíru odvahy na tehdejší dobu, a vlastně i v dnešní době je tak trochu výjimečná, protože autoři, kteří se již více chtějí odvázat, zapomínají většinou na tu touhu samotnou, na hloubku a pravdu, což vše v této knize je. Snad jen opět, jak už to u mě bývá, jsem trochu nespokojená s koncem...
Já nevím, možná to kdysi byla kontroverzní kniha, ale já tomu prostě a jednoduše nevěřila. Spíš než lásku mezi dvěma osobami na jiném společenském žebříčku mi to všechno přišlo jen jako jeden sálodlouhý způsob jak zahnat nudu (nudu geografickou, manželskou, erotickou, politickou, rodičovskou atd.) a nudná mi ta kniha připadala vlastně celá.
Děj bych shrnula do několika bodů: 1) o sexu 2) trochu o politice 3) o sexu. Za sebe říkám ztráta času. Hvězdičky nedávám, není za co.
Knihu jsem četla už kdysi na gymplu. Líbila se mi, dobře poukazovala na úplnou absurditu společenského uspořádání.
Četla jsem před mnoha lety, vydání z roku 1978, nemohla jsem se prokousat ke konci.
Ani si nepamatuji, že bych se ke knize někdy vrátila. Věřím, že ve své době byla odvaha takovou knihu nejen napsat a vydat, ale i číst ;-).
S hlavní hrdinkou Connie jsem nedovedla souhlasit v jejich pocitech, vztahových rozhodnutích a vazbách. Proto jsem mezi mnou a příběhem cítila mírné napětí. I přesto, že je kniha velmi dobře napsána, nemůžu hodnotit výše.
Prostě to nemůžu dočíst....S vypětím posledních sil jsem dolistovala a prolistovala k závěru. Chápu, že byla šokující, ale dnes....... ani styl psaní mě příliš nezaujal....
Ano, tehdy chápu, že kniha byla naprosto šokující. Teď je jen naprosto nudná. Kromě toho, že si lady najde milence, že je tam zmiňován předmanželský sex a také věc nejvíce šokující a naprosto překvapivá, že ženy mohou mít také orgasmus. Ale kromě toho, je tam spousty filozofických diskuzí, projevů a monologů (spisovatele, protože čtenář nenaslouchá, není schopen reagovat a později páchá knižní sebevraždu). Prolistováno, mohu slavnostně oznámit, že jsem přečetla další slavnou knihu.
Kniha sa mi čítala dobre, príbeh je zaujímavý, postavy vykreslené úplne vierohodne. Najviac ma oslovili Mellorsove úvahy a slová, nielen tie o sexualite, hoci i tu mal v mnohom jasno, ale najmä o zbytočnosti priemyslu, o otroctve ľudí, o návrate k obyčajnému radostnému žitiu, o ľuďoch a peniazoch ako mamone, ktorý z ľudí robí len stroje na ich zarábanie a pre ktorý prestávajú byť citlivými, duchovnými, ale i zmyselnými bytosťami.
Keď sa dnes človek vnímavými očami poobzerá okolo, nemôže sa ubrániť myšlienke, aký predvídavý, v tomto prípade žiaľ, Lawrence bol!
Úžasná kniha, na svoji dobu jistě revoluční. Velmi mi sedla jakýmsi lidským váháním, které je součástí nesnadných životních rozhodnutí. Doufám, že to dobře dopadlo a Connie a Oliver žili šťastně až do smrti. :)
Začátek knihy byl poměrně nudný a chvílemi až ubíjející (zejména politické úvahy mě neoslovily), ale další část knihy už byla značně čtivější, napínavější a celkově zajímavější. Rozsah je vzhledem k obsahu dle mého názoru značně naddimenzován a nutno dodat, že od závěru jsem čekala tak nějak více. Suma sumárum knihu hodnotím relativně kladně, ale místo v mém srdci si prostě nezískala.
Milenec lady Chatterleyové je navzdory názvu a své pověsti dílem, kde jde o sex až na druhém místě. Pro mne je stěžejní myšlenkou díla kritika britské společnosti let dvacátých. Ovšem i ona druhá stránka věci, sexus má zde dostatek prostoru a je na každém, co mu sedne více. Mně zaujaly obě roviny, jen se však ptám, nakolik mohl autor věrohodně popsat pocity ženy při styku (pohlavním )...
Štítky knihy
sex aristokracie, šlechta zfilmováno partnerské vztahy 20. století erotika anglická literatura rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
2008 | Milenec lady Chatterleyové |
2005 | Synové a milenci |
2004 | Ženy milující |
1999 | Duha |
1966 | Panna a cikán a jiné povídky |
Nemám nic, co bych knize vytkla. Hodně mě bavila psychologie postav, popis vztahu mezi Connie a Cliffordem i interakce s dalšími postavami. Příběh byl napsaný čtivě a hezky ubíhal.