Mliekar
Anna Burns
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429623/bmid_mliekar-WuU-429623.jpg
4
123
123
Román z obdobia etnicko-nacionalistického konfliktu v Severnom Írsku, ktorý si vyžiadal množstvo obetí a hlboko zasiahol do životov nevinných ľudí. Víťaz Man Booker Prize 2018, National Book Critics Circle Award 2018, Orwell Prize for Political Fiction 2019, nominácia na Women´s Prize for Fiction 2019 a Rathbones Folio Prize 2019. Román z búrlivého obdobia The Troubles, etnicko-nacionalistického konfliktu v Severnom Írsku, ktorý si vyžiadal množstvo obetí a hlboko zasiahol do životov nevinných ľudí. Uprostred týchto udalostí v bezmennom mestečku dospieva bezmenné dievča, nazývané len stredná sestra, ktoré žije bežným životom osemnásťročnej tínedžerky. Hoci za tých čias a v úzkoprsej komunite tento vek znamená najvyšší čas na vydaj – čo jej pobožná matka dáva značne pocítiť. A tak má stredná sestra plné ruky práce, aby pred ňou a miestnymi sliedičmi utajila nezáväzný a neperspektívny vzťah s asifrajerom. Keď sa jedného dňa navyše stane objektom „romantického“ záujmu významného paramilitanta, oveľa staršieho a ešte k tomu ženatého muža nazývaného mliekar, je o rozruch postarané. Klebety sa šíria ako požiar a dievčina celkom stráca anonymitu – už si nemôže len tak ísť zabehať, čítať za chôdze alebo vyraziť za zábavou do baru. Mliekar na ňu striehne na každom kroku a pre podozrievavé okolie sa stáva nebezpečne zaujímavou...... celý text
Přidat komentář
Dusno a plíživo jedné takové zlověstné doby...dusno a plíživo jednoho takového smutně nadiktovaného žití... nálož sžíravé touhy po svobodě!
Leč mi vyprávění bez větších emočních řetízáků všech zúčastněných občas dost vydeprimovalo záložku a ženská kontra mužská pravidla z tohoto prudérního irského divnosvěta mi opět ukradla nejednu cévku... nakonec jsem přeci jen dočítala osvěžena příjemně neuchopitelnou slovní jinakostí... nebylo to sice na první začtenou, ale stálo za to si touhle znamenitostí projít.
Nerada používám klišé, ale Mlíkař je jedna z těch knih, které budete buď milovat, nebo nenávidět. Rozporuplné reakce tedy nejsou ničím překvapivé. Já se hlásím se k první skupině čtenářů - kniha mě nesmírně zaujala jak svým obsahem a zpracováním, tak jazykem i tolik vyzdvihovaným překladem. Zdánlivá monotónnost vyprávění postupně graduje ve velký příběh, na jehož konci se mi nechtělo svět hlavní hrdinky opouštět. Skvělé!
V zásadě jsem se nepotkal se stylem vyprávění. Zajímavý obsah., ale.. Muselo to dát strašnou práci tuhle knihu přeložit.Zřejmě jsem se netrefil ve výběru pro mé čtení.
Na tuto knihu člověk nemůže být připraven, jednoduše překvapí a vezme dech. Tíživá atmosféra, ano, ale ten humor! Ty postavičky! Překlad je zcela excelentní.
Nebolo to zle, ale niektore pasaze nezachranil ani neuveritelny jazykovy prejav a styl.
Román o nekonečnosti nepochopení, názorové samotě a vědomé izolovanosti. O společnosti, která neakceptuje jinakost a puritánsky dbá na dodržování archetypálních stereotypních standardů. Míra neporozumění na mě dýchala tak silně, ach, že jsem měla chuť z toho prostředí utéct, schovat se někam hodně daleko a začít znovu. Tento promyšlený příběh o tabuizovaném stalkingu spolu s úchvatným slohem a originálním označením osob i míst připravily dohromady velkolepý literární ohňostroj chystající se vygradovat ve velkém finále a nechat mě prázdnou a plnou zároveň. A proto mě doslova bolí, že musím říct jedno velké ALE... možná to měl být záměr, že závěr nekontroval, nevyvracel, nešokoval; prostě tak nějak (až hloupě) vyčpěl... Nedořešeně, polovičatě a v porovnání s celou knihou značně ploše. Nicméně termín "otevřený konec" absolutně nevyhovuje, neboť nenabídl vlastně žádné alternativy, a proto musím s lítostí přiznat, že konec se zkrátka odosobněle odflákl. Možná by stačilo jej prostě utnout dříve, aby nepokazil tak obdivuhodné dílo, což Mlíkař bezpochyby je.
