Moje najdrahšie zlatíčko
Gabriel Tallent
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389897/bmid_moje-najdrahsie-zlaticko-W8B-389897.jpg
4
194
194
Julia „Dračica“ Alvestonová žije s otcom, má štrnásť rokov a často sa túla v lesoch na severnom pobreží Kalifornie. Rada sa brodí potokmi, kúpe v prílivových jazierkach a lozí po skalných ostrovoch, kde má svoje skrýše. Je o nej známe, že bez problémov prejde desiatky kilometrov. Ale kým jej fyzický priestor je rozsiahly, jej osobný je malý a zradný. Od matkinej smrti Julia vyrastá izolovaná od sveta v područí svojho tyranského, zato charizmatického otca Martina. Jej spoločenská existencia sa obmedzuje na základnú školu, kde odráža záujem žiakov aj učiteľov, vlastne každého, kto by mohol preniknúť do jej ulity, a na život s otcom. Jedného dňa sa náhodou spozná so stredoškolákom Jacobom, vtipným chalanom, ktorý býva vo veľkom čistom dome a Julia je preňho ako malý zázrak. Dievča si prvý raz uvedomuje, že existuje aj iný svet a jej život s otcom nie je bezpečný ani udržateľný. Je to jej prvá skúsenosť so skutočným priateľstvom aj s láskou a začína uvažovať o úteku. Cesta k vykúpeniu si však vyžiada nesmierne veľa fyzickej aj citovej odvahy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
My Absolute Darling, 2017
více info...
Přidat komentář
Autor si nevybral zrovna snadné téma.Přesto mu tleskám,že otevřel tak trochu pandořinu skříňku,protože i když se o tom nemluví,to ještě neznamená,že se to neděje.Knihu jsem přečetla jedním dechem,přesto se k ní už nikdy asi nevrátím.Mám jenom jedny nervy.
Divné, přehnaně vulgární, nedokázala jsem se pořádně začíst... od Odeonu velké zklamání, na to nejsem zvyklá. Velmi přeceňovaná kniha.
Absolutní miláček není vůbec jednoduchá kniha. Obsahuje dost těžké a zvrácené téma lásky, která nedává nic dobrého a naopak člověku ubližuje. Hlavní hrdinka je dítě, která řeší věci, které by vůbec neměla ve svém věku prožívat. Její tyranský otec mi otevíral pomyslnou kudlu v kapse. I když to není lehké téma, rozhodně přečtení nelituji. Naopak. Tato kniha si zaslouží vaši pozornost.
Mrzí mě, když se v komentářích napadají jiné komentáře a odsuzují se za to, že se jim nějaká kniha líbí nebo nelíbí. Podle mého názoru dobré hodnocení knihy neznamená souhlas s jednáním postav. Kniha se mi může líbit kvůli stylu autora nebo kvůli tomu, že měl autor vůbec odvahu toto téma otevřít a že čtenáře donutil přemýšlet, což je přesně tento případ.
Myslím, že je kniha hodně o přežití - nejen přírodních živlů, fyzické bolesti či samoty, ale především o přežití ve společnosti a psychického týrání. Autor nastínil několik zajímavých témat - ať už sociální tabu nebo námět ekologie a vlivu "systému". Velmi dobře je popsána atmosféra rozpadu domu (v souvislosti s rozpadem osobnosti) i okolní "rurální divočina" a potěšily mě odkazy na literaturu (pravda, profláklá díla, ale funguje to na mě). Bohužel závěrečná kovbojská přestřelka knihu potopila - byla dost laciná, a i když k ní děj tak nějak postupoval (všechno to zbrojení a zkoušky), doufala jsem, že to nebude až taková "Amerika", do které se autorovi podařilo vecpat i tolik profláklé téma středoškolského večírku...
Opravdu velmi, velmi divna kniha o patologické lasce ke svý 14 lety dceři, která je až za hranicí lidskyho chapaní.. A to jak po fyzicky tak duševní stránce. Ale holka Turtle to přijímá i když se jí to moc nezdá .
V knize zažijete drama s nožem , tyraní, incest, střelbu, drsnou amptutaci (z toho mi nebylo vubec dobře) zbraně, nasili ale taky krasnou přírodu, napětí kamaradství a střet dvou ruznych světů.. Turtle potká na svych toulkách Jacobse s kamaradem , tak ma šanci něco změnit...
Hodně , hodně popisna kniha která vas vtáhne do děje.. Konec je velmi dobře vyřešen i když se uplně nedozvíme vše
(SPOILER)
Kniha má drsné téma, ale zpracování je výjimečné.
