Modlitba argentinských nocí
Marek Vácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345354/bmid_modlitba-argentinskych-noci-kFI-345354.jpeg
5
153
153
Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu. Životem procházíme dnes tak, jako se v sobotu procházíme po zoologické zahradě. Takto se ale s Bohem nikdy nesetkám; jako nezainteresovaný turista, který si během své životní vycházky po Zemi sem tam zmáčkne spoušť a vytvoří fotografii. Jsem vášnivá bytost, toužící a hladovějící po Bohu, toužící nalézt smysl věcí, jsem uvnitř světa, nikoli mimo něj.... celý text
Přidat komentář
pan vácha je nesmírně uvědomělý jedinec, slyšel jsem ho mnohokrát mluvit v rádiu a vždy byla radost ho poslouchat. nechápu sice, jak v sobě může vedle sebe nechat žít katolického kněze a evolučního biologa, ale když to zvládá, tak je to jeho věc :) jsem nereligionisticky zaměřený věřící (podle mě je i víra v evoluci pořád jen víra), religionismus je pro mě velkou záhadou a tak jsem byl rád, že jsem mohl číst knihu, která na víru v boha nahlíží bez jakéhokoliv přiklášlování a idealizace. to, co jsem měl možnost číst jsem nikdy před tím od žádného katolíka neslyšel (např. že bůh není vždy spravedlivý a laskavý) a musím říct, že mi to pomohlo se pomalu přestávat dívat na víru v boha s posměšným úšklebkem. sice někdy mi text připadal příliš spirituální a oči jsem otáčel v sloup (např. když jsem četl, jak je celý život na zemi jeden systém provázaný tak, že pokud se někdy zachovám špatně, tak na louce uvadne kytička), ale to mi vůbec nevadilo, protože je vidět, že pan vácha má svou víru velmi promyšlenou
Hodnocení knihy počtem hvězdiček je zde poměrně vágní; spíš jen tak pro formu.
Modlitba a. nocí je knihou, která se mi stala inspirací v nazírání světa. Předkládá nové úhly pohledu, klade konkrétní otázky, které často jen tušíme kdesi v sobě, snad nás i posouvá kamsi dál.
Přestože s M. Váchou nemohu vždy souhlasit, dokonce bych řekl přesněji, že s ním často nesouhlasím, zůstává pro mě kniha hodnotnou. Dokonce víc, než kdybych s radostí přikyvoval na každé slovo v textu.
Je pro mě důležitá potřeba se o některých věcech vadit, hádat a zde jsou k tomu mnohé impulsy.
Modlitba byla první knihou, kterou jsem od autora přečetl (stále jsem se mu vyhýbal) a myslím, že nebyla poslední.
Moje první setkání s Markem "Orko" Váchou a musím říci, že i pro mě jakožto ateistu bylo velice zajímavé. Ne, že by mě donutilo, změnit svůj pohled na Boha či křesťanství, ale inspirovalo mě k mnoha úvahám především o veskrze nesmyslném dělení lidí na věřící a nevěřící. O vlastnictví nějaké konečné a nevyvratitelné pravdy. Některé myšlenky jsem si i opsal, za všechny třeba tuhle: "Samota je nejkrásnější věc, člověk se vrací zpět do civilizace a ví, že je silný, že je nejsilnější ze všech."
Štítky knihy
náboženství příroda víra Bůh a člověk duchovní život křesťanský život kněží pastorace, pastorační péčeAutorovy další knížky
| 2017 |  Nevyžádané rady mládeži |
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2011 | Modlitba argentinských nocí |
| 2008 | Místo, na němž stojíš, je posvátná země |
| 2014 | Neumělcům života |
Pro někoho možná depresivní, pro mne často velmi inspirativní. Měla jsem ji půjčenou, ale stála za to, abych si ji koupila do knihovny.