Chvilku jsem měla problém se začíst do trochu složitějšího stylu psaní, ale jako vždy to rychle odeznělo.
Mám ráda knihy, které mi skrz zajímavý příběh přiblíží dějiny nějaké země nebo oblasti. O konfliktu v Severním Irsku jsem samozřejmě neměla ani potuchy. Hlavní hrdinka se potýká s omezeními danou komunitou i neodbytným Mlíkařem, který ji uvězní v pasti klepů.
Výborná kniha.
Na čtení mám nejvíc ráda, když mě nějaká knížka překvapí - tématem, postavami, tím, jak je napsaná... . V této, se mi překvapení dostalo vrchovatě, byla to pecka, jak se píše v komentáři níže. Už ten název, který vzbuzuje zvědavost (jakože cože - jak by řekla hlavní postava), hovorový jazyk a třeba originální pojmenování postav (zvláště některých), to mě neskutečně bavilo. Hlavní hrdinka, beze jména a s neurčitým zaměstnáním a mnoha sourozenci, vypravuje o sobě, o rodině a blízkých, o lidech, které zná a kteří mají zase svoje příběhy. Děj má zajímavý vývoj, s odbočkami krutě reálnými, s nadhledem vysvětlujícími a zasvěcujícími, ale i humornými (když už to přišlo, tak jsem při čtení doslova vybuchovala smíchy) a je tu i drama, vztahy, pocity, napětí... a mnoho jiného, o čem jsem četla se zaujetím. Hrdince jsem moc držela palce - je jí 18, snaží se po svém přežít v nebezpečném prostředí a má o ni zájem nebezpečný chlap (propánatyvolejána, jak by řekl třetí švagr :). Obdiv patří severoirské autorce i české překladatelce. Děkuji za přesné komentáře od Atuin a TaťkaHraboš - ty mě ke knížce dostaly. A skvělá obálka, samozřejmě.
Autorce se v Mlíkaři podařilo navodit atmosféru napětí, strachu, beznaděje, zoufalství, nedůvěry a zrady panující v Severním Irsku v posledních třech dekádách 20. století, kdy byla tato země zmítána etnickými a náboženskými nepokoji. Na můj vkus až přemíra slov proudících z úst protagonistky příběhu. Pro sdělení " hlavní myšlenky díla" by úplně stačil i poloviční rozsah románu, místy to byla docela nuda. Párkrát jsem se zarazil nad výrazy, které mladá vypravěčka použila: zdály se mi k jejímu věku a postavení nepřiměřené.
Ve srovnání s jinými knihami oceněnými Man Booker Prize , které jsem v poslední době četl, se Mlíkař zařadil na chvost mého Top -10 žebříčku.
Je to paráda, vysloveně pecka. Autorčin styl je takový že budete hltat každou stránku a obdivovat ze si přitom v tomto dokázala zachovat jakousi křehkost. Prostě sama slova v té knize jsou křehká, byť zprůchodňují těžké veci, těžký čas a komplikovanosti života. Atmosféra výborná, postavy uvěřitelné a překlad luxusní.... Neveselá kniha která mě však chytla za srdce. Vše uvidíte v jasných barvách.5/5
Douška
A opravdu překlad klobouk dolů. Prostě v našich vodách lze spíš počítat s tím že s překladem dostaneme i něco navíc. Hodnotím vyloženě ♥️
Výborná sonda do společnosti, která v důsledku probíhajícího konfliktu (ale jasně že taky patriarchátu) normalizuje i jiné a různé formy násilí, kontroly a disciplinace. Rozhodně navozovala pocity bezmoci, byla hodně znepokojivá a vlastně dost depresivní, ale opravdu výborná. Ke konci už jsem jenom seděla na okraji křesla a čekala, kdy konečně hlavní hrdinka něco udělá, cokoliv! I když teda chápu, že i pasivní odpor je odpor... Jediné, co mi překáželo ve čtení je styl, který byl dost těžkopádný a knihu jsem tak četla fakt dlouho (ale možná to bylo i tématem).
Na první pohled vodopád slov, nezadržitelná řeka; ve skutečnosti se tahle řeka klikatí, meandruje, víří, naráží do překážek, a tím spíše jsem s ní zpočátku měl problém udržet krok. Zjednodušeně vyjádřeno jde o příběh introvertní dívky v nepřátelském, paranoidním světě, který nic neodpouští, ba ani (a možná především) to, že je člověk naprosto bez viny. Zprvu jsem myslel, že knihu napsala mladá žena, až pak jsem si přečetl, že autorka je už zkušená literární matadorka. Asi největším - příjemným - překvapením pro mě bylo, jak do vážného textu na ještě vážnější téma dokázala vtělit tu spoustu humoru, ironie a absurdity. Ocenil jsem ale i to, že se jedná o knihu velmi sugestivně líčící poměry v Severním Irsku v dobách intenzivního irského odboje, moc takových knih u nás zatím určitě vydáno nebylo.
