Moje anglická babička
Hana Parkánová-Whitton
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121303/moje-anglicka-babicka-121303.jpg
3
137
137
Anglické příhody série
< 4. díl >
Osud postaví Češku Hanku, která se chce odstěhovat za svým anglickým manželem Williamem do malé anglické vísky Kingscott, před nelehké rozhodnutí – pokud půjde za hlasem svého srdce, zanechá v Praze milovanou osmdesátiletou babičku Marii, jediného dosud žijícího člena ze své jindy početné rodiny. Nelehkou situaci nakonec vyřeší Hančin anglický manžel William, kterému se podaří koupit dům s velkým „výměnkem“ na rozlehlé zahradě. Oba manželé mají sice zpočátku obavy, jak se babička Marie ve věku již značně pokročilém sžije s naprosto cizím a neznámým prostředím, a jak navíc překoná jazykovou bariéru, ale babička záhy překvapí je, stejně jako rázovité a tradic dbalé obyvatele Kingscottu.... celý text
Přidat komentář
Nikdy není pozdě. Nevím jestli bych si v takovém věku zvykla na život v úplně jiné zemi, snad kdybych neměla rodinu tak jako autorka, možná, nevím....
Doopravdy oddechová a pohodová literatura. Krátká kniha spíše formátu delší povídky nenadchne, ale ani neurazí. Připomíná mi to vyprávění ze života.
Vnučka se stěhuje do Anglie a bere s sebou svou babičku. Kdo si to však víc užívá?
Milé příjemné čtení, člověk měl pocit, že je tam a prožívá to. Babičce za její péči, vzdala holt touto knihou a moc pěkně.
Takové milé vyprávění...no, kdybych nebyla v lázních, nevím, jestli bych to dočetla. Vlastně se tam nic neděje, všichni jsou milí...Zajímal mě asi jen ten popis života v Anglii.
Velice milé oddychové čtení. Bylo to jako sedět s kamarádkou u kafe a poslouchat, jak se má/měla v Anglii.. Kvituji popis anglického venkova i zvyků, byť je to tam jen mimoděk a je toho málo. Přesto z toho ta atmosféra anglického venkova krásně dýchá. Moc příjemné čtení a těším se na další knihy této autorky.
Na knize se mi líbil popis anglického venkova a jejich zvyků a života. Místo stálého vychvalování babičky bych se raději dočetla víc o ostatních sousedech.
Žádná vysoká literatura to tedy není, ale autorčiny knihy mám ráda pro jejich atmosféru, pohodu a téměř pohlazení na duši. Ideální jako odpočinkové čtení, pár stránek a jsem v rovnováze a plná chuti jít pracovat na nějakém projektu, rekonstrukci nebo si jen vychutnat kávu.
Tato kniha si dost odporuje. Hana se vdávala v 51 letech. Po několika letech si přivezla do Anglie babičku, která měla téměř 80 let. Věkový rozdíl necelých 30 let! Babička se sice vdávala v 16 letech, ale pak by Hanin tatínek musel mít Hanu asi v 11 letech. Navíc v prvním díle, když opouštěla Hana Prahu, o babičce se vůbec nezmiňovala. Kdybych nečetla první dva díly, tak bych si toho nevšimla. Taky mi přijde zvláštní, že několik let říká manželovi jménem Paul a pak najednou bez problémů mu začne říkat William. Popis knihy nahoře je úplně mimo. (Hana - Johanka, Paul - Peter, Kingston - Kingscott)
láskyplná pocta své milované babičce - naivní vyprávění o dokonalé babičce, bez napětí, bez poučení, kniha ničím neobohatí, ničím nezklame. Sepsáno hezky (krásné vyjadřování, vymazlené), ale cosi tomu příběhu chybí ...
Ke knize jsem přistupovala jako k odpočinkové četbě z malebného anglického venkova a toho se mi i dostalo. Nevadila mi dokonalá babička, vždyť byla skvělá. Líbil se mi mezigenerační vztah mezi babičkou a vnučkou Hanou, bylo to moc hezké pohlazení po duši.
Působilo to na mě moc dokonale, moc idylicky a zvlášť ta babička... vždy elegantní, se vším si poradí, všem poradí, všichni ji hned berou (i nepřístupní Angličané), perfektní angličtina, úžasně peče, ve všem se orientuje, prostě je tak úžasná, až je to protivné.
Tuhle knížku mám ráda. Sice je babička na můj vkus až moc dokonalá, ale hledala jsem poklidné čtení, a to jsem dostala. Když budu chtít nervák, sáhnu po něčem jiném. Některé popisy byly trochu zdlouhavé, autorka by nemusela používat přívlastky úplně u každého slova, působí to moc vyumělkovaně. Jediné, co bych snad ještě vytkla - autorčiny knihy o životě v Anglii by se měly držet nějakého jednotného postupu. Třeba o tom, jak přišli k domu, se píše v jiné knížce zase jinak. Ale celkově mám tyhle její knížky o klidném životě v Anglii docela ráda.
Ke knize jsem se dostala zcela náhodou tak, že jsem kousek zaslechla v rádiu předčítat paní T. Medveckou. Naprosto super audio, doporučuji! :)
Kniha je psaná lehkým odpočinkovým stylem. Něžným, malebným. Někomu to skutečně může připomínat Babičku od Boženy Němcové, (i pár postavami) ale i tak za napodobeninu to nepovažuji. Někdo to zatracuje pro přespřílišnou idyličnost díla. Ale proč hned kritizovat něco, kde není drsná zápletka, problémová rodina a plno zvratů? Přiznávám, styl psaní textu přináší dávku rozvleklosti, ale řekla bych, že ty nejlepší momenty jsou v knize rozvrstveny přesně tak, aby vám na poslední chvíli rozmluvily knihu odložit, když máte zrovna pocit, že se tam nic zajímavého neděje.
Zato je tam moře lásky a něhy s kapkou prvotřídního humoru. Pohlazení po duši jemným vyprávěním o Anglii a jedné vitální babičce ze staré školy. Pobavila jsem se a usmívala jako by to byla moje babička - kéž by! :)
Příběh nemá ambice literárního veledíla, ale jako odpočinková jednohubka, když chcete z hlavy vypustit starosti, se hodí výborně. 75%
Autorovy další knížky
| 2007 |  Anna Česká: Dcera Karla IV. na anglickém trůnu |
| 2009 |  Eliška Přemyslovna |
| 2006 | Zimní královna |
| 2011 | Anna Falcká |
| 2021 | Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka |
Taková "anglická babička", všechno je sluncem zalité, mnohdy až perfektní, nikdo nemá problém a když tak se ihned vyřeší (jako v americkém seriálu) a všichni jsou zase šťastní - určitě si to najde své čtenáře, ale na mě osobně až moc přešťastné.
Autorka to umí i líp. Tato kniha mě tedy neuchvátila a znovu si ji nejspíš už nepřečtu.