Absolutním miláčkem je pro svého otce jeho čtrnáctiletá dcera Turtle, jinak též Kibble, skutečným jménem Julie. Martin je despotický otec posedlý myšlenkou o konci světa a podle toho dceru vychovává - musí se vyznat ve zbraních, umět střílet, musí se o sebe za všech okolností zvládnout sama postarat. Zároveň svoji dceru skutečně miluje, ale nemorální destruktivní láskou. V noci ji znásilňuje, ve dne psychicky i fyzicky týrá.
Autor výborně vykreslil charaktery, obzvlášť u Turtle, která je vnitřně silná, samostatná, ale zároveň závislá na otci, podceňuje se, za vše dává vinu sobě, je plná hněvu. Martin a po něm i dcera používají hodně drsné vulgární výrazy, ale sem to patří. Ty vulgarity vyjadřují hrubost otce a vnitřní nejistotu dcery.
Kniha zdaleka neobsahuje jen vyhrocené scény. Děj je bohatý, svižný, místy přímo pádí.
Vzhledem k tématu dá kniha psychicky zabrat a asi se k ní nevrátím, ale přečtení nelituji, naopak. I takové knihy je potřeba číst a tato je výborně napsaná.
Kniha se mi líbila tak napůl. Celkem mě zaujala emotivní linka příběhu ale ta druhá ,akčnější ,mě někdy připadla trochu přitažená za vlasy ,hlavně na konci knihy. Kniha určitě stojí za přečtení.
Cista hruza naprosto vytecne napsana. Psychologicke vybrouseni postav se snoubi s naznaky, které spolehaji na ctenarovu inteligenci. Clovek musi odpustit i nekolik nepresnosti, ktere se v pribehu vyskytuji (s ohledem na to do jake doby je kniha zasazena je napr nepochoputelne ze nikdo z "normalnich" chlapcu nema internet ani mobioni telefon). Z dojmu to ale nic nesmaze...
Vím, že se to asi děje, ale nechtěla jsem to číst a už vůbec ne podrobnosti, po pár stránkách a jedné "noční epizodě" jsem to už jen prolistovala a s husí kůží odložila, nic pro můj pohled na svět. Když si můžu vybrat, budu číst něco jiného. Samozřejmě to neznamená, že to není silná kniha, jen mluvím o sobě.... Já to nedávám.
Dle mého dobře napsaná kniha o strašných věcech uvnitř lidí. Něco, co jsem opravdu číst nechtěla, ale když jsem jednou začala, už to nešlo odložit. A to i přes veškerou bolest, kterou ten příběh působí.
Kniha plná odporných věcí, smutku, hledání sama sebe. Kniha, která je, navzdory své neuchopitelnosti a otevírání mnoha tmavých tabu, čtivým románem. Byť ho máte chuť na každé druhé stránce odložit.
Postavy sú celkom originálne vrámci žánru, vzťah Turtle a Martina dostatočne komplikovaný a opisy drsné a realistické. Páčilo sa mi, najmä na začiatku, že sa toho na pár stranách stalo veľa. Od polovice knihy už to také pestré nebolo, ale stále zostávalo netradičné v opisovaní vzťahu hlavnej hrdinky a jej otca. Páčil sa mi aj jej prerod, resp. stret s reálnym životom a plamienok, ktorý v nej tento okolitý svet zapálil. Taktiež príchod nového dievčatka príbeh pekne okorenil a zamotal. Trochu mi vadili dvaja chlapci, kamaráti hlavnej hrdinky, a to najmä ich dialógmi, ktoré ale zodpovedali ich veku. Kniha ako prvotina autora sa fakt podarila. Osobne nerozumiem až tak povyku okolo tejto knihy, pretože až taká pecka to nie je, avšak za netradičné pojatie a opisy vzťahu rodič dieťa a za mierne iné charaktery postáv, než býva zvykom si kniha pozornosť zaslúži.
