Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342724/bmid_muz-ktery-hledal-svuj-stin-dOc-342724.jpg
4
1174
1174
Milénium / Millennium série
< 5. díl >
Lisbeth Salanderová si odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a snaží se vyhnout konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Když se ale zastane mladé ženy bangladéšského původu ze sousední cely, okamžitě ji napadne Benito, nepsaná vůdkyně věznice. Lisbeth navštíví Holger Palmgren a oznámí jí, že obdržel dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, které na ni páchali v dětství. Lisbeth poté požádá Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s pátráním. Stopy je dovedou k jistému Leovi Mannheimmeru, partnerovi makléřské firmy Alfred Ögren. Jak je minulost bohatého mladého muže z finančnických kruhů propletena s minulostí Lisbeth Salanderové? A dokáže se Lisbeth postavit stupňujícím hrozbám Benity a jejího gangu? David Lagercrantz splétá napínavý příběh o zneužívání moci, otázkách cti a o stínech Lisbethina dětství, které ji stále pronásleduje.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Mannen som sökte sin skugga, 2017
více info...
Přidat komentář
Ano, kniha se čte docela dobře, ale... mnoho příběhů, stará, těžce nemocná a všehoschopná stařena, nepřemožitelná Lisbeth, identická dvojčata, hlavní postavy všech předešlých dílů...je toho trochu moc a víc knize škodí, než prospívá...
Kniha je rozhodně čtiva a hlavní motiv je velmi zajímavý a nutí k zamyšlení. S původní trilogii se však, bohužel, nedá srovnat. Jako samostatné dílo je však dobra. Ačkoli se autor snažil zachovat charaktery hlavních postav, ne uplne se mu to podařilo a obzvláště v pripade Lisbeth působí jeho verze misty až komicky.
Pro mě opět velmi čtivé,nezklamala,jak byl čas,už jsem ji měla v ruce a ke konci jsem ji neodložila,dokud jsem ji nedočetla,těším se na další.......
Nebylo to špatné... ale četla jsem to měsíc a za týden nebudu vědět o čem to bylo (:
Občas mě mírně štvaly pasáže, kdy téměř celá kapitola popisovala minulost některé z nových postav a teprve v posledním odstavci kapitoly se děj posunul o kousek dál. Možná mohly být tyto popisné části víc proložené napětím, ale i tak si autor plně zaslouží minimálně čtyři hvězdičky.
Jak jsem se dočetla na přebalu knihy, je toto předposlední díl Milénia, takže asi nebude Larssonem původně zamýšlených deset dílů. Škoda...
Tak to dopadá, když se někdo pokusí parazitovat na díle úspěšného autora. Původní trilogii, nesahá ta novodobá ani po kotníky, příběh je nemastný-neslaný a třeba rozsáhlá dějová linka jedné z vedlejších postav, mi v knize přišla naprosto zbytečná, sloužící jen k umělému natažení počtu stránek. Kniha je asi na stejné úrovni, jako nejslabší z původní trilogie.
Tak za mě výborné, stejně jako čtyřka. Dokonce o kapku lepší. Já osobně jsem nenašla hluchá místa. Pan Lagercrantz se úkolu zhostil na jedničku a já doufám v pokračování. Lisbeth a Mikaela mám čím dál raději :-)
Už to není ono, chvílemi jsem přemýšlela, že knihu odložím. Nejlepší byl začátek a úplný konec.
Lisbeth nám nějak změkla... Už to prostě není Lisbeth... Na polovinu věcí by v prvních třech dílech řekla "Nasrat" a teď je nějaká ukecaná a měkká.
Ke konci už mi také bylo jasné, že všichni všechno ve zdraví přežijí. Jinak byla kniha celkem čtivá, tedy až na ten závěr. Tam už jsem zkrátka tušila, jak to dopadne.
Prequel a sequel… ta slova zní skoro záhadně, až exoticky. Trochu jako „vúdú“ zaklínadlo. Pátý díl Milénia je prequel a sequel zároveň. Postava Lisbeth Salanderové dostává v tomto díle další rozměr. Není přehnané tvrdit, že se pomalu, ale jistě, probojovává (a to doslova a do písmene) do předních řad mezi nesmrtelné literární celebrity typu Sherlocka Holmese, Phila Marlowa, Supermana atd. Jenomže zda se Lisbeth na literárním výsluní udrží, bude velmi záležet na jejím novém tvůrci. Tím je momentálně Lagercrantz. A ten z ní – bohužel stejně jako v předchozím díle – dělá komiksovou superhrdinku. Kreslených superhrdinů máme přehršel. Není tak důvod přidávat k nim právě Salanderovou. Díky tomuto zjednodušování a nerespektování reality mě kniha tu a tam docela nudila.