Časovaná bomba čitateľského zážitku nastražená v kníhkupectve/knižnici. Komunitná groteska z No-go Zone z čias ulsterských The Troubles. Výborne napísaná, výborne preložená. Drsná, mrazivá analýza kultúry sledovania, hierarchie utrpenia, infantilnej hry na vojakov a súťažného modlenia, kde je cintorín ,obvyklým miestom´.
Báječně absurdní příběh napsaný naprosto geniálně. Řadím ke svým nejlepším přečteným knihám, určitě se k ní vrátím.
Moc mi nesedl styl. Měla jsem pocit jak přesně před usnutím, kdy se mi hlavou honí spousta vzájemně se prolínajích myšlenek. A nevím proč, ale trochu mi vadila absence jmen.
Tohle byla tak specifická věc. The Troubles znám ze seminářů politologie, takže teoreticky jsem vědela, o co go. Prakticky jsem se ale v knize ztrácela, protože se jedná o strašně mnohovrstevnatý román, vypravěčky asociace jsou nekonečné, souvětí na půl strany... Co si budeme povídat, dost jsem u čtení ztrácela nervy. Překlad teda super, nicméně by mě zajímalo, kolik mladých lidi v 70.letech ať už v Irsku nebo zde, dovedlo tolikrát používat ve větách slova typu konotace, apod. Nepůsobilo to na mě celé věrohodně. Téma super, zpracování mě ale úplně minulo.
Já už mám knihu také za sebou (přečteno loni 2019 v originále) a povím vám, medíček to není. Je to velmi neobyčejný příběh o v podstatě normálních lidech, nicméně odehrávající se ve špatné době, za doby Konfliktů (v aj The Troubles) v Severním Irsku v 70.letech. Jednoduše řečeno, bojovali za politické postavení Severního Irska jako státu. Na jedné straně stáli protestanti, kteří drželi s Velkou Británií, a na druhé katolíci bojující za odtržení od Spojeného království a připojení k Irské republice. No a kdo se nějak vymykal, byl potrestán irským gestapem, tzv. "IRou".
A právě v takovémto mumraji se odehrává příběh Mlíkař, kde je každý pod dohledem Velkého Bratra. Nikdo nemá soukromí, ulicím vládnou drby. Nejdete nikam s nikým, kdo by mohl být "podezřelý." A tím se naše "hrdinka" provinila.
Autorka používá zajímavá oslovení jako middle-sister, maybe-boyfriend (jsem zvědavá, jak se s tím překladatel popere). V knize nenajdete jména, každý je cizincem ve společnosti a víceméně se stará sám o sebe.
Zápletka s "mlíkařem" vyústí v šokující drama, kde přesně vidíte následky toho, když někdo drží pusu a krok a nechce mít nic společného s ničím (a nikým) vymykajícím se kulturním standardům.
Mně ale nevyhovovala forma, kterou autorka knihu napsala. Dlouhá souvětí, žádná přímá řeč, minimum pocitů. Nicméně, tématicky je kniha dost šokující. Myslím, že by se to v klidu dalo aplikovat i na jinou společnost. Jsem zvědavá, jak bude vypadat český překlad. :-)
Četla jsem loni v angličtině a až kniha vyjde česky, určitě do ní nahlédnu, abych viděla, jak byly některé věci přeložené. Klobouk dolů před Ester Žantovskou, překlad tohoto románu musel být dost náročný.
Nesedl mi styl vyprávění. Obecně nemám ráda, když jako čtenáři sledujeme proud myšlenek vypravěče, musíme leckdy přetrpět různé nudné odbočky a pak se třeba o pár stran vracíme, abychom se zorientovali. Ale věřím, že mnozí tyto výzvy mají rádi. Já už se jim budu vyhýbat :)
Štítky knihy
irská literatura rodina odboj společnost a politika společenské romány dívky Severní Irsko Bookerova cena severoirská literatura
Jako, prostě... wow. Já fakt nevím. Chtěl bych toho o té knize napsat hrozně moc, ale jednoduše nemám slova. Ta kniha má prostě všechno, vlastní jazyk, originální obsah i formu, katarzi, prospektivní přesah i historický přínos. Prostě si to přečtěte, protože tohle je fakt dobrý. Ne "myslím si, že je to fakt dobrý," tohle fakt dobrý je.
Argo neomylně válí v jedné z nejlepších, i když teritoriálně omezených, edic na českém trhu a paní Žantovská má můj obdiv, i když si to musím přečíst ještě jednou v originále.