Z Absolutního miláčka jsem měla celkem strach. Okolo sebe jsem slyšela, že se jim kniha líbí. Dle anotace mě moc nezaujala. Otec, který ubližuje svý 14 - ti letý dceři? No to není zrovna šálek mě kávy. Na toto téma jsem asi žádnou knihu nečetla. Po přečtení miláčka, jsem znechucená, ne však knihou ale dějem. Uf, tohle bylo brutální, asi bych měla strach jestli má samotný autor dceru... tohle je fakt zvrácený, ale dobrý! Jestli se o tomhle dá napsat, že to je dobrý... ano kniha se mi líbila. Byla hodně čtivá a s mladou Turtle jsem prožívala každičkou stránku, každé slovo... Takhle nějak to má u knihy být. U mě je to miláček, ale ne absolutní. Samotný konec byl až moc nereálný a úplný konec asi zbytečný. I tak se mi kniha líbila a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Silný příběh mladé dívky, incestu, násilí, zbraní, šikany, ale taktéž lásky, přátelství a naděje. Příběh čtu chvíli po přečtení knihy Pouta od Delphine de Vigan a je to jako volné pokračování o tom, jaké nevyřčené sliby a životní pouta nás pojí s lidmi a co všechno se skrývá za dveřmi lidských příbytků.
Kniha se četla dobře, byť uznávám (a nevím, jestli vinou autora nebo překladu), že některé pasáže byly psány krkolomně a nečtivě. Obecně však stránky utíkaly pod rukama a děj přirozeně plynul. Ačkoliv je příběh hluboký, emotivní a jde za hranu vztahově nemyslitelného, nemohu se ubránit místům, která ve mně neměly možnost rezonovat, a to zřejmě ze subjektivních důvodů. Předně celý děj prolínají zbraně a informace o zbraních, které mne nechávají chladným. Dále je v knize popis přírody prostřednictvím dílčích obrazů, avšak často s použitím prvků (zejména rostlin), které mi neříkají nic nebo si je jen obtížně dokáži zařadit. Aby v americkém povídání o mladých lidech nechybělo, tak samozřejmě ani zde nechybí všudypřítomná šikana mezi studenty. Být Američan nebo mít osobní zkušenost s takovou mentalitou zbraní a školní šikany, zřejmě by správně rezonovaly i tyto části knihy.
Příběh zajímavým způsobem odhaluje zlomenou (ale neporaženou) dívku, resp. mladou ženu, která miluje svého trýznitele - nebo spíš je na něm zcela závislá. Velice oceňuji, že autor nestaví hlavní postavy do předdefinovaných rolí černé a bílé, ale ukazuje širokou paletu šedé, ukazuje každodenní zvrácený život, který postavám připadá normální (jiný neznají a sami sebe uzavírají v té malé vzájemné jistotě). K navození atmosféry a ilustraci života a psychiky autor zdatně využívá repetici (v průběhu knihy se intenzivně objevují tytéž výjevy, denní rituály), u níž však musím přiznat, že mi od poloviny knihy začínala lézt na nervy. Místy podivně (a k mému vkusu ne zcela libě) na mě působily pasáže týkající se četby a přímých rozhovorů postav (Proust, citace Aurelia,...). Chápu, co tím autor chtěl říct, avšak zakomponování a celkový dojem nepůsobí přirozeně (zejména z úst třeštivých středoškoláků).
Aby však můj komentář nevyzníval nadmíru kriticky (což by si kniha rozhodně nezasloužila), hodnotím ji jako skvělý a emotivní zážitek. Kniha vás chytne a pustí vás až na poslední stránce. Doporučuji se oddat silným emocím, přičemž věřím, že každý si najde více než jednu emotivní rovinu - pro většinu to bude ústřední motiv zvrácené lásky, nemyslitelného zakázaného sexu a teroru. Nadto se však nabízí toulky přírodou, které přináší pocit svobody a uvolnění. Pro mě osobně byla velice silná pasáž o boji o holý život ve vlnách oceánu.
Hodnotím na 4,5*. Jsem rád, že byl Gabriel Tallent objeven a věřím, že se od něj dočkáme dalších skvělých příběhů.
Příběh čtrnáctileté Turtle a jejího otce Martina, kteří žijí ve zchátralém domě na pobřeží Kalifornie je nesmírně drsný a živočišný. Tolik zla a znechucení, takovou atmosféru jsem při čtení ještě nezažila. Četla jsem jedním dechem a nemohla věřit vlastním očím, to co jsem četla bylo místy neuvěřitelné, smutné, týrání, incest. Autor otevřel v příběhu mnohá tabu. Dlouho budu mít ještě v hlavě některé scény z knihy, jen tak nezapomenu. Na konci knihy jsem pocítila naději. A to je důležité, jít dál.
Tak to byla pecka. Nechci si ani představit, že má někdo takový život, rodiče, kteří mají děti chránit a vychovávat jim ubližují. Těžké čtení, ale stojí to za to.