Mlčení

08.04.2024

Silné, ale až příliš se podobá Greenově Moci a slávě.

17.03.2024

Z mého pohledu byl misionář člověk, který měl potřebu vnucovat druhým svůj názor. V tomto případě víru. Proto je pro mě těžké s takovým člověkem soucítit. Já zastávám názor, žij podle svých mravních zásad, ale v žádném případě se tyto zásady nesnaž vnucovat druhým lidem. To se týká všech lidských idejí. Hlavní hrdina tohoto románu si v klade stejnou otázku, která mě pronásleduje celý život. Proč je Bůh slepý a hluchý k modlitbám věřících, když je na nich pácháno bezpráví? Román je plný filozofických otázek, které se převážně týkají víry. Ale je to podáno velice srozumitelnou formou. Audioknihu načetl velice dobře pan Martin Zahálka.

Přečetla jsem o kousek víc než čtvrtinu a odložila. Téma je zajímavé, ale zpracování mi nesedí. Jak se mi už tak někdy stává, ocenila bych na dané téma spíše literaturu faktu. Autor se na můj vkus málo věnuje psychologii postav. Postavy pro něj jsou spíše jakési humanoidní tvary díky nimž lze pokládat čtenáři otázky. Potřebovala bych, aby tyto tvary měly i více vlastního prožívání.

10.10.2023

„Já jsem padlej člověk, ale kdybych se byl narodil dřív, možná bych přišel do ráje jako dobrej křesťan. A nebyl bych odpadlík, kterym všichni opovrhujou. A jenom proto, že jsem se narodil v době, kdy je křesťanství zakázaný!“

Mlčení má dvojnásobnou hodnotu pro každého křesťana, ale myslím, že i ostatní náboženství (ba i ateisté) se dokáží ztotožnit s filozofickými otázkami, které autor na poměrně malém stránkovém rozsahu stihne precizně nakousnout, převálet jejich chuť na patře a poté je vyplivnout čtenáři v natráveném stavu s výzvou, aby poslední verdikt učinil každý sám za sebe. A mně to přijde sympatické a oduševnělé, předávat jasné poselství a přitom dbát na to, aby si každý během čtení sáhl do nitra a část knihy ohodnotil podle svého. Je tedy tak trochu na vás, jak pohlédnete na dvě roviny vyprávění úvahovou (Co znamená víra? Co znamená mučednictví? Co znamená boží mlčení?) a historickou (Byli Portugalci vyslanci vyšší moci nebo předvoj politického vlivu v Japonsku? Šlo novou víru potlačit s lidštějším přístupem? Kdo byl v právu?) Čtenář je stavěn před mnoho nelehkých otázek a musím napsat, že je to přesně ten typ čtení, který mám rád, protože si po poslední stránce rád říkám, že moje pochopení knihy bylo jen mé, originální a osobní.

„Přál jsem si, aby moje mučednictví bylo požehnáním. Doufám, že nebude prokletím.“

Chválou mohu ověnčit i jazykovou stránku (byl to můj první kontakt s orientálním autorem). Endó má rád přírodu a strohé líčení jejích krás; expozice často popisuje s citovým zabarvením a využívá všech smyslů poprvé jsem ze stránky cítil pach hnoje, bzukot cikád a slanou pachuť mořského břehu, aniž bych se dočkal půlstránkového květnatého popisu každého kamínku a větvičky. Vše je osekáno na potřebné minimum a čtenář nemá čas se začít nudit, obzvláště pokud kapitola svou expozicí zabrousí k japonské kultuře, do které se člověk příliš často nepodívá.

Mlčení je pětihvězdičková novela s dobře zvládnutou hlavní postavou, napínavým dějem a filozofickým přesahem, kterou rozhodně doporučuji jako dospělé a oduševnělé čtení, které si na rozdíl od mnohých klasik uchovalo čtivost a spád. Závěrem ještě dodám, že jsem křesťan, takže mé nadšení (asi) můžete brát s menší rezervou.

