Moc a sláva
Graham Greene
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67273/moc-a-slava-67273.jpg
4
143
143
Odehrává se v Mexiku ve 40. letech a osou díla je konflikt katolické církve se světskou mocí. Symbolicky je ztělesněn zápasem kněze, vydaného napospas nejrůznějšímu strádání a neustále prchajícího před zákonem, s poručíkem milice, který představuje státní moc. Kněz, který se často dopouští omylů a často pochybující o svém poslání, se nakonec projeví jako morálně i lidsky pevnější než poručík, zpočátku pevně přesvědčený o své pravdě. Sice svůj zápas vyhrává, ale jeho úspěch zdaleka neznamená konečné vítězství.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
The Power and the Glory, 1940
více info...
Přidat komentář
Hlavní hrdina této knihy je poslední kněz v zemi. Je to zbabělý líný alkoholik, ale přesto funguje jako prostředník boha.
Android Sapper Morton v podání Davea Bautisty v kraťasu k Blade Runner 2049 podává dívce knihu The Power And The Glory, chtěl jsem vědět proč...
Teď už vím.
Vyšehrad, 1990
Kniha, kvůli které u tehdejšího papeže někteří rádoby zbožní katolíci orodovali, aby byl Greene exkomunikován. Přitom to téma je velmi silné - kněz, který ztratil víru tváří v tvář tomu, co se děje, který by si rád zachránil kůži, ale okolnosti jsou vždy proti, a který dokonce je otcem dítěte - jenže přitom odvádí svou práci daleko lépe a poctivěji a usilovněji, než všichni ti kněží, kteří už zdrhli za kopečky. Sice to často činí proti své vůli, nerad, ale nakonec je v podstatě svatý. On, hříšný člověk. A vo tom to je. Víra totiž je o lidech slabých a hříšných, kteří projeví svou velikost často i proti své vůli v extrémních situacích. Což ale samozřejmě páprdům z biskupských paláců moc nejde pod nos, protože ti si vznešeně hrají na farizeje a na to, že oni jsou díky svému postavení v církvi něco víc a že je úřad snad zaštiťuje doživotní bezhříšností.
Uff, Moc a sláva byla na Greena taková slabší a čtyři hvězdy jsem dala spíše kvůli konci, který mě konečně trochu nadchnul. Byť styl psaní (čteno v aj), vedení příběhu a základní myšlenky byly opět bez výtek, příběh jako takový, prostředí a hlavní postava mi absolutně nesedly.
V knize se nám střetává revolučně ateistické smýšlení s tím křesťanským, přičemž obě strany mají i nemají pravdu stejnou měrou. Na jedné straně církev a Kněz, kteří nechtějí nechat chudé i přes jejich útrapy odpadnout od morálky a snaží se probudit jejich duchovní já, přestože sami vždy žijí v dostatku a smýšlením jsou od svých oveček zcela odtrženi. Na straně druhé revoluční režim a Poručík, kteří chtějí chudé osvobodit od vlivu církve, dám jim svobodu a zlepšit jejich životní úroveň, přestože sami k vraždě nikdy nemají daleko a korupce bují na každém kroku. Je nemožné si vybrat, komu fandit, protože nikdo není jen dobrý nebo jen zlý. Stejné je to i s postavami. Kněz je obětí, ale pro jeho charakterové vady si ho nelze oblíbit. Poručík je rovný, čestný chlap, ale jeho práce ho uvrhá do role vraha. Rozpory, které vám v hlavě budou ležet ještě dlouho.
A pak je tu také otázka vnímání sebe samého a ostatních. Obraz toho, jak naše vlastní strádání dokáže zmínit náš pohled na prohřešky ostatních, zatímco pohodlí nás často zbytečně vede k přílišné přísnosti a zaslepenosti.
(K názvu - Moc odkazuje na revoluční režim, který si silou prosazuje své, a Sláva pak na slávu boží a spasení ;) )
Bohužel jsem také nedočetla. Příběh pronásledovaného kněze, realita plná násilí a politického chaosu v období 40. let minulého století v Mexiku a stejně tak vnitřní pocity a neustálé srovnávání se a vyrovnávání hlavního hrdiny s katolickou vírou jsou pro mne příliš vzdálené. Také deprese autora a od nich se odvíjející pohled na smysluplnost života, které číší snad z každého odstavce, bohužel také moc na chuti pokračovat v četbě nepřidají.
Ta nejkvalitnější a zároveň nejčtivější literatura byla vždycky založena na paradoxech. Příběh pronásledovaného kněze, který si do jisté míry uvědomuje svou zkaženost, využívá ochoty a víry lidí, stává se spásou, poslední nadějí křesťanů, ač je sám odstrašujícím příkladem všech křesťanských zásad. Úžasný román s fantastickými popisy a skvěle propracovanou psychologií postav. Čte se pomalu, jen se lehce degustuje, ale ve výsledku chutná hořce ale skvěle.
Výborná kniha, ale nějak nedokážu napsat proč. Nejsem věřící a Mexiko najdu na mapě. Možná ta kniha není tak úplně o Mexiku a křestanství, ale o člověku a jeho víře. O sebepoznání o zjištění za co vlastně stojím o charakteru.
Přiznám se - nedočetl jsem. Ta kniha je opravdu celkem nezáživná. To ale neznamená, že se někomu nebude líbit.
No mne sa táto kniha dejovo (skromné putovanie starého kňaza) a ani štýlovo (kresťansko-nábožensky podtón) nelúbila až tak veľmi. Skôr naopak... (napriek tomu že ja neverím v kresťanského Boha, aj tak som sa snažil pre mňa ,,cudzí,, štýl akceptovať alebo aspoň ignorovať) dosť ma to sklamalo. Bolo to také suché, pesimistické a nie moc záživné, ... ešte tie prvé kapitoly boli vcelku zaujímavé ale potom ma to už omrzelo... v záverečných kapitolách som preskakoval už vety ba až celé odstavce... žial Dávam 2/5
P.S. Ten názov knihy je trocha divný vzhladom na charakter deja- nehodí sa to až tak. (možnože to má nejaký skrytý náboženský význam, i ked čítaním tej knihy som dosial na to neprišiel)
Štítky knihy
anglická literatura Mexiko katolická církev kněží kněžství pronásledování křesťanů společenské romány historické romány
Autorovy další knížky
| 1957 |  Tichý Američan |
| 1947 | Moc a sláva |
| 1994 | Lidský faktor |
| 1964 |  Ministerstvo strachu |
| 1961 | Náš člověk v Havaně |
Tahle nenápadná kniha, byť se to nezdá, patří mezi nejlépe zpracovaná varování před progresivistickými levicovými utopiemi (které kolem nás i nyní utahují smyčku).
Na jedné straně zapálený poručík, který své subjektivní "štěstí" (všichni dostanou jídlo a vzdělání) ordinuje lidem násilím za cenu bezpočtu lidských životů (to je ta MOC) a na druhé straně odevzdaný kněz, který je obrazem všech lidských slabostí, ale který se zdánlivě nesmyslně dokáže nakonec obětovat pro věčnou spásu jediné duše (navíc násilníka a vraha) - (to je ta SLÁVA) a dodávám i naděje pro nás všechny.