Milovala jsem život
Abby Fabiaschi
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359502/bmid_milovala-jsem-zivot-ft5-359502.jpg
4
142
142
Maddy byla perfektní mámou a manželkou, zábavnou kamarádkou, prima sousedkou. Nikdo by si nepomyslel, že by se mohla něčím trápit. Tedy až do chvíle, než spáchala sebevraždu a zanechala za sebou šokovaného manžela a dospívající dceru. Jak je to mohla udělat? ptají se všichni. A na tuhle otázku čtenáři odpoví sama Maddy, která ze života své rodiny tak docela neodešla. Než se vytratí navždy, musí ještě pár věcí zařídit. Například najít novou ženu pro svého muže.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
I Liked My Life, 2017
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha! Každého, kdo ji bude číst, čeká velice poutavý, silný příběh. Ačkoliv má román na první pohled smutný námět, není ani zdaleka depresivní a našla jsem v něm spoustu životních pravd a inspirace. Knížka mě pohltila a pohladila po duši. Příběh je uvěřitelný, emotivní, dojemný a žádnou čtenářku rozhodně nezklame. Doporučuji!
Velmi čtivě napsaný příběh, který může v určitých pasážích působit jako děsné klišé, přesto jej v něm já osobně nevidím. Možná byl vývoj vztahu mezi otcem a dcerou příliš rychle pozitivně gradující, možná tam bylo pár dějových linií, které neměly žádný hlubší význam, možná uhodnete samotný závěr, přesto je to kniha, která mi nabídla řadu úvah. A taky bych si ji možná znovu nepřečetla, přesto na ni nechci zapomenout...
Kniha se mi líbila i nelíbila. Byly momenty, kdy bych pasáže nejraději přeskočila, ale byly i takové, které mě měly co říct a nad kterými jsem se mohla hluboce zamýšlet. Maddy se ocitla na místě, na kterém stát rozhodně nechtěla. Nicméně její myšlenkové pochody nám blíže ukážou, jaký býval její život. Každá kapitola se prostřídává myšlenkami Maddy, jejího manžela s jejich dcery. Teprve závěr knihy vnese do příběhu světlo.
Na knihu jsem se těšila, protože má zajímavý námět, ale bohužel se mi nelíbilo to zpracování a kniha mě nebavila.
Když jsem po této knize sáhla, netušila jsem, co od ní čekat. Po dějové lince se zde toho neděje moc, ale za to je zde krásně popsána psychika osob a jejich vývoj. Doporučovala bych každému, aby si tuto knihu přečetl. Pomohla mi zamyslet se nad tím, jak vlastně žiju, co všechno v životě mám a uvědomit si, že co mám dnes, zítra mít nemusím. Ukazuje, jaké každodenní věci bereme jako jistotu a nepřikládáme jim váhu, což je krásně ukázáno v částech z Bradyho a Eveina pohledu. Vlastně mi ani jeden z nich ze začátku nepřišel sympatický, ale jsou vykresleni opravdu věrohodně, lidé se takhle opravdu chovají, protože si neuvědomují, čeho by si měli v životě vážit.
Kdo chce, si z této knihy může odnést opravdu hodně, stačí se nad tím vším zamyslet.
Občas prostě není vše takové, jaké se to na první pohled může zdát. Čekala jsem od této knihy víc (dost možná kvůli silnému názvu), hodně věcí mi ale přišlo tak nějak nedotažených. Občas mě až děsilo, kolik podobností jsem nalezla mezi mým a Madelininým životem.
Nebyla to pro mne jen oddechovka a letní čtení pro ženy. Přinesla spousto otázek a emocí. Určitě mne donutila se nad mnohými věcmi se zamyslet. I když neexistuje „nechybující“ rodič, určitě není špatné pohlédnout na věci očima dospívající dcery (a myslím, že v této knize byl ten pohled popsán velmi dobře) a zamyslet se, zda naše očekávání nejsou naplňována mimo jiné i proto, že je nedokážeme ostatním sdělit. Pohled na jednu rodinu očima jejích tří členů mě donutil popřemýšlet i o té mé. Co bych asi napsala já, co by řekli oni…. Přesně tohle od knihy (byť romantické beletrie) očekávám.
Tak to bylo něco... Přečteno za den. Spousta krásných myšlenek a pravd.
Čekala jsem od knihy asi víc..nebo hlubší myšlenku, příběh, konec..bylo to takové nedotažené, i přes motiv sebevraždy oddechové čtení, bez většího přemýšlení..nápad dobrý, ale ..
Neočekávala jsem vlastně nic, pouze oddychovku, kterou budu mít na jedno odpoledne, ale už od začátku mi bylo jasné, že jsem sáhla velmi dobře. Kniha ač zpracovává téma sebevraždy není pouze depresivním příběhem. Líbilo se mi, že vypravěčů bylo více, které se střídaly, občas jsem se i zasmála. Moc doporučuji :)
Podle obálky ani podle názvu bych si knihu k přečtení nevybrala. Zaujalo mě spíše poměrně slušné hodnocení a téma sebevraždy. A rozhodně jsem tedy neprohloupila, když jsem si knihu půjčila. Je úžasná. Krásně popsané pocity při ztrátě blízkého člověka a vztahy v rodině. Knihu dávám do doporučených.
I když už nejsou naši nejbližší mezi námi, stále věříme, že nás vidí, kontrolují a snad i vedou náš život. V tom nás utěšuje tato laskavá kniha, která ukazuje, čím si prochází manžel a dcera, když je opustí jejich žena a maminka, zvláště když oni dva, kteří zůstali, spolu nijak zvlášť nevychází. Musí se to ale naučit, už jen kvůli tomu, aby zjistili, jak to vlastně se smrtí jejich nejbližšího člověka bylo... a zároveň se s ní smířit a zpytovat svoje svědomí ve vztahu k tomu druhému. Poučný příběh, který nám může mnoho dát.
Konečně kniha, kde se postavy chovají jako obyčejní chybující a dýchající smrtelníci. Krásně popsány složitosti ;) dospívání, soužití a odpuštění.
Původně jsem čekala odpočinkovku, ale pro mě to byla kniha, kde jsem se potřebovala zamyslet. Škoda, že se tady nedají dávat "půlhvězdičky" dala bych 4,5 :-)
Není to můj šálek kávy, ale pro ty, kteří mají rádi povídání mrtvé osoby ke svým nejbližším, by si knihu měli určitě přečíst.
Možná jednou také k těmto tématům "dozraju", ale bohužel nyní jsem to zatím odložila.
Zajímavý příběh, vybrala jsem si ji kvůli tématu, kterým se kniha zabývá a určitě stojí za přečtení. Konec byl takový malý happy - end.
Po rychlém přečtení jsem zkonstatovala: "Velmi dobrá prvotina" a myslela jsem, že tím jsem ukončila svůj vztah s ukázkově dokonalou Mady. Je to už několik týdnů a na. spoustu otázek odpovídám jejími slovy - "Nejdřív vyfoukat vlasy, potom nanést rtěnku", "Když se rozhoduješ, kým chceš být, ujasni si, kým být nechceš" - moje rada dceři. Došlo to dokonce tak daleko, že jsem se z pro mě neznámých důvodů už dlouho nenavoněla květinovým parfémem - "Květinové parfémy se snaží skrýt zápach". A tak jsem četla znovu a pomalu. Příběh jsem tentokrát už ani moc nevnímala, ale našla jsem v knize spoustu krásných slov, které se často bojíme říkat, stejně jako pravdu a zaplétáme se v klubku milosrdných, společensky nutných, nezbytně potřebných a jiných lží. Mady se toho nebála a ač mi svou všeobjímající povahou poprvé až lezla na nervy, kéž by bylo více lidí mezi námi, kteří nejsou lhostejní.
Milovala jsem život
Knihu považuji za naprostý TOP. Jednak stylem psaní, jednak příběhem, který jistě osloví mnoho čtenářů. Doufejme, že paní Fabiashi bude pokračovat ve své tvorbě.
Doporučuji.