Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373204/bmid_modlitba-pro-katerinu-horovitzovou-i40-373204.jpg
4
2383
2383
Dramaticky vypjatá novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl vlastní existence. Lustig ve své sugestivní novele zpracovává motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků. V druhé rovině novely pak vypráví vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.... celý text
Přidat komentář
Upřímně se přiznám k hrozné a kacířské myšlence, která mě po dočtení knihy napadla. "Neudělala bych to jinak", jako kacířskou ji soudím proto, že nemám právo mluvit tak kvůli síle a odhodlání, které bych v sobě možná vůbec nenašla, byla-li bych v Kateřinině situaci. Ona se rozhodla postavit se za svůj život a čelit někomu, koho shledala jako jednoznačného nepřítele. Po celou dobu čtení knihy sledujeme její osobnost nacházející se někde mezi strachem a nejistotou z toho, co se má za pár okamžiků stát. Jen proto, abychom následně spatřili toho samého člověka tolik odhodlaného a jistého si sám sebou, jak bojuje za vše, co ji dělá člověkem, ženou...Kateřinou Horovitzovou...
Hrozně smutné a tísnivé a zároveň hrozně krásně napsané.
Všudypřítomné obavy a strach o životy své a svých blízkých i o své majetky prostupují celým příběhem stejně jako postupně mizející naděje spolu s postupně vzrůstající děsivou jistotou zúčastněných pánů I mladé Kateřiny.
Styl psaní se mi absolutně nezamlouval. Dlouhé, tahané věty. Ztrácela jsem se v tom a na to, že to je útlá knížka, jsem se do jejího čtení musela nutit. Děj je zajímavý, ale tak nějak ta forma to kazí.
Nebudu hodnotit, abych knize neubližovala, protože nejsem vůbec fanoušek tohoto žánru, čteno kvůli čtenářské výzvě....často mě výzva zavedla na knížky, které bych normálně nečetla a moc se mi líbily, ale tyhle žánry fakt nemusím
Souhlasím s komentářem pode mnou. Kniha je to zajímavá, ale náročná a měla jsem problém udržet pozornost.
Velmi hluboká kniha. Ale také velmi těžce napsaná. Musím říct že jsem měla problém knížku přečíst a soustředit se. Ale povedlo se. Nakonec to skončilo tak jak jsem čekala.
Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Většina zde komentujících vytýká Lustigův jazyk. S tím jsem neměl absolutně žádný problém. Osobně mi vadilo naivní chování hlavních postav (novinkou pro mě bylo, že Kateřina vlastně není hlavní postavou knihy). Během chvíle muselo být všem jasné, že je Brenske jen ultimátní zm*d, přesto mu na pětkrát platí dál a dál za nesmysly. Doba byla šílená, lidé dělali zoufalé kroky; ke všemu se jedná o inspiraci ve skutečné události. Jenže v Lustigově podání jsem tomu nevěřil.
Nejotravnější na knize je samotný Brenske, který se v podobě grafomanského Lustiga vyžívá v odporně dlouhých monolozích, snad aby trápil nejen přítomná židovské podnikatele, ale i samotného čtenáře. Když si člověk uvědomí, že na 150 stránkách se dostane do vlaku, z bodu A do bodu B a zpět, přičemž text je ostrouhán jen na slovní výměny mezi postavami, které řeší převody peněz a "Kdy už tam budem?" (drž hubu oslíku), musí nám na prstech jedné ruky vyjít, že je to nuda.
Někteří se mnou nebudou souhlasit a budou říkat, jak jsou psychologické profily postav od dozorce a krejčího v synagoze po sadistického Brenskeho skvěle zvládnuté a celá kniha je nepříjemně ponurá... A já vlastně nemám nic proti, dokonce souhlasím, ale stále si stojím za tím, že by knize slušel formát povídky a ne roztahané novely.
Silný příběh, velké myšlenky, nejednoduché čtení. Klasika, kterou by měli přečíst všichni, nadčasová.
Tahle kniha se mi moc líbila. Byla depresivní - to ano, ale velmi mě fascinoval konec.. Děj byl maličko táhlý ale to mi vůbec nevadilo. Hlavní postava je opravdová hrdinka.
Co je malé to je hezké a když je to nečtivé tak je toho aspoň málo. Zde platilo spíše druhé pravidlo.
... na mě těžší čtení, příliš dlouhé věty. Jen kvůli menšímu počtu stránek jsem dočetla do konce
Pro mě je knihu těžké hodnotit. Asi diky tomu, že se mi nečetla zrovna dobře, nějak mi styl psaní bez přímých vět nesedí. Na druhou stranu je pro mě celý příběh a jeho zpracování mnohem uvěřitelnější než třeba Tatér z Osvětimi. Šílenost a zvěrstva druhé světové války jsou tu vykresleny poněkud reálněji, aspon podle mého názoru. Film jsem viděl kdysi, kniha přečtena v rámci Výzvy 2022
Opravdu hezky napsaná novela, zajímavá a tak moc aktuální, bohužel i dnes jsou celé národy obětí zlovůle a vydírání jiných, bohužel se zlem se vyjednávat nedá a to pan Lustig přesně a dokonale popsal, opravdu výborně popsáno, a tak mohu jen a jen doporučit. A citace: "...je třeba okamžitě obrátit, protože zatímco tu spolu hovoříme, vlak ujíždí k přístavu a celé se to protahuje."
Jednu hvezdu jsem ubral za styl psani, ktery mi vadil, text byl jako cihla. Zadna prima rec, vsechno od kraje radku po konec radku, natlaceno na sobe jako postavy v tehle smutne novele.
Videl jsem kdysi film, pri cteni jsem si ho zkouknul znova a muzu rict, ze knizka je v tomhle pripade lepsi.
Silný příběh o touze po životě, odvaze a nespravedlnosti světa. Dokonalý popis zvěrstev 2. světové války. Je třeba si historii připomínat a poučit se...
Přečteno v rámci čtenářské výzvy...Do strany 88 jsem nepochopila děj, styl psaní....dokousat se do té strany 88 bylo utrpení... a pak když už to šlo, tak byl konec....Moje první a poslední kniha od p.Lustiga
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno česká literatura fašismus holokaust, holocaust krutostAutorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Velmi silný příběh, skvěle napsaný, Lustigův styl mě zaujal. Některé stylistické nedostatky bohatě vysvětluje na přebalu tím, že knihu napsal během jediné noci...