Pátý díl tedy buduje svět kolem této punkové bojovnice z obou stran dějové linky. Vnáší světlo do jejího dětství a do rodinných vztahů. A vytváří kontury dalšího levelu. Připravuje nás na novou hru, nové dobrodružství, novou zápletku. Děj je docela košatý a zabývá se tématy, která jsou aktuální a zajímavá. Má v sobě dost pasáží, která stojí za přečtení a za zamyšlení. Líbí se mi práce s motivem hudby a její role v samotném příběhu. Někdy jsem měl ale pocit, jako by se Lagercrantz zalekl svých myšlenek a dějových propletenců. Jakoby měl pocit, že to bude na čtenáře až příliš. Že je nutná přízemní akce, brutalita, jednoduchost. Jakoby se nedokázal rozhodnou, pro jakou kategorii čtenářů bude kniha vlastně určena. Bude to akční „béčko“? Nebo kvalitní kyber-thriller s přesahem do téměř filozoficky laděné literatury? Já bych se – prosím – pro příště přimlouval za variantu „bééé“…
65 % - předešlé pokračování Milénia od nového autora mě navnadilo, a tak jsem se pustila záhy i do knihy nejnovější. autor si stále udržuje vysoký standard stylu psaní a kniha je i dost napínavá, ale tentokrát jsem zas tak nadšená nebyla - vytratilo se totiž to hlavní - a sice Mikael a Lisbeth v nezpochybnitelně hlavních rolích, kteří by byli středobodem celého příběhu tak, jako tomu bylo dřív. Dostalo se mi naopak dvou dějových linek, které by se bez mých oblíbenců v roli víceméně jen pozorovatelů asi v podstatě obešly, a navíc se přiznám, že mě dost unavovala ta politická korektnost, kterou je kniha nasáklá - postava z první dějové linky je romského původu a celá druhá dějová linka se točí kolem imigrantů islámského vyznání. Holt se asi pořád ještě odmítám smířit s tím, že tohle je teď nová evropská realita, o které budeme číst pořád častěji, a raději bych viděla Mikaela a Lisbeth v pro mě zajímavějších zápletkách. I tak ale příběhu neupírám kvalitní zpracování.
Z počátku se mi kniha neuvěřitelně táhla, ale když jsem se prokousala k ústřední zápletce (nebudu více spoilerovat), názor jsem změnila. Neokoukané téma, starý dobrý Mikael a Lisbeth, ze které Lagercrantz konečně přestal dělat 40 kilového robokopa. Příběh má spád, ale přes to se v ději neztrácíte, vše do sebe tak nějak hezky zapadá. S označením thriller bych ale váhala. Švédským téměř národním problémem posledních let jsou imigranti, a tak ani zde nechybí, pro mě naprosto zbytečná, paralelní dějová linka, která na tuto problematiku naráží. Na to si ale budeme do budoucna muset zvyknout, a nebo přesedlat na jiný žánr.
Od čtení mě nejdříve odrazovalo docela nízké hodnocení 73 % a to tak, že jsem si knihu ani pořizovat nechtěla. Nakonec mi byla zapůjčena, tak jsem se s obavami vrhla na první stránky a musím říci, že jsem byla velice mile překvapena. Má to spád, je to napínavé, děj člověka nutí číst pořád dál a dál a slabých, nudných míst jsem se nedočkala ani náhodou. Pro mě mnohem lepší než Lagercrantzova předchozí kniha, která mě zrovna k nákupu Muže, který hledal svůj stín nemotivovala.
Opět jsem spokojen jak s příběhem, tak jeho zpracováním. Jistě si rád přečtu i poslední díl této série až vyjde. Pasáže o nepředvídatelnosti finančního trhu a potažmo celého vývoje v post-truth době, kdy vše řídí IT sítě a výrobci falešných zpráv a všichni jenom zmateně pobíhají, je velice aktuální. Je však pro mne také velmi povzbudivé, že(jako Lisbeth a bájný drak) "člověk dokáže bojovat, i když má tělo probodené kopím".
Vůbec nerozumím tomu nízkému hodnocení. Mám pocit, že spousta lidí dává málo hvězdiček jen čistě z principu, že se série ujal jiný autor a je to hodně nespravedlivé. Mě kniha neskutečně bavila, měla spád od začátku do konce. Proto všem, kteří váhají rozhodně doporučuji knihu k přečtení!
Štítky knihy
severská literatura švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Detektivky nejsou moje priorita, ale Milénium mne dostalo a David Lagercrantz má můj obdiv za to, jakým způsobem navázal na Larssonovu trilogii. Množství postav a děje skvěle kombinuje a vůbec mi nevadilo, že mi občas připomenul předchozí události abych se líp orientovala. A bavilo mne, jak umí být taky vtipný.
Jo... Lisbeth a Mikael jsou pořád senzační a ne, že ne.