02.10.2023

Na knihu jsem se velmi těšil, protože jsem viděl kus filmu, který jsem kvůli čtení nechtěl dokoukat. Ač nejsem věřící, tak rozpor, který kniha čtenáři předkládá, je poutavý. Konec byl na můj vkus poněkud bez dramatu, ale příběh tím rozhodně zakončen byl.

09.09.2023

Jakmile jsem knihu dočetla, hned jsem shlédla i film. Nejsem příznivcem náboženství a tady jsem měla možnost být součástí pohledů / debat obou stran. Věřících i Nevěřících.
Závěr, kdy oba "padlí otcové" jsou využíváni pro rozhodnutí, jestli jsou dovezené věci křesťanské či nikoli, bylo pro mě dost silné. Není důležité se modit a uctívat (koholi), je důležité žít, jednat i umřít se svým svědomím.
Film umocnil představy o prostředí a situaci doby. Byla jsem ráda, že není ve 4D.

29.03.2023

Komorní a zároveň košaté a mnohovrstevné.
Každopádně ve vás po dočtení zůstane víc otázek, než odpovědí.
Inspirován (a okouzlen) autorovým Samurajem jsem se k Endóovu Mlčení po letech znovu vrátil. A navýšil původní čtyři hvězdičky na plný počet. S přibývajícími léty člověk nejspíš dokáže tohle téma více ocenit. A možná mu i lépe porozumět
Teď váhám, jestli si pustit i film...

12.03.2023

Veru, veru pravdu hovorím, že pri čítaní románu v roku 1988 ma napadlo, aký skvelý film by z príbehu mohol byť. Ech, ten Martin Scorsese ma predbehol...

19.02.2023

Román o misii v Japonsku v polovině 17. století od Šúsaku Endóa je historicky podložený příběh portugalských kněží, kteří se navzdory přísnému zákazu šíření křesťanství v tehdejším Japonsku, rozhodli vložit své osudy do rukou Božích a zkusit štěstí. Celá mise měla ale nanejvýš tragické vyústění a kromě trýznivého fyzického mučení křesťanů se autor zabývá především duševním rozpoložením hlavního hrdiny, kněze Rodriguese, který v posledku už nedokáže rozlišit dobré od zlého a pochopit pravou podstatu oběti, kterou skládá každý z těžce zkoušených křesťanů samotnému Bohu.
Pro mne osobně je zajímavé, jak odlišně od našich zvyklostí vyjadřuje japonský spisovatel charaktery, podoby nebo duševní rozpoložení lidí – velice často je přirovnává ke zvířatům.
V krátké době jsem měla možnost přečíst si dvě knihy o orientálcích, knihu Čína od Edwarda Rutherforda a nyní i Mlčení Šúsaku Endóa. Charaktery, hodnoty, chování, čest a vztahy mezi lidmi v Číně a v Japonsku – to vše jsem mohla porovnat, dokud jsem měla obě knihy ještě v čerstvé paměti. Je velmi zajímavé, jak vzdálené si tyto dvě kultury byly a dosud jsou.
Vybírám něco málo z knihy:
„ ´Jsi zbabělec,´ řekl tlumočník, když povstal z lavice. ´Nezasloužíš si ani jména Padre.´
Nedokázal zachránit věřící, ani je nenásledoval jako Garrpe, aby spolu s nimi zahynul ve vlnách moře. Chvěl se lítostí nad jejich osudem, ale nemohl si pomoci. Věděl, že soucit není čin. Není to ani projev lásky. Soucit – stejně jako tělesná žádost – není nic jiného než instinkt. Tolik se naučil už kdysi dávno ve starých škamnách semináře, ale měl to v sobě jenom jako moudrost vyčtenou z knih.
´Jen se podívej, ta krev teče kvůli vám. Krev chudáků se rozlévá po celé naší zemi.´
Okamžitě se mu vybavil proud temné rudé krve tekoucí po dvoře. Tlumočník tvrdil, že tuto krev prolily sobecké ideály misionářů. Inoue, pán z Čikuga, přirovnal tyto ideály k dotěrné lásce ohyzdné ženy.
´Ano - ´ smějící se tvář tlumočníkovu překryl krevnatý, masitý obličej pána z Čikuga, ´ještě říkáš, že jsi sem přišel proto, abys za ně položil život. Ale ve skutečnosti tihle lidé umírají za tebe.´
(…)
Jsem posledním křesťanským knězem v této zemi. Pán nemlčel. A i ve chvílích, kdy se mi zdálo, že mlčí – celý můj život o něm mluvil...“

