Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je psychologická novela, která je inspirována skutečnými událostmi. Arnošt Lustig tuto knihu napsal během 12 dní. Děj se odehrává v roce 1943. Němci zajali na Sicílii skupinu dvaceti židovských obchodníků pod vedením pana Cohena pod záminkou, že je vymění za německé zajaté důstojníky. Slibují jim, že je všechny za milion franků, včetně mladé tanečnice Kateřiny Horovitzové, odvezou vlakem až k americké lodi, ve skutečnosti však všichni najdou smrt v koncentračním táboře. Postava Kateřiny Horovitzové je inspirována polskou herečkou, která při cestě do plynové komory – stejně jako knižní Kateřina – vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho.... celý text
Přidat komentář
Hodně těžká kniha, ale určitě by si jí měl každý jednou přečíst, aby se nemohlo zapomenout. Pro mě je Lustigův styl psaní dost náročný, trvalo mi, než jsem si na něj zvykla, ale potom už to bylo snadné. Tragický příběh, šílená doba, pocit tíhy a bezmoci. Přesto doporučuji k přečtení.
Mistrovsky vyprávěný příběh o marné naději, kterou si z nevědomosti či z neochoty vědět zachovávají ti, kdo stojí před branami vyhlazovacího tábora, zatímco z komínů spaloven už vychází páchnoucí dým jejich příbuzných. A vzhledem k tomu, že taková byla skutečnost, přechází často literární zážitek v reálnou hrůzu.
Co k tomu dodat ... to je úžasný pan Lustig. Doporučuji...ostatně stejně jako všechny jeho knihy.
Zpočátku se mi kniha četla docela špatně, skrz dlouhá souvětí. Ale když jsem si nad to sedla, tak už jsem nemohla přestat. Je to opravdu čtivé, Lustig má dar vtáhnout vás do děje, využívá i psychologie postav.
Příběh této knihy je jedním z těch, o kterých by lidé měli vědět co nejvíce. Celý příběh mě ale bohužel nebavil, musela jsem se mnohdy snažit, abych se ke knize vrátila, ale konečný pocit byl moc dobrý.
Arnošt Lustig je pre mňa zatiaľ nepreskúmaný spisovateľ, a táto kniha je druhým jeho dielom, ktoré sa mi dostalo do rúk.
Je to krátka novela, ktorej príbeh poukazuje na vrchol ľudského hyenizmu, bezbrannosť vopred odsúdených židov a fanatizmus nemeckých nacistov, pričom si človek znova uvedomí, že holocaust bol niečím neľudským a ďaleko za hranicami normálnosti.
Lustigov štýl písania je osobitý, aj keď mne pripadal trošku rušivý a taktiež na mňa príliš dobre nepôsobili pomerne dlhé vety. Síce je z tých riadkov cítiť ponurosť, až bezmocná stiesnenosť, podtrhnutá skutočne silným príbehom, nevedela som si v jeho štýle nájsť to tempo, ktoré by ladilo s tým čo čítam a preto dávam 3,5/5.
Vůbec mi nesedl Lustigův styl psaní a musím přiznat, že jsem se v textu často ztrácel. Námět je ovšem pozoruhodný a ten konec byl jednoduše šokující. Všechno mi ale přišlo takové těžce stravitelné. Nejspíš si ji už nikdy nepřečtu :/
Síce útla, ale obsahovo veľmi silná a emotívna kniha. Číta sa bolestivo, človeku až zviera hrdlo odporom nad fraškou, ktorú rozohral gestapák Bedřich Brenský a súcitom nad skupinou Židov, ktorí si pomaly uvedomujú nevyhnutnú realitu, ale napriek tomu sa nechcú vzdať posledného kúska svojej nádeje. V knižnej i filmovej verzii ma fascinovalo Lustigovo stvárnenie postavy Bedřicha Brenského, mrazilo ma zo všetkého jeho cynizmu, drzého, ale predsa len geniálneho manipulátorstva, zverstva, surovosti, hyenizmu...
Velmi dobrá a záživná kniha. Příběh je zajímavý a velmi silný. Vlastně celý styl popisu je skvělý.
Místy mě kniha nudila - při přílíš dlouhém monologu nacistického důstojníka. Jako celek ale hodnotím kladně. Až na pár pasáží se četla poměrně dobře.
Zajímavé. Paradoxně - vystupňovanému napětí nahrávají dvě události. Známe dějiny, předpokládáme úskok a známe předtuchu Kateřiny Horovitzové. To, co by hrálo ve prospěch toho, abychom se při čtení unudili k smrti nebo knihu odložili s nezájmem stranou, nás u ní překvapivě naopak udrží...
Kniha velmi zajímavá, nejvíc mě na ní překvapovalo, jak jsem se asi 20x snažila odhadnout, "jak to v tom vlaku dopadne" a 20x jsem měnila názor podle měnících se situací, což bylo velmi zajímavé, akorát konec mě trochu zklamal, přišel mi "nemastný, neslaný", jestli se to tak dá říct, proto čtyři hvězdy, jinak jsem byla velmi spokojená.
Úžasná kniha. Jde o to překonat začátek plný otazníků, protože závěr opravdu stojí za to! Skvěle ho vystihuje podtitul knihy "I ten nejslabší může udělit bezpráví lekci". Lustigův styl jistě taky stojí za zmínku, nesnaží se zachytit na stránkách všechnu krutost druhé světové války, nezachází do drastických detailů, ale i přesto tohle všechno do knížky nějak dokázal vtisknout!
Sice se mi do knihy vůbec nechtělo a začátek se mi nijak nezamlouval, po pár stránkách jsem změnila názor. Knížka je velmi působivá a ukazuje jak se nacističtí vojáci snažili získat z bohatých židů všechen jejich (a nejen jejich) majetek a neberou je jako lidi. I když si Kateřina celou dobu vyčítá, že v táboře nechala celou svou rodinu a zachovala se jako zbabělec, když nechtěla zemřít a proto zbytek opustila, na konci se z ní stane hrdinka... Na mě velmi působivá kniha, i když se mi místy trochu hůř četla
Přestože knihy z válečného období beru do ruky opravdu nerada, tuto jsem přečetla jedním dechem. A nemám slov..
(SPOILER) Od začátku mi bylo jasné, že to dopadne špatně, přesto mě však autor dokázal stále držet v bláhové naději. Výborně napsané, realisticky ztvárněné. Válka a Osvětim přece nebyly žádná romantika!
takový jednodušší děj, který dokáže zaujmout už jen situací, ve které se to celé odehrává..
Jsem ráda, že jsem nebyla jediná, kdo při čtení trochu tápal. sdílím názor s uživatelkou Eneo. Po zhlédnutí téměř úděsného filmu jsem ještě s radostí vzpomínala na knížku.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno česká literatura fašismus holokaust, holocaust Arnošt Lustig, 1926-2011 krutostAutorovy další knížky
2002 | Démanty noci |
2001 | Colette z Antverp |
2007 | Dita Saxová |
1968 | Hořká vůně mandlí |
2003 | Krásné zelené oči |
První kniha od p. Lustiga, kterou jsem nyní dočetl. Silný lidský příběh na pozadí smutného období lidských dějin. Doporučuji.