Mladík v odboji
C. D. Payne
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/128285/mladik-v-odboji-128285.jpg
4
1024
1024
Mládí v hajzlu série
< 1. díl >
Deník předčasně vyspělého "puberťáka", který je posedlý sexem a má úžasnou schopnost zaplétat se do nesnází.
Přidat komentář
Pubertální příběh. Hodně jsem se zasmál. Ale všeho moc škodí. Od vypálení města už toho bylo i na mě moc. Další díl už ani číst nechci.
Přečetla jsem první stranu a pochopila, že všechno je špatně. Je mi líto stromů, které museli použít na výrobu téhle sračky, která zaslouží být spálena a zapomenuta. Neskutečně nechutná, sexistická, rasistická a homofobní kokotina.
Knížka dobrá. Takovej puberťáckej Ceolhovo alchymista, kde na konci trnitý cesty místo hlubšího poznání je vlastně...no...zásun, nebo alespoň snaha o něj... Nick a jeho prudce tvůrčí literární ich-forma je "posedlá sexem, která si v poslední době až patologicky uvědomuje svůj penis. Kdysi okrajová část, lhostejně používaná k věcnýmu močení, se - takřka přes noc - vypracovala na uřvaný Las Vegas jeho těla, plný pulzujících neonů, hvězdně vobsazenejch varietních vystoupení, exotickejch čísel se zvířaty a davů vopilejch tatíků na služebních cestách, v ustavičný honbě za zvrácenýmm vzrušením". Navíc Nick je jedináček, teda až na starší sestru Joanii!
Jak jsem už řek, knížka dobrá!
Místy mi to neskutečně připomínalo Deník Adriana Molea, i když si myslím, že je A.M. o něco lepší. Přestože mi trochu chyběl ten pořád připomínaný intelektuál, bylo to zábavné.
Parádní oddychovka vhodná přesně na volné letní dny. Příběh jako takový nadnesený, přesto mi to nevadilo vzhledem ke stylu, jakým je knížka psaná. Už jdu na další díl. :)
Bylo mi čerstvých 17 a třískala se mnou puberta. Dětský knižní svět s Hochama od bobří řeky jsem odložil dávno s příchodem prvního beďáru. Rok a půl před maturitou a v poloprázdném čtenářském deníku se vedle pohádek z mechu a kapradí a Šeherezády uvelebil Den Trifidů, kniha, o který jsem věděl, že jí žere naše češtinářka, která jí považuje za vrchol všeho, a že to díky ní a sladkýmu pohledu u maturity uhraju.
V tu chvíli do mého vlastního světa a bohémskýho stylu života vstoupila máma, můj tehdejší největší třídní nepřítel. „Na, tohle si přečti, to by se ti mohlo líbit!“. Na stůl pohodila knížku, zavřela za sebou dveře a odešla. Neochotně jsem po ní šáhl a chtěl jí rovnou schovat do skříně, když mě zarazil obal. Hmm, tak mládí v hajzlu říkáš… Od té doby jsem v tom už nebyl sám, ale byli jsme v tom společně s Nickem Twispem.
Díky Mládí v hajzlu jsem se pomalu začal vracet ke knihám a je jedno jakýho žánru, důležitý bylo, že jsem zase začal, v té době, kdy čas stál na naší straně, číst. Vztah s mámou se díky Mládí v hajzlu v době puberty sice propadl na nejhlubší možné dno, ale dnes jsem jí vděčný za to, že jako jediná matka z okolí sebrala odvahu na to, dát svýmu ztřeštěnýmu synovi do ruky zbraň, o které věděla, že je namířená proti ní, aby se našel.
Tak tuhle nádhernou záležitost jsem četl díky Radiu 1, kdy v době prvního vydání proběhla v čítárně a už při ukázce se nedalo nesmát :) Rozhodně doporučuji všem kteří ještě nezapomněli na svá dospívající léta :) OLE! :-D
Užasné čtení. Přečetl jsem všechny deníky. Některé vývoje děje bych si přál trochu jinak, ale na Nicka Twispa určitě nezapomenu. Otázkou je do jaké míry je možné brát si ze života tohoto ulítlého puberťáka příklad :-)
Příběhy Nicka Twispa mě provázeli pubertou a dá se říct že mají určitý vliv na vývoj mého charakteru.