31.12.2022

„Rodí se lidé dvojího druhu – silní a slabí. Světci a obyčejní lidé. Hrdinové a bázlivci. Ti silní v dobách pronásledování dokážou pro víru uhořet nebo se dát pohltit mořem. Slaboši, jako takový Kičidžiró, chodí bezcílně po horách. Ke kterým patřím já? Kdybych neměl kněžskou hrdost a pocit odpovědnosti, možná bych stejně jako Kičidžiró šlápl na svatý obraz.“

Opět trochu úkrok stranou a v žádném případě toho nelituji. Kniha otevírá mnoho témat a lze ji číst vícero způsoby. Na jedné straně historický román – pro mě v dané chvíli největší lákadlo – stejně krutý jako poetický, pojednávající o pokusech christianizovat středověké Japonsko, o utrpení křesťanů a misionářů, o chudobě, o moci a síle feudálních pánů a šógunátu Tokugawa, o odvaze a síle, anebo naopak o slabosti, jednotlivců. Na druhé straně je tu pak otázka víry, paradoxů s vírou spojených, přetěžkých morálních dilemat, obětovat sebe vs. obětovat víru, vs. obětovat nevinné přihlížející. Mučednictví tváří v tvář lhostejné krutosti, pevnost víry proti nezměrnému utrpení, proti pochybnostem, proti kacířskému odpadnutí. Kniha je to silná, i pro ateistu, a nutí k přemýšlení o vlastních hodnotách a postojích. Rozhodně jde o výjimečný čtenářský zážitek.

„Pane, proč mlčíš. Proč stále mlčíš, šeptal …“

14.12.2022

Z této knihy na mě dýchlo jen veliké Proč. Proč to všechno... a proč to vůbec autor psal. Co si z toho má čtenář vzít za ponaučení?
Z mého pohledu jde o marnou snahu a popisný styl vyprávění mě taky za srdce nechytnul.
Střet kultur, rozpor v náboženském přesvědčení... A?
Jo, bylo to špatné, křesťané to v Japonsku měli kruté... Ale pořád mi tam chybí nějaké to Bé... Nevím.

09.11.2022

Kniha se dá číst v mnoha rovinách - jako "Bildungsroman" jednoho misionáře, nebo jako způsoby víry, způsoby následování Krista, nebo jako historický obrázek Japonska 17. století, anebo jako podoby skutečného hrdinství, pokory a bídnosti. Hodně jde poznat, že autor není Evropan - celý román je totiž jaksi zenově paradoxní - a je to k užitku příběhu. SPOILER: Vlastně kdyby nešlo o tak závažný a krutý příběh, měl by možná až humorné rysy - misionář přijíždí šířit křesťanství do Japonska a nakonec je Japonskem "neplodnou bažinou" pohlcen a sám se stává defacto Japoncem. V každém případě číst Mlčení je strhující zážitek, který nutí k přemýšlení.

28.09.2022

Nejedná se o odpočinkovou četbu. Příběh ač vymyšlený působí dost realisticky a předkládá nám spoustu dilemat a otázek. Jak bych se jako křesťan zachovala, kdybych se měla rozhodnout mezi zapřením vlastní víry a nebo zabitím nevinného člověka? Kniha se čte dobře a její děj úplně vidíte před očima.

15.08.2022

Autor se doposud úspěšně vyhýbal mé pozornosti. Teď vidím, že si ji rozhodně zaslouží. Svým skvělým románem se zařadil mezi mé oblíbené japonské autory.

