Ministerstvo strachu

Ministerstvo strachu
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/150443/ministerstvo-strachu-150443.jpg 4 146 146

Překlad polodetektivního a polopsychologického Greenova románu vyšel u nás poprvé v r. 1946 pod názvem Vláda strachu. Jeho děj se odehrává v Londýně za druhé světové války. Rozvíjí napínavý příběh kolem dortu vyhraného na dobročinné slavnosti i s ukrytým špionážním materiálem. 3. vydání (v MF druhé).... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Ministry of Fear, 1943


více info...

Přidat komentář

Wendysek
08.04.2015 4 z 5

Když člověk konečně chytne nit (nebo slinu), tak je to fantastická kniha plná zvratů. A v určitých ohledech velmi dobře uvěřitelná, ačkoliv u jistých maličkostí jsem neviděla spojistost příčina - důsledek, resp. na začátku mi přišly nějaké situace dost nahodilé.

Sandik
04.04.2015 5 z 5

Geniální kniha


anisek989
15.05.2014 3 z 5

Až do posledních cca 20 stránek jsem naprosto netušila o co v týhle knížce vůbec jde.

ZuzanaMrh
08.04.2014 5 z 5

Napínavá, dobře čtivá kniha s (alespoň pro mě) nečekanými dějovými zvraty.

fauziya
07.04.2014

První Greene a jediný, kterého jsem zatím četla, taková inteligentní oddechová literatura, řekla bych, hodně dějové, velmi akční, ale pořád dobré (to se nevylučuje, samozřejmě) - tedy žádný Dan Brown (nic proti těm, kdo mají rádi...).

Joges
20.09.2013 5 z 5

Tato novela není nijak známá a vyhledávaná. Špionážní a polodetektivní příběh z válkou sužované Anglie mě však po několika stranách upoutal, vtáhl do děje a napínal až do samotného konce. Na dobu prvního knižního vydání je to docela zdařilé dílko.

ichinose
21.05.2012 3 z 5

Nejspíš jsem četla jednu ze slabších knih od Grahama Greena. Po přečtení ve mne nezanechala žádný hlubší pocit a když si teď vzpomenu na název knihy, musím nějakou chvilku vzpomínat, o čem ten příběh vlastně byl. Umění psát se panu Greenovi nezapře, ovšem vykreslení pocitů a charakterů postav bylo poněkud mělké. Snad jen Rowův přítel ze sanatoria, pán, jehož jméno jsem zapomněla (omluva), mi byl nějakým způsobem blízký.