To ale neznamená, že je pouze pro lidi v adolescentním věku, každý kdo má chuť na šílenou životní jízdu intelektuálního mladíka má tu možnost jí s ním prožít, zábavy je tu pro každého dost, stejně jako spoustu skrytých fórů, perfektních narážek a hlavně originálního příběhu, to všechno tuhle sérii povyšuje na v podstatě geniální dílo, a já se těším až ho budu někdy v 60 tak popatnácté dočítat, samozřejmě s Frankem Sinatrou v gramofonu.
Super knizka. Jeste jsem se u zadne takhle nenasmala. Doporucuji kudy chodim
Ze začátku pro mne trochu pomalejší rozjezd (zejména proto, že jsem si musel zvyknout na styl psaní), který mi ale vůbec nevadil. Několikrát jsem se neudržel a musel se smát nahlas. Jo, pěkná to záležitost, doporučuji vřele všem! :-)
Četla jsem poprvé asi v devatenácti a všechny díly jsem doslova zhltla jedním dechem. Smála jsem se nahlas, což se mi snad ještě nikdy nestalo. Pak jsem četla znova před cca dvěma lety a zase jsem se smála na celé kolo.
Pár citátů z knihy:
"Jakákoli debata s rodiči je jako slaňování v odpadový rouře: je to tak temný, strašidelný a skoro vždycky to skončí tak, že vám na hlavu spadne spousta sraček."
"Mě celá ta záležitost kupodivu moc nerozházela. Napadlo mě, že člověk se prostě dostává do čím dál hrozivějších průserů, až najednou narazí na jakousi klidovou rovinu, kdy se bez ohledu na všechny další havárky už nikam neposouvá a je pořád v těch stejnejch sračkách, ať už dělá, co chce. No a když to teda nastane, proč si nezacpat nos, neroztočit to na plný prdy a dobře se při tom nebavit? Tak to je má filozofie."
Páni, tuhle knížku jsem četla kdysi, někdy na střední škole, půjčovala jsem ji synovi a prý si ji musím přečíst, protože se prý u toho po...smíchem. Číst ji sice už nebudu, ale na toto se zapomenout nedá, já se také válela smíchá, když jsem ji četla ;)
Přestože už dávno nejsem v pubertě, i dnes si ji rád znovu přečtu. Knížka pobaví jako máloco. Nevzpomínám si, že bych se u něčeho tolik pobavil. Kdyby mně dříve někdo řekl, že k mým kultovním knihám bude patřit deník amerického puberťáka, nevěřil bych mu. A ona patří - jako jedinou knížku v životě jsem ji přečetl dvakrát a ani napodruhé po více než deseti letech nezklamala. Mistrovsky napsané, mistrovsky přeložené - obdivuji také překlad do češtiny, který snad ještě umocnil výborný styl a humor autora...
Zklamalo mne to. Do čtení jsem se vrhla na popud okolí, kdy jsem o Mládí v hajzlu často slyšela a chtěla jsem tenhle nedostek nevědění o co konkrétně jde, dohnat. Ještě se mi u jiné knihy nestalo, abych si řekla "Tak na tohle jsem už asi stará." Vím s jistotou, že by mé hodnocení v pubertálním věku bylo jiné a především pro tuhle věkovou kategorii je to jistojistě psáno a tak je mé hodnocení možná neadekvátní, ale i přesto...Příběhu by prospělo trošku víc reálna. V první polovině jsem se relativně bavila. Druhá to svedla do kopru..Škoda.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Holubí mambo |
| 2013 |  Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla |
| 2012 | Mládí furt v hajzlu |
| 1995 | Mladík v okovech |
| 2015 | Nestydaté plavky |
Bavil jsem se, smál jsem se. Pěkný pubertální příběh.