30.07.2022

„Kňazi by v tom videli rúhanie a prísne by ma odsúdili. Zradil som síce, ale nikdy som nezradil onoho človeka. Moja láska k nemu sa len premenila. Milujem ho úplne inak ako doteraz. Aby som poznal túto lásku, musel som prejsť tým všetkým, až do dnešného dňa.“

Úchvatné, silné, nádherné dielo. Dielo, ktoré si kladie ťažké otázky a netvári sa, že je ľahké nájsť na nich odpovede.

Emblémová kniha tohto môjho životného obdobia.

„Nie, nič Ti nevyčítam. Iba sa musím usmiať pri pomyslení, ako to všetko so mnou dopadlo. Ale milujem Ťa rovnako, aj keď moja viera je iná než kedysi.

17.06.2022

Knížka, na kterou je potřeba se soustředit, usebrat se a ponořit se do té doby i do té země. Všechna ta izolovanosti, obava z vnějších vlivů, zvyků, tu mi tady také známe. Jakmile se země uzavře a minimalizují se vnější vstupy, tak se pokaždé vypěstuje strach z cizinců, který může, vystřídat naopak euforie z cizinců. Vzhledem k tomu, že se to děje v kruhu, je jedno, co je dřív. Japonské okouzlení evropskými výrobky a Evropany, střídá strach z toho, co přinášejí kromě svých výrobků a sebe. Pro mě byl velmi užitečný i výkladový doslov, který text zasadil do souvislostí.

01.06.2022

Silné,i po přečtení mě nutí se nad pribehem stále zamýšlet, vyvstávají nové a nové otázky.

13.04.2022

(SPOILER) Historický román z doby příchodu křesťanství do feudálního Japonska o brutálním pronásledování křesťanských kněžích ze strany japonského šógunátu, kteří zde umírali pro víru a její šíření, stejně jako ti, jež ke křesťanské víře přivedli, mě neúprosně vtáhl do svých hlubin. Složitá morální a náboženská dilemata se táhnou napříč Endóovým dílem. Do kontrapunktu staví víru v sílu a oprávněnost křesťanské víry a ztrátu víry uprostřed japonských buddhistických chrámů a tenkých bambusových stěn prostých rolníků, vystavovaných zkoušce pevnosti své víry krutými zkouškami.

Samotný mladý portugalský misionář Rodriguez pronásledovaný vojáky prochází obdobím pevnosti své víry v Boha, kterého ztrácí nejen v duši, ale který se odmlčí i před jeho vnitřním sluchem. Rodriguez se tak ve chvílích nejtěžších noří do tíživého ticha a mlčení ze strany Boha. A Bůh nejenom mlčí, ale je nečinný. Nic nedělá, aby zabránil nebo třeba jen zmírnil utrpení těch, jež trpí za něj a pro něj. Ke krutým scénám pak dochází za posměšného bzučení much, což v očích kněze ještě více pokořuje samotnou ideu mučednictví. Do posledního momentu je tak čtenář udržován v napětí a nejistotě. Odpadne zkoušený Rodriguez od víry? Nebo se stane mučedníkem, ač mučedníkem ve svých očích vlastně ani nemůže být...? A přestává být odpadlý kněz skutečně knězem? Jaký smysl má sebeobětování? Tíživý román nastolující odvěkou otázku opodstatněnosti víry v Boha v době nekončícího utrpení nevinných, kterou si kladou nejen samotní věřící, ale tím spíše ti, jež mají být o existenci Boha přesvědčováni.

"Co činíš, čiň rychle." (Ježíš Jidášovi)

21.02.2022

Kniha je velmi dobře vyprávěna, přesto se mi však nejvíce vryly do paměti způsoby a praktiky pomalého a co nejbolestivějšího mučení, jehož strůjci byli japonští páni. Tolik precinosti, tolik práce, aby výsledek byl co nejděsivější ... pustím se teď do nějakých pohádek.