Modlitba za Katarínu Horovitzovú
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422974/bmid_modlitba-za-katarinu-horovitzovu-64h-422974.jpg
4
2383
2383
Román A. Lustiga znamy z knižných vydani, z televíznej obrazovky a aj "svojím osudom" v časoch normalizácie. Tentokrát vychádza v spoločnej jazykovej mutácii slovenčina/jidiš.
Přidat komentář
Příběh znám z filmu, četla jsem už podruhé. Zase jsem našla nové momenty. Přesně napsané věty, které vše kryjí i prozrazují.
Mrazivý, brilantně napsaný příběh. Neuvěřitelná brutalita a sadismus, tak psychicky frustrující, že se místy nechce číst dál...A jak si to to monstrum Brenske užívá!
Nepochybně kniha, kterou by měl číst každý, i když to snadné čtení není.
Doporučuji.
P.S. A nejvíce se mi líbí komentář mé oblíbené kap66. I za ty maturanty, mají štěstí, že vás mají :.)
Tak trochu jsem doufala v jiný konec, ale i tak se mi tato dramatická novela od A. Lustiga docela líbila.
Další ze skvělých knih velkého pana Spisovatele. Dramatický příběh o tragickém osudu nejen židovské dívky.
(SPOILER) Začátek byl dost zdlouhavý a říkala jsem si že jsem si do výzvy měla vybrat jinou. Jenže já od knih jen tak neodchazím, takže jsem se kousla a dočetla. Konec byl akční a překvapivý. Nemyslela jsem si, že Kateřině hrábne a postřílí vojáky, trochu jsem doufala, že to bude mít jiný konec. Buď je uvězní v táboře (protože jsem jim moc nevěřila, že je pustí) nebo s nimi budou jezdit ve vlaku sem tam až spáchají sebevraždu no a nejhorší byl plyn.
Husí kůže po celou dobu čtení. Je to jedna z mála knih na jejíž příběh si vzpomenu, když třeba jedu v autě. Přiznám se, že mi chvíli trvalo přelouskat autorův styl psaní, ale jakmile jsem se do knihy ponořila, tak nebyla šance úniku. Silná kniha.
Doteď vstřebávám, mistrovsky napsaná kniha. I když ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst, měla jsem sto chutí s tím praštit, tak se to po pár stránkách rozjelo a četla jsem bez přestání až do konce, výborná kniha!
Čtenářská výzva - jinak bych se ke knize nedostala. Ne proto, že by nebyla skvěle napsaná (to opravdu je), ale kvůli tématu, které se mě příliš dotýká. Znám film, a tak jsem věděla k jakému závěru kniha spěje. Přesto jsem si podvědomě přála, aby to dopadlo jinak. Zázraky se nedějí. Je hrozné si znovu a znovu připomínat, jakých zvěrstev je schopen člověk. Otázka proč stále platili? Protože neměli jinou možnost. Viděli světlo na konci tunelu i ta slabá naděje pro ně byla nadějí. Nechtěli vidět náznaky (stále opakované konečné řešení), i hloupé důvody k dalším a dalším platbám.
Příběh je silný, strhující, cynické chování nacistů hrůzné a A. Lustig to vše vypráví svým klidným a vyrovnaným způsobem. Kniha ve mě zanechala hluboký dojem. Doporučuji.
Velice silný válečný příběh. Ale…. Jsem další u těch, pro které bylo čtení velice náročné. A to díky stylu autorova psaní. Musela jsem se extrémně soustředit, některá souvětí číst i opakovaně. Vlastně se ani nedivím, že jsem ji před několika lety nedočetla. I teď jsem měla nutkání. Ale jsem ráda, že jsem vydržela a knihu dočetla. Do dalších autorových knih se už ale nepustím.
Jak už bylo v ostatních komentářích řečeno, jedná se o silný příběh. Nicméně mně vůbec nevyhovoval autorův styl, takže jsem ráda, že kniha byla útlá.
Ačkoli jsem příběh neznala, už od začátku jsem si všímala, jak pan Brenske často mluví o konečném řešení, své nadřazenosti a nesmyslně obhajuje výdaje, které souvisí s výměnou.
V mém hodnocení se odráží to, že si mi kniha velmi špatně četla. Dlouhá souvětí, se spoustou závorek, středníků apod. jsem někdy musela číst dvakrát, aby mi neunikl smysl.
Nebylo to lehké čtení! Jak strašlivá byla bezmoc těch, kdo se dostali do spárů nacistů! Nevinné lidi nejen že odsoudili, ale pod záminkou, že je osvobodí, vyzískali z nich co mohli. Kateřina, která se tolik bála smrti a toužila být osvobozena, se nakonec statečně zachovala.
Knížku jsem už četla, někdy před 20 roky, plus mínus. Takže základ děje jsem si pamatovala a aspoň jsem u toho mohla vnímat další věci. Třeba kolik je v knize závorek. Nic proti nim, ale v přímé řeči je dost dobře nechápu. S tím souvisí další zamyšlení, jestli se mi to tenkrát taky četlo tak blbě. On má holt Lustig velmi specifický styl psaní, ale když si na to člověk zvykne, už to není tak hrozné.
Ale hlavně jsem si mohla všímat věcí přímo z děje. Například jak často pan BB používá obrat "konečné řešení". A ty důvody pana BB, proč pořád platit, byly místy až neuvěřitelně pitomé, jak mu to mohli věřit? Nám to přijde až průhledné, ale my nejsme v jejich kůži, nám nejde o život, nechytáme se zoufale každé naděje. Z těch nacistických zvěrstev tady je mi zle víc než z těch v Krásných zelených očích.
Pana Lustiga si jako autora literatury o holokaustu nesmírně vážím, přesto mi jeho styl psaní úplně nesedí. Podle mě je nutné číst jeho knihy vícekrát, aby člověk dokázal vše vstřebat.
Přestože vám je jasné, jak příběh skončí, cítite pocit naděje stejně jako hlavní postavy a to až do nevyhnutelného prozření.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno česká literatura fašismus holokaust, holocaust krutostAutorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Hodně zvláštní příběh, divný styl psaní, začátek děsná nuda, ale tak kniha má jen 140 stran, tak jsem zkusila vydržet, a pak už to bylo lepší. Ale celou dobu jsem nechápala to jednání jak jedné strany, tak i té druhé. Konec od začátku tušíte, ale přesto doufáte.....
Na konci skvělý doslov a přes můj velký boj hodnotím plným počtem a doporučuji. Určitě něco ještě od autora zkusím.
Ještě co je hrůza tady ta obálka. Já měla půjčenou z knihovny vydané vydavatelství Hynek s.r.o. ( úplně jednoduchá bílá a jen autor + název a